přejdi na obsah přejdi na menu přejdi na vyhledávání

Otázky a odpovědi

Osoba samostatně výdělečně činná - OSVČ

1. Jsem osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Jaké mám povinnosti vůči ZP?

Podle § 10 odst.3) zák. č. 48/1997 Sb. je OSVČ povinna oznámit ZP zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti do 8 dnů, kdy tuto činnost zahájila nebo ukončila, jinak jí hrozí pokuta do výše 10 000 Kč (při opakovaném porušení dvojnásobek uložené pokuty).

Podle § 24 zák. č. 592/1992 Sb. – OSVĆ je povinna sdělit své jméno, příjmení, trvalý pobyt, rodné číslo, IČO (pokud jej má přiděleno), obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, číslo bankovního účtu, pokud z něj bude odvádět pojistné. Tyto údaje je povinna doložit.

Od 1. 1. 2008  je OSVČ povinna nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání  za daný kalendářní rok, předložit všem ZP (do konce roku 2011 max. mohou být max. dvě, od 1. 1. 2012 v souvislosti se změnou termínu pro přestup pojištěnce k jiné zdravotní pojišťovně – pouze jedna), u kterých byla pojištěna, přehled o svých příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení (dále jen Přehled), zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu, pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu. V  návaznosti na výklad lhůt pro podání daňového přiznání podle daňového řádu je v roce 2013 poslední termín pro podání Přehledu 2. května.  Do 30. dubna je OSVČ povinna oznámit zdravotní pojišťovně skutečnost, že jí daňové přiznání zpracovává daňový poradce a potom podává Přehled do 30. 6. Do 8. dubna je OSVČ povinna odevzdat zdravotní pojišťovně Přehled i v případě, kdy není povinna podávat daňové přiznání. Změní-li se dodatečně údaje uvedené v podaném Přehledu jsou OSVČ povinny ohlásit změnu do 8 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděly a dlužné pojistné doplatit do 30 dnů ode dne, kdy se o něm dozvěděly. K tomuto účelu vyplní opravný Přehled.

Za neplnění těchto povinností může být uložena pokuta až do výše 50 000 Kč.

2. Jaké je minimální měsíční pojistné pro OSVČ a je nějak omezena maximální výše?

OSVČ platí pojistné formou záloh a doplatku pojistného. OSVČ zahajující samostatnou výdělečnou činnost platí v 1. roce měsíční zálohy z minimálního vyměřovacího základu, pokud si sama nestanoví zálohy vyšší. Pokud za OSVČ je zároveň i plátcem pojistného stát (důchodce, student apod.), nemusí tato osoba v 1. roce zálohy platit a pojistné zaplatí formou doplatku. Od 2. roku již zálohy platit musí, ale bude platit zálohy v takové výši, v jaké skutečně vyjdou, protože nemusí splňovat minimální vyměřovací základ (viz níže).

Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:

  • s těžkým smyslovým, tělesným nebo mentálním postižením,
  • která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod,
  • která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě ve věku do 7 let nebo o 2 děti ve věku do 15 let,
  • která současně vedle zaměstnání je OSVČ,
  • pro osobu, za kterou je plátcem i stát,

pokud tyto skutečnosti trvaly celý kalendářní měsíc.

Minimální záloha činí 13,5 % z minimálního vyměřovacího základu. Minimálním vyměřovacím základem se u OSVČ rozumí dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy (za průměrnou mzdu se pro účely  zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu, vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru – shodné jako u zaměstnanců). Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvést pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, pokud zákon nestanoví jinak, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu.

Minimální měsíční vyměřovací základ pro rok 2013 je 12 942 Kč.

Z toho minimální měsíční záloha na pojistné je po zaokrouhlení rovna částce 1 748 Kč. Tuto zálohu je OSVČ povinna uhradit poprvé za měsíc leden 2013, kromě osob kterým nebyl stanoven minimální vyměřovací základ.

Min. vyměř. základ rok 2006 do 31. 3. 2006 - 9 017,50 Kč .......min. zdrav. pojistné 1 218 Kč/měsíc

Min. vyměř. základ rok 2006 od 1. 4. 2006   - 9 417,50 Kč .......min. zdrav. pojistné 1 272 Kč/měsíc

Min. vyměř. základ rok 2007 od 1. 1. 2007   - 10 075 Kč ..........min. zdrav. pojistné 1 360 Kč/měsíc

Min. vyměř. základ rok 2008 od 1. 1. 2008   - 10 780 Kč ..........min. zdrav. pojistné 1 456 Kč/měsíc

Min. vyměř. základ rok 2009 od 1. 1. 2009   - 11 777 Kč ...........min. zdrav. pojistné 1 590 Kč/měsíc

Min. vyměř. základ rok 2010 od 1. 1. 2010   - 11 854,50 Kč ......min. zdrav. pojistné 1 601 Kč/měsíc

Min. vyměř. základ rok 2011 od 1. 1. 2011   - 12 370,00 Kč ......min. zdrav. pojistné 1 670 Kč/měsíc

Min. vyměř. základ rok 2012 od 1. 1. 2012   - 12 568,50 Kč .....min. zdrav. pojistné 1 697 Kč/měsíc

Min. vyměř. základ rok 2013 od 1. 1. 2013   - 12 942 Kč .....min. zdrav. pojistné 1 1748 Kč/měsíc

Maximální vyměřovací základ : Pro rozhodná období 2013 až 2015 dochází u OSVČ ke zrušení maximálních vyměřovacích základů Naposledy byl stanoven maximální vyměřovací základ pro rok 2012 ve výši 1 809 864 Kč

3. Jaké je rozhodné období pro OSVČ? Začal jsem podnikat až poslední den v měsíci? Započítává se mi tento měsíc celý?

Nejkratším poměrným obdobím pro OSVČ je jeden kalendářní měsíc. To znamená, že výdělečná činnost, kterou OSVČ provozovala v kalendářním měsíci alespoň jeden den, se posuzuje, jako by tato činnost trvala celý měsíc.

