Česká republika se, jako členský stát EU, musí především řídit základními principy a závaznými předpisy vyplývajícími z členství naší republiky v tomto společenství. Mezi základní kameny patří právo občanů EU na volný pohyb. V oblasti sociálního zabezpečení, kam patří také zdravotní pojištění, je proto třeba zacházet s migrujícími občany členských států EU tak, aby nebyla omezena jejich možnost přesouvat svoje bydliště, výdělečnou činnost nebo těžiště zájmů do jiného členského státu. Hlavními evropskými předpisy v této oblasti, které jsou přímo závazné a mají přednost před českými zákony, jsou tzv. koordinační nařízení - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 987/2009, která od 1. 5. 2010, která platí jak pro členské státy EU, tak pro Norsko, Lichtenštejnsko, Island a Švýcarsko a jejich občany. Od 1.7. 2013 se členským státem EU stalo také Chorvatsko, to znamená, že uvedená pravidla se vztahují ve všech ohledech i na tuto zemi. Mezi hlavní zásady vyplývající z uvedených nařízení je rovnost nakládání, kdy by k pojištěncům jiných členských států mělo být při poskytování zdravotní péče přistupováno stejně jako k českým občanům a dále princip jediného pojištění, kdy by se na osobu měly vztahovat právní předpisy sociálního zabezpečení pouze jediného členského státu.

Jestliže osoby migrují po EU, je třeba vědět, kde budou zdravotně pojištěny a kde budou případně odvádět pojistné na zdravotní pojištění. Rozhodující pro toto určení jsou následující skutečnosti podle jejich významnosti:

  • stát výkonu výdělečné činnosti (zaměstnání či podnikání),
  • pobírání peněžitých dávek vyplývajících z předchozí výdělečné činnosti,
  • pobírání důchodu,
  • pojištění živitele v případě, že osoba není ekonomicky aktivní ani nepobírá žádné dávky a může být považována za nezaopatřeného rodinného příslušníka (manžel/manželka či registrovaný partner/partnerka, nezaopatřené děti),
  • faktické bydliště neboli těžiště zájmů v daném členském státě, a to v případě, že osobě nevznikne účast ve zdravotním pojištění podle některé z výše uvedených skutečností.

Pokud si osoba není jista, kde má být zdravotně pojištěna, je třeba se obrátit na některou z institucí sociálního zabezpečení v zemi, kde osoba bydlí. V ČR by se měla obrátit na příslušnou Správu sociálního zabezpečení a u ekonomicky neaktivních osob na některou ze zdravotních pojišťoven.

  • Princip jednoho pojištění

Na osobu vztahují právní předpisy pouze jediného státu a toto pravidlo se použije na všechny oblasti systému sociálního zabezpečení v rámci členských států EU. Z daného principu vyplývá, že osoba nemůže podléhat zákonné povinnosti odvodu pojistného ve dvou státech najednou.

  • Pojištění ve státě výkonu výdělečné činnosti

Hlavním kritériem pro určení, kde má být osoba zdravotně pojištěna, je místo (stát) výkonu výdělečné činnosti. Osoba je primárně pojištěna v tom státě (EU, EHP či Švýcarsko), na jehož území vykonává své zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost, a to bez ohledu na to, kde osoba bydlí. Pro některé kategorie osob jsou stanovena samostatná pravidla pro určení státu pojištění, jde o vyslané pracovníky, státní úředníky nebo diplomaty. Samostatná pravidla jsou dána i pro situace, kdy se jedná o souběh více činností, jako je například výkon výdělečné činnosti ve více státech najednou, v takovém případě je však třeba se nejprve obrátit na Správu sociálního zabezpečení, více na www.cssz.cz.

  • Nezaopatření rodinní příslušníci jsou pojištěni tam, kde je pojištěn jejich živitel (zpravidla pracovník)

Kritéria pro posouzení, kdo je považován za rodinného příslušníka, určují vždy předpisy země, kde osoby bydlí. Nezaopatřeným rodinným příslušníkem bude nejčastěji kromě nezletilého a nezaopatřeného dítěte také manžel či manželka, který/která nepobírá žádné příjmy z výdělečné činnosti, důchod, dávky v nezaměstnanosti ani peněžitou pomoc v mateřství. Tyto osoby budou pojištěny ve stejném státě jako pracovník (tzv. živitel).

  • Neaktivní osoby podléhají právním předpisům státu bydliště

Pro zahrnutí do pojištění ve státě bydliště by osoba měla prokázat, že zde má ve smyslu evropských nařízení skutečné nebo také faktické bydliště. Tím se má na mysli objektivní skutečnost, jako je trvání a kontinuita přítomnosti v daném státě, charakter a podmínky činnosti (pokud je zde nějaká činnost vykonávána), rodinný stav a vazby, bytová situace a její stálost a také záměr osoby setrvat v tomto státě do budoucna.

  • Při pobytu mimo stát pojištění mají osoby nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči, po předložení průkazu EHIC.

Lékařsky nezbytnou zdravotní péčí se rozumí péče poskytnutá tak, aby osoba mohla dokončit svůj plánovaný pobyt v dané zemi a nemusela se vracet do státu pojištění dříve, než zamýšlela. Patří sem i zdravotní péče související s chronickým onemocněním (dialýza, kyslíková terapie, echokardiografie apod.) nebo těhotenstvím, nesmí se však jednat o péči, za kterou osoba cíleně vycestovala. Na lékařsky nezbytnou zdravotní péči mají osoby nárok po předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění (EHIC) nebo Potvrzení dočasně nahrazujícího EHIC, který jim vydala jejich zdravotní pojišťovna. Musí se ale jednat o zdravotnické zařízení, které je napojeno na místní zákonný systém pojištění (u soukromého lékaře si budete muset ošetření pravděpodobně uhradit sami a případně požádat svoji zdravotní pojišťovnu o refundaci). Není ale zahrnuta spoluúčast pacienta a některé asistenční služby.

  • Osoby, které mají bydliště mimo stát pojištění, mají v zemi bydliště právo na lékařskou péči v plném rozsahu, na náklady státu pojištění.

Osoby bydlící v jiném státě, než je jejich stát pojištění, mají nárok na plnou péči podle právních předpisů státu bydliště. Pravidlo se týká důchodců, žadatelů o důchod, pracovníků či jinak pojištěných osob a jejich nezaopatřených rodinných příslušníků, kteří bydlí v jiném státě, než jsou pojištěni, netýká se osob tzv. ekonomicky neaktivních. Instituce státu pojištění vystavuje doklad potvrzující nárok na plnou péči v zemi bydliště pomocí formulářů E106, E109, E120 či E121, které v budoucnu nahradí dokument S1.

  • Plánovaná zdravotní péče jen po předchozím odsouhlasení zdravotní pojišťovnou.

Pokud osoba hodlá v zahraničí čerpat plánovanou zdravotní péči, je třeba, aby obdržela souhlas zdravotní pojišťovny s poskytováním zdravotní péče v jiném státě EU. Jedná se o specifickou péči, směřující k léčení konkrétního, již existujícího zdravotního problému pacienta.

V případě zdravotní péče, která je v ČR poskytována a kterou lze bez zbytečného odkladu v ČR poskytnout nebo v případě zdravotní péče, která naopak není zahrnuta v systému veřejného zdravotního pojištění ČR, není na udělení daného souhlasu právní nárok. Rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu s lékařskou péči v zahraničí je tak plně na rozhodnutí zdravotní pojišťovny. Souhlas s vyžádanou lékařskou péčí nesmí být odmítnut pouze v případě, že se jedná o péči hrazenou z českého pojištění a tato péče nemůže být v ČR poskytnuta v medicínsky ospravedlnitelné době. Součástí žádosti by mělo být také vyjádření ošetřujícího lékaře.

Karta EHIC, Evropský průkaz zdravotního pojištění, je v ČR zároveň národním průkazem zdravotního pojištění. Slouží tedy jako průkaz pojištěnce v ČR a současně slouží ve všech ostatních členských státech (EU, státech EHP a ve Švýcarsku) při uplatnění nároku na lékařsky nezbytnou zdravotní péči během pobytu.

V evropských zemích je obvyklé, že pacient platí poplatek spoluúčasti. Např. při návštěvě lékaře v Německu je poplatek 10 EUR za jednu návštěvu. Pacienti mohou platit také za hospitalizaci, v mnohých zemích např. 8 EUR za jeden den hospitalizace. Jedná se tak vlastně o obdobu regulačních poplatků v ČR či doplatek za vydané léky. Situace v ostatních zemích EU, EHP a ve Švýcarsku je k nalezení v publikaci CMÚ  „Průvodce po EU“, nebo na www.cmu.cz.

Jedná se o poplatek spoluúčasti, kterou platí každý Německý pojištěnec při návštěvě lékaře. ZP MV ČR Vám tuto částku neproplatí. Byl-li jste cestovně připojištěn, můžete se obrátit na komerční pojišťovnu. Úroveň aktuálních poplatků spoluúčasti v zemích EU je k nalezení v publikaci CMÚ  „Průvodce po EU“, nebo na www.cmu.cz.

Cestovní pojištění Vám doporučujeme. Na základě karty EHIC máte nárok na nezbytnou zdravotní péči poskytnutou v zahraničí ve zdravotnickém zařízení, které je napojeno na tamní zákonný systém. Takové náklady tedy uhradí ZP MV ČR. Avšak nepatří sem náklady na převoz do České republiky, repatriace ostatků, asistenční služba nebo poplatky spoluúčasti. Tyto náklady by si musel uhradit pojištěnec na vlastní náklady.

Ano, dialýza je zahrnuta do lékařsky nezbytné zdravotní péče a jako taková by Vám měla být v Rakousku poskytnuta na základě předložení karty EHIC nebo  „Potvrzení dočasně nahrazujícího EHIC“, který Vám vydá ZP MV ČR. Dialýza musí být v Rakousku poskytnuta ve zdravotnickém zařízení, které je napojeno na tamní systém zákonného  pojištění (tedy tam, kde uznají vaši kartu EHIC). Při ošetření budete muset zaplatit případné poplatky spoluúčasti.

