Úvodní strana

Přihláška
Pojištěnce

Zaměstnavatel

1. Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele vůči zdravotní pojišťovně?

Oznamovací povinnosti plátců je stanovena podle § 10 odst. 1) a odst. 2) zák. č. 48/1997 Sb.:

Zaměstnavatel je povinen nejpozději do 8 dnů od vzniku skutečnosti provést oznámení o:

  • nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení, kde kromě jména, příjmení, rodného čísla sdělují také i údaj o trvalém pobytu zaměstnance,
  • změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud mu tuto skutečnost sdělil
  • skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za ně pojistné.

POZOR: Za nesplnění těchto povinností může ZP uložit zaměstnavateli pokutu do výše 200 000 Kč. Při opakovaném porušení až do výše dvojnásobku uložené pokuty.

Povinnosti plátců podle § 25 Zákona č. 592/1992 Sb. :

Zaměstnavatelé jsou povinni při plnění oznamovací povinnosti sdělit obchodní název, právní formu právnické osoby (společnost s ručením omezeným, akciová společnost, komanditní společnost, družstvo, společenství vlastníků, veřejná obchodní společnost atd), sídlo, IČO a číslo bankovního účtu, ze kterého budou platit pojistné. Je-li zaměstnavatel fyzická osoba – potom jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště. Dále jsou povinni sdělit ukončení své činnosti, zrušení organizace nebo vstup do likvidace.

Zaměstnavatelé jsou povinni nejpozději v den splatnosti pojistného předat každé ZP, u které jsou pojištěni její zaměstnanci, přehled o platbách pojistného, který obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců pojištěných u příslušné ZP, celkovou výši pojistného vypočtenou jako součet pojistného zaměstnanců a počet zaměstnanců, které se údaje vztahují.

POZOR: Za neplnění nebo porušení těchto povinností může ZP uložit plátci pokutu do výše 50 000 Kč.

K tomu mají k dispozici na každé pobočce i na našich internetových stránkách tyto formuláře:

Hromadné oznámení zaměstnavatele za měsíc (pro odhlašování, přihlašování zaměstnanců apod.) a Přehled o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele.

Pro plnění těchto oznamovacích povinností mohou plátci využívat i elektronické komunikace –

E - komunikace, která je bezplatně zřízena na našich internetových stránkách – www.zpmvcr.cz. Veškeré podrobnosti a pokyny naleznou v sekci Uživatelský manuál.

Zaměstnavatelé jsou dále povinni vést průkaznou evidenci o uskutečněných platbách. Na žádost příslušné ZP jsou povinni předložit údaje rozhodné pro výpočet pojistného včetně rodného čísla každého zaměstnance.

2. Kdo je zaměstnancem pro účely zdravotního pojištění?

Za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle § 6 zák. č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou:

  • osoby, která má pouze příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně z příjmu nebo jsou od této daně osvobozeny
  • žáka a studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku
  • osoby činné na základě dohody o provedení práce
  • osoby, která v pracovním poměru vykonává sjednané práce jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele ( dříve „zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc“), která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu ve výši, která je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištěním
  • člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, vykonává práci, za kterou má odměnu a v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu (tzn. příjmu, který zakládá účast na nemocenském pojištění – od částky 2 500 Kč)
  • osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, která v kalendářním měsíci nedosáhla započitatelného příjmu
  • dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu

Nově se za zaměstnance považují např. členové statutárních orgánů (členové představenstva, členové správních a dozorčích rad), uvolnění i neuvolnění zastupitelé, členové komisí, volení a jmenovaní funkcionáři sdružení a spolků, jednatelé a společníci s.r.o., komanditisté.