4. Jsem pouze podnikatel. V jaké výši a kdy mám platit zálohy na zdravotní pojištění?

V prvním roce musíte platit zálohy alespoň v minimální měsíční výši. V dalších letech budete platit buď v minimální výši  nebo takové, jaké Vám vyjdou na základě ročního Přehledu o příjmech a výdajích za daný rok.  Záloha na daný měsíc je splatná v průběhu měsíce, na který se vztahuje, až do 8 dne měsíce následujícího.

Za den platby pojistného se nepovažuje den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu plátce pojistného, ale den, kdy došlo k připsání pojistného na účet zdravotní pojišťovny. Stejný postup je i při platbách pojistného poštovní poukázkou - složenkou. V těchto případech je posun ještě výraznější, protože držitel poštovní licence (tj. Česká pošta) je povinen předat platbu poskytovateli platebních služeb (tj. bance vedoucí účet) do dvou pracovních dnů ode dne, kdy ji přijal, a ten je povinen ji převést na samostatný účet do konce následujícího pracovního dne.

5. Podnikám a jsem delší dobu nemocen. Mám povinnost hradit zálohy?

Za kalendářní měsíce, v nichž byla osoba samostatně výdělečně činná uznána po celý kalendářní měsíc práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocen, nemusí platit zálohy na pojistné. Toto ustanovení ji však nezbavuje povinnosti zaplatit při ročním vyúčtování pojistné z celého příjmu (po odečtení výdajů) dosaženého z výdělečné činnosti za rozhodné období.

V měsících, ve kterých byla OSVČ po celý kalendářní měsíc uznána práce neschopnou a měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, však nemusí při ročním vyúčtování dodržet minimální vyměřovací základ.

6. Jako OSVČ jsem hradil zálohy na pojistné včas, ale pod chybným variabilním symbolem. Bude mi předepsáno penále?

Zákonem č. 176/2002 Sb., platným od 1. 7. 2002 byl doplněn § 18 zákona 592/1992 Sb. ustanovení, že zdravotní pojišťovna penále nepředepíše, pokud plátce prokáže, že provedl platbu na účet příslušné zdravotní pojišťovny ale pod nesprávným variabilním symbolem.

7. Jsem poživatel důchodu (studuji) a chci podnikat. Mám nějakou ohlašovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně a musím platit pojistné na zdravotní pojištění?

Musíte do 8 dnů oznámit zdravotní pojišťovně zahájení podnikání – samostatně výdělečnou činnost. Na Vás se bude vztahovat pravidlo, že pokud je za osobu zahajující samostatně výdělečnou činnost plátcem pojistného i stát, není tato osoba v prvním kalendářním roce této činnosti povinna platit zálohy na pojistné a pojistné zaplatí formou doplatku na základě ročního vyúčtování. Ve druhém a v následujících letech se výše zálohy stanoví procentní sazbou (13,5 %) z měsíčního vyměřovacího základu. Pro takovouto osobu neplatí minimální vyměřovací základ.

8. Jsem zaměstnána a zároveň jsem podnikatel. Co všechno musím udělat a musím platit jako podnikatel zálohy na zdravotní pojištění, když za mě odvádí zdravotní pojistné zaměstnavatel?

Pokud je hlavním zdrojem příjmu zaměstnání, není OSVČ povinna platit zálohy na zdravotní pojištění z podnikání. Je však povinna tuto skutečnost oznámit příslušné zdravotní pojišťovně do 8 dnů od vzniku této skutečnosti a zaregistrovat se jako osoba samostatně výdělečně činná (dále jen OSVČ). Po podání daňového přiznání je povinna nejpozději do 1 měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za daný kalendářní rok, předložit zdravotním pojišťovnám (od 1. 1. 2012 – zdravotní pojišťovně), u kterých byla v daném roce pojištěna, přehled o příjmech a výdajích na příslušném formuláři.

Doplatit pojistné na zdravotní pojištění je povinna do 8 dnů po dni, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, za který se pojistné platí.

9. Mohu podnikat na mateřské dovolené – rodičovské dovolené?

Z hlediska podnikání pro obě dovolené platí naprosto odlišný režim.

Na mateřskou dovolenou, se kterou souvisí peněžitá pomoc v mateřství, má nárok obecně pouze matka (otec jen v přesně specifikovaných případech v zák. č. 187/2006 o nemocenském pojištění, v platném znění). Peněžitá pomoc v mateřství je dávkou nemocenského pojištění. Z uvedeného vyplývá, že pokud by žena v průběhu mateřské podnikala, neměla by nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Souběh mateřské dovolené (pobírání peněžité pomoci v mateřství) a podnikání tedy možný není.

Rodičovská dovolená, se kterou souvisí rodičovský příspěvek, se týká matky i otce. Nárok na rodičovský příspěvek až do 4 let věku dítěte má jak matka, tak otec. Rodičovský příspěvek se řídí zákonem č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, v platném znění. Rodič může být výdělečně činný (OSVČ), aniž by ztratil právo na pobíraní rodičovského příspěvku. Výše výdělku také není omezena.. Rodič musí splňovat 2 hlavní podmínky, aby neztratil nárok na rodičovský příspěvek – dítě do 3 let může navštěvovat jesle nebo obdobné zařízení nejvýše 5 kalendářních dnů v měsíci a dítě 3 – 4 roky staré může navštěvovat mateřskou školu nebo obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně nebo nejvýše 5 kalendářních dnů v měsíci. Souběh rodičovské (pobíraní rodičovského příspěvku) a podnikání tedy možný je. Při rodičovské dovolené a rodičovském příspěvku můžete mít příjmy jak z podnikání, tak ze zaměstnání.