Na Norsko, jakožto členský stát EHP, se také vztahují evropská koordinační nařízení (viz výše). Proto na základě karty EHIC vydané naší zdravotní pojišťovnou budete mít během pobytu v Norsku nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči s ohledem na povahu onemocnění a předpokládanou délku pobytu a to na náklady naší zdravotní pojišťovny. Mezi lékařsky nezbytnou zdravotní péči však nepatří například převoz do České republiky, repatriace ostatků, asistenční služba a nebude hrazena péče, za kterou by pojištěnec cíleně vycestoval. Z uvedených důvodů Vám cestovní připojištění doporučujeme.

Jako švédský pojištěnec má během svého letního pobytu v ČR nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči. A to na základě předložení karty EHIC, kterou by mu měli vystavit ve Švédsku. Nebude zde však mít nárok na zdravotní péči preventivní, ani péči, která by nebyla lékařsky nezbytná a za kterou by do ČR cíleně přicestoval.

Jestliže Váš přítel plánuje zůstat v ČR celé prázdniny, doporučujeme, aby se tzv. výpomocně zaregistroval u některé zdravotní pojišťovny v ČR. Zdravotní pojišťovna mu pro české lékaře vystaví tzv. „Potvrzení o registraci“, se kterým se může v ČR prokazovat. Lékaři se tím zjednoduší postup při vykazování poskytnuté zdravotní péče.

U lékaře může také předložit kartu EHIC ze Švédska a během ošetření si zvolit jednu ze zdravotních pojišťoven v ČR jako výpomocnou.

Mohlo se jednat o zdravotnické zařízení, které není napojeno na zákonný systém zdravotního pojištění. Každý, kdo je v takovém zařízení ošetřen, si hradí poskytnutou zdravotní péči na vlastní náklady. Můžete však požádat svoji zdravotní pojišťovnu o refundaci těchto nákladů. Při cestě do zahraničí je vhodné zjistit si kontakt na lékařská zařízení napojená na zákonný systém zdravotního pojištění. Taková zařízení by Vás měla na základě předložení platného průkazu EHIC ošetřit v rozsahu lékařsky nezbytné zdravotní péče (může po Vás však požadovat úhradu spoluúčasti).

Můžete požádat ZP MV ČR o refundaci prostředků vynaložených na lékařsky nezbytné ošetření v zemi EU. Přiložte všechny doklady o tomto ošetření: lékařskou zprávu, účty, recepty apod., uveďte i bankovní spojení, kam Vám mohou být vráceny finanční prostředky.

Náklady mohou být proplaceny do výše, kterou by uhradila polskému pojištěnci tamní pojišťovna, nebo do výše ceny v ČR. Ne však výše, nežli pojištěnec skutečně zaplatil. Přepočet z cizích měn se řídí kurzem Evropské centrální banky ke dni refundace nákladů.

Na základě evropských koordinačních nařízení nejsou hrazeny poplatky spoluúčasti ani převoz pacienta zpět do ČR. V případě, že doprava není upravena příslušnou mezinárodní smlouvou (ČR nemá s FR uzavřenu smlouvu týkající se přepravy pacientů) a pacient nemá cestovní pojištění, může být převoz uskutečněn jen na náklady pacienta.

Jedná se o nezbytnou zdravotní péči, na jejíž poskytnutí máte v zemích EU na účet Vaší zdravotní pojišťovny nárok a to na základě předložení karty EHIC. Před takovouto cestou Vám však doporučujeme zvážit všechna možná rizika. Dle evropských pravidel by za lékařsky nezbytnou zdravotní péči nemělo být považováno cílené vycestování za účelem porodu v zahraničí. Kontaktujte proto před odjezdem zdravotní pojišťovnu pro další informace.

V rámci volného pohybu osob vyplývajícího z práva EU byste neměli být Vy ani Vaše dítě nuceni z důvodu nutnosti léčení vracet se do státu pojištění (tedy do ČR) dříve než jste původně zamýšleli. V rámci lékařsky nezbytné zdravotní péče by proto měla být zahrnuta také pediatrická péče o Vaše dítě. Upozorňujeme, že případné poplatky spoluúčasti ZP MV ČR neproplácí.

Od příštího měsíce budete pojištěncem rakouské zdravotní pojišťovny a ZP MV ČR pro Vás bude pouze výpomocnou ZP. Očkování proti klíšťové encefalitidě není hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění, jedná se o tzv. rozšířenou péči, která je hrazena z jiných zdrojů. Náklady na tuto péči nemůže ZP MV ČR nárokovat po zahraničních zdravotních pojišťovnách. Výše jmenované očkování Vám tedy neproplatíme.

Nebude-li Vaše činnost au-pair považována britskými předpisy za výdělečnou činnost podléhající britskému systému pojištění, bude Vás i nadále ZP MV ČR vést jako svého pojištěnce. Budete hradit pojistné ve výši stanovené pro osoby bez zdanitelných příjmů. V takovém případě budete mít ve Velké Británii nárok pouze na tzv. lékařsky nezbytnou zdravotní péči s ohledem na povahu onemocnění a předpokládanou délku pobytu, a to na náklady ZP MV ČR. Nárok na tuto péči budete mít po předložení průkazu EHIC vydaného naší zdravotní pojišťovnou, avšak pouze v zařízeních napojených na státní systém zdravotní péče ve Velké Británii (tato zařízení nesou označení NHS, více informací naleznete v publikaci  CMÚ „Průvodce po EU“ nebo na www.cmu.cz). V případě, že budete dle britských právních předpisů zahrnuta do tamního systému pojištění z titulu výdělečné činnosti, přestanete být pojištěncem ZP MV ČR, a proto je třeba nahlásit tuto skutečnost co nejdříve Vaší zdravotní pojišťovně a vrátit průkaz pojištěnce.

Turista z členské země EU má nárok na nezbytnou zdravotní péči v ČR. Tento svůj nárok dokladuje kartou EHIC, kterou vydala jeho zahraniční zdravotní pojišťovna.

Lékař potřebuje tiskopis „Potvrzení o nároku pojištěnce“ (k dispozici buď na zdravotnických odděleních poboček ZP MV ČR nebo ke stažení na stránkách CMU  http://www.cmu.cz/formulare/pon.pdf), kam opíše údaje z pacientovy karty EHIC. Tento formulář vyplní trojmo: jeden tiskopis si ponechá v dokumentaci pacienta, druhý odešle s vyúčtováním zdravotní pojišťovně, třetí předá pacientovi, aby ho odevzdal v lékárně s receptem v případě vyzvednutí léků na recept. Péči lékař vyúčtujte zdravotní pojišťovně, kterou si pacient vybral, a to výkonovým způsobem podle platné smlouvy se zdravotní pojišťovnou. Turista platí stejné regulační poplatky jako český pojištěnec.

V případě, že má pojištěnec EU vyplněné Potvrzení o nároku pojištěnce a od příslušné zdravotní pojišťovny také Potvrzení o registraci nebo průkaz pojištěnce, zaúčtujte lékárna vydané léky příslušné zdravotní pojišťovně. Pojištěnec EU platí pouze doplatek na léčivý přípravek jako český pojištěnec.

V případě, že se pojištěnec EU nemůže prokázat výše uvedenými doklady, zaplatí plnou cenu léku a lékárna mu vydá recept a účet za léky. Pojištěnec EU se pak s těmito doklady může obrátit na svoji zdravotní pojišťovnu v zahraničí s žádostí o refundaci.

Vaše dcera zůstává i nadále českým pojištěncem. Studijní pobyt bude považován za přechodný pobyt v zemi EU, během něhož bude mít Vaše dcera nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči na účet ZP MV ČR, po předložení karty EHIC. ZP MV ČR musí donést potvrzení o studiu ve Vídni. Je nutné, aby ZP MV ČR doložila potvrzení o tom, že je i nadále studentem SŠ, nebo VŠ v ČR nebo že studium ve Vídni je z hlediska Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy bráno na roveň studiu v ČR.

Vaše dcera má při svém přechodném pobytu v zahraničí nárok na nezbytnou zdravotní péči s přihlédnutím k povaze onemocnění a předpokládané délce pobytu. Vzhledem k předpokládané délce pobytu bude do této péče zahrnuta i rehabilitace. V případě, že se Vaše dcera prokáže průkazem EHIC, měla by za ni, kromě poplatků spoluúčasti, tzv. výpomocně uhradit příslušnou péči zdravotní pojišťovna v Rakousku a následně tyto náklady nárokovat po ZP MV ČR.

Pokud Vám v ČR i po dobu Vaší rodičovské dovolené trvá pracovní poměr, nebudete nezaopatřeným rodinným příslušníkem Vašeho manžela, ale budete nadále českým pojištěncem. Vaše dítě bude také českým pojištěncem.

V případě, že Vám žádný pracovní poměr netrvá, budete Vy i Vaše dítě považováni za nezaopatřené rodinné příslušníky Vašeho manžela a budete zdravotně pojištěni tam, kde je zdravotně pojištěn Váš manžel – tedy v Německu.

V případě, že dojde k jakékoli změně situace, například, začnete opět pracovat, je třeba tyto skutečnosti neprodleně nahlásit české zdravotní pojišťovně (osoby mají zákonnou oznamovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně).

Nebudete-li mít v Rakousku žádný příjem, budete i nadále českým pojištěncem. Přesunete-li svoje bydliště do Rakouska, můžete požádat ZP MV ČR o vystavení formuláře E121 (případně o dokument S1), se kterým se zaregistrujete u rakouské zdravotní pojišťovny. V Rakousku budete mít na základě uvedeného formuláře nárok na poskytnutí zdravotní péče v plném rozsahu tak, jako byste byla rakouským pojištěncem.

Při cestách do ČR budete mít také nárok na zdravotní péči v plném rozsahu, neboť zůstáváte nadále českým pojištěncem a máte průkaz zdravotního pojištění EHIC vydaný ZP MV ČR.

Podle pravidel z evropských nařízení je rozhodující, že osoba pobírá důchod pouze z Německa. I když má v ČR trvalé bydliště, spadá do německého systému zdravotního pojištění. V případě bydliště v ČR bude mít nárok na plnou péči na náklady německé pojišťovny, a to na základě formuláře E121, který by měla vydat německá pojišťovna. Tento pak předloží u ZP MV ČR a ta pak vydá osobě doklad pro české lékaře tzv. „žlutý EHIC“.

Ano, v případě, že jste českým důchodcem, který má bydliště v Německu, můžete si v zásadě zvolit, zda chcete být léčen/léčena ve státě bydliště (tedy v Německu) nebo v ČR.

