Poskytování zdravotní péče a zdravotní pojištění občanů nečlenských států (tj. států mimo EU, EHP a Švýcarsko), na které se nevztahují ani evropské předpisy ani žádná z bilaterálních smluv o sociálním zabezpečení (viz dále), se řídí výhradně pravidly vyplývajícími z českých zákonů. Jedná se především o zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Mezi základní povinnosti cizinců pak dle zákona č. 326/1999 Sb. patří povinnost mít na dobu pobytu na území ČR uzavřeno zdravotní pojištění (a to buď tzv. zdravotní pojištění pro cizince, nebo zákonné veřejné zdravotní pojištění). Sjednání zdravotního pojištění zkoumá cizinecká policie již při přihlášení cizince po vstupu na území ČR. Bližší informace o pobytu cizinců na území ČR a jejich právech a povinnostech naleznete na stránkách Ministerstva vnitra ČR www.mvcr.cz

V zásadě tedy platí, že účast v systému veřejného zdravotního pojištění ČR vzniká u cizinců z nečlenských států (tj. států mimo EU, EHP a Švýcarsko) pouze dnem:

- kdy se osoba bez trvalého pobytu na území ČR stala zaměstnancem (tj. osobou, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků dle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů), tj. dnem nástupu do zaměstnání resp. do funkce

- získání trvalého pobytu

Na tyto osoby se pak standardně vztahují práva a povinnosti daná zákonem č. 48/1997 Sb., tj. zejména plnit oznamovací povinnost vůči zvolené zdravotní pojišťovně a platit pojistné v zákonem vyjmenovaných případech. Osoby bez trvalého pobytu, kterým vznikla účast v systému veřejného zdravotního pojištění pouze z titulu zaměstnání, jsou pak účastny ve veřejném systému pouze do dne ukončení pracovního poměru. To platí i v případě, že na území ČR nadále legálně pobývají, popřípadě pobírají některé dávky (je nutné, aby si opět sjednaly komerční pojištění pro cizince, které bude vystihovat jejich situaci a zdravotní stav).

Podmínkou registrace u zdravotní pojišťovny je zejména doklad o trvalém pobytu v ČR, u osob bez trvalého pobytu pak skutečnost, že se staly zaměstnancem (za zaměstnance se z pohledu zákona č. 48/1997 Sb. považuje i jednatel společnosti, byť dle novely zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, již těmto osobám není od 1.1.2011 vydáváno povolení k pobytu za účelem „účasti v právnické osobě“, ale povolení za účelem podnikání), na území ČR legálně pobývají a jsou držitelem pracovního povolení či Zelené nebo Modré karty.

V případě, že se osoba z nečlenského státu stane manželem/manželkou občana ČR, resp. pojištěnce s trvalým pobytem v ČR, nevzniká jí automaticky nárok na účast v systému veřejného zdravotního pojištění. Účast jí vznikne standardně (viz výše), a to až v důsledku zaměstnání či získání trvalého pobytu.

Vliv evropských předpisů a bilaterálních smluv na občany nečlenských států

Na občany nečlenských států (tj. států mimo EU, EHP a Švýcarsko) se v některých případech mohou vztahovat pravidla vyplývající z evropských předpisů daná členstvím České republiky v EU. Jedná se především o situace, kdy tyto osoby legálně pobývají na území jednoho členského státu a jejich situace není omezena pouze na tento jediný stát, například pracovně migrují do jiné země EU. Tato pravidla vyplývají z evropských předpisů – Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1231/2010, kterým se rozšiřuje osobní rozsah Nařízení (ES) č. 883/2004 a Nařízení (ES) č. 987/2009 na osoby ze třetích států. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 859/2003 pak rozšiřuje používání ustanovení Nařízení (EHS) č. 1408/71 a Nařízení (EHS) č. 574/72 na občany třetích zemí, kterých se tato ustanovení dosud netýkala výhradně z důvodu jejich občanství.