Osoba bez zdanitelných příjmů - OBZP

1. Kdo je osoba bez zdanitelných příjmů?

Je to osoba, která nemá po celý kalendářní měsíc příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti a není za ni plátcem stát. Vyměřovacím základem OBZP je minimální mzda.

2. Kolik platí na zdravotní pojištění OBZP?

Do 31.7. 2013 byla minimální mzda stanovena částkou 8000 Kč, proto OBZP hradily pojistné na zdravotní pojištění ve výši 1 080 Kč měsíčně.

Od 1.8. 2013 dochází nařízením vlády ke zvýšení minimální mzdy na 8 500 Kč, proto bude od tohoto data OBZP hradit pojistné na zdravotní pojištění ve výši 1 148 Kč měsíčně.  První pojistné v nové výši tak bude muset zaplatit za měsíc srpen.

3. Ukončil jsem zaměstnání k 31. 3. a nastupuji až 15. 4. do nového zaměstnání. Musím za období od 1. 4. do 14. 4. platit zdravotní pojištění?

V tomto období jste z hlediska zdravotního pojištění osoba bez zdanitelných příjmů. Osoba bez zdanitelných příjmů odvádí zdravotní pojistné pouze tehdy, pokud tato skutečnost trvá celý kalendářní měsíc. Ve Vašem případě se jedná o část měsíce, takže pojistné hradit nebudete.

Pozn.: Do 31. 6. 2002 platilo, že pokud se pojištěnec stal osobou bez zdanitelných příjmů i jen jeden den byl povinen platit zdravotní pojistné v poměrné části z minimálního měsíčního zdravotního pojistného (např. jeden den v dubnu v roce 2001: 675 Kč / 30 dny = 23 Kč).

Platby pojistného

1. Kolik je minimální měsíční výše pojistného, která se musí platit na zdravotní pojištění?

Zaměstnavatelé:

Minimální měsíční zdravotní pojistné činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Minimální vyměřovací základ u zaměstnanců a osob bez zdanitelných příjmů (OBZP) je minimální mzda. Ta je od 1.8. 2013 stanovena částkou  8 500 Kč. Minimální měsíční zdravotní pojistné tak představuje částku 1 148 Kč.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)

U OSVČ je minimální vyměřovací základ definován jako dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Pro rok 2013 činí průměrná měsíční mzda 25 884 Kč.

Minimální měsíční vyměřovací základ pro rok 2013 je 12 942 Kč. Z toho minimální měsíční záloha na pojistné je po zaokrouhlení rovna částce 1 748 Kč. Tuto zálohu je OSVČ povinna uhradit již za měsíc leden 2013, kromě osob, kterým nebyl stanoven minimální vyměřovací základ.

Záloha na pojistné je po zaokrouhlení rovna částce 1 748 Kč. Tuto zálohu je OSVČ povinna uhradit již za měsíc leden 2013, kromě osob, kterým nebyl stanoven minimální vyměřovací základ.

2. Jaká je maximální výše pojistného, která se musí platit na zdravotní pojištění?

Zaměstnavatelé:

Od 1. 1. 2010 byla  výše maximálního vyměřovacího základu novelizována a je to částka ve výši sedmdesátidvounásobku průměrné mzdy.

Maximální vyměřovací základ pro zaměstnance platil do roku 2012 a pro tento rok představuje částku  1 809 864 Kč.

Dosáhne-li zaměstnanec v daném roce u jednoho zaměstnavatele maximálního vyměřovacího základu, dále z částky přesahující toto maximum pojistné neplatí. Vyměřovací základ je u takového zaměstnance od chvíle dosažení maxima do konce kalendářního roku nulový. Přesáhne-li součet vyměřovacích základů zúčtovaných u více zaměstnavatelů částku maximálního vyměřovacího základu, považuje se část pojistného zaplaceného zaměstnancem vypočtená ze součtu vyměřovacích základů přesahujících maximální vyměřovací základ za přeplatek zaměstnance na pojistném.

V souvislosti s přijetím vládního daňového balíčku dochází ke zrušení maximálních vyměřovacích základů pro rozhodná období 2013 až 2015.

 

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)

Od 1. 1. 2010 představuje maximální vyměřovací základ OSVČ sedmdesátidvounásobek průměrné mzdy. Pro rozhodná období 2013 až 2015 dochází i u OSVČ ke zrušení maximálních vyměřovacích základů Naposledy byl stanoven maximální vyměřovací základ pro rok 2012 ve výši 1 809 864 Kč

3. Na jaký účet mám platit pojistné na zdravotní pojištění?

V roce 2010 došlo k centralizaci účtů pro příjem plateb na zdravotní pojištění pro všechny kategorie plátců - zaměstnavatele, osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), tzn. že jednotlivé pobočky ZP MV ČR nemají vlastní čísla účtů pro příjem plateb na zdravotní pojištění.

 Pro identifikaci plateb zdravotního pojištění je důležitý variabilní symbol, podle kterého je platba přiřazena k určitému plátci.

Čísla účtů ZP MV ČR pro všechny plátce pojistného bez ohledu na příslušnost k pobočce ZP MV ČR

Typ plátce pojistného

Číslo účtu

Banka

Typ platby

Variabilní symbol

Zaměstnavatelé

0004220422/0300

ČSOB

Pojistné

OSVČ, OBZP

0004220422/2700

UniCredit Bank

Pojistné

OSVČ, OBZP

0004220422/0800

ČS a.s.