Možnost volby, zda se léčit ve státě bydliště nebo ve státě pojištění mají podle evropských koordinačních nařízení všechny osoby, které pobírají důchod nebo jsou rodinnými příslušníky této osoby a jejich státem pojištění je: BELGIE, BULHARSKO, ČR, NĚMECKO, ŘECKO, ŠPANĚLSKO, FRANCIE, KYPR, LUCEMBURSKO, MAĎARSKO, NIZOZEMSKO, RAKOUSKO, POLSKO, SLOVINSKO, ŠVÉDSKO.

Podmínkou je, že budete pobírat pouze český důchod a nebudete vykonávat výdělečnou činnost. V případě výkonu výdělečné činnosti by Vaše situace byla posuzována podle země výkonu této činnosti.

V případě pobírání důchodu zároveň z ČR i z Německa byste podléhal/podléhala pouze pojištění v Německu, kde je zároveň Vaše bydliště (do Německa by Vám byl zasílán i český důchod).

V případě, že pobíráte pouze slovenský důchod a přesunul jste svoje bydliště do ČR, jste nadále slovenským pojištěncem. Nárok na plnou zdravotní péči však budete mít pouze ve státě bydliště.  

V ČR budete mít nárok na plnou zdravotní péči na náklady slovenské zdravotní pojišťovny, a to na základě registrace u české ZP s formulářem E121 vydaným slovenskou zdravotní pojišťovnou. Česká ZP, u které se výpomocně zaregistrujete, Vám vydá potvrzení, které Vás v ČR opravňuje k čerpání zdravotní péče v plném rozsahu tak, jako kdybyste byl českým pojištěncem.

Na Slovensku budete mít z důvodu Vašeho bydliště v ČR nárok pouze na lékařsky nezbytnou zdravotní péči (Slovensko neučinilo příslušný vklad do přílohy evropského nařízení 883/2004, a proto důchodcům a jejich rodinným příslušníkům, kteří mají bydliště v jiném členském státě, nepřiznává nárok na plnou péči ve státě pojištění).

Ano, vzhledem k tomu, že trvale žijete v ČR a zároveň pobíráte i český důchod, patříte do českého systému veřejného zdravotního pojištění, i když pobíráte navíc vdovský důchod ze Slovenska (jedná se o souběh důchodů). V případě cesty na Slovensko budete mít nárok pouze na lékařsky nezbytnou zdravotní péči.

Jste slovenským pojištěncem a plnou péči v ČR za Vás hradí slovenská instituce, u které jste pojištěn. Slovenská instituce Vám zároveň vydává Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC). V případě cesty do jiného státu EU (například do Itálie) s sebou proto vezměte kartičku EHIC.

Dítě pobírající sirotčí důchod ze Slovenska náleží do slovenského systému zdravotního pojištění. Bude v ČR registrováno na základě formuláře E121 vydaného slovenskou institucí a ZP MV ČR jako výpomocně registrující zdravotní pojišťovna mu vydá doklad - „žlutý EHIC“. Na území Slovenska bude mít dítě nárok pouze na lékařsky nezbytnou zdravotní péči, a to i přesto, že je slovenským pojištěncem.

Matka bude pojištěna dle bydliště. V případě bydliště v ČR bude podléhat českému systému zdravotního pojištění. Rodičovský příspěvek, který matka v ČR pobírá, nepodléhá pravidlům evropských koordinačních předpisů, a proto k němu nebude pro účely posuzování situace přihlíženo.

Vaším státem pojištění je Švýcarsko, protože pobíráte důchod ze Švýcarska. Na Švýcarsko se vztahují koordinační nařízení č. 1408/71 a 987/72. Švýcarská instituce za Vás české instituci bude hradit 1xročně paušální částku a česká zdravotní pojišťovna za Vás hradí zdravotní péči v ČR i v jiných státech EU, EHP a ve Švýcarsku. ZP MV ČR Vám vydá i kartu EHIC, po jejímž předložení máte během přechodného pobytu v zemích EU, EHP a ve Švýcarsku nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči. Toto pravidlo se týká pouze Švýcarska a států EHP, na ostatní členské státy EU se vztahuje evropské nařízení č. 883/2004, podle kterého vydává EHIC přímo stát pojištění.

Podle evropských koordinačních nařízení se jím rozumí každá osoba zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná v jednom členském státě s bydlištěm v jiném členském státě, do něhož se zpravidla vrací denně nebo alespoň jednou týdně. Přeshraniční pracovník bývá rovněž označován jako pendler.

Budete považována za nezaopatřeného rodinného příslušníka Vašeho manžela, a proto byste měla být pojištěna ve stejném státě jako on. Pojistné byste měla případně odvádět v Polsku. Nezaopatření rodinní příslušníci přeshraničního pracovníka, kteří bydlí v jiném státě než je stát pojištění, mají vždy nárok na plnou zdravotní péči ve státě bydliště.

Jako pojištěnec jiného státu s bydlištěm v ČR je třeba požádat ve státě pojištění o vystavení formuláře pro nárok na plnou péči v zemi bydliště (E106, E109 nebo S1). Tento formulář pak předložíte zdravotní pojišťovně v ČR,

Nejlépe Vaším prostřednictvím, kdy předáte svému zaměstnavateli příslušné formuláře nutné pro registraci zaměstnavatele, především je to Přihláška a evidenční list zaměstnavatele, který Vám spolu s průvodním dopisem pro zahraniční zaměstnavatele vydá naše klientské pracoviště na našich pobočkách nebo je k dispozici na našich webových stránkách. Jakožto zahraniční subjekt nemá Váš zaměstnavatel české IČ, proto mu bude naší pojišťovnou vygenerováno. Pod tímto číslem bude Váš zaměstnavatel u nás evidován. Dále již postupuje stejně jako český zaměstnavatel, včetně předávání hromadného přehledu zaměstnavatele nebo např. předávání přehledů o měsíčních platbách pojistného. Zaměstnavatel formuláře vyplní a odešle zpět ZP MV ČR. Pojistné bude odvádět dle platných českých právních norem.

Podle nových evropských koordinačních nařízení je možné, aby pojistné, které by za zaměstnance měl zahraniční zaměstnavatel u ZP MV ČR dle českých zákonů platit, odváděl prostřednictvím svého zaměstnance. A to na základě písemné dohody zaměstnavatele se zaměstnancem, kterou u ZP MV ČR předloží. Pracovník ZP MV ČR následně zaregistruje zaměstnance jako „plátce pojistného“.

Švýcarsko sice není členský stát EU, ale vztahují se na něj pravidla vyplývající z evropského nařízení č. 1408/71 a řídí se tedy pravidly pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Panu Novákovi by měl být proto vystaven švýcarskou stranou formulář E 109, na základě kterého jsou kryti nezaopatření rodinní příslušníci osoby žijící v jiné zemi, než je výkon zaměstnání pracovníka. Tyto osoby mají nárok na plnou zdravotní péči ve státě bydliště, tedy v ČR.

Jelikož jste zaměstnána a zároveň pobíráte důchod z ČR, patříte i nadále do systému českého zdravotního pojištění. Nebudete tedy považována za nezaopatřeného rodinného příslušníka Vašeho manžela. Nadále Vám zůstává průkaz pojištěnce a jste pojištěncem ZP MV ČR.

Vzhledem k tomu, že pracujete v Rakousku, jste rakouským pojištěncem a máte nárok na plnou zdravotní péči jak v ČR, kde je Vaše bydliště, tak v Rakousku. U ZP MV ČR, která je Vaší výpomocnou zdravotní pojišťovnou, můžete být zaregistrována na základě formuláře E106 nebo S1 (případně S072) vydaného rakouskou pojišťovnou. ZP MV ČR pak výpomocně přebírá náklady za čerpání zdravotní péče v ČR, a proto za Vás uhradí i zdravotní péči v porodnici, kde porod proběhne. Následně bude úhradu této zdravotní péče požadovat po Vaší rakouské pojišťovně.  

Vaše dítě bude Vaším nezaopatřeným rodinným příslušníkem a bude stejně jako Vy pojištěno v rakouském zdravotním pojištění. ZP MV ČR jako výpomocná zdravotní pojišťovna ve státě Vašeho bydliště vydá Vašemu dítěti tzv. „žlutý EHIC“ s vyznačením nároku na čerpání plné zdravotní péče v ČR.

Výše uvedené platí za podmínky, že budete mít nadále trvající pracovní poměr v Rakousku. V případě, že byste přestala být zaměstnána v Rakousku, začala byste Vy i Vaše dítě podléhat českým právním předpisům, protože máte bydliště v ČR.

Na Švýcarsko se spolu se státy EHP dosud vztahují pravidla z evropského nařízení č. 1408/71. Vzhledem k tomu, že ČR učinila vklad do přílohy VII nařízení č. 1408/71, budete pojištěn v obou státech. Ve Švýcarsku budete odvádět pojistné z příjmů ze zaměstnání a v ČR budete odvádět pojistné z příjmů z podnikání. Vaše samostatná výdělečná činnost v ČR bude s ohledem na princip asimilace skutečností pro účely odvádění pojistného považována za vedlejší zdroj příjmů (souběh zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti), nebudete tedy muset odvádět tzv. zálohy na pojistné, ale pouze doplatit pojistné do osmi dnů po podání daňového přiznání za kalendářní rok. Pracovník ZP MV ČR Vám vystaví EHIC, se kterým budete v ČR navštěvovat zdravotnická zařízení.

V případě, že máte souběh zaměstnání ve dvou státech EU a bydlíte v ČR, je třeba tuto skutečnost oznámit na místně příslušné Správě sociálního zabezpečení a požádat o určení příslušnosti k právním předpisům.  OSSZ Vám vydá potvrzení A1 které je třeba předložit i u partnerské instituce ve druhé zemi. Pojistné z obou příjmů byste měla odvádět pouze v jedné zemi.

Nejdříve je nutné určit, zda jsou členové Vaší rodiny podle slovenských právních předpisů (tedy podle státu jejich bydliště) považováni za Vaše nezaopatřené rodinné příslušníky.

