OSVČ

Za osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) se pro účely zdravotního pojištění považují osoby, které mají příjmy uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a osoby s nimi spolupracující, na které jsou podle zákona o daních z příjmů rozdělovány příjmy dosažené výkonem spolupráce a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.
Od 1. 1. 2009 jsou pro zdravotní pojištění z okruhu OSVČ vyloučeny osoby, které mají příjmy za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize (autorský honorář) plynoucí ze zdrojů na území ČR zdaňované zvláštní sazbou daně za předpokladu, že jde o příjmy uvedené v § 7 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů a úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 7 000 Kč.
Jako OSVČ vystupuje vůči zdravotnímu pojištění také pojištěnec, který nemá živnostenský list a provádí činnost na základě jiného povolení.
Stanovení minimální a maximální výše zdravotního pojištění pro OSVČ
U OSVČ je na rozdíl od zaměstnanců minimální vyměřovací základ definován jako dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Za průměrnou měsíční mzdu v národním hospodářství se považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Proto na  základě stejného nařízení vlády jako u zaměstnavatelů dochází u osob samostatně výdělečně činných ke změně jak minimálního tak maximálního vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na zdravotní pojištění.

Podle Nařízení vlády č. 339/2009 Sb. je výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2008 stanovena na 23 280 Kč a výše přepočítacího koeficientu činí 1,0184. Pro rok 2010 činí průměrná měsíční mzda 23 709 Kč.

Minimální měsíční vyměřovací základ pro rok 2010 je 11 854,50 Kč. Z toho minimální měsíční záloha na pojistné je po zaokrouhlení rovna částce 1 601 Kč. Tuto zálohu je OSVČ povinna uhradit již za měsíc leden 2010, kromě osob kterým nebyl stanoven minimální vyměřovací základ.

Maximální vyměřovací základ činí sedmdesátidvounásobek průměrné mzdy. Definice průměrné mzdy je stejná jako při stanovení minimálního vyměřovacího základu, tzn. že se pro rok 2010 vychází z částky 23 709 Kč. Maximální vyměřovací základ v roce 2010 bude činit 1 707 048 Kč, maximální měsíční vyměřovací základ bude 142 254 Kč a maximální záloha na pojistné je stanovena na 19 205 Kč.

U OSVČ, které byly v roce 2009 též zaměstnány a součet vyměřovacích základů ze zaměstnání a vyměřovacího základu ze samostatné výdělečné činnosti dosažených v roce 2009 přesáhl 1 130 640 Kč, bude se při vyúčtování pojistného za rok 2009 postupovat podle ustanovení § 3a odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. o tuto přesahující částku se sníží vyměřovací základ OSVČ. Je-li přesahující částka vyšší než vyměřovací základ OSVČ, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ zaměstnance (úhrn vyměřovacích základů zaměstnance).
Splatnost doplatku a den platby pojistného OSVČ
Termín pro doplatek pojistného na zdravotní pojištění nebyl novelou zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění změněn. Doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného vypočtenou z dosažených příjmů je tedy nadále splatný do 8 dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok.

Za den platby pojistného se již nepovažuje den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu plátce pojistného, ale po 1.1.2010 to bude den, kdy došlo k připsání pojistného na účet zdravotní pojišťovny. Stejný postup je i při platbách pojistného poštovní poukázkou - složenkou. V těchto případech je posun ještě výraznější, protože držitel poštovní licence je povinen předat platbu poskytovateli platebních služeb (tj. bance vedoucí účet) do dvou pracovních dnů ode dne, kdy ji přijal, a ten je povinen ji převést na samostatný účet do konce následujícího pracovního dne.