Úvodní strana

Přihláška
Pojištěnce

Osoba samostatně výdělečně činná - OSVČ

1. Jsem osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Jaké mám povinnosti vůči ZP?

OSVČ má vůči příslušné zdravotní pojišťovně dvě základní povinnosti. Na jedné straně jde o oznamovací povinnost a na straně druhé jde o povinnost hradit pojistné.

Oznamovací povinnost OSVČ spočívá především v povinnosti oznámit zdravotní pojišťovně  zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti do 8 dnů, kdy tuto činnost zahájila nebo ukončila (§ 10 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb.). Tuto povinnost lze splnit buď oznámením přímo zdravotní pojišťovně nebo využitím tzv. Jednotného registračního formuláře na živnostenském úřadě (§ 10a zákona č. 48/1997 Sb.). OSVČ, za kterou je plátcem pojistného stát má kromě toho povinnost oznámit i tuto skutečnost.

Za nesplnění oznamovací povinnosti hrozí pokuta až do výše 10 000 Kč (při opakovaném porušení dvojnásobek uložené pokuty).S plněním oznamovací povinnosti OSVČ souvisí povinnost sdělit své jméno, příjmení, trvalý pobyt, rodné číslo, IČO (pokud jej má přiděleno), obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, číslo bankovního účtu, pokud z něj bude odvádět pojistné. Tyto údaje je povinna doložit (§ 24 odst. 1 a 4 zákona č. 592/1992 Sb.).

Povinnost OSVČ hradit pojistné se skládá z hrazení záloh na pojistné a podání ročního přehledu o platbě pojistného, na jehož základě může vzniknout povinnost uhradit doplatek pojistného.

2. Podávám daňové přiznání na finanční úřad. Kdy mám zdravotní pojišťovně podat přehled?

OSVČ je povinna nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání  za daný kalendářní rok, předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla pojištěna, přehled o svých příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení (dále jen Přehled), zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu, pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu.  Pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce, je OSVČ povinna tuto skutečnost doložit do 30. dubna a potom podává Přehled do 31. července.

Pro úplnost uvádíme, že do 8. dubna je OSVČ povinna odevzdat zdravotní pojišťovně Přehled i v případě, kdy není povinna podávat daňové přiznání. Změní-li se dodatečně údaje uvedené v podaném Přehledu jsou OSVČ povinny ohlásit změnu do 8 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděly a dlužné pojistné doplatit do 30 dnů ode dne, kdy se o něm dozvěděly. K tomuto účelu vyplní opravný Přehled (§ 24 odst. 2 a 3 zákona č. 592/1992 Sb.).

3. Jaká je minimální měsíční výše záloh na pojistné pro OSVČ a je nějak omezena maximální výše?

OSVČ platí pojistné formou záloh a doplatku pojistného. OSVČ zahajující samostatnou výdělečnou činnost platí v prvním roce měsíční zálohy z minimálního vyměřovacího základu, pokud si sama nestanoví zálohy vyšší. Pokud za OSVČ je zároveň i plátcem pojistného stát (důchodce, student apod.), nemusí tato osoba v prvním roce zálohy platit a pojistné zaplatí formou doplatku. Od druhého  roku podnikání platí OSVČ zálohy ve výši podle podaného přehledu o platbě pojistného.

Minimální záloha činí 13,5 % z minimálního měsíčního vyměřovacího základu. Minimálním měsíční vyměřovací základ se odvozuje z 50 % tzv. průměrné mzdy. Průměrná mzda se stanovuje pro účely důchodového pojištění na každý rok vyhláškou. Pro rok 2017 se vychází z částky průměrné mzdy ve výši 28 232 Kč a minimální záloha tak činí 1 906 Kč.

Ne všechny OSVČ musí dodržet minimální platbu zálohy. Minimum se netýká osob, za které hradí pojistné stát. Zálohy vůbec nemusí hradit ani zaměstnanci, pro něž samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem příjmů. Zvláštní pravidla pro placení záloh a dodržování minimálního vyměřovacího základu platí například i u dlouhodobé nemoci OSVČ nebo při péči o děti.

Maximální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění (na rozdíl od sociálního pojištění) již od rozhodného období roku 2013 neplatí. Pojistné se tedy hradí bez omezení horní hranice.

4. Jaké je rozhodné období pro OSVČ? Začal jsem podnikat až poslední den v měsíci. Započítává se mi tento měsíc celý?

Rozhodným obdobím OSVČ je kalendářní rok. Nejkratším poměrným obdobím pro OSVČ je jeden kalendářní měsíc. To znamená, že výdělečná činnost, kterou OSVČ provozovala v kalendářním měsíci alespoň jeden den, se posuzuje, jako by tato činnost trvala celý měsíc.

5. Jsem pouze podnikatel. V jaké výši a kdy mám platit zálohy na zdravotní pojištění?

Pokud jako OSVČ nejste zaměstnán ani za vás neplatí pojistné stát, pak v prvním roce podnikání musíte platit zálohy alespoň v minimální měsíční výši (viz dotaz č. 3). V dalších letech budete platit zálohy v takové výši, jaké Vám vyjdou na základě ročního Přehledu o příjmech a výdajích za daný rok, nejméně však v minimální výši.  Záloha na daný měsíc je splatná v průběhu měsíce, na který se vztahuje, až do osmého dne měsíce následujícího.Za den platby pojistného se nepovažuje den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu plátce pojistného, ale den, kdy došlo k připsání pojistného na účet zdravotní pojišťovny.