3. Kdy musím odvádět pojistné za své zaměstnance?

Od 1. 1. 2010 zaměstnavatel platí pojistné na zdravotní pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

K zásadní změně došlo v definici dne, který se považuje za den platby pojistného. Za den platby se považuje den, kdy došlo k připsání pojistného na účet zdravotní pojišťovny. Stejný postup je i při platbách pojistného poštovní poukázkou - složenkou. V těchto případech je posun ještě výraznější, protože držitel poštovní licence (tj. Česká pošta) je povinen předat platbu poskytovateli platebních služeb (tj. bance vedoucí účet) do dvou pracovních dnů ode dne, kdy ji přijal, a ten je povinen ji převést na samostatný účet do konce následujícího pracovního dne.

4. Kolik mi zaměstnavatel strhává na zdravotní pojištění a kolik je minimální odvod zdravotního pojištění ?

Sazba pojistného na zdravotní pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. Vám však strhává pouze 4,5 % a 9 % odvádí za vás zaměstnavatel. Minimální odvod pojistného na zdravotní pojištění je 13,5 % z minimální mzdy, která od 1.1.2017 činí 11 000 Kč, tzn. částka 1 485 Kč.

5. Co je to „vyměřovací základ“ (dále jen VZ) u zaměstnance a co se do něj zahrnuje?

VZ zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmu (§ 6 zák. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní či nepeněžní podobě nebo formou výhod poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru nebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Do VZ zaměstnance se nezahrnují tyto příjmy:

  • náhrada škody podle zákoníku práce
  • odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné
  • odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních předpisů
  • věrnostní přídavek horníků
  • odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vynález nebo zlepšovací návrh neměl souvislost s výkonem zaměstnání
  • jednorázová sociální výpomoc poskytnutá k překlenutí mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku požáru či jiné živelné pohromy
  • plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku od skončení zaměstnání

Pojistné se stanoví z VZ, nejméně však z minimálního. Minimálním VZ je minimální mzda. Od 1.1. 2017 představuje minimální mzda částku 11 000 Kč a tedy minimální výše pojistného na zdravotní pojištění u zaměstnance je 1 485Kč.

Minimální VZ neplatí pro osobu:

  • za kterou je plátcem pojistného stát,
  • s těžkým smyslovým, tělesným nebo mentálním postižením,
  • která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod,
  • která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě ve věku do 7 let nebo o 2 děti ve věku do 15 let,
  • která současně vedle zaměstnání je OSVČ a v daném měsíci je za OSVČ odvod alespoň minimálního ZP a tato skutečnost byla oznámena zdravotní pojišťovně) pokud tyto skutečnosti trvaly celý kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je skutečný příjem.

Minimální VZ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud:

  • zaměstnání netrvalo po celý měsíc,
  • bylo zaměstnanci poskytnuto volno pro důležité osobní překážky v práci
  • zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou je plátcem pojistného i stát.

6. Co je to maximální vyměřovací základ, jak se stanoví a kolik činí?

Od 1. 1. 2008 byl i pro zaměstnance stanoven maximální VZ, který byl v uplynulých letech stanoven pouze pro osoby samostatně výdělečně činné. Výše maximálního vyměřovacího základu je určena sedmdesátidvounásobkem průměrné mzdy, kterou byla pro rok 2012 částka 25 137 Kč a maximální roční vyměřovací základ zaměstnance činil 1 809 864 Kč. Od roku 2013 však souvislosti s přijetím vládního daňového balíčku dochází ke zrušení maximálních vyměřovacích základů pro rozhodná období 2013 až 2015.

7. Jak se bude maximální vyměřovací základ počítat, má-li zaměstnanec jednoho zaměstnavatele a jak jestliže má více zaměstnavatelů?

Dosáhne-li zaměstnanec v daném roce u jednoho zaměstnavatele maximálního vyměřovacího základu, dále z částky přesahující toto maximum neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel pojistné. Bude-li z důvodu souběhu příjmů od více zaměstnavatelů za celý kalendářní rok odvedeno pojistné i z částky přesahující toto maximum, může zaměstnanec na základě písemné žádosti doložené potvrzeními od všech zaměstnavatelů požádat zdravotní pojišťovnu o vrácení přeplatku na pojistném. Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za rok.

