přejdi na obsah přejdi na menu přejdi na vyhledávání

Zaměstnavatelé

Číslo účtu pro příjem plateb na zdravotní pojištění: 4220422/0300,
variabilní symbol - IČO.

Od 1. 1. 2015 dochází ke změně minimální mzdy, která je 9 200  Kč a tím se mění minimální měsíční zdravotní pojištění
u zaměstnanců, které se zvyšuje na 1 242  Kč.

Vznik a zánik zaměstnání a povinnosti zaměstnavatele

V § 8 odst. 2 zák. č. 48/1997 Sb., v platném znění, vzniká zaměstnavateli povinnost platit část pojistného za své zaměstnance dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání a zaniká dnem skončení zaměstnání. Za den ukončení zaměstnání se považuje den ukončení výkonu práce. Pro jednotlivé konkrétní případy je pod jednotlivými písmeny přesně vymezeno období zaměstnání, např. při jmenování do funkce, při členství v družstvu apod. Při posuzování vzniku a zániku zaměstnání se již nevychází z vazby na nemocenské pojištění, ale rozhodující je, zda z určité činnosti plynou příjmy zdaňované podle § 6 zákona o daních z příjmů.
Zaměstnáním se pro účely zdravotního pojištění rozumí činnost zaměstnance, ze které plynou zaměstnanci od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle § 6 zákona o daních z příjmů.
Zaměstnancem je fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle § 6 zákona o daních z příjmů.
Od 1. 1. 2013 se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje u osoby pečující o dítě a osoby, která je vedena v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, den, od něhož jim tato odměna náleží, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, od něhož tato odměna nenáleží z jiných důvodů, než je dočasná pracovní neschopnost (§ 8 odst. 2 písm k) zák. č. 48/1197 Sb. o veřejném zdravotním pojištění v platném znění).

Za zaměstnance se též považují:

  • členové statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob (členové představenstva, členové správních a dozorčích
    rad atd.),
  • volení či jmenovaní funkcionáři právnických osob, sdružení, spolků atd., 
  • osoby činné na základě mandátní nebo příkazní smlouvy, likvidátoři, prokuristé, 
  • neuvolnění zastupitelé.

Dohody o provedení práce:

 Osoby činné na základě dohody o provedení práce budou platí pojistné na zdravotní pojištění dosáhnou-li v kalendářním měsíci příjmu přesahující částku 10 000 Kč. V případě, že je uzavřeno více dohod u jednoho plátce, příjmy z jednotlivých dohod se sčítají. 

Dohody o pracovní činnosti: U dohod o pracovní činnosti se za zaměstnance pro účely zdravotního pojištění považuje osoba, která dosáhla započitatelného příjmu. Od 1. 1. 2012 platí hranice započitatelného příjmu 2 500 Kč.

Od 1. 1. 2015 nemá zaměstnavatel povinnost sledovat pro účely zdravotního pojištění neplacené volno ani neomluvenou nepřítomnost v práci, neboť tyto skutečnosti již nemají vliv na odvod zdravotního pojištění. Jediným kritériem je tzv. doplatek
do minima (minimální mzdy 9 200 Kč), který v případě neplaceného volna a neomluvené absence hradí vždy zaměstnanec.

K další změně dochází od 1. 1. 2015 v § 3 odst.5  zák. č.592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění :

„(5) Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu způsobem stanoveným zákonem upravujícím daně z příjmů. Zaměstnavatel je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného kurz, který použil.“

Zaměstnavatelem se pro účely zdravotního pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky..

Vyměřovací základ

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů  a nejsou od této daně osvobozeny  a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti
se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá
v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Minimální vyměřovací základ zaměstnance

Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda. Je-li vyměřovací základ zaměstnance nižší, než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen, až na výjimky stanovené zákonem, doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je zaměstnanec povinen provést takovýto doplatek pojistného prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci. Je-li vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně zaměstnavatele, je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.

Maximální vyměřovací základ zaměstnance  

Od 1. 1. 2015 dochází ke zrušení maximálních vyměřovacích základů a tento pojem přestává existovat.  

Splatnost pojistného na zdravotní pojištění
Zaměstnavatel platí pojistné na zdravotní pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

Za den platby pojistného je považován den, kdy došlo k připsání pojistného na účet zdravotní pojišťovny. Při platbách pojistného poštovní poukázkou - složenkou je držitel poštovní licence (např. Česká pošta a.s.) povinen předat platbu poskytovateli platebních služeb (tj. bance vedoucí účet) do dvou pracovních dnů ode dne, kdy ji přijal, a ten je povinen ji převést na samostatný účet do konce následujícího pracovního dne.

Vyměřovací základ pro pojištěnce hrazené státem a odpočet u zaměstnavatele

Vyměřovacím základem pro platbu pojistného státem je (od 1. srpna 2014) částka ve výši 6 259 Kč, stanovená v zákoně o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Z tohoto vyměřovacího základu platí stát za osoby, za které je plátcem pojistného, pojistné ve výši
845 Kč měsíčně.

U  zaměstnance, kterému byl přiznán invalidní důchod a je zaměstnán u zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob
se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, je vyměřovacím základem částka přesahující 6 259  Kč.

Lhůty k uložení pokuty a promlčecí lhůty.

Lhůta k uložení pokuty je 2 roky ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila nesplnění oznamovací povinnosti, nejdéle však do 5ti let, kdy k nesplnění došlo. Promlčecí lhůta práva vymáhat pojistné je 10 let.

© 2015 ZP MVČR Mapa stránek

YouTube

Developed by MEDIA FACTORY