6. Podnikám a jsem delší dobu nemocen. Mám povinnost hradit zálohy?

Za kalendářní měsíce, v nichž byla osoba samostatně výdělečně činná uznána po celý kalendářní měsíc práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocen, nemusí platit zálohy na pojistné. Toto ustanovení ji však nezbavuje povinnosti zaplatit při ročním vyúčtování pojistné z celého příjmu (po odečtení výdajů) dosaženého z výdělečné činnosti za rozhodné období.

V měsících, ve kterých byla OSVČ po celý kalendářní měsíc uznána práce neschopnou a měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, však nemusí při ročním vyúčtování dodržet minimální vyměřovací základ.

OSVČ, která byla nemocná například po celý květen a červen 2016 a měla v těchto měsících nárok na nemocenské pojištění OSVČ, nemusí hradit zálohy a ani nebude muset dodržet minimální vyměřovací základ OSVČ za tyto měsíce. Pokud neměla nárok na nemocenské, pak sice zálohy hradit nemusí, ale při výpočtu doplatku musí dodržet minimum za tyto dva měsíce.

7. Jako OSVČ jsem hradil zálohy na pojistné včas, ale pod chybným variabilním symbolem. Bude mi předepsáno penále?

Penále nepředepíše, pokud plátce prokáže, že provedl platbu na účet příslušné zdravotní pojišťovny ale pod nesprávným variabilním symbolem (§ 18 zákona č. 592/1992 Sb.). Správnost přiřazení platby však musíte pochopitelně doložit.

8. Jsem důchodce a chci podnikat. Mám nějakou ohlašovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně a musím platit pojistné na zdravotní pojištění?

Zahájení podnikání musí oznámit každá OSVČ (viz dotaz č. 1) a to i OSVČ, za kterou je plátcem pojistného stát – do této skupiny patří i poživatelé důchodu. Musíte tedy do 8 dnů oznámit zdravotní pojišťovně zahájení podnikání – samostatně výdělečnou činnost. Na Vás se bude vztahovat pravidlo, že pokud je za osobu zahajující samostatně výdělečnou činnost plátcem pojistného i stát, není tato osoba v prvním kalendářním roce této činnosti povinna platit zálohy na pojistné a pojistné zaplatí formou doplatku na základě ročního vyúčtování. Ve druhém a v následujících letech se výše zálohy stanoví procentní sazbou (13,5 %) z měsíčního vyměřovacího základu. Pro takovouto osobu neplatí minimální vyměřovací základ.

9. Jsem zaměstnána a zároveň jsem OSVČ. Co všechno musím udělat a musím platit jako podnikatel zálohy na zdravotní pojištění, když za mě odvádí pojistné zaměstnavatel?

Pokud je hlavním zdrojem příjmu zaměstnání, není OSVČ povinna platit zálohy na zdravotní pojištění z podnikání. Jako OSVČ je však povinna splnit  oznamovací povinnost vůči příslušné zdravotní pojišťovně do 8 dnů od vzniku samostatné výdělečné činnosti a zaregistrovat se jako OSVČ. Po podání daňového přiznání jste povinna nejpozději do 1 měsíce ode dne, ve kterém jste měla podat daňové přiznání za daný kalendářní rok, předložit zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v daném roce pojištěna, přehled o příjmech a výdajích na příslušném formuláři.

Doplatit pojistné na zdravotní pojištění jste povinna do 8 dnů po dni, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích.

10. Mohu podnikat na mateřské dovolené – rodičovské dovolené?

Pojem mateřská nebo rodičovská dovolená se vztahuje pouze na zaměstnance (jde o pojmy ze zákoníku práce – viz § 195 až 198) a pro podnikatele tak vlastně nemá význam. Při obou typech dovolené lze podnikat (pokud to není v rozporu s příslušným zaměstnáním) a za osobu na mateřské nebo rodičovské dovolené hradí pojistné stát, takže pro takovou OSVČ platí stejná pravidla jako pro zaměstnance, který je zároveň OSVČ a hradí za něj pojistné na zdravotní pojištění stát.

Pro samotnou OSVČ (tedy OSVČ, která není zaměstnancem) při péči o dítě je nutno rozlišovat tři jiné situace:

- pobírání peněžité pomoci v mateřství,

- příjem rodičovského příspěvku,

- celodenní osobní a řádná péče o jedno dítě do 7 nebo dvě děti do 15 let věku.

V prvních dvou případech hradí pojistné i stát. Možnost pobírání peněžité pomoci nebo rodičovského příspěvku a jejich výši při souběhu se samostatnou výdělečnou činností řeší zákony v sociálním pojištění (zákon o nemocenském pojištění, zákon o státní sociální podpoře apod.).

Pokud OSVČ nepobírá peněžitou pomoc v mateřství ani rodičovský příspěvek a ani za ni není plátcem pojistného stát z jiného důvodu a přitom stále pečuje celodenně osobně a řádně o jedno dítě do 7 nebo dvě děti do 15 let věku, může uplatnit úlevy při platbě pojistného. Tato OSVČ nemusí například dodržet minimální vyměřovací základ, přestože za ni nehradí pojistné stát. Pro dodržení podmínek celodenní osobní a řádné péče však platí přísná pravidla: dítě nesmí být v mateřské škole (jeslích apod.) déle než 4 hodiny denně a osobní péči nelze nahradit péčí jiné zletilé osoby.

Informace

Registrace nového pojištěnce

Aktuality

Naše pobočky

Naše pobočky jsou po celé ČR. Vyberte si tu, která je vám nejblíže

Akční nabídky

Bonusy

Připravili jsme pro vás celo řadu výhod a nadstandardních benefitů!

Třeba příspěvek na školku v přírodě!

Využijte možnost převodu příspěvku z rodiče na dítě a získejte tak až 1500  Kč na ozdravný pobyt. A k tomu dalších 500 Kč například na očkování.