Vaši nezaopatření rodinní příslušníci budou stejně jako Vy českými pojištěnci. ZP MV ČR jim vydá na jejich žádost Evropský průkaz zdravotního pojištění a pro nárok na čerpání plné péče na Slovensku jim vydá formulář E109 (nebo S072 či S1), se kterým se zaregistrují u slovenské pojišťovny. Vaše rodina bude mít nárok na plnou péči jak na Slovensku, tak v ČR. V ostatních státech EU budou mít nárok na nezbytnou zdravotní péči jako turisté.  

V případě, že by členové Vaší rodiny nebyli podle slovenských právních předpisů považováni za Vaše nezaopatřené rodinné příslušníky, byla by jejich situace posuzována samostatně podle toho, zda například vykonávají výdělečnou činnost nebo pobírají některé dávky na Slovensku nebo jiném státě EU. 

V případě, že zaměstnavatel Vašeho syna přihlásí a bude za něho odvádět pojistné na zdravotní pojištění po dobu brigády, bude Váš syn spadat do českého systému zdravotního pojištění. Bude odhlášen z německého systému zdravotního pojištění. Pojede-li Váš syn do Německa během srpna, bude mít nárok pouze na nezbytnou péči jako turista.

Po dobu, kdy budete pobírat peněžitou pomoc v mateřství v ČR, budete Vy i Vaše dítě českými pojištěnci. Českými pojištěnci budete i po dobu, kdy pobíráte rodičovský příspěvek a máte nadále trvající pracovní poměr v ČR.

V případě, že Vám nebude v ČR trvat pracovní poměr, začnete být po ukončení pobírání peněžitých dávek v mateřství považována spolu s Vaším dítětem za nezaopatřeného rodinného příslušníka Vašeho manžela a Vaše situace se bude posuzovat s ohledem na jeho situaci a stát pojištění. V ČR, tedy ve státě Vašeho bydliště, budete mít nadále nárok na zdravotní péči v plném rozsahu, a to na účet německé zdravotní pojišťovny Vašeho manžela. 

Evropská nařízení jsou založena na základě principu jednoho pojištění. Rakouská ZP Vám vystaví formulář E106, se kterým se zaregistrujete u ZP MV ČR. ZP MV ČR Vám vydá „Potvrzení o registraci“, nebo tzv. „žlutý EHIC“, se kterým se budete prokazovat při ošetření v ČR. Máte nárok na zdravotní péči v plném rozsahu pojištěnce ČR.

Pro výjezd za tímto léčením je nutný souhlas zdravotní pojišťovny s poskytnutím zdravotní péče v zahraničí. Obraťte se na ZP MV ČR s žádostí o povolení léčby spolu s vyjádřením ošetřujícího lékaře. Měli byste také uvést zdravotnické zařízení, ve kterém bude probíhat léčba a předpokládanou cenu léčení. ZP MV ČR Vaši žádost projedná, v případě souhlasu Vám bude vydán pro dceru formulář E 112 (který bude v budoucnu  nahrazen formulářem S2), na jehož základě budete moci za stanovených podmínek vycestovat za léčením do Německa. ZP MV ČR poté toto léčení za Vás uhradí zahraniční instituci. ZP MV ČR nehradí poplatky spoluúčasti, které jsou ve státech EU obvyklou součástí poskytnutí lékařské péče.  Obecně však není právní nárok na souhlas zdravotní pojišťovny s plánovaným léčením v zahraničí, je-li poskytnutí této péče dostupné v ČR.

Zdravotní pojišťovna v ČR bude zpravidla trvat na předchozí registraci pojištěnce s formulářem E112 (nebo nově S2) vystaveným v zahraničí. Vyžádaná péče, která bude poskytována, by měla být vždy také projednána s příslušným zdravotnickým zařízením. Bez těchto kroků nemůže česká ZP provést úhradu poskytnuté zdravotní péče.

V současné chvíli není v ČR stanovena hranice, kdy by mělo být poskytnutí zdravotní péče cizímu pojištěnci v ČR předem předjednáno s českou zdravotní pojišťovnou. Je však více než vhodné komunikovat ještě před poskytnutím samotné vyžádané péče s institucí v zahraničí, která souhlas vydala, a to z důvodu přesného vymezení rozsahu vyžádané péče a případného upřesnění v případě nutného rozšíření léčení. 

ZP MV ČR nejprve ověří, zda by cena daného předoperačního vyšetření nebyla v ČR vyšší, než kolik by za toto vyšetření uhradila instituce v Německu svému pojištěnci. Toto zjišťování a komunikace se zahraniční institucí však může trvat delší dobu. Jestliže ZP MV ČR zjistí, že dle české ceny je výše úhrady vyšší, doplatí ZP MV ČR Vaší matce částku, o kterou česká cena převyšuje možnou úhradu od cizí instituce. Maximálně však pojišťovna uhradí částku, kterou pojištěnec v jiném státě skutečně zaplatil.

Vaše matka má v tomto případě nárok na refundaci vynaložených nákladů buď v ceně, kterou by za danou péči uhradila cizí instituce, nebo v ceně, kterou by daná péče stála v rámci českého systému.

Vyslaným pracovníkem se rozumí pracovník, který je ze státu výkonu výdělečné činnosti vyslán v rámci svého pracovněprávního vztahu do jiného členského státu EU, aby tam vykonával práci po přechodnou dobu a to maximálně 2 roky. Pracovník zůstává po dobu vyslání pojištěncem původního státu, odkud je vyslán. Podmínkou je doba vyslání nepřesahující 2 roky a dále splnění náležitostí předpokládajících vyslání, například zachování přímého vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, předchozí podléhání právním předpisům státu, odkud je osoba vyslána atd. (více informací poskytne ČSSZ www.cssz.cz). O vyslání pracovníka do jiného státu EU musí být informována příslušná instituce - v ČR je příslušnou institucí nejdříve Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která vystavuje formulář E101 (nově také A1), který dokládá, že pracovník je nadále pojištěncem ČR. Skutečnost, že je osoba vyslána do jiného státu EU a že bude nadále podléhat právním předpisům původního státu, je také třeba nahlásit pojišťovně ve státě, kam je osoba vyslána.

Ano i OSVČ může dle evropských koordinačních nařízení patřit do kategorie vyslaný pracovník. Je nutné, aby Vám OSSZ resp. ČSSZ vydala formulář E101 (případně přenositelný dokument A1) prokazující, že jste nadále českým pojištěncem.

Osoba, která ukončí výkon výdělečné činnosti, je zdravotně pojištěna v zemi, kde je registrována úřadem práce a kde jsou jí vypláceny dávky v nezaměstnanosti. Zároveň má právo hledat si práci i v jiném státě EU (více informací http://portal.mpsv.cz nebo www.mpsv.cz).

Obecně je dle evropských předpisů osoba registrována úřadem práce a zároveň zdravotně pojištěna ve státě, kde předtím vykonávala výdělečnou činnost. V případě tzv. přeshraničního pracovníka, bude příslušným státem (státem pojištění) stát bydliště. Dále platí, že od okamžiku, kdy pracovník přestane pobírat dávky v nezaměstnanosti jednoho státu a nezačnou se na něj vztahovat právní předpisy jiného státu, například z důvodu výkonu výdělečné činnosti, bude podléhat předpisům a bude zdravotně pojištěn ve státě, kde má bydliště.

Podle evropských předpisů můžete poté, co budete evidován úřadem práce po dobu nejméně 4 týdnů, odjet do jiného státu EU za účelem hledání zaměstnání, aniž byste přišel o případnou výplatu dávek v nezaměstnanosti. Do jiného členského státu Vám pak mohou být posílány peněžité dávky, nejdéle po dobu 3 měsíců. Důležité je však splnění podmínek spolupráce s místními úřady práce. Doporučujeme Vám proto se o těchto povinnostech před vycestováním informovat (informace Vám může sdělit úřad práce).  

S ohledem na Vaši otázku tedy můžete za účelem hledání zaměstnání odcestovat do Anglie, kam Vám budou z ČR vypláceny dávky v nezaměstnanosti (po dobu, po kterou na ně máte nárok, nejdéle však po 3 měsíce). Během Vašeho pobytu v Anglii budete mít nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči na účet naší zdravotní pojišťovny. Péče Vám bude poskytnuta po předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění (EHIC) vydaného naší zdravotní pojišťovnou.

V případě, že poté, co Vám z ČR přestanou být vypláceny dávky v nezaměstnanosti, nebudete českým pojištěncem dle evropských nařízení (například se stanete pojištěncem státu, kde bydlíte nebo začnete pracovat v jiném státě EU), musíte vrátit průkaz pojištěnce, který Vám ZP MV ČR vydala a obrátit se na nově příslušnou instituci.

Po celou dobu, kdy je osobě v ČR vyplácena podpora v nezaměstnanosti, je českým pojištěncem. Poté je rozhodující, zda by osoba neměla být pojištěna v jiném státě EU, například z důvodu výplaty jiného druhu peněžitých dávek, z důvodu výkonu výdělečné činnosti v jiném státě nebo pouze z důvodu bydliště v jiném státě EU. Začne-li osoba podléhat právním předpisům jiného členského státu EU, měl by jí být ukončen také pojistný vztah u zdravotní pojišťovny v ČR ukončena platnost vydaných formulářů (např. formuláře E 106 či E 109 pro její rodinné příslušníky).  Osoba může být zároveň vedena v evidenci úřadu práce i delší dobu a v případě, že prokáže „skutečné“ bydliště v ČR, bude nadále českým pojištěncem.

Potřebný formulář či EHIC byste si měl vyzvednout u ZP MV ČR před svojí cestou do zahraničí. Budete-li hospitalizován a nebudete se moci prokázat příslušným formulářem, kontaktuje pracoviště ZP MV ČR a daný doklad bude dodatečně vystaven a případně přímo na žádost ošetřující instituce v zahraničí zaslán této instituci.

Karta života je souhrn důležitých údajů o zdravotním stavu pojištěnce, uložených v databázi ZP MV ČR

Karta života = 3 služby + 2 kroky

Produkt Karta života obsahuje 3 následující elektronické služby.

  1. Výpis ze zdravotního účtu – podrobný přehled výdajů na poskytnutou zdravotní péči (za poslední 3 roky.

  2. Správná a bezpečná léčba – další zkvalitnění zdravotní péče.

  3. Záchrana života – rychlý přístup k informacím pro zdravotnickou záchrannou službu (záchranku).

Co novým produktem pojištěnec získá? K čemu to všechno je?

