Aktuality

Změny v pojistném na zdravotní pojištění od 1.1.2010

V souvislosti se změnami v legislativě v závěru roku 2009 dochází s účinností od 1.1.2010 také k novelizaci zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění.

Změny v platbě zdravotního pojištění od 1. ledna 2009

Zaměstnavatelé a zaměstnanci.

Pro zaměstnavatele dochází v roce 2009 při odvádění pojistného na zdravotního pojištění v porovnání s rokem 2008 k těmto změnám:

Maximální vyměřovací základ pro zaměstnance:
Vzhledem k tomu, že od 1. 1. 2008 byl zákonem nově stanoven maximální vyměřovací základ pro zaměstnance, mají zaměstnavatelé poprvé v roce 2009 povinnost písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo za zaměstnance odvedeno pojistné (tzn. za rok 2008), a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti. Toto potvrzení potřebuje zaměstnanec jako doklad při podání písemné žádosti o vrácení přeplatku. Změnil-li zaměstnanec v průběhu roku zdravotní pojišťovnu, předkládá žádost každé z nich. Přeplatek potom vrací obě pojišťovny v poměrné výši k součtu součtu doložených vyměřovacích základů a to pouze v částce, kterou odvedl zaměstnanec (tzn. 4,5 % z odvedeného celkového přeplatku).

Pro rok 2009 je na základě Nařízení vlády č. 365/2008 Sb. ze dne 22. září 2008 maximální vyměřovací základ pro zaměstnance stanoven na částku 1 130 640 Kč. Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda a pokud nedojde v průběhu roku 2009 k její změně, zůstává stejný jako v roce 2008 ve výši 8 000 Kč a nejnižší měsíční zdravotní pojištění za zaměstnance činí 1 080 Kč.

Změna okruhu nemocensky pojištěných osob a její vliv na zdravotní pojištění:
Od 1.1. 2009 dochází ke změnám v okruhu nemocensky pojištěných osob, který má v některých případech vliv i na zdravotní pojištění. Je třeba rozlišit, kdy se odvádí zdravotní pojištění, pokud zaměstnanci plynou příjmy ze závislé činnosti bez ohledu na výši nebo kdy se jedná o odvod zdravotního pojištění pouze v případě, kdy je dosaženo započitatelného příjmu. Vzhledem k novele nemocenského pojištění dochází ke zvýšení spodní hranice započitatelného příjmu ze 400 Kč na 2 000 Kč, např. člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, je považován za zaměstnance pouze v kalendářním měsíci, kdy dosáhl započitatelného příjmu a v tomto měsíci je zaměstnavatel povinen se za něj přihlásit jako plátce zdravotního pojištění a pojistné odvést.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)

U OSVČ je na rozdíl od zaměstnanců minimální vyměřovací základ definován jako dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Za průměrnou měsíční mzdu v národním hospodářství se považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.
Proto na základě stejného nařízení vlády jako u zaměstnavatelů dochází u osob samostatně výdělečně činných ke změně jak minimálního tak maximálního vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na zdravotní pojištění.

Podle Nařízení vlády č. 365/2008 Sb. je výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2007 stanovena na 21 527 Kč a výše přepočítacího koeficientu činí 1,0942. Pro rok 2009 činí průměrná měsíční mzda 23 555 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ pro měsíce roku 2009 je tudíž 11 777,50 Kč. Z toho minimální měsíční záloha na pojistné je po zaokrouhlení rovna částce 1 590 Kč.

Zálohu ve výši 1 590 Kč musí poprvé za leden 2009 (posledním dnem splatnosti je 9. 2. 2009) uhradit OSVČ, které zahajují v roce 2009 samostatnou výdělečnou činnost, nebo i ty, které podle Přehledu za rok 2007 platily v roce 2008 zálohy nižší než 1 590 Kč, s výjimkou osob, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ.

Maximální vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných
Maximální vyměřovací základ OSVČ činí čtyřicetiosminásobek průměrné mzdy. Definice průměrné mzdy je stejná jako při stanovení minimálního vyměřovacího základu, tzn. že se pro rok 2009 vychází z částky 23 555 Kč. Maximální vyměřovací základ v roce 2009 bude činit 1 130 640 Kč, maximální měsíční vyměřovací základ bude 94 220 Kč a maximální záloha na pojistné je stanovena na 12 720 Kč.