Pojistné


Variabilním symbolem platby pro OSVČ a OBZP je rodné číslo, případně číslo pojištěnce přidělené ZP MV ČR. Variabilním symbolem platby zaměstnavatele je IČ, doplněné na 9. a 10. místě nulami, pokud tato místa neoznačují číslo organizační jednotky plnící povinnosti plátce pojistného. Konstantní symbol platby při bezhotovostní platbě je 3558, při platbě složenkou 3559.

Důležité upozornění !

Každý plátce je povinen splnit svoji oznamovací povinnost:

  • zaměstnavatel je povinen se přihlásit jako plátce zdravotního pojištění za své zaměstnance do 8 dnů od vzniku této skutečnosti a oznámit za koho je plátcem
  • OSVČ je povinna do 8 dnů od zahájení samostatné výdělečné činnosti tuto skutečnosti oznámit zdravotní pojišťovně
  • OBZP je rovněž povinna tuto skutečnost oznámit do 8 dnů

Při nesplnění oznamovací povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit plátci pokutu i v případě, že pojistné na zdravotní pojištění bylo uhrazeno.

Aktuální čísla účtů pro příjem plateb na zdravotní pojištění dle jednotlivých poboček naleznete na úvodní straně našich internetových stránek v odkazu Plátci.

4. Jaká je výše penále při nedoplatku nebo opožděné úhradě pojistného na zdravotního pojištění a na jaké účty se penále hradí?

S účinností od 1. 5. 1995 do 31. 12. 2006 bylo penále 0,1 % z dlužné nebo opožděné částky za každý den prodlení. Od 1. 1. 2007 činí penále 0,05 %. Zdravotní pojišťovny jsou povinny po plátcích toto penále vymáhat.

5. Co je to přirážka k pojistnému a jaká je její výše?

Zdravotní pojišťovna může vyměřit přirážku k pojistnému zaměstnavateli, jestliže u něj v uplynulém kalendářním roce došlo k opakovanému výskytu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání ze stejných příčin. Přirážka může být až do výše 5 % z podílu na jím hrazeném pojistném všech zaměstnanců, tzn. 5 % z té části zdravotního pojištění, kterou platí zaměstnavatel. Pojistné činí 13,5 % z příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem a zaměstnavatel platí 9 % a 4,5 % strhává zaměstnanci. Jinak tedy, přirážka činí 5 % z té části pojistného všech zaměstnanců za uplynulý rok, kterou platí zaměstnavatel. Činilo-li odvedené pojistné za uplynulý rok 100 000 č, může přirážka být až do výše 5 % z 75 000 Kč, tj. 3 750 Kč. Přirážka se platí jednorázově na účet ZP.

6. Lze podat odvolání proti uloženému penále?

Nejdříve zdravotní pojišťovna vyzve plátce k dobrovolné úhradě penále (dlužného pojistného). Pokud nebude penále uhrazeno, je zdravotní pojišťovnou zahájeno správní řízení. V rámci správního řízení je vydáno správní rozhodnutí – platební výměr, kterým je plátce zavázán zaplatit vyměřené penále. Proti platebnímu výměru je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů od jeho písemného doručení k rozhodčímu orgánu zdravotní pojišťovny. V odvolání je nutné podrobné zdůvodnění, z jakého důvodu k pochybení došlo. Rozhodčí orgán může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při vyměření penále nad 20 000 Kč nebo při uložení pokuty či přirážky k pojistnému. S účinností od 1.7.2002 došlo novelou č. 176/2002 Sb. k výraznému posílení pravomocí zdravotních pojišťoven. Od tohoto data může zdravotní pojišťovna odstraňovat tvrdosti zákona při vyměření penále do výše 20 000 Kč ( před tím vše rozhodoval pouze rozhodčí orgán), a to na základě písemné žádosti plátce, přičemž tato žádost musí být podána nejpozději do nabytí právní moci platebního výměru, kterým byla pokuta, penále nebo přirážka vyměřena.

Odstranit tvrdost zákona nelze:

  • rozhodnout, není-li předem uhrazeno pojistné splatné do dne vydání rozhodnutí o prominutí,
  • na plátce již byl vydán návrh na zahájení insolvenčního řízení,
  • plátce vstoupil do likvidace.

7. Jak probíhá doručování písemností pro plátce a pojištěnce zdravotního pojištění?

Od 1. 7. 2002 jsou stanovena pravidla pro doručování písemností:

Skutečnosti významné pro plnění povinností plátce, s nímž zákon spojuje právní důsledky (platební výměr apod.) k tíži plátce, se mu doručují prostřednictvím – držitele poštovní licence (dále jen pošta) nebo svými zaměstnanci doručením písemnosti do vlastních rukou. Nebyl-li adresát, kterému má být doručena písemnost do vlastních rukou, zastižen, uloží ten, kdo písemnost doručuje, písemnost na místně příslušné poště nebo u místně příslušné pobočky zdravotní pojišťovny a adresát se vyzve, aby  si ji vyzvedl do 15 dnů. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do 15 dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za doručení. Odepře-li adresát převzetí, je doručena dnem, kdy k odepření došlo.

V případech, kdy není znám pobyt nebo sídlo účastníka, nebo účastník se nezdržuje v místě svého pobytu, sídla nebo na adrese pro doručení, použije zdravotní pojišťovna doručení veřejnou vyhláškou. Doručení veřejnou vyhláškou znamená, že ZP vyvěsí ve svém sídle a v sídle místně příslušné pobočky ZP po dobu 15 dnů oznámení o místě uložení písemnosti s jejím přesným označením. Poslední den 15denní lhůty se považuje za den doručení.