3 SLUŽBY

1. Přehled výdajů za poskytnutou zdravotní péči

poskytuje pojištěnci kompletní přehled např. o zdravotní péči, vydaných lécích a zdravotnických prostředcích (dále jen „přehled“), hrazených ZP MV ČR za poslední tři kalendářní roky a za aktuální rok.

Na tento přehled mají zákonný nárok i praktičtí lékaři (pouze u svých registrovaných pojištěnců).

Dosud mohl pojištěnec požádat o přehled jednou ročně, tento mu byl předáván v papírové formě osobně nebo zasílán poštou.

Nyní bude mít pojištěnec přehled aktualizován každý měsíc, jde tedy o mnohem operativnější nástroj než zasílání přehledů poštou. Získá tak možnost snadné kontroly včetně možnosti nás upozornit na případné nesrovnalosti v přehledu.

2. Poskytování správné a bezpečné léčby – další zkvalitnění zdravotní péče

Pojištěnec má možnost vyplnit na Kartě života důležité údaje o svém zdravotním stavu, které budou uloženy v databázi ZP MV ČR. Tyto údaje jsou pojištěnci přístupné kdykoliv v elektronické podobě, může si je také vytisknout a nosit je u sebe společně s průkazem pojištěnce např. při první návštěvě odborného specialisty, nemocnice atd. Ne každý si vzpomene při návštěvě nového lékaře na všechny užívané léky, operace, úrazy atd. Doporučujeme nosit tyto informace u sebe především těžce a chronicky nemocným pojištěncům.

Rozhodnutí o tom, komu pojištěnec údaje z Karty života zpřístupní, je pouze na něm, pouze on a nikdo jiný nemůže rozhodnout o tom, kterému lékaři svá data poskytne.

Údaje na Kartě života lze poskytnout také lékařům mimo místo bydliště a především v zahraničí, a to buď v elektronické verzi, nahlédnutím do Karty života v elektronické podobě pod přihlášení pojištěnce (zadáním jeho PIN a hesla) anebo v papírové verzi. Karta života má k dispozici i automaticky pořizovanou anglickou verzi, pojištěnec se o to nemusí starat.

Souhrn všech informací přispěje k efektivnější léčbě. PL má k dispozici nástroj - program na zjištění možných lékových interakcí, může tedy zjistit, zda kombinace, pojištěncem současně užívaných léků (včetně těch, které mu předepsali jiní lékaři), není pro něj nebezpečná. Další údaje z Karty života budou sloužit pro přípravu preventivních programů pro pojištěnce se zvýšeným rizikem vzniků některých druhů nemocí.

3. Záchrana života - rychlý přístup k informacím pro záchranku

Vybrané údaje z Karty života slouží především pro potřebu záchranky v urgentních situacích ohrožení zdraví nebo života, kdy rozhodují vteřiny.

Každého z nás může kdykoliv potkat selhání zdraví nebo úraz. Údaje pro záchranku mohou pomoci zachránit život nebo alespoň zmírnit zdravotní následky.

20100317_Logo_Karty_upr.JPGTento symbol na průkazu pojištěnce (EHIC) informuje záchranku o tom, že pojištěnec má zřízenou Kartu života. Oprávněný pracovník záchranky vstupuje do databáze ZP MV ČR k uloženým údajům, které může využít při poskytování první pomoci na místě zásahu i v situacích, kdy komunikace s pojištěncem není možná.

Jedná se o zcela novou službu, kterou nabízíme jako jediná zaměstnanecká zdravotní pojišťovna v ČR.

Co musí pojištěnec pro získání přístupu k novému produktu udělat?

2 KROKY

KROK 1

  • získat přístup (tedy PIN a heslo - osobní identifikátory)

k této dosud ojedinělé kombinaci elektronických informačních služeb může získat každý pojištěnec na všech pracovištích ZP MV ČR po předložení dokladu totožnosti (členové Klubu pojištěnců, kteří již osobní identifikátory mají, získávají k těmto novým službám přístup automaticky). Případné informace k možnosti získání osobních identifikátorů rádi poskytnou pracovníci našich poboček nebo infolinka tel. 844 121 121.

Tyto osobní identifikátory opravňují ke vstupu do databáze ZP MV ČR a zajišťují vysoký stupeň bezpečnosti a ochrany osobních údajů pojištěnce. Tím jsou splněny všechny požadavky kladené na pojištěnce - brána k elektronickým informacím se otevírá.

  • mít k dispozici internet – webové stránky ZP MV ČR

KROK 2

  • pojištěnec si může zřídit Kartu života sám, přímo na webových stránkách www.zpmvcr.cz

Důležité údaje o zdravotním stavu na Kartě života si může vyplnit pojištěnec sám. Před vyplněním údajů na Kartě života uděluje souhlas se zřízením Karty života. Součástí tohoto souhlasu je i souhlas registrujícímu praktickému lékaři k nahlížení, ke kontrole, korekci, případně vyplnění údajů na Kartě života.

Pro pojištěnce ZP MV ČR je tento nový produkt zcela bezplatný.

Členové Klubu pojištěnců, kteří již osobní identifikátory mají, získávají k těmto novým službám přístup automaticky, údaje o zdravotním stavu na Kartě života je ale nutno vyplnit.

Jakmile pojištěnec obdrží osobní identifikátory (PIN a heslo), je služba aktivována a on může všech tří služeb produktu využívat. Údaje o zdravotním stavu si může vyplnit sám nebo ve spolupráci se svým praktickým lékařem.

Nemusí, v takovém případě však má Kartu života prázdnou a údaje pro záchranku rovněž nejsou k dispozici. Co k dispozici má v každém případě, jsou pravidelně aktualizované přehledy výdajů za poskytnutou zdravotní péči.

Které údaje jsou na Kartě života

  1. Kontaktní údaje na osobu blízkou*
  2. Kontaktní údaje na ošetřujícího lékaře*
  3. Souhrnná klasifikace pojištěnce z hlediska předchozí zdravotní zátěže*
  4. Chronická onemocnění*
  5. Alergie*
  6. Rodinná anamnéza
  7. Závažné podstoupené operace a úrazy*
  8. Trvale užívané léky*
  9. Aktuálně užívané léky*
  10. Datum posledního očkování proti tetanu*
  11. Očkovací kalendář (pouze u dětí)
  12. Kuřák- nekuřák
  13. Výška a váha
  14. Poznámka k aktuálnímu zdravotnímu stavu*

Pozn. údaje označené * jsou zpřístupněny zdravotnické záchranné službě

Ano. Kartu života může pojištěnec vyplnit buď sám (za děti jejich zákonný zástupce, seniorům bez přístupu k internetu samozřejmě mohou pomoci rodinní příslušníci), avšak nejdříve musí udělit souhlas svému praktickému k nahlížení, ke kontrole, korekci, případně vyplnění údajů na Kartě života.

Souhlas může udělit buď elektronicky kliknutím na příslušnou kolonku na Kartě života, anebo podpisem formuláře v ordinaci praktického lékaře. Formuláře mají praktičtí lékaři k dispozici přímo v ordinacích.

Nikoli, údaje vyplněné pojištěncem na Kartě života není oprávněn nikdo měnit, může je kdykoliv změnit pouze pojištěnec sám.

Registrující praktický lékař, který má údaje k dispozici, je může korigovat nebo doplnit ve svém sloupci, nemůže údaje pojištěnce přepsat ani vymazat.

Nemusí. Všechny kolonky mají automaticky anglickou verzi. Je však vhodné vyplnit Kartu života tak, aby byla srozumitelná i lékařům v zahraničí. Například léky jsou v různých zemích uváděny pod různými obchodními názvy, a je proto velmi důležité uvést účinnou látku, která je vždy uvedena pod obchodním názvem nebo v příbalovém letáku. Právě proto je vhodné o pomoc při vyplnění Karty života požádat ošetřujícího lékaře, který je s mezinárodními akceptovanými názvy seznámen (může nemoci uvést latinsky).

Ano, existuje a dokonce je podobný projekt připravován na celoevropské úrovni.

Struktura údajů na Kartě života byla inspirována elektronickou zdravotní kartou, která je zaváděna v Německu. Rovněž lze předpokládat, že během několika let bude v rámci celé Evropské unie zaveden stručný přehled údajů o zdravotním stavu pojištěnce na elektronické kartě, jako tzv. patient summary. ZP MV ČR tento vývoj předjímá, a tyto služby včetně anglické jazykové verze nabízí svým pojištěncům s dostatečným časovým předstihem

My jsme zvolili velmi jednoduché řešení, pojištěnec si například může vyplnit a aktualizovat Kartě života zcela samostatně nebo požádat o pomoc svého praktického lékaře. Karta života v žádném případě nemá ambice nahrazovat zdravotnickou dokumentaci, neobsahuje např. výsledky diagnostických vyšetření.

Údaje v ní obsažené byly konzultovány s odborníky z oblasti praktického lékařství i ze záchranky. Jejich doporučení jsme respektovali. Lékaři kdekoli na světě by jí měli umět v zájmu pojištěnce využít. Jednoduchost, bezpečnost a přitom dostupnost, to byly tři základní cíle, na kterých jsme si při přípravě programu dali velmi záležet.

Podobnost s elektronickou zdravotní knížkou IZIP je pouze v tom, že oba systémy jsou založeny na využití internetu (tak jako mnoho jiných zahraničních systémů), a že přístup do databází ovládá pojištěnec, který k založení Karty života musí udělit souhlas, což vyžaduje platná česká právní úprava.

Karta nevznikla ve spolupráci s IZIP, a.s. a je provozována výhradně v režii ZP MV ČR. V technické rovině je hlavní rozdíl v tom, že Karta života obsahuje omezený, a předem definovaný rozsah informací o zdravotním stavu pojištěnce (neobsahuje výsledky vyšetření ani žádné jejich podrobnosti) a zapisovat do Karty života může sám pojištěnec.

Do Karty života tedy nezapisuje každé registrované zdravotnické zařízení, nejsou do ní zasílány výsledky laboratorních vyšetření v reálném čase, atd. Karta se podobá připravovanému celoevropskému „patient summary“ nebo údajům pro urgentní medicínu v Německu. Určitou podobnost by bylo možno též nalézt v systému Google Health, ovšem s tím podstatným rozdílem, že my máme veškeré údaje uloženy v našem informačním systému, a také podléhají stejné ochraně a zabezpečení jako ostatní námi zpracovávané údaje.