Česká republika také s některými státy uzavřela bilaterální smlouvu o sociálním zabezpečení. Na občany z těchto smluvních států se pak v oblasti sociálního zabezpečení vztahují ustanovení vyplývající z těchto smluv. Význam pak mají především ty uzavřené smlouvy o sociálním zabezpečení, které upravují také poskytování zdravotní péče a zdravotní pojištění. Jedná se o státy jako je Chorvatsko, Srbsko, Černá Hora, Makedonie, Turecko nebo Japonsko. Více informací k jednotlivým mezinárodním smlouvám naleznete na stránkách Centra mezistátních úhrad www.cmu.cz

Např. pravidlem vyplývajícím z mezinárodních smluv v případě Chorvatska a Turecka je účast v systému veřejného zdravotního pojištění v ČR pro osoby pobírající důchod nebo důchody z jednoho nebo obou smluvních států a mající bydliště na území ČR.

V případě Makedonie a dále Srbska a Černé Hory mají osoby pobírající důchod nárok na plnou zdravotní péči ve státě, kde bydlí a to na náklady instituce státu, ze kterého jim je důchod vyplácen. Více informací Vám poskytne ČSSZ nebo OSSZ www.cssz.cz nebo CMU www.cmu.cz.

Další zemí, se kterou ČR uzavřela smlouvu o sociálním zabezpečení, která se alespoň z části dotýká oblasti zdravotního pojištění, je Japonsko. Z jejího ustanovení mimo jiné pro oblast zdravotního pojištění vyplývá účast ve zdravotním pojištění v ČR pro rodinné příslušníky pracovníků, kteří jsou na základě smlouvy s Japonskem o sociálním zabezpečení účastníky zdravotního pojištění v ČR. Rodinní příslušníci zde pojištěného pracovníka tedy nemusí být zdravotně pojištěni v Japonsku, ale v případě bydliště v ČR spolu s pracovníkem mohou být účastníky místního systému veřejného zdravotního pojištění.

Dlouhodobý pobyt českých pojištěnců v cizině

Čeští pojištěnci, pokud dlouhodobě cestují do ciziny mimo členské státy EU nebo mimo smluvní státy, se řídí v oblasti zdravotního pojištění výhradně českými předpisy. V případě dlouhodobého pobytu v cizině se mohou odhlásit z veřejného zdravotního pojištění ve smyslu § 8 odst.4 zákona č. 48/1997 Sb. a neplatit pojistné české zdravotní pojišťovně. Podmínkou pro postup dle uvedeného ustanovení je, že v cizině bude pojištěnec zdravotně pojištěn a učiní o této skutečnosti písemné prohlášení u příslušné zdravotní pojišťovny. Povinnost platit pojistné ale zaniká nejdříve dnem následujícím po dni, kdy bylo toto prohlášení zdravotní pojišťovně doručeno. Od toho dne až do dne, kdy se pojištěnec opět u své zdravotní pojišťovny v ČR přihlásil, nemá nárok na poskytování hrazených služeb. Za dlouhodobý pobyt v cizině dle uvedeného ustanovení se považuje nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců.

Některé mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení, které ČR uzavřela, obsahují také ustanovení týkající se zdravotního pojištění a zdravotní péče pro občany ČR. V uzavřených smlouvách je obecné pravidlo, že čeští pojištěnci mají během pobytu ve smluvním státě nárok na zdravotní péči v nezbytném rozsahu, pokud zdravotní stav vyžaduje její neodkladné poskytnutí, a to na účet české zdravotní pojišťovny. Na druhé straně mají příslušníci uvedených smluvních států také stejný nárok během jejich pobytu v ČR.

Uvedený nárok však nezahrnuje potřebnou spoluúčast, kterou si bude muset pacient uhradit sám a dále nezahrnuje například transport zpět do ČR. Více informací o zdravotní péči pro české pojištěnce v uvedených státech naleznete na stránkách CMU www.cmu.cz

V Chorvatsku a Makedonii stačí pro poskytnutí zdravotní péče v uvedeném rozsahu předložení české karty EHIC, ve zbylých smluvních státech je potřeba předložit příslušný formulář s označením „CZ/název smluvního státu 111“, který si můžete vyzvednout na některé pobočce ZP MV ČR.

Více informací viz: Otázky a odpovědi: Zdravotní pojištění cizinců.