Od 1. 11. 2009 lze doručovat písemnosti (např. zahájení správního řízení nebo oznámení o kontrole) právnickým osobám případně fyzickým osobám, které o to požádají, do datových schránek. Přednostně zdravotní pojišťovna doručuje písemnosti např. platební výměry, výkazy nedoplatků, dle zákona č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění, tj. prostřednictvím držitele poštovní licence (pošty) nebo osobně. ¨

Od 1.7.2009 je zdravotní pojišťovna povinna doručovat právnickým osobám (a fyzickým osobám, pokud ji mají zřízenou) do datových schránek (elektronické úložiště pro doručování orgány veřejné moci).

8. Jak má zaměstnavatel (OSVČ, OBZP) postupovat, když zjistí přeplatek pojistného?

Zjistí-li zaměstnavatel (OSVČ, OBZP) přeplatek na pojistném z jakéhokoliv důvodu, požádá pojišťovnu o vrácení tohoto přeplatku. ZP je povinna přeplatek vrátit plátci nebo jeho právnímu nástupci do jednoho měsíce od jeho zjištění, pokud nemá plátce jiný splatný závazek vůči ZP. Jinak se přeplatek použije k úhradě nedoplatku. ZP zpravidla přeplatek vrátí až na základě provedené kontroly. Druhý možný způsob je, že si (nejlépe až na základě domluvy se ZP) o tento přeplatek sníží následují odváděné pojistné. Nárok na vrácení přeplatku se promlčuje za 10 let od uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl.

9. Mám více splatných závazků vůči zdravotní pojišťovně. V jakém pořadí jsem povinen je splácet?

V případě, že má plátce vůči zdravotní pojišťovně více splatných závazků je povinen je splácet v tomto pořadí dle zákona č. 592/1992 Sb.:

  • pokuty,
  • přirážky k pojistnému,
  • nejstarší nedoplatky pojistného,
  • běžné platby pojistného,
  • penále.

Jednotlivé dlužné částky je plátce povinen splácet ve stanoveném pořadí samostatně na příslušné účty ZP. Pokud plátce toto pořadí nedodrží, je ZP oprávněna jeho platbu ve stanoveném pořadí použít.

Nedoplatky pojistného, jejichž výše v úhrnu nepřesahuje u jedné ZP 50 Kč, nelze vymáhat.

Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za jeden kalendářní rok nebo pokud plátce prokáže, že poslal platbu příslušné ZP, ale pod nesprávným variabilním symbolem.

Dotazy plátců, které se týkají plateb na zdravotní pojištění a které musí řešit místně příslušná pobočka :

  • Zaslal jsem Vám platbu dne…. Došla platba na Váš účet?
  • Potřeboval bych zjistit, kolik ještě dlužím na zdravotním pojištění?
  • Poslal jsem platbu s chybným variabilním symbolem, jak to mám opravit?
  • Žádost o zaslání " Přehledu o úhradách za zdravotní péči".
  • Žádosti o zaslání potvrzení pro účely veřejných zakázek, dotací či jiná potvrzení tohoto typu.

S těmito dotazy je nutno se obrátit nejlépe písemně na konkrétní pobočku ZP MV ČR, protože každý plátce má svého správce:

  • zaměstnavatelé podle sídla dle obchodního rejstříku nebo podle sídla mzdové účtárny (má-li organizace organizační jednotky) - spravuje ho místně příslušná pobočka podle nového krajového uspořádání,
  • individuální plátce (OSVČ, OBZP) - podle trvalého bydliště je registrován u pobočky podle krajového uspořádání.

Zaměstnavatel

1. Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele vůči zdravotní pojišťovně?

Oznamovací povinnosti plátců je stanovena podle § 10 odst. 1) a odst. 2) zák. č. 48/1997 Sb.:

Zaměstnavatel je povinen nejpozději do 8 dnů od vzniku skutečnosti provést oznámení o:

  • nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení, kde kromě jména, příjmení, rodného čísla sdělují také i údaj o trvalém pobytu zaměstnance,
  • změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud mu tuto skutečnost sdělil
  • skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za ně pojistné.

POZOR: Za nesplnění těchto povinností může ZP uložit zaměstnavateli pokutu do výše 200 000 Kč. Při opakovaném porušení až do výše dvojnásobku uložené pokuty.

Povinnosti plátců podle § 25 Zákona č. 592/1992 Sb. :

Zaměstnavatelé jsou povinni při plnění oznamovací povinnosti sdělit obchodní název, právní formu právnické osoby (společnost s ručením omezeným, akciová společnost, komanditní společnost, družstvo, společenství vlastníků, veřejná obchodní společnost atd), sídlo, IČO a číslo bankovního účtu, ze kterého budou platit pojistné. Je-li zaměstnavatel fyzická osoba – potom jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště. Dále jsou povinni sdělit ukončení své činnosti, zrušení organizace nebo vstup do likvidace.

Zaměstnavatelé jsou povinni nejpozději v den splatnosti pojistného předat každé ZP, u které jsou pojištěni její zaměstnanci, přehled o platbách pojistného, který obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců pojištěných u příslušné ZP, celkovou výši pojistného vypočtenou jako součet pojistného zaměstnanců a počet zaměstnanců, které se údaje vztahují.

POZOR: Za neplnění nebo porušení těchto povinností může ZP uložit plátci pokutu do výše 50 000 Kč.

K tomu mají k dispozici na každé pobočce i na našich internetových stránkách tyto formuláře:

Hromadné oznámení zaměstnavatele za měsíc (pro odhlašování, přihlašování zaměstnanců apod.) a Přehled o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele.

Pro plnění těchto oznamovacích povinností mohou plátci využívat i elektronické komunikace –

E - komunikace, která je bezplatně zřízena na našich internetových stránkách – www.zpmvcr.cz. Veškeré podrobnosti a pokyny naleznou v sekci Uživatelský manuál.