8. Jsem zaměstnán u dvou zaměstnavatelů. Jsem povinen platit zdravotní pojištění u obou?

Pojistné na zdravotní pojištění je zaměstnanec povinen odvádět ze všech zaměstnání, kterým se pro účely zdravotního pojištění rozumí činnost zaměstnance, ze které mu plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle §6 zák. 586/1992 Sb., ale pouze do výše maximálního vyměřovacího základu. V praxi to znamená, že při více zaměstnavatelích se maximální vyměřovací základ stanovuje až po skončení celého kalendářního roku, tzn.  že zaměstnanec bude odvádět zdravotní pojištění u všech zaměstnavatelů celý kalendářní rok a po jeho uplynutí jsou mu všichni zaměstnavatelé na základě žádosti povinni potvrdit výši vyměřovacího základu, ze kterého bylo odvedeno zdravotní pojištění za daný rok a zaměstnanec podá  zdravotní pojišťovně žádost o vrácení přeplatku. Od roku 2013 však souvislosti s přijetím vládního daňového balíčku dochází kezrušení maximálních vyměřovacích základů pro rozhodná období 2013 až 2015.

9. Jak podat žádost zaměstnance o vrácení přeplatku na pojistném?

Je-li úhrn vyměřovacích základů zaměstnance vyšší než je zákonem stanovený maximální vyměřovací základ, vrací zdravotní pojišťovna zaměstnanci přeplatek jen na základě písemné žádosti. Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo za zaměstnance odvedeno pojistné a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti.

Změnil-li zaměstnanec v průběhu kalendářního roku zdravotní pojišťovnu, předkládá žádost každé z nich. Přeplatek vrací každá zdravotní pojišťovna v poměrné výši k součtu doložených vyměřovacích základů.

Žádost o vrácení přeplatku na pojistném uplatní zaměstnanec na tiskopise Žádost zaměstnance o vrácení přeplatku na pojistném na zdravotní pojištění. Součástí formuláře je Poučení k vyplnění. Žádost a Poučení najdete na našich www stránkách v sekci Plátci pojistného – Zaměstnavatelé – Formuláře.

Přílohami k žádosti jsou potvrzení od jednotlivých zaměstnavatelů o výši vyměřovacího základu za kalendářní rok a výši pojistného pro výpočet poměrné výše přeplatku na pojistném v případě změny zdravotní pojišťovny. Součástí formuláře je Poučení k vyplnění, které obsahuje kódy a názvy zdravotních pojišťoven v případě výpočtu poměrné výše přeplatku.

10. Jak se stanovuje maximální vyměřovací základ v případě souběhu zaměstnání a výkonu samostatné výdělečné činnosti?

Pokud je OSVČ zároveň zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu OSVČ přesáhl maximální výši, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ OSVČ. Je-li přesahující částka vyšší než vyměřovací základ OSVČ (tzn. vyměřovací základ je po snížení nulový), sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance. Předchozí věty fakticky znamenají, že příjem (dosažený vyměřovací základ) ze zaměstnání snižuje maximální vyměřovací základ v samostatné výdělečné činnosti. Pokud bylo maxima dosaženo již v zaměstnání, resp. Ve více zaměstnáních, je vyměřovací základ OSVČ nulový. Případný zbývající přeplatek bude řešen podle metodiky příslušného tiskopisu.

11. Jaký je termín podání žádosti o vrácení přeplatku při souběhu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti?

Ustanovením § 3a odst. 5  zák. č. 592/1992 Sb., v platném znění, je dáno, že pokud je OSVČ současně zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu OSVČ přesáhl maximální výši vyměřovacího základu, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ OSVČ. Vzhledem k tomuto ustanovení lze vyřídit žádost zaměstnance, který je zároveň OSVČ, až po podání Přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém byl překročen maximální vyměřovací základ. Pokud tedy podá zaměstnanec, který je zároveň OSVČ žádost před podáním Přehledu, zašle mu zdravotní pojišťovna potvrzení o převzetí žádosti s tím, že s ohledem na ustanovení § 3a odst. 5 zák. č. 592/1992 Sb., v platném znění, bude žádost vyřízena až po podání Přehledu o příjmech a výdajích za příslušný kalendářní rok.

12. Jak je to se zdravotním pojištěním, jestliže onemocním v ochranné lhůtě?

Pokud onemocníte v ochranné lhůtě (od 1. 1. 2008 je ochranná lhůta 7 dní) oznámíte tuto skutečnost příslušné ZP až ve chvíli, kdy budete příjemcem dávek nemocenského pojištění. Po celé období nemoci nebudete zdravotní pojištění hradit, protože 21 dní sice budete OBZP, ale bez povinnosti hradit zdravotní pojištění a  po této době, kdy se stanete příjemcem dávek nemocenského pojištění, bude za Vás plátcem pojistného stát. Toto neplatí pro zaměstnance, který je zároveň OSVČ a kterému byl ukončen pracovní poměr u zaměstnavatele. Ode dne ukončení zaměstnání se stává samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmu s povinností hradit zálohy jako OSVČ.

13. Mám zaměstnance, kterému vyplácíme měsíční hrubou mzdu 5 500 Kč. Tento zaměstnanec pracuje současně u jiného zaměstnavatele, kde jeho hrubý měsíční příjem činí 6 000 Kč. Jak mám postupovat v otázce placení zdravotního pojištění, když tento zaměstnanec nedosahuje v žádném zaměstnání minimální mzdy?

Podle zákona musí být pojistné odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda. Je-li alespoň u jednoho zaměstnavatele nebo v součtu od dvou nebo více zaměstnavatelů zabezpečen odvod pojistného v minimální výši, nemusí být u druhého zaměstnavatele dodržen minimální vyměřovací základ. Pokud naopak součet příjmů nedosáhne v kalendářním měsíci, za který se platí minimálního vyměřovacího základu, pověří zaměstnanec jednoho zaměstnavatele odvodem pojistného do povinné minimální výše (jinak řečeno doplatí prostřednictvím jednoho ze zaměstnavatelů). V tomto konkrétním případě součet příjmů dosahuje minimální mzdy.

14. Vzhledem k provozním změnám bude s pracovníky ukončen pracovní poměr a bude jim vyplaceno odstupné. Budeme z tohoto odstupného odvádět zdravotní pojistné?

Odstupné vyplacené podle zákoníku práce patří mezi zákonem stanovené výjimky, ze kterých se zdravotní pojistné neodvádí.

15. Zaměstnanec je částečně invalidní. Jak se za něj odvádí pojistné? Uplatňuje se stále odpočet?

Od 1.1.2010 došlo ke změně v klasifikaci invalidity a jsou zavedeny tři stupně podle míry postižení a tím poklesu pracovní schopnosti – I.,II. a III. stupeň . Odpočet pro státem hrazené pojištěnce, kterými jsou osoby závislé na péči jiné osoby ve II. a III. stupni anebo úplně závislé, bylo možné uplatnit pouze do 31. 7. 2004. Od 1. 8. 2004 však byla tato možnost zákonem zrušena. Pokud je zaměstnanec zároveň státem hrazený pojištěnec (důchodce, invalidní aj.), odpočet se neprovádí, ale je odváděno pojistné ze skutečného příjmu a nemusí splňovat minimální vyměřovací základ jako ostatní zaměstnanci. Od 30. 3. 2005 byla obnovena možnost uplatnění odpočtu pro úzce vymezený okruh zaměstnavatelů a pojištěnců. Nárok na odpočet má osoba, která má přiznaný invalidní důchod a současně je zaměstnána u zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců tzv. „chráněné dílny“.

Od 1. 1. 2017 je vyměřovacím základem pro stanovení pojistného za státem hrazené pojištěnce 6 814 Kč, tzn. tato částka je i odpočet pro výše zmíněné zaměstnavatele.

16. Odvádí se pojistné na zdravotní pojištění jsem-li zaměstnán na dohodu o provedení práce?

Z dohody o provedení práce zaměstnavatel zdravotní pojistné neodvádělo do 31.12.2011.S účinností od 1.1.2012 dochází společně s novelizací zákoníku práce ke zpřísnění podmínek pro odvod zdravotního pojištění a výjimka už nebude platit neomezeněOsoby činné na základě dohody o provedení práce budou platit pojistné na zdravotní pojištění dosáhnou-li v kalendářním měsíci příjmu přesahující částku 10 000 Kč (tzn. 10 001 Kč) . Pokud někdo pracuje na Dohodu o provedení práce a nemá jiný příjem a dohoda o provedení nepřesáhne 10 000 Kč, musí si hradit zdravotní pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP).

17. Co je „příležitostné zaměstnání nebo zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc“)?

„Zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc“ je dnes termín, který zákoník práce nezná. V zákoně č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, se za zaměstnance nepovažuje podle § 5 písm. a) 4. - osoba, která v pracovním poměru vykonává sjednané práce jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele a která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu, který zakládá účast na nemocenském pojištění, tj. 2 500 Kč od 1. 1. 2012.

Je to zaměstnání, jehož obsahem je pracovní činnost tak malého rozsahu, že započitatelný příjem z něj nepřesahuje 2 500 Kč za měsíc. tzn. že z částky do 2 499 Kč se pojistné neodvádí.

18. Do jaké doby je plátcem pojistného stát při studiu na střední škole?

Za studium na středních školách se pro účely zdravotního pojištění považuje i studium na vyšších odborných školách. Studium začíná od počátku školního roku prvního ročníku a jestliže pokračuje bez přerušení tak končí vykonáním závěrečné zkoušky nebo maturitní zkouškou. Za studenta je plátcem pojistného stát ještě po dobu školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia, pokud dítě nenastoupí do práce.

19. Ukončil jsem studium na vysoké škole v červnu. Od kdy musím začít platit pojistné na zdravotní pojištění?

Pokud ukončíte studium řádně, tzn. absolvováním v příslušném studijním programu, přičemž dnem ukončení je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia, považuje se měsíc, v němž bylo studium ukončeno a měsíc po něm následující za soustavnou přípravu na budoucí povolání a plátcem zdravotního pojištění je stát. Pokud dojde k ukončení studia jinak než řádně (zanecháním studia, vyloučením apod.), již od následujícího dne po ukončení není splněna podmínka soustavné přípravy na budoucí povolání a přestáváte být studentem a nebudete patřit do kategorie, za kterou je plátcem pojistného stát.

20. Jak je to s placením pojistného na zdravotní pojištění, jestliže někdo studuje při zaměstnání?

Předně je třeba zdůraznit, že z hlediska zařazení do kategorie osob, za kterou je plátcem pojistného stát, není rozhodující, zda se jedná o studium presenční (denní), distanční (dálkovou formu) nebo jeho kombinaci. Podmínkou pro zařazení do této kategorie je studium na vysoké škole, která dle MŠMT ČR patří mezi školy poskytující soustavnou přípravu na budoucí povolání a student nesmí být starší 26 let. Na placení pojistného za tohoto studenta nemá vliv ani skutečnost, že student souběžně vykonává výdělečnou činnost, ze které plyne účast na nemocenském pojištění. Pokud se jedná o studenta takovéhoto typu studia, bude zařazen do kategorie, za kterou je plátcem pojistného stát a ze zaměstnání bude také odváděno pojistné, ale pouze ze skutečného výdělku (nemusí splňovat minimální vyměřovací základ).

Informace

Registrace nového pojištěnce

Aktuality

Naše pobočky

Naše pobočky jsou po celé ČR. Vyberte si tu, která je vám nejblíže

Akční nabídky

Bonusy

Připravili jsme pro vás celo řadu výhod a nadstandardních benefitů!

Třeba příspěvek na školku v přírodě!

Využijte možnost převodu příspěvku z rodiče na dítě a získejte tak až 1500  Kč na ozdravný pobyt. A k tomu dalších 500 Kč například na očkování.