Zaměstnavatelé

Vznik a zánik zaměstnání a povinnosti zaměstnavatele
Změnou ustanovení § 8 odst. 2 zák. č. 48/1997 Sb., v platném znění, bylo nově stanoveno, kterým dnem vzniká zaměstnavateli povinnost plnit za svého zaměstnance zákonem dané povinnosti. Podle tohoto ustanovení vzniká ve většině případů zaměstnavateli povinnost dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání, tzn. dnem, kdy začal zaměstnanec vykonávat práci, na jejímž základě mu plynou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků. Za den ukončení zaměstnání se považuje den ukončení výkonu práce. Pro jednotlivé konkrétní případy je pod jednotlivými písmeny přesně vymezeno období zaměstnání, např. při jmenování do funkce, při členství v družstvu apod.
Při posuzování vzniku a zániku zaměstnání se již nevychází z vazby na nemocenské pojištění, ale rozhodující je, zda z určité činnosti plynou příjmy zdaňované podle § 6 zákona o daních z příjmů.
Zaměstnáním se rozumí činnost, ze které plynou zaměstnanci od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle § 6 zákona o daních z příjmů.
Zaměstnancem je fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle § 6 zákona o daních z příjmů.
Za zaměstnance se též považují:
• členové statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob (členové představenstva, členové správních a dozorčích rad atd.),
• volení či jmenovaní funkcionáři právnických osob, sdružení, spolků atd.,
• osoby činné na základě mandátní nebo příkazní smlouvy, likvidátoři, prokuristé,
• neuvolnění zastupitelé,

Zaměstnavatelem je právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky.
Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Znamená to, že z toho, co se zaměstnanci zdaňuje podle § 6 zákona o daních z příjmů, se odvádí pojistné, kromě zákonem daných výjimek (§ 3 odst. 2 písm. a) až f) zák. č. 592/1992 Sb., v platném znění).
Minimální vyměřovací základ zaměstnance
Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí. Je-li vyměřovací základ zaměstnance nižší, než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen, až na výjimky stanovené zákonem, doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je zaměstnanec povinen provést takovýto doplatek pojistného prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci. Je-li vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně zaměstnavatele, je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.
Vzhledem k tomu, že od ledna 2007 nedošlo ke změně nominální výše minimální mzdy, která   představuje 8 000 Kč, je minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění zaměstnanců 1 080 Kč.
Maximální vyměřovací základ zaměstnance
Zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů byl od 1.1.2008 zaveden maximální vyměřovací základ u zaměstnanců. Maximální vyměřovací základ je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje.
Dosáhne-li zaměstnanec v daném roce u jednoho zaměstnavatele maximálního vyměřovacího základu, dále z částky přesahující toto maximum pojistné neplatí. Vyměřovací základ je u takového zaměstnance od chvíle dosažení maxima do konce kalendářního roku nulový.
Přesáhne-li úhrn vyměřovacích základů zúčtovaných u více zaměstnavatelů částku maximálního vyměřovacího základu, považuje se část pojistného zaplaceného zaměstnancem vypočtená z úhrnu vyměřovacích základů přesahujících maximální vyměřovací základ za přeplatek zaměstnance na pojistném.
Zaměstnanec, který má více zaměstnavatelů v průběhu kalendářního roku a úhrn vyměřovacích základů od všech zaměstnavatelů přesáhl maximální vyměřovací základ, může zaměstnanec o vrácení přeplatku požádat příslušnou zdravotní pojišťovnu až po skončení kalendářního roku.
Přeplatek se zaměstnanci vrací jen na písemnou žádost, na které je zaměstnavatel povinen do 8 dnů (§ 3 odst. 18 zák. č. 592/1992 Sb.) potvrdit zaměstnanci úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo za zaměstnance odvedeno pojistné.
Pokud by zaměstnanec v průběhu kalendářního roku změnil zdravotní pojišťovnu, bude podávat žádost u každé z nich a každá vrátí pojistné v poměru podle délky pojištění.
Maximální vyměřovací základ zaměstnance od 1.1.2010
Od 1.1.2010 byla výše maximálního vyměřovacího základu novelizována a představuje  sedmdesátidvounásobek průměrné mzdy, kterou je pro rok 2010 částka 23 709 Kč. Maximální roční vyměřovací základ zaměstnance činí 1 707 048 Kč.
Splatnost pojistného na zdravotní pojištění
Do 31.12.2009 bylo pojistné za zaměstnance splatné v den, který byl zaměstnavatelem určen pro výplatu mezd a platů za příslušný měsíc. U zaměstnavatele, kde byla výplata rozložena na různé dny, byl dnem splatnosti poslední den výplaty za kalendářní měsíc. Nebyl-li den výplaty určen, pojistné bylo splatné nejpozději do 8 dnů po uplynutí kalendářního měsíce, za nějž se pojistné odvádělo. Od 1.1.2010 zaměstnavatel platí pojistné na zdravotní pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Splatnost tedy již nebude záviset na dni výplaty mezd. Pro zaměstnavatele tím dochází ke sjednocení termínu splatnosti pojistného na zdravotní pojištění a sociální pojištění.
K zásadní změně došlo v definici dne, který se považuje za den platby pojistného. Za den platby pojistného již nebude považován den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu plátce pojistného, ale po 1.1.2010 to bude den, kdy došlo k připsání pojistného na účet zdravotní pojišťovny. Stejný postup je i při platbách pojistného poštovní poukázkou - složenkou. V těchto případech je posun ještě výraznější, protože držitel poštovní licence (např. Česká pošta a.s.) je povinen předat platbu poskytovateli platebních služeb (tj. bance vedoucí účet) do dvou pracovních dnů ode dne, kdy ji přijal, a ten je povinen ji převést na samostatný účet do konce následujícího pracovního dne.
Vyměřovací základ pro pojištěnce hrazené státem a odpočet u zaměstnavatele
Od 1.1.2010 se stanoví vyměřovací základ pro platbu pojistného státem ve výši 5 355 Kč. U zaměstnance, kterému byl přiznán invalidní důchod a je zaměstnán u zaměstnavatele, který  zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, je vyměřovacím základem částka přesahující 5 355 Kč.