Zaměstnavatelé jsou dále povinni vést průkaznou evidenci o uskutečněných platbách. Na žádost příslušné ZP jsou povinni předložit údaje rozhodné pro výpočet pojistného včetně rodného čísla každého zaměstnance.

2. Kdo je zaměstnancem pro účely zdravotního pojištění?

Za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle § 6 zák. č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou:

  • osoby, která má pouze příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně z příjmu nebo jsou od této daně osvobozeny
  • žáka a studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku
  • osoby činné na základě dohody o provedení práce
  • osoby, která v pracovním poměru vykonává sjednané práce jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele ( dříve „zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc“), která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu ve výši, která je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištěním
  • člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, vykonává práci, za kterou má odměnu a v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu (tzn. příjmu, který zakládá účast na nemocenském pojištění – od částky 2 500 Kč)
  • osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, která v kalendářním měsíci nedosáhla započitatelného příjmu
  • dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu

Nově se za zaměstnance považují např. členové statutárních orgánů (členové představenstva, členové správních a dozorčích rad), uvolnění i neuvolnění zastupitelé, členové komisí, volení a jmenovaní funkcionáři sdružení a spolků, jednatelé a společníci s.r.o., komanditisté.

3. Kdy musím odvádět pojistné za své zaměstnance?

Od 1. 1. 2010 zaměstnavatel platí pojistné na zdravotní pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

K zásadní změně došlo v definici dne, který se považuje za den platby pojistného. Za den platby se považuje den, kdy došlo k připsání pojistného na účet zdravotní pojišťovny. Stejný postup je i při platbách pojistného poštovní poukázkou - složenkou. V těchto případech je posun ještě výraznější, protože držitel poštovní licence (tj. Česká pošta) je povinen předat platbu poskytovateli platebních služeb (tj. bance vedoucí účet) do dvou pracovních dnů ode dne, kdy ji přijal, a ten je povinen ji převést na samostatný účet do konce následujícího pracovního dne.

4. Kolik mi zaměstnavatel strhává na zdravotní pojištění a kolik je minimální odvod zdravotního pojištění ?

Sazba pojistného na zdravotní pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. Vám však strhává pouze 4,5 % a 9 % odvádí za vás zaměstnavatel. Minimální odvod pojistného na zdravotní pojištění je 13,5 % z minimální mzdy, která od 1.8.2013 činí 8 500 Kč, tzn. částka 1 148 Kč (od roku 2007 až do 31.7. 2013 byla minimální mzda 8 000 Kč a minimální pojistné tak činilo 1 080 Kč).

5. Co je to „vyměřovací základ“ (dále jen VZ) u zaměstnance a co se do něj zahrnuje?

VZ zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmu (§ 6 zák. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní či nepeněžní podobě nebo formou výhod poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru nebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Do VZ zaměstnance se nezahrnují tyto příjmy:

  • náhrada škody podle zákoníku práce
  • odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné
  • odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních předpisů
  • věrnostní přídavek horníků
  • odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vynález nebo zlepšovací návrh neměl souvislost s výkonem zaměstnání
  • jednorázová sociální výpomoc poskytnutá k překlenutí mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku požáru či jiné živelné pohromy
  • plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku od skončení zaměstnání

Pojistné se stanoví z VZ, nejméně však z minimálního. Minimálním VZ je minimální mzda. Od 1.8. 2013 představuje minimální mzda částku 8 500 Kč a tedy minimální výše pojistného na zdravotní pojištění u zaměstnance je 1 148 Kč (od roku 2007 až do 31.7. 2013 byla minimální mzda 8 000 Kč a minimální pojistné tak činilo 1 080 Kč).

 Minimální VZ neplatí pro osobu:

  • za kterou je plátcem pojistného stát,
  • s těžkým smyslovým, tělesným nebo mentálním postižením,
  • která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod,
  • která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě ve věku do 7 let nebo o 2 děti ve věku do 15 let,
  • která současně vedle zaměstnání je OSVČ a v daném měsíci je za OSVČ odvod alespoň minimálního ZP a tato skutečnost byla oznámena zdravotní pojišťovně) pokud tyto skutečnosti trvaly celý kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je skutečný příjem.

Minimální VZ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud:

  • zaměstnání netrvalo po celý měsíc,
  • bylo zaměstnanci poskytnuto volno pro důležité osobní překážky v práci
  • zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou je plátcem pojistného i stát.

6. Co je to maximální vyměřovací základ, jak se stanoví a kolik činí?

Od 1. 1. 2008 byl i pro zaměstnance stanoven maximální VZ, který byl v uplynulých letech stanoven pouze pro osoby samostatně výdělečně činné. Výše maximálního vyměřovacího základu je určena sedmdesátidvounásobkem průměrné mzdy, kterou byla pro rok 2012 částka 25 137 Kč a maximální roční vyměřovací základ zaměstnance činil 1 809 864 Kč. Od roku 2013 však v souvislosti s přijetím vládního daňového balíčku dochází ke zrušení maximálních vyměřovacích základů pro rozhodná období 2013 až 2015.

7. Jak se bude maximální vyměřovací základ počítat, má-li zaměstnanec jednoho zaměstnavatele a jak jestliže má více zaměstnavatelů?

Dosáhne-li zaměstnanec v daném roce u jednoho zaměstnavatele maximálního vyměřovacího základu, dále z částky přesahující toto maximum neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel pojistné. Bude-li z důvodu souběhu příjmů od více zaměstnavatelů za celý kalendářní rok odvedeno pojistné i z částky přesahující toto maximum, může zaměstnanec na základě písemné žádosti doložené potvrzeními od všech zaměstnavatelů požádat zdravotní pojišťovnu o vrácení přeplatku na pojistném. Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za rok.

8. Jsem zaměstnán u dvou zaměstnavatelů. Jsem povinen platit zdravotní pojištění u obou?

Pojistné na zdravotní pojištění je zaměstnanec povinen odvádět ze všech zaměstnání, kterým se pro účely zdravotního pojištění rozumí činnost zaměstnance, ze které mu plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle §6 zák. 586/1992 Sb., ale pouze do výše maximálního vyměřovacího základu. V praxi to znamená, že při více zaměstnavatelích se maximální vyměřovací základ stanovuje až po skončení celého kalendářního roku, tzn.  že zaměstnanec bude odvádět zdravotní pojištění u všech zaměstnavatelů celý kalendářní rok a po jeho uplynutí jsou mu všichni zaměstnavatelé na základě žádosti povinni potvrdit výši vyměřovacího základu, ze kterého bylo odvedeno zdravotní pojištění za daný rok a zaměstnanec podá  zdravotní pojišťovně žádost o vrácení přeplatku. Od roku 2013 však v souvislosti s přijetím vládního daňového balíčku dochází ke zrušení maximálních vyměřovacích základů pro rozhodná období 2013 až 2015.

9. Jak podat žádost zaměstnance o vrácení přeplatku na pojistném?

Je-li úhrn vyměřovacích základů zaměstnance vyšší než je zákonem stanovený maximální vyměřovací základ, vrací zdravotní pojišťovna zaměstnanci přeplatek jen na základě písemné žádosti. Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo za zaměstnance odvedeno pojistné a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti.

Změnil-li zaměstnanec v průběhu kalendářního roku zdravotní pojišťovnu, předkládá žádost každé z nich. Přeplatek vrací každá zdravotní pojišťovna v poměrné výši k součtu doložených vyměřovacích základů.

Žádost o vrácení přeplatku na pojistném uplatní zaměstnanec na tiskopise Žádost zaměstnance o vrácení přeplatku na pojistném na zdravotní pojištění. Součástí formuláře je Poučení k vyplnění. Žádost a Poučení najdete na našich www stránkách v sekci Plátci pojistného – Zaměstnavatelé – Formuláře.

Přílohami k žádosti jsou potvrzení od jednotlivých zaměstnavatelů o výši vyměřovacího základu za kalendářní rok a výši pojistného pro výpočet poměrné výše přeplatku na pojistném v případě změny zdravotní pojišťovny. Součástí formuláře je Poučení k vyplnění, které obsahuje kódy a názvy zdravotních pojišťoven v případě výpočtu poměrné výše přeplatku.

10. Jak se stanovuje maximální vyměřovací základ v případě souběhu zaměstnání a výkonu samostatné výdělečné činnosti?

Pokud je OSVČ zároveň zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu OSVČ přesáhl maximální výši, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ OSVČ. Je-li přesahující částka vyšší než vyměřovací základ OSVČ (tzn. vyměřovací základ je po snížení nulový), sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance. Předchozí věty fakticky znamenají, že příjem (dosažený vyměřovací základ) ze zaměstnání snižuje maximální vyměřovací základ v samostatné výdělečné činnosti. Pokud bylo maxima dosaženo již v zaměstnání, resp. Ve více zaměstnáních, je vyměřovací základ OSVČ nulový. Případný zbývající přeplatek bude řešen podle metodiky příslušného tiskopisu.

11. Jaký je termín podání žádosti o vrácení přeplatku při souběhu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti?

Ustanovením § 3a odst. 5  zák. č. 592/1992 Sb., v platném znění, je dáno, že pokud je OSVČ současně zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu OSVČ přesáhl maximální výši vyměřovacího základu, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ OSVČ. Vzhledem k tomuto ustanovení lze vyřídit žádost zaměstnance, který je zároveň OSVČ, až po podání Přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém byl překročen maximální vyměřovací základ. Pokud tedy podá zaměstnanec, který je zároveň OSVČ žádost před podáním Přehledu, zašle mu zdravotní pojišťovna potvrzení o převzetí žádosti s tím, že s ohledem na ustanovení § 3a odst. 5 zák. č. 592/1992 Sb., v platném znění, bude žádost vyřízena až po podání Přehledu o příjmech a výdajích za příslušný kalendářní rok.

12. Jak je to se zdravotním pojištěním, jestliže onemocním v ochranné lhůtě?

Pokud onemocníte v ochranné lhůtě (od 1. 1. 2008 je ochranná lhůta 7 dní) oznámíte tuto skutečnost příslušné ZP až ve chvíli, kdy budete příjemcem dávek nemocenského pojištění. Po celé období nemoci nebudete zdravotní pojištění hradit, protože 21 dní sice budete OBZP, ale bez povinnosti hradit zdravotní pojištění a  po této době, kdy se stanete příjemcem dávek nemocenského pojištění, bude za Vás plátcem pojistného stát. Toto neplatí pro zaměstnance, který je zároveň OSVČ a kterému byl ukončen pracovní poměr u zaměstnavatele. Ode dne ukončení zaměstnání se stává samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmu s povinností hradit zálohy jako OSVČ.

13. Mám zaměstnance, kterému vyplácíme měsíční hrubou mzdu 5 500 Kč. Tento zaměstnanec pracuje současně u jiného zaměstnavatele, kde jeho hrubý měsíční příjem činí 6 000 Kč. Jak mám postupovat v otázce placení zdravotního pojištění, když tento zaměstnanec nedosahuje v žádném zaměstnání minimální mzdy?

Podle zákona musí být pojistné odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda. Je-li alespoň u jednoho zaměstnavatele nebo v součtu od dvou nebo více zaměstnavatelů zabezpečen odvod pojistného v minimální výši, nemusí být u druhého zaměstnavatele dodržen minimální vyměřovací základ. Pokud naopak součet příjmů nedosáhne v kalendářním měsíci, za který se platí minimálního vyměřovacího základu, pověří zaměstnanec jednoho zaměstnavatele odvodem pojistného do povinné minimální výše (jinak řečeno doplatí prostřednictvím jednoho ze zaměstnavatelů). V tomto konkrétním případě součet příjmů dosahuje minimální mzdy.