Ne. Podmínkou pro zřízení Karty života je udělení souhlasu svému registrujícímu praktickému lékaři k  nahlížení, ke kontrole, korekci, případně vyplnění údajů na Kartě života.

Souhlas lze udělit buď elektronicky, zakliknutím příslušné kolonky v Kartě života, anebo podpisem formuláře souhlasu přímo v ordinaci praktického lékaře. Formulář souhlasů lze vyplnit přímo u praktického lékaře. Za děti souhlas uděluje jejich zákonný zástupce. Pokud pojištěnec vyplňuje údaje na Kartě života sám elektronicky, pak je nutno udělit samostatný souhlas pro zdravotnickou záchrannou službu (na písemném formuláři v ordinaci praktického lékaře jsou oba souhlasy na jednom tiskopisu). Pokud tento souhlas neudělí, má plně funkční Kartu, ale bez možnosti přístupu zdravotnické záchranné služby. Tím významně snižuje využitelnost Karty života pro ochranu svého zdraví. Pokud se pojištěnec rozhodne souhlas zdravotnické záchranné službě neudělit, my to zcela respektujeme.

Po zřízení karty života, vyplnění údajů o zdravotním stavu pojištěnce a udělení souhlasu pro záchranku je nutno nalepit na průkaz pojištěnce (EHIC) samolepku – 20100317_Logo_Karty_upr.JPG symbol Karty života (na místo k tomu určené).

Podle symbolu Karty života, nalepeného na průkazu pojištěnce nebo od volajícího se záchranka dozví, že pojištěnec má zřízenou Kartu života.

Pověření pracovníci záchranky pak mohou zabezpečeným přístupem vstoupit do jeho Karty života a využít údaje v ní uvedené. V průběhu několika vteřin mají důležité informace o zdravotním stavu pojištěnce, a to i v situaci, kdy komunikace s ním není možná, protože je např. v šoku nebo v bezvědomí.

Karta života opravdu může pomoci zachránit život, případně zmírnit zdravotní následky v případě náhlého selhání zdraví či úrazu.

Údaje na Kartě života jsou chráněny stejně dobře jako všechny ostatní údaje našich pojištěnců, které ze zákona spravujeme, tedy velmi důkladně.

Přístup ke Kartě života mají pouze:

  1. pojištěnec na základě svých osobních identifikátorů,

  2. jeho praktický lékař (na základě jemu udělenému souhlasu),

  3. omezený počet pověřených pracovníků záchranky,

  4. zdravotnická zařízení, kterým to pojištěnec sám umožní (zobrazí jim své údaje přímo v internetu pod svými osobními identifikátory nebo předá v papírové verzi)

ZP MV ČR využívá údaje na Kartě života pouze pro účely, ke kterým pojištěnec udělil souhlas a nikomu jinému neumožňuje přístup k údajům na ní uloženým.

Lékaře, u kterého jste registrován a který je ve smluvním vztahu k naší pojišťovně, můžete změnit jednou za tři měsíce. Samozřejmě  máte právo si vybrat pro všechny druhy péče i nesmluvní zdravotnické zařízení, ovšem v takovém případě za vás zdravotní pojišťovna uhradí pouze výkony spojené s poskytnutím nutné a neodkladné péče.

Na smluvní lékaře a zdravotnická zařízení je možné se informovat na pracovištích Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR nebo lze vyhledat zvoleného lékaře v databázi na www.zpmvcr.cz  v záložce pojištěnci → smluvní lékaři.

Zdravotní pojišťovna je skutečně povinna uhradit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci částku, o kterou byl překročen zákonem daný limit pro spoluúčast pojištěnce na úhradách doplatků za předepsané ze zdravotního pojištění částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely a na úhradách regulačních poplatků. Tento limit je stanoven pro kalendářní rok a činí 5000 Kč; u dětí mladších 18 let a u osob starších 65 let je limit stanoven v částce 2500 Kč. Zdravotní pojišťovna je povinna částku, o kterou byl limit překročen, uhradit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci do 60 dnů po uplynutí kalendářního čtvrtletí, ve kterém byl limit překročen, a v následujících kalendářních čtvrtletích pak je povinna vracet uhrazené poplatky a doplatky za příslušné čtvrtletí. Částky jsou tedy vraceny bez žádosti a to buď poštovní poukázkou nebo bezhotovostním převodem na bankovní účet, pokud klient naší pojišťovně sdělil potřebné bankovní spojení. Každému pojištěnci, který překročil daný limit zasíláme dopis s informací o zaslání složenky nebo o převedení finančních prostředků na bankovní účet. V tomto dopise zasíláme rovněž přehled jednotlivých poplatků a doplatků za příslušné období.

V případě, že  pošta vrátí zaslané finanční prostředky zpět pojišťovně, započteme tyto nedoručené finance do příští plánované platby. V případě, že si nevyzvednete vypořádání nadlimitu za 4. čtvrtletí - roční vyúčtování  (tj. únorovou poukázku), je nutné požádat o opakovanou výplatu (novou poukázkou, nebo na stanovený bankovní účet), a to na jakémkoliv klientském pracovišti ZP MV ČR nebo na Infolince.

Ano. Zdravotní pojišťovna vede tzv. osobní účet pojištěnce, který obsahuje přehled výdajů na jeho zdravotní péči a rovněž přehled uhrazených regulačních poplatků a doplatků. Výpis z osobního účtu je dle zákona pojišťovna povinna poskytnout na žádost pojištěnce, a to jedenkrát ročně, přičemž je zákonný nárok na údaje za období posledních 12 měsíců. ZP MV ČR však svým klientům nabízí možnost průběžného sledování vykázané péče prostřednictvím tzv. služby E-komunikace, což je portálový přístup identifikovaného uživatele. V rámci E-komunikace můžete (po přidělení osobních přístupových identifikátorů) nahlížet na své údaje až za 3 roky zpětně a to kdykoli. O přidělení identifikátorů požádejte naše pobočky či Infolinku a pokud si je nebudete moci vyzvednout osobně, budou vám zaslány poštovní zásilkou do vlastních rukou. Pokud nemáte přístup k internetu, je možné požádat o vystavení písemného výpisu z osobního účtu, a to formou vyplnění žádosti, která je k dispozici na každé pobočce nebo na internetových stránkách www.zpmvcr.cz .(v záložce „Formuláře“). Po připravení výpisu z účtu sdělí pojišťovna žadateli poštou, kdy se může dostavit na pobočku nebo teritoriální pracoviště pobočky k jeho převzetí. Při převzetí musí pojištěnec prokázat svou totožnost platným průkazem totožnosti. Výpis z účtu je vydáván osobně. Jeho zaslání poštou je možné pouze v případě, že o to pojištěnec v žádosti písemně požádá a výslovně uvede, že si je vědom rizika, že se jeho osobní údaje a další informace vztahující se k jeho osobě mohou během poštovní přepravy dostat do rukou nepovolaných osob.

Vzhledem ke skutečnosti, že Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR se jako první ze zdravotních pojišťoven napojila na základní registr obyvatel, není nutné nám již změnu trvalého bydliště oznamovat. Informaci o změně obdržíme ze základního registru obyvatel (ROB) obratem, jakmile ji příslušný úřad, kde jste se k novému bydlišti hlásila, zanese do jejich evidenčního systému. V zásadě to tedy nebude hned v den, kdy jste navštívila místní úřad, ale s několikadenním odstupem. Předpokladem pro získání údaje z ROB ale je, že byly před změnou Vašeho bydliště údaje v našem registru shodné s ROB (došlo k plnému ztotožnění údajů), tj. že jste před 1. 1. 2013 řádně plnila svoji oznamovací povinnost a sdělovala nám změny svého příjmení a bydliště. Pokud v minulosti u Vás došlo ke změnám, které jste nám neoznámila, doporučujeme, abyste si telefonicky ověřila na libovolném našem pracovišti nebo na infolince, zda ve Vašem případě evidujeme řádné napojení na ROB.

V případě změny zaměstnavatele nemusíte Zdravotní pojišťovnu ministerstva vnitra ČR kontaktovat, avšak je nezbytné oznámit novému zaměstnavateli v den nástupu do zaměstnání, u které zdravotní pojišťovny jste pojištěna. Zaměstnavatel je pak povinen v zákonem dané 8 denní lhůtě hlásit zdravotním pojišťovnám nové nástupy a výstupy zaměstnanců. Jedná se o standardní komunikaci mezi zaměstnavateli a zdravotními pojišťovnami.

Vzhledem k tomu, že jste se přestěhovala i s dcerou a předpokládáme, že i ona je pojištěncem naší pojišťovny, musíme Vás upozornit, že v případě dětí je rozhodující, zda jste též řádně nahlásila dceru v místě nového bydliště (vyplnila za ni přihlašovací lístek k trvalému pobytu). Agenda evidence obyvatel vyžaduje úřední přihlášení i nezletilé osoby (neplatí, že by automaticky dětem bylo v registru přepisováno bydliště podle matky). Pokud změnu pobytu u dcery neprovedete, bude mít nadále v registru obyvatel původní adresu a tato adresa se nám bude přenášet do systému bez možnosti ji editovat. 

Z pohledu zákona č. 48/1997 Sb. má pojištěnec dokonce povinnost v případě, že se v místě trvalého pobytu nezdržuje, oznámit pojišťovně adresu místa svého pobytu v ČR (tj. adresu, kde se převážně zdržuje). Adresu pro doručování nám můžete nahlásit při osobní návštěvě pobočky, popřípadě můžete vyplnit a zaslat formulář „Oznámení pojištěnce o změně údajů“, který je k dispozici i na našich webových stránkách. Protože naše pojišťovna je napojena na základní registr obyvatel a získává informace o změnách údajů u svých pojištěnců z daného registru (jedním z údajů je i adresa pro doručování), je dále možné, abyste si nahlásil doručovací adresu přímo do registru obyvatel. Naše pojišťovna tuto informaci z registru obyvatel obratem obdrží a adresu bude standardně pro zasílání korespondence používat. 