U OSVČ, které byly v roce 2008 též zaměstnancem a součet vyměřovacích základů ze zaměstnání a vyměřovacího základu ze samostatné výdělečné činnosti dosažených v roce 2008 přesáhl 1 034 880 Kč, se bude při vyúčtování pojistného za rok 2008 postupovat podle ustanovení § 3a odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Znamená to, že se o přesahující částku sníží vyměřovací základ OSVČ, a je-li přesahující částka vyšší než vyměřovací základ ze samostatné výdělečné činnosti, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ/y ze zaměstnání.

Osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP)

Pokud nedojde v roce 2009 ke změně minimální mzdy, bude OBZP hradit pojistné na zdravotní pojištění ve shodné výši jako v roce 2008, tzn. 1 080 Kč měsíčně.

Státem hrazený pojištěnec

Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem
Od 1. 1. 2008 činí vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem 25 % všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se vyměřovací základ zjišťuje. Dle přechodného ustanovení Čl. LXVII zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, se vyměřovací základ pro rok 2008 podle § 3c věty druhé zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, použije i pro rok 2009.Na základě toho bude i v roce 2009 činit vyměřovací základ částku 5 013 Kč. Z tohoto vyměřovacího základu bude stát v roce 2009 platit za osoby, za které je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát, měsíčně pojistné ve výši 677 Kč. Kromě samotné platby pojistného státem lze výši tohoto vyměřovacího základu použít jako odpočtu u některých zaměstnanců podle § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Minimální a maximální výše zdravotního pojištění od 1.1.2008

A) Zaměstnavatelé a zaměstnanci

Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je minimální mzda pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí.

Od 1. ledna 2008 nedochází ke změně nominální výše minimální mzdy pro rok 2008 a zůstává na hodnotě 8 000 Kč. To znamená, že minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění zaměstnanců činí nadále 1 080 Kč.

Dosáhne-li zaměstnanec v daném roce u jednoho zaměstnavatele maximálního vyměřovacího základu, dále z částky přesahující toto maximum pojistné neplatí. Pro rok 2008 byl stanoven maximální vyměřovací základ pro zaměstnance ve výši 1 034 880 Kč. Bude-li z důvodu souběhu příjmů od více zaměstnavatelů za celý kalendářní rok odvedeno pojistné i z částky přesahující toto maximum, může zaměstnanec na základě písemné žádosti doložené potvrzeními od všech zaměstnavatelů požádat zdravotní pojišťovnu o vrácení přeplatku na pojistném.

B) Osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“)

Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvést pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, pokud zákon nestanoví jinak, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu. Podle nařízení vlády č. 257/2007 Sb. ze dne 24. září 2007 je výše všeobecného vyměřovacího základu stanovena na 20 050 Kč a výše přepočítacího koeficientu 1,0753. Na základě těchto údajů lze vypočítat minimální měsíční zálohu na pojistné, která po zaokrouhlení činí 1 456 Kč.

Zálohu ve výši 1 456 Kč musí poprvé za leden 2008 uhradit OSVČ, které zahajují v roce 2008 samostatnou výdělečnou činnost, nebo i ty OSVČ, které podle Přehledu za rok 2006 platily v roce 2007 zálohy nižší než 1 456 Kč, s výjimkou těch, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ.

Od roku 2008 dochází ke zvýšení maximálního vyměřovacího základu pro osoby samostatně výdělečně činné z pevné částky 486 000 Kč na čtyřicetiosminásobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ v roce 2008 tak bude činit 1 034 880 Kč, z toho maximální měsíční vyměřovací základ pro výpočet zálohy na pojistné částku 86 240 Kč a maximální záloha na pojistné částku 11 643 Kč.

C) Osoby bez zdanitelných příjmů (dále jen „OBZP“)

OBZP je povinna sama platit měsíčně pojistné ve výši 13,5% z vyměřovacího základu rovnajícího se platné minimální mzdě. OBZP jsou povinny i nadále hradit pojistné ve výši 1 080 Kč.

D) Stát jako plátce pojistného

Od 1. ledna 2008 činí vyměřovací základ za osoby, za které je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát, částku 5 013 Kč. Z tohoto vyměřovacího základu bude stát od ledna 2008 platit za tyto osoby měsíčně pojistné ve výši 677 Kč (místo dosavadních 680 Kč).

Touto změnou dochází od ledna 2008 i ke snížení odpočtu pro pojištěnce, jichž se od března 2005 odpočet týká, tzn. zaměstnanců pobírajících invalidní nebo částečný invalidní důchod, zaměstnaných u zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením. 

Změny v platbách zdravotního pojištění od 1.1.2007

A. Změna minimální mzdy

Nařízením vlády č. 567/2006 Sb. dochází od 1. ledna roku 2007 ke zvýšení minimální mzdy z částky 7 955 Kč na částku 8 000 Kč. Nárůst minimální mzdy ovlivní výši minimálního pojistného na veřejné zdravotní pojištění u zaměstnanců a osob bez zdanitelných příjmů.

1. Zaměstnavatelé

Zvýšení minimální mzdy se projeví shodně jako v roce 2006 ve třech případech:

• při provádění doplatků do minima u těch zaměstnanců, u nichž je příjem započitatelný do vyměřovacího základu zdravotního pojištění nižší než minimální mzda, a přitom se nejedná o zaměstnance, u kterých minimální vyměřovací základ není stanoven
• při odvodu pojistného za období pracovního volna bez náhrady příjmu, nejedná-li se o zaměstnance, u nichž se za tuto dobu pojistné neodvádí
• při odvodu pojistného za období neomluvené absence

Ve výše uvedených případech musí zaměstnavatel při zúčtování příjmů za měsíc leden 2007 počítat již s vyšší minimální mzdou 8 000 Kč. Měsíční pojistné je potom 1 080 Kč.

2. Osoby bez zdanitelných příjmů (dále jen "OBZP")

Tyto osoby jsou povinnyod platby pojistného za měsíc leden 2007, tzn. nejpozději 8.2.2007 hradit pojistné ve výši 1 080 Kč (dříve 1 074 Kč).

B. Změna vyměřovacího základu pro osoby samostatně výdělečně činné ( dále jen OSVČ)

Podle Nařízení vlády č. 462/2006 Sb. ze dne 20. září 2006 je výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2005 stanovena na 18 809 Kč a výše přepočítacího koeficientu činí 1,0707. Na základě těchto údajů lze vypočítat minimální měsíční vyměřovací základ pro měsíce roku 2007 na 10 069,50 Kč. Z toho minimální měsíční záloha na pojistné je po zaokrouhlení rovna částce 1 360 Kč, oproti částce 1 272 Kč, platné od 1. 4. 2006.

Minimální vyměřovací základ OSVČ činí dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Za průměrnou měsíční mzdu v národním hospodářství se považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka průměrné mzdy se zaokrouhluje na celé koruny nahoru a pro rok 2007 se počítá s částkou 20 139 Kč.

Zálohu ve výši 1 360 Kč musí poprvé za leden 2007 (posledním dnem splatnosti je 8. 2. 2007) uhradit OSVČ, které zahajují v roce 2007 samostatnou výdělečnou činnost, nebo i ty, které podle Přehledu za rok 2005 platily v roce 2006 zálohy nižší než 1 360 Kč, s výjimkou těch, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ.

C. Vyměřovací základ u státem hrazených pojištěnců

Vyměřovacím základem pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je plátcem pojistného stát, je 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Definice průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství a údaje, z kterých se vychází při jejím výpočtu, jsou uvedeny v předchozím odstavci. Nařízením vlády č. 462/2006 Sb. ze dne 20. září 2006 dochází od 1. 1. 2007 ke zvýšení vyměřovacího základu u osob, za které je plátcem pojistného stát. Vyměřovací základ za tyto osoby se zvyšuje z 4 709 Kč na částku 5 035 Kč. Z tohoto vyměřovacího základu bude stát od ledna 2007 platit za takové osoby měsíčně pojistné ve výši 680 Kč, místo dosavadních 636 Kč.

Touto změnou dochází od ledna 2007 i ke zvýšení odpočtu pro pojištěnce, jichž se od března 2005 odpočet týká, tzn. zaměstnanců pobírajících invalidní nebo částečný invalidní důchod, zaměstnaných u zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením.

D. Změna v okruhu pojištěnců, za které je plátcem stát

V souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách a zákona o pomoci v hmotné nouzi dochází ke změnám v okruhu pojištěnců, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát. Podle novelizovaného znění § 7 odst. 1 písm. f) zák. č. 48/1997 Sb. je stát plátcem pojistného za osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované, a to za podmínky, že nejsou podle potvrzení plátce dávky pomoci v hmotné nouzi v pracovním ani obdobném vztahu ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejde o poživatele starobního, plného invalidního, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě. Další změna se týká ustanovení § 7 odst. 1 písm. g) zák. č. 48/1997 Sb. Podle novelizovaného znění je stát plátcem pojistného za osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), a osoby pečující o tyto osoby.

E. Změna okruhu příjmů započitatelných do vyměřovacího základu zaměstnance

V souvislosti se změnou zákoníku práce dochází ke změně okruhu příjmů započitatelných do vyměřovacího základu zaměstnance, ze kterého se odvádí pojistné na zdravotní pojištění. Podle § 3 zák. č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění, je od 1. 1. 2007 vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění. Zúčtovaným příjmem se pro účely první věty rozumí plnění, jehož hodnota je na příslušném účtu zaměstnavatele účtována jako náklad nebo úbytek prostředků a které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě poskytnuto zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch. Došlo tak k redukci výjimek, při nichž se pojistné neodvádí.

F. Snížení výše penále

Od 1. 1. 2007 se snižuje sazba penále na polovinu. Místo současné 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení bude počítáno penále ve výši 0,05 %.

Legislativní změny ve zdravotním pojištění od 1.4.2006 pro plátce zdravotního pojištění:

Dne 1. dubna 2006 nabývá účinnosti zákon č. 117/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti veřejného zdravotního pojištění. Změny, ke kterým dochází v zákoně č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů:

Změna vyměřovacího základu pro osoby samostatně výdělečně činné ( dále jen OSVČ)

Od 1. dubna 2006 dochází ke změně definice pojmu "průměrná mzda", od něhož se odvozuje výše vyměřovacího základu OSVČ. Dosud se vycházelo z výše průměrné měsíční mzdy, kterou každoročně vyhlašovalo na základě údajů Českého statistického úřadu Ministerstvo zdravotnictví ve Sbírce zákonů sdělením. Nově se pro účely tohoto zákona za průměrnou měsíční mzdu v národním hospodářství považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.

Vzhledem ke změně definice pojmu se vychází z průměrné mzdy ve výši 18 834 Kč. Tomu odpovídá minimální záloha 1 272 Kč. Od 1. dubna 2006 tak dochází ke zvýšení zálohy u všech OSVČ, které mají povinnost dodržet minimální vyměřovací základ a přitom mají zálohu nižší než 1 272 Kč. Záloha za duben 2006 je splatná v období od 1. dubna do 9. května 2006.

Zvýšení platby pojistného u osob, za které je plátcem pojistného stát

Stát platí pojistné za své pojištěnce (nezaopatřené děti, osoby pobírající rodičovský příspěvek, poživatele důchodů apod.) ze samostatně stanoveného vyměřovacího základu. Po změně zákona se tento vyměřovací základ nově odvozuje od výše průměrné mzdy zmiňované v předchozím textu (je to 25 % z této průměrné mzdy, tj. 4 708,50 Kč). Od 1. dubna tedy platba státu činí 636 Kč.

Zaměstnavatelé

Vedle samotné platby pojistného pro zdravotní pojišťovnu má vyměřovací základ osob, za které je plátcem pojistného stát, také význam odpočtu. Odpočet mohou uplatnit poživatelé plného nebo částečného invalidního důchodu u zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců.

Legislativní změny ve zdravotním pojištění od 30.3.2005 pro plátce zdravotního pojištění:

S účinností od 30. března 2005 zákon č. 123/2005 Sb. novelizuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, která přináší změny ve vztahu k plátcům pojistného.

1. Zaměstnavatelé - změna oznamovací povinnosti

Do oznamovací povinnosti zaměstnavatelů dle § 10 odst. 1 zákona 48/1997 Sb., byla doplněna povinnost sdělovat při plnění oznamovací povinnosti kromě jména, příjmení, rodného čísla zaměstnance, také trvalý pobyt zaměstnance.
Od 30. března 2005 jsou zaměstnavatelé povinni vedle dříve sdělovaných údajů uvést i údaj o trvalém pobytu zaměstnance. Formulář Hromadné oznámení zaměstnavatele, který slouží pro sdělení tohoto údaje bude aktualizován. Dočasně mohou adresu trvalého pobytu sdělovat zaměstnavatelé do volné následující řádky formuláře pod příjmení zaměstnance nebo na samostatné příloze k Hromadnému oznámení zaměstnavatele. Přílohu by měl tvořit seznam zaměstnanců, kterých se týká plnění oznamovací povinnosti, s uvedením adresy.

2. Zaměstnavatelé - znovuzavedení odpočtů

Novým odst. 7 § 3 zákona 592/1992 Sb. byla obnovena možnost uplatnění odpočtu pro úzce vymezený okruh zaměstnavatelů a pojištěnců. Nárok na odpočet má pouze osoba, která má přiznaný invalidní nebo částečný invalidní důchod (tj. jde o osobu, za kterou je plátcem pojistného stát jako za poživatele invalidního nebo částečného invalidního důchodu) a současně je zaměstnána u zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců. Nejčastěji půjde o tzv. chráněné dílny. Nárok na odpočet může být uplatněn již při zúčtování mezd za březen 2005. Výše odpočtu v roce 2005 činí 3 556 Kč.

Legislativní změny ve zdravotním pojištění od 1.8.2004 pro plátce zdravotního pojištění:

Od 1.8.2004 nabývá účinnosti zákon, kterým dochází k významné změně zákona č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění:


1. Zaměstnavatelé:

Do 31.7.2004 se odvádí pojistné za zaměstnance, za které je plátcem pojistného i stát z částky, která přesahuje částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát, tj. 3 520 Kč. Od 1.8.2004 se u těchto zaměstnanců odvádí pojistné z úhrnu příjmů zúčtovaných mu v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, tzn. že se přestává provádět tzv. odpočet 3 520 Kč za měsíc. Tyto osoby nemusí odvádět pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.


2. Osoba samostatně výdělečně činná (dále jen OSVČ), za kterou je plátcem pojistného i stát:

Od 1.8.2004 OSVČ, která je současně osobou, za kterou je plátcem pojistného i stát, je povinna odvést pojistné z vyměřovacího základu, který činí 40 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti v roce 2004 po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Do 31.7.2004 se odvádí pojistné z vyměřovacího základu přesahujícího částku, která je vyměřovacím základem osoby, za kterou je plátcem pojistného i stát, tzn. že si sníží vyměřovací základ o částku 3 520 Kč za měsíc. Při podání Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné (dále jen Přehled) za rok 2004 si OSVC provede odpočet za měsíce, kdy tato skutečnost trvala celý kalendářní měsíc pouze do 31.7.2004 a od 1.8.2004 již odpočet provádět nesmí! I nadále platí, že tato OSVČ nemusí splňovat minimální vyměřovací základ. Zálohy na zdravotní pojištění se od 1.8.2004 nemění a zůstávají ve stejné výši jak byly stanoveny na základě Přehledu za rok 2003.

Odstranění tvrdosti - § 53a
Zákon č. 176/2002 Sb., s účinností od 1.7.2002 změnil a doplnil zákon č. 48/2002 Sb., o veřejném zdravotním pojištění v oblasti odstraňování tvrdosti, kde výrazně posílil pravomoc základních článků zdravotních pojišťoven.

Odstranění tvrdosti je nadále možné jen u penále, pokut a přirážek k pojistnému, a to na základě písemné žádosti plátce pojistného nebo jiné oprávněné osoby, přičemž tato žádost musí být podána nejpozději do nabytí právní moci rozhodnutí (platebního výměru), kterým byla uložena pokuta, vyměřena přirážka k pojistnému nebo předepsáno penále. To znamená, že rozhodovat o odstranění tvrdosti u penále je možné i bez vydání platebního výměru, například na základě vyúčtování, protokolu o kontrole, zvláštního sdělení zdravotní pojišťovny.

Rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny nadále rozhoduje o odstranění tvrdosti u všech pokut, přirážek k pojistnému, ale u penále jen od částek převyšujících 20.000,- Kč.

Zdravotní pojišťovny (nově dle novely) rozhodují o odstranění tvrdosti při vyměření penále, jehož výše ke dni doručení žádosti nepřesáhne 20.000,- Kč.

Novela zákona v přesně vyjmenovaných případech vylučuje možnost odstranění tvrdosti. Jedná se o tyto případy:

• nebude-li předem uhrazeno pojistné splatné do vydání rozhodnutí o prominutí penále, přirážky k pojistnému nebo pokuty,
• na plátce byl vydán návrh na prohlášení konkurzu,
• plátce vstoupil do likvidace.

Rozhodnutí o odstranění tvrdosti je konečné. Na řízení o prominutí pokuty, přirážky k pojistnému nebo penále se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.