14. Vzhledem k provozním změnám bude s pracovníky ukončen pracovní poměr a bude jim vyplaceno odstupné. Budeme z tohoto odstupného odvádět zdravotní pojistné?

Odstupné vyplacené podle zákoníku práce patří mezi zákonem stanovené výjimky, ze kterých se zdravotní pojistné neodvádí.

15. Zaměstnanec je částečně invalidní. Jak se za něj odvádí pojistné? Uplatňuje se stále odpočet?

Od 1.1.2010 došlo ke změně v klasifikaci invalidity a jsou zavedeny tři stupně podle míry postižení a tím poklesu pracovní schopnosti – I.,II. a III. stupeň . Odpočet pro státem hrazené pojištěnce, kterými jsou osoby závislé na péči jiné osoby ve II. a III. stupni anebo úplně závislé, bylo možné uplatnit pouze do 31. 7. 2004. Od 1. 8. 2004 však byla tato možnost zákonem zrušena. Pokud je zaměstnanec zároveň státem hrazený pojištěnec (důchodce, invalidní aj.), odpočet se neprovádí, ale je odváděno pojistné ze skutečného příjmu a nemusí splňovat minimální vyměřovací základ jako ostatní zaměstnanci. Od 30. 3. 2005 byla obnovena možnost uplatnění odpočtu pro úzce vymezený okruh zaměstnavatelů a pojištěnců. Nárok na odpočet má osoba, která má přiznaný invalidní důchod a současně je zaměstnána u zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců tzv. „chráněné dílny“.

Od 1. 1. 2010 je vyměřovacím základem pro stanovení pojistného za státem hrazené pojištěnce 5 355 Kč, tzn. tato částka je i odpočet pro výše zmíněné zaměstnavatele.

16. Odvádí se pojistné na zdravotní pojištění jsem-li zaměstnán na dohodu o provedení práce?

Z dohody o provedení práce zaměstnavatel zdravotní pojistné neodvádělo do 31.12.2011. S účinností od 1.1.2012 dochází společně s novelizací zákoníku práce ke zpřísnění podmínek pro odvod zdravotního pojištění a výjimka už nebude platit neomezeně. Osoby činné na základě dohody o provedení práce budou platit pojistné na zdravotní pojištění dosáhnou-li v kalendářním měsíci příjmu přesahující částku 10 000 Kč (tzn. 10 001 Kč) . Pokud někdo pracuje na Dohodu o provedení práce a nemá jiný příjem a dohoda o provedení nepřesáhne 10 000 Kč, musí si hradit zdravotní pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP).

17. Co je „příležitostné zaměstnání nebo zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc“)?

„Zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc“ je dnes termín, který zákoník práce nezná. V zákoně č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, se za zaměstnance nepovažuje podle § 5 písm. a) 4. - osoba, která v pracovním poměru vykonává sjednané práce jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele a která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu, který zakládá účast na nemocenském pojištění, tj. 2 500 Kč od 1. 1. 2012.

Je to zaměstnání, jehož obsahem je pracovní činnost tak malého rozsahu, že započitatelný příjem z něj nepřesahuje 2 500 Kč za měsíc. tzn. že z částky do 2 499 Kč se pojistné neodvádí.

18. Do jaké doby je plátcem pojistného stát při studiu na střední škole?

Za studium na středních školách se pro účely zdravotního pojištění považuje i studium na vyšších odborných školách. Studium začíná od počátku školního roku prvního ročníku a jestliže pokračuje bez přerušení tak končí vykonáním závěrečné zkoušky nebo maturitní zkouškou. Za studenta je plátcem pojistného stát ještě po dobu školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia, pokud dítě nenastoupí do práce.

19. Ukončil jsem studium na vysoké škole v červnu. Od kdy musím začít platit pojistné na zdravotní pojištění?

Pokud ukončíte studium řádně, tzn. absolvováním v příslušném studijním programu, přičemž dnem ukončení je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia, považuje se měsíc, v němž bylo studium ukončeno a měsíc po něm následující za soustavnou přípravu na budoucí povolání a plátcem zdravotního pojištění je stát. Pokud dojde k ukončení studia jinak než řádně (zanecháním studia, vyloučením apod.), již od následujícího dne po ukončení není splněna podmínka soustavné přípravy na budoucí povolání a přestáváte být studentem a nebudete patřit do kategorie, za kterou je plátcem pojistného stát.

20. Jak je to s placením pojistného na zdravotní pojištění, jestliže někdo studuje při zaměstnání?

Předně je třeba zdůraznit, že z hlediska zařazení do kategorie osob, za kterou je plátcem pojistného stát, není rozhodující, zda se jedná o studium presenční (denní), distanční (dálkovou formu) nebo jeho kombinaci. Podmínkou pro zařazení do této kategorie je studium na vysoké škole, která dle MŠMT ČR patří mezi školy poskytující soustavnou přípravu na budoucí povolání a student nesmí být starší 26 let. Na placení pojistného za tohoto studenta nemá vliv ani skutečnost, že student souběžně vykonává výdělečnou činnost, ze které plyne účast na nemocenském pojištění. Pokud se jedná o studenta takovéhoto typu studia, bude zařazen do kategorie, za kterou je plátcem pojistného stát a ze zaměstnání bude také odváděno pojistné, ale pouze ze skutečného výdělku (nemusí splňovat minimální vyměřovací základ).

© 2014 ZP MVČR Mapa stránek

YouTube

Developed by MEDIA FACTORY