V případě úmrtí pojištěnce je dle § 10 odst.7 zákona č. 48/1997 Sb. oznamovací povinnost na straně příslušného obecního úřadu, který zanesl tuto skutečnost do matriky. Tento obecní úřad je povinen informovat o úmrtí pojištěnce Centrální registr pojištěnců, vedený Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, která dále distribuuje informace na příslušné zdravotní pojišťovny. Kromě výše uvedeného Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR díky přímému napojení na základní registr obyvatel (ROB), získává informace o úmrtích pojištěnců přímo z ROB a ihned s nimi pracuje.

Informaci o úmrtí manžela nám proto nemusíte sdělovat a dokládat.  

Ztrátu průkazu pojištěnce nahlaste neprodleně příslušnému pracovišti zdravotní pojišťovny, popřípadě telefonicky na naši infolinku a dojednejte si zaslání či vyzvednutí nového průkazu. Nový průkaz (tzv. EHIC – Evropský průkaz zdravotního pojištění) je možné si osobně vyzvednout na pracovištích ZP MV ČR, a to po předložení osobního dokladu (občanský průkaz, cestovní pas) resp. náhradního dokladu totožnosti, nebo Vám může být po dohodě zaslán poštou na Vaši adresu evidovanou v registru ZP MV ČR.

Řada našich pracovišť je i přímo vybavena tiskárnami a průkaz pojištěnce Vám mohou vydat na počkání, a to zdarma. Pokud průkaz pojištěnce tedy potřebujete ihned s ohledem na Váš plánovaný odjezd do zahraničí, kontaktujte nejbližší naše pracoviště a informujte se, kde je možné si průkaz na počkání vyzvednout.  

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR je napojena na základní registr obyvatel, avšak v tomto registru není evidováno rodné číslo osoby a jeho změny. Dostavte se proto, prosím, na nejbližší naše pracoviště, kde předložte doklad o přidělení nového rodného čísla. Protože rodné číslo, jakožto číslo pojištěnce, je uváděno i na průkazu pojištěnce, dojedná s Vámi příslušný pracovník i možnost převzetí nového průkazu. 

Samozřejmě je možné navštívit kterékoli naše pracoviště, kde Vám podají informaci o aktuálním plátci Vašeho pojistného a o průběhu pojištění. Další možností je využít službu E-komunikace se ZP MV ČR, která Vám po zadání přístupových identifikátorů umožní nahlížet přímo do výpisu Vašich pojistných dob (plátců pojistného). O přidělení osobních identifikátorů požádejte naše klientské pracoviště, popřípadě telefonicky Infolinku – přístupové údaje do E-komunikace je možné buď osobně vyzvednout na pracovišti proti prokázání totožnosti, popřípadě zaslat poštou (v zásilce do vlastních rukou). 

Vzhledem k tomu, že Váš pracovní poměr nebyl ukončen, jste nadále zaměstnancem a povinnost platit pojistné plní za Vás i v době neplaceného volna Váš zaměstnavatel. Bližší informace o odvodu pojistného za zaměstnance naleznete v sekci „Zaměstnavatelé“. Neplacené volno a krátkodobý turistický pobyt v zahraničí není třeba zdravotní pojišťovně nahlašovat.

K druhé části otázky uvádíme, že pokud jste držitelem Evropského průkazu zdravotního pojištění tzv. EHIC máte právo na poskytnutí nezbytné zdravotní péče i v zemích Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Lichtenštejnsko, Island) a ve Švýcarsku. Za nezbytnou péči se přitom považuje takové ošetření, abyste mohla svůj plánovaný pobyt v daném státě dokončit. Pokud průkaz EHIC ještě nevlastníte, obraťte se na naše pracoviště či telefonicky na infolinku a dojednejte si vyzvednutí či zaslání průkazu. Upozorňujeme však, že na základě předložení průkazu EHIC máte v daném státě nárok na zdravotní péči za stejných podmínek, jako mají tamní pojištěnci – vzhledem k tomu, že ve většině států EU se za zdravotní péči ale připlácí a dále průkazem EHIC nelze krýt v případě nemoci či úrazu náklady spojené s převozem zpět do

ČR, doporučujeme před vycestováním vždy uzavřít komerční cestovní pojištění. Cestovní pojištění si můžete sjednat i na našich pracovištích za zvýhodněných podmínek. 

Podle platného znění zákona č. 117/1995 Sb. jsou vysokoškoláci, kteří ještě nedosáhli věku 26 let, zařazeni do kategorie nezaopatřené dítě bez ohledu na to, jakou mají formu studia (prezenční, dálkové, distanční nebo kombinované), a zda jsou výdělečně činní. Zdravotní pojištění za ně platí stát. V případě, že máte příjmy ze zaměstnání, je plátcem pojistného stát a současně i Vy (pojistné za Vás odvádí zaměstnavatel – pro „státního pojištěnce“ přitom platí, že se na Vás nevztahuje minimální vyměřovací základ pro výpočet pojistného a vyměřovacím základem bude Váš skutečný příjem). Skutečnost, že nyní spadáte i do kategorie, za kterou hradí pojistné stát, musíte pojišťovně oznámit a doložit dokladem pouze tehdy, pokud tak neučiní zaměstnavatel. V případě zaměstnanců totiž prvořadě platí, že skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za pojištěnce pojistné, oznamuje za osoby zaměstnané zaměstnavatel. 

Zahájení samostatné výdělečné činnosti zdravotní pojišťovně oznámit musíte přímo Vy (k dispozici je tiskopis „Oznámení pojištěnce o změně údajů“), nebo je možné oznámení učinit přes živnostenský úřad. Upozorňujeme, že z pohledu zdravotního pojištění je rozhodující skutečný (faktický) výkon výdělečné činnosti a nikoli pouhé vlastnictví živnostenského listu. Zdravotní pojišťovně se tedy oznamuje datum skutečného zahájení podnikání. Pojistné budete muset hradit, pouze záleží na konkrétní Vaší situaci, zda budete hradit měsíční zálohy (a v jaké výši) či zda budete pouze platit jednou ročně formou doplatku. V případě osob, které jsou zaměstnány a zaměstnání je hlavním zdrojem jejich příjmů, totiž platí, že nejsou povinny hradit zálohy na pojistné a pojistné zaplatí až na základě podaného Přehled OSVČ za daný kalendářní rok. Bližší informace o hrazení pojistného OSVČ naleznete v sekci „Plátci“. 

Z pohledu zdravotního pojištění a skutečnosti, zda se pojištěnec stal/přestal být osobou samostatně výdělečně činnou, je rozhodující faktický výkon výdělečné činnosti. To, že pojištěnec je pouhým držitelem živnostenského oprávnění (činnost nevyvíjí) v daném případě není důležité. Pokud jste samostatnou výdělečnou činnost přestal vykonávat, ale živnostenské oprávnění si nechcete ukončovat (přerušovat), je možné, abyste informaci o ukončení (byť dočasném) samostatné výdělečné činnosti podal přímo naší pojišťovně. Postačí tedy vyplnit formulář „Oznámení pojištěnce o změně údajů“, který je k dispozici na každém pracovišti, popřípadě na našich webových stránkách, a doručit ho naší pojišťovně (doklad o přerušení činnosti na ŽÚ se, s ohledem na výše uvedené, nevyžaduje). Jakmile však opět začnete činnost aktivně vykonávat, nezapomeňte nám to opět oznámit. Upozorňujeme, že v době, kdy nebudete osobou samostatně výdělečně činnou, je nutné dořešit a oznámit nám, kdo za Vás bude hradit zdravotní pojištění (tj. zda si budete hradit pojistné sám jako osoba bez zdanitelných příjmů či zda patříte do některé z kategorií pojištěnců, za něž hradí zdravotní pojištění stát). 

Protože jste onemocněl v tzv. ochranné lhůtě (ta je 7 kalendářních dnů po ukončení zaměstnání) budete, pakliže Vám byly přiznány nemocenské dávky a nemáte žádné příjmy ze zaměstnání ani samostatné výdělečné činnosti, patřit po dobu pobírání těchto dávek mezi osoby, za něž hradí pojistné stát. Tuto skutečnost musíte naší pojišťovně oznámit Vy sám a doložit přiznání nemocenských dávek. Zaměstnavatel má totiž povinnost oznamovat vznik a zánik nároku pojištěnce na zařazení do některé ze státních kategorií pouze za stávající zaměstnance (nikoli zaměstnance bývalé), nehledě na to, že vyplácení nemocenské probíhá ze strany okresní správy sociálního zabezpečení a bývalý zaměstnavatel tedy o ukončení výplaty dávek nemá informace. 

Zahájení a ukončení zaměstnání má povinnost hlásit Váš zaměstnavatel. Na zaměstnance tato povinnost přechází pouze tehdy, pokud zjistí, že zaměstnavatel svoji oznamovací povinnost nesplnil. Abyste měla jistotu, že informaci o nástupu do nového zaměstnání nám Váš zaměstnavatel podal, vyžádejte si přístupové kódy do služby „E-komunikace“, kde můžete nahlížet na průběh svého pojištění a získávat i další cenné informace. Přístupové kódy je možné vyzvednout si osobně na jakémkoli našem pracovišti, popřípadě požádat telefonicky o jejich zaslání (obdržíte je pak v zásilce do vlastních rukou). Ve Vašem případě je ale nutné ujasnit, kdo za Vás bude hradit pojistné v období od 1.1. do 14.2., než Vám vznikne nový pracovní poměr. Nebudete-li zaměstnána ani osobou samostatně výdělečně činnou a ani nepatříte do některé z kategorií, za něž hradí pojistné stát (např. uchazeči o zaměstnání, důchodci), budete si muset uhradit za měsíc leden pojištění sama jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP). Informace o platbách OBZP, číslech účtů apod. naleznete v sekci „Plátci“. Postavení OBZP se posuzuje z pohledu celého kalendářního měsíce, tj. za období od 1.2. do 14.2. nebudete muset pojistné hradit. 

Pojištěnec je obecně povinen oznamovat své zdravotní pojišťovně skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné, ale za osoby zaměstnané by měl tuto povinnost plnit zaměstnavatel. Tuto povinnost může samozřejmě zaměstnavatel splnit pouze tehdy, pokud informaci o tom, že Vám byl důchod přiznán, má k dispozici. V zásadě je tedy možné Vaše zařazení mezi poživatele důchodu oznámit prostřednictvím svého zaměstnavatele (zaměstnavatel používá tzv. Hromadná oznámení zaměstnavatele) nebo se můžete s dokladem o přiznání důchodu obrátit na naše pracoviště Vy osobně. V případě, že začnete pobírat starobní důchod ještě v době trvání Vašeho zaměstnání, je ale žádoucí, abyste o tomto informoval zaměstnavatele a oznámení učinil jeho prostřednictvím. Je totiž třeba mít na paměti, že ti pojištěnci, za něž hradí pojistné stát (tj. důchodci, studenti atd.), mají v případě existence pracovního poměru určité výjimky při odvodu pojistného – tyto osoby hradí pojistné jen ze skutečného výdělku (neplatí pro ně minimální vyměřovací základ) a proto zaměstnavatel musí o této skutečnosti vědět, aby Vám správně stanovil výši pojistného. 

Vzhledem k tomu, že jste zaměstnancem, tak dle zákona všechny skutečnosti, které ovlivňují vznik či zánik povinnosti státu platit za Vás pojistné, má povinnost oznamovat zdravotní pojišťovně zaměstnavatel. Zaměstnavatel pro oznamování používá předepsané tiskopisy a striktně dané kódy, které jednotlivé kategorie pojištěnců specifikují. Pokud v době ukončení rodičovské dovolené žena nadále pobírá rodičovský příspěvek (pro dané kategorie se užívá jeden společný kód), zaměstnavatel tuto skutečnost nehlásí, protože zařazení pojištěnky mezi osoby, za něž hradí

pojistné stát, nadále trvá. I po Vašem návratu do práce za Vás nadále bude totiž hradit pojistné stát, a to z titulu pobírání rodičovského příspěvku. Zaměstnavatel bude povinen nám oznámit až ukončení pobírání rodičovského příspěvku. Doporučujeme Vám následně si ale ověřit, zda tuto svoji povinnost splnil – je možné využít služby „E-komunikace“, která Vám kromě jiného poskytuje náhled do Vašich pojistných dob. Pokud oznamovací povinnost zaměstnavatel nesplnil, musíte se obrátit na svoji zdravotní pojišťovnu sama a ukončení pobírání rodičovského příspěvku doložit.

K druhé části dotazu týkající se placení pojistného dále doplňujeme, že po Vašem návratu do práce za Vás bude odvádět pojistné zaměstnavatel z dosažených výdělků, ale současně (až do doby ukončení pobírání rodičovského příspěvku) za Vás bude hradit pojistné i stát. Protože budete tedy kategorií zaměstnance, za kterého hradí pojistné stát, neuplatní se ve Vašem případě povinnost odvést pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu a pojistné bude hrazeno podle skutečného Vašeho příjmu. 

Poplatky u lékaře Povinnosti a Práva pojištěnce - od 1. 4. 2009 až do 31.12.2014

Novela zákona č. 48/1997 Sb. („o veřejném zdravotním pojištění“) v platném znění, § 16a, stanovuje: pojištěnec (příp. zákonný zástupce) je povinen v souvislosti s poskytováním hrazené zdravotní péče zaplatit regulační poplatek zdravotnickému zařízení, které zdravotní péči poskytlo.

Regulační poplatek ve výši 30 Kč uhradí pojištěnec zdravotnickému zařízení v případě:

  • návštěvy, při které bylo provedeno klinické vyšetření a to u praktického lékaře, praktického lékaře pro děti a dorost, ženského lékaře, zubního lékaře;

  • návštěvy u lékaře poskytujícího specializovanou ambulantní zdravotní péči (např. oční, kožní, ORL);

  • návštěvní služby poskytnuté praktickým lékařem, praktickým lékařem pro děti a dorost;

  • návštěvy u klinického psychologa, klinického logopeda.

regulační poplatek ve výši 30 Kč uhradí pojištěnec lékárně za vydání každého, ze zdravotního pojištění plně nebo částečně hrazeného, léčiva nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, předepsaného na recept bez ohledu na počet předepsaných balení

regulační poplatek ve výši 90 Kč uhradí pojištěnec za zdravotní péči poskytnutou v rámci lékařské služby první pomoci (včetně stomatologické), v rámci ústavní pohotovostní služby (sobota, neděle, svátek, pracovní den v době 17.00-7.00 hod.) - pokud nedojde k následné hospitalizaci pojištěnce

pojištěnec uhradí poplatek ve výši 60 Kč za každý den zdravotnickému zařízení, ve kterém je mu poskytována ústavní péče (jedná se i o hospic), komplexní lázeňská péče, ústavní péče v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách (den přijetí a propuštění se počítá pro tyto účely jako jeden den) – platí i pro pobyt průvodce dítěte, pokud je hrazen z veřejného zdravotního pojištění

všechny výše uvedené regulační poplatky se neplatí:

  • jde-li o pojištěnce umístěné v dětských domovech, ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo jde-li o pojištěnce umístěné na základě rozhodnutí soudu v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo pojištěnce svěřené rozhodnutím soudu do pěstounské péče podle zákona o rodině;

  • při ochranném léčení nařízeném soudem;

  • při léčení infekčního onemocnění, kterému je pojištěnec povinen se podrobit – nařízená izolace, karanténní opatření (dáno zněním vyhl. 195/2005 Sb. - týká se např. akutní virové záněty jater, cholera, tyfus a paratyfus, syfilis v I. a II. stadiu, přenosná dětská obrna, mor, tuberkulóza, záškrt, úplavice, spalničky apod.);

  • jde-li o pojištěnce, který se prokáže rozhodnutím vydaným orgánem pomoci v hmotné nouzi (ne starším 30 dnů).

Regulační poplatek ve výši 30 Kč za návštěvu, při které bylo provedeno klinické vyšetření, u praktického lékaře, praktického lékaře pro děti a dorost, ženského lékaře, zubního lékaře, návštěvu u lékaře poskytujícího specializovanou ambulantní zdravotní péči (např. oční, kožní, ORL), návštěvní službu poskytnutou praktickým lékařem a praktickým lékařem pro děti a dorost se neplatí:

  • jde-li o preventivní prohlídku;

  • děti do 18 let včetně toho dne, těhotné ženy ode dne zjištění těhotenství;

  • hemodialýzu;

  • laboratorní nebo diagnostické vyšetření vyžádané ošetřujícím lékařem (pokud není zároveň provedeno klinické vyšetření);

  • vyšetření lékařem transfuzní služby při odběru krve, plazmy nebo kostní dřeně.

Poplatky ve vztahu k účastníkům systému veřejného zdravotního pojištění:

Zdravotnické zařízení:

  • regulační poplatek je příjmem zdravotnického zařízení, které regulační poplatek vybralo;

  • regulační poplatek se platí zdravotnickému zařízení nejdéle do 8 dnů po propuštění z ústavní péče (pokud je pojištěnec umístěn ve zdravotnickém zařízení déle než 30 dnů, pak uhradí poplatek vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce);

  • zdravotnické zařízení je povinno vystavit pojištěnci (event. zákonnému zástupci) na jeho žádost doklad o zaplacení poplatku (s uvedením čísla pojištěnce, výše poplatku, datem, razítkem a podpisem);

  • jde-li o lékárnu – navíc název léčiva a výše doplatku, který se započítává do limitu 5 000 resp. 2 500 Kč/rok

Zdravotní pojišťovna:

  • je povinna uhradit pojištěnci (resp. zákonnému zástupci) částku, o kterou je překročen v kalendářním roce limit 2 500 Kč resp. 5 000 Kč

  • limit (spoluúčast) je pro pojištěnce do 18 let a od 65 let včetně roku, kdy tohoto věku dosáhli 2 500 Kč

  • limit pro pojištěnce od 19 do 64 let je 5 000 Kč

do limitu se započítávají:

  • do limitu se započítávají regulační poplatky ve výši 30 Kč za klinické vyšetření u lékaře, klinického psychologa či logopeda;

  • regulační poplatek 30Kč za každé léčivo předepsané na receptu bez ohledu na počet jeho balení;

  • doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, avšak pouze do výše doplatku na nejlevnější na trhu dostupné preparáty s obsahem stejné léčivé látky a stejné cesty podání léčiva (neplatí v případě, že předepisující lékař na receptu vyznačil, že předepsaný léčivý přípravek nelze nahradit, v takovém případě se do limitu započítává doplatek v plné výši).

do limitu se nezapočítávají:

  • regulační poplatek ve výši 90 Kč za zdravotní péči poskytnutou v rámci lékařské služby první pomoci či v rámci ústavní pohotovostní služby;

  • regulační poplatek ve výši 60 Kč za den pobytu v ZZ ústavní péče, komplexní lázeňské péče, ústavní péče v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách,

  • doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, jejichž úhrada stanovená podle §17 je nižší než 30% maximální ceny nebo léčivé přípravky obsahující látky určené k podpůrné nebo doplňkové léčbě (neplatí pro pojištěnce starší 65 let).

  • Do limitu se nezapočítávají doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely obsahující léčivé látky určené k podpůrné nebo doplňkové léčbě; to neplatí, jde-li o léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely předepsané na recept pojištěncům starším 65 let, včetně dne, ve kterém dovršili 65. rok věku (platí od 1.4.2009).

Zdravotní pojišťovna:

  • je povinna uhradit pojištěnci (resp. zákonnému zástupci) částku, o kterou překračuje součet regulačních poplatků a doplatků, do 60 kalendářních dnů po uplynutí kalendářního čtvrtletí, ve kterém byl limit 2 500 resp 5000 Kč překročen;

  • na vyžádání pojištěnce bezplatně 1x ročně poskytne pojištěnci formou výpisu z osobního účtu údaje o zdravotní péči uhrazené za tohoto pojištěnce včetně zaplacených regulačních poplatků a doplatků za léčiva.

Pojištěnec:

  • je povinen uhradit regulační poplatek zdravotnickému zařízení či lékárně;

  • má právo požádat zdravotní pojišťovnu 1x ročně o výpis z osobního účtu (bezplatný), který obsahuje údaje o zdravotní péči uhrazené za tohoto pojištěnce včetně zaplacených regulačních poplatků a doplatků za léčiva za posledních 12 měsíců;

  • má právo upozornit zdravotní pojišťovnu na zjištěné nesrovnalosti ve svém osobním účtu;

  • má právo na úhradu částky přesahující limