Zaměstnavatelé

Vznik a zánik zaměstnání a povinnosti zaměstnavatele

Podle ustanovení § 8 odst. 2 zák. č. 48/1997 Sb., v platném znění, vzniká zaměstnavateli povinnost platit část pojistného za své zaměstnance dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání a zaniká dnem skončení zaměstnání. Za den ukončení zaměstnání se považuje den ukončení výkonu práce. Pro jednotlivé konkrétní případy je pod jednotlivými písmeny přesně vymezeno období zaměstnání, např. při jmenování do funkce, při členství v družstvu apod.
Při posuzování vzniku a zániku zaměstnání se již nevychází z vazby na nemocenské pojištění, ale rozhodující je, zda z určité činnosti plynou příjmy zdaňované podle § 6 zákona o daních z příjmů.
Zaměstnáním se pro účely zdravotního pojištění rozumí činnost zaměstnance, ze které plynou zaměstnanci od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle § 6 zákona o daních z příjmů.
Zaměstnancem je fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle § 6 zákona o daních z příjmů.

Od 1.1.2013 se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje u osoby pečující o dítě a osoby, která je vedena v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, den, od něhož jim tato odměna náleží, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, od něhož tato odměna nenáleží z jiných důvodů, než je dočasná pracovní neschopnost (§ 8 odst. 2 písm k) zák. č. 48/1197 Sb. o veřejném zdravotním pojištění v platném znění).

Za zaměstnance se též považují:
• členové statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob (členové představenstva, členové správních a dozorčích rad atd.),
• volení či jmenovaní funkcionáři právnických osob, sdružení, spolků atd.,
• osoby činné na základě mandátní nebo příkazní smlouvy, likvidátoři, prokuristé,
• neuvolnění zastupitelé.

Nově došlo od 1.10.2012 k rozšíření výjimek – § 5 písm. a) odst. 7. Zák. č. 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění - za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění nepovažují členové okrskové volební komise při volbách do Evropského parlamentu, Senátu a zastupitelstev územních samosprávných celků a člena okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta republiky. 

Dohody o provedení práce: S účinností od 1.1.2012 došlo společně s novelizací zákoníku práce ke zpřísnění podmínek pro odvod zdravotního pojištění a výjimka už nebude platit neomezeně. Osoby činné na základě dohody o provedení práce budou platit pojistné na zdravotní pojištění dosáhnou-li v kalendářním měsíci příjmu přesahující částku 10 000 Kč.

Dohody o pracovní činnosti: U dohod o pracovní činnosti se za zaměstnance pro účely zdravotního pojištění považuje osoba , která dosáhla započitatelného příjmu. Od 1.1.2012 platí hranice započitatelného příjmu 2 500 Kč.

Zaměstnavatelem se pro účely zdravotního pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky.
Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Znamená to, že z toho, co se zaměstnanci zdaňuje podle § 6 zákona o daních z příjmů, se odvádí pojistné, kromě zákonem daných výjimek (§ 3 odst. 2 písm. a) až f) zák. č. 592/1992 Sb., v platném znění). 

Vyměřovací základ

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. 

Minimální vyměřovací základ zaměstnance

Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda. Je-li vyměřovací základ zaměstnance nižší, než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen, až na výjimky stanovené zákonem, doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je zaměstnanec povinen provést takovýto doplatek pojistného prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci. Je-li vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně zaměstnavatele, je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.
Vzhledem k tomu, že od ledna 2007 nedošlo ke změně nominální výše minimální mzdy, která představuje 8 000 Kč, je minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění zaměstnanců 1 080 Kč.

Maximální vyměřovací základ zaměstnance

Od 1.1.2008 byl zaveden maximální vyměřovací základ u zaměstnanců. Maximální vyměřovací základ je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje.
Dosáhne-li zaměstnanec v daném roce u jednoho zaměstnavatele maximálního vyměřovacího základu, dále z částky přesahující toto maximum pojistné neplatí. Vyměřovací základ je u takového zaměstnance od chvíle dosažení maxima do konce kalendářního roku nulový.
Přesáhne-li úhrn vyměřovacích základů zúčtovaných u více zaměstnavatelů částku maximálního vyměřovacího základu, považuje se část pojistného zaplaceného zaměstnancem vypočtená z úhrnu vyměřovacích základů přesahujících maximální vyměřovací základ za přeplatek zaměstnance na pojistném.
Zaměstnanec, který má více zaměstnavatelů v průběhu kalendářního roku a úhrn vyměřovacích základů od všech zaměstnavatelů přesáhl maximální vyměřovací základ, může zaměstnanec o vrácení přeplatku požádat příslušnou zdravotní pojišťovnu až po skončení kalendářního roku.
Přeplatek se zaměstnanci vrací jen na písemnou žádost, na které je zaměstnavatel povinen do 8 dnů (§ 3 odst. 18 zák. č. 592/1992 Sb.) od podání žádosti potvrdit zaměstnanci úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo za zaměstnance odvedeno pojistné.
Pokud by zaměstnanec v průběhu kalendářního roku změnil zdravotní pojišťovnu, bude podávat žádost u každé z nich a každá vrátí pojistné v poměru podle délky pojištění.

UPOZORNĚNÍ:

V souvislosti s přijetím vládního daňového balíčku dochází ke zrušení maximálních vyměřovacích základů pro rozhodná období 2013 až 2015. Zaměstnavatelé budou odvádět zdravotní pojištění vypočtené ze skutečných příjmů.

Maximální vyměřovací základ zaměstnance v roce 2012

Výše maximálního vyměřovacího základu je určena sedmdesátidvounásobkem průměrné mzdy.  Maximální roční vyměřovací základ zaměstnance zůstává platný pro rok 2012 a  činí 1 809 864 Kč.  

Splatnost pojistného na zdravotní pojištění
Zaměstnavatel platí pojistné na zdravotní pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

Za den platby pojistného je považován den, kdy došlo k připsání pojistného na účet zdravotní pojišťovny. Při platbách pojistného poštovní poukázkou - složenkou je držitel poštovní licence (např. Česká pošta a.s.) povinen předat platbu poskytovateli platebních služeb (tj. bance vedoucí účet) do dvou pracovních dnů ode dne, kdy ji přijal, a ten je povinen ji převést na samostatný účet do konce následujícího pracovního dne.

Pojištěnci, za které je plátce pojistného stát

Od 1.1.2013 jsou nově státními pojištěnci dle § 7 písm. q) zák. č 48/1997 Sb. v platném znění - příjemci starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32 zákona o důchodovém pojištění, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 22 odst.4 nebo § 23 odst. 6 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření; při stanovení tohoto věku u žen se postupuje stejně jako u mužů stejného data narození.

Vyměřovací základ pro pojištěnce hrazené státem a odpočet u zaměstnavatele

Pro rok 2013 je stanoven vyměřovací základ pro platbu pojistného státem ve výši 5 355 Kč. U  zaměstnance, kterému byl přiznán invalidní důchod a je zaměstnán u zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, je vyměřovacím základem částka přesahující 5 355  Kč.

U zdravotního pojištění se od 1.12.2011 prodlužily lhůty k uložení pokuty a promlčecí lhůty. Lhůta k uložení pokuty se prodlužila na 2 roky ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila nesplnění oznamovací povinnosti, nejdéle však do 5 let, kdy k nesplnění došlo. Promlčecí lhůta práva vymáhat pojistné se z 5ti let prodlužuje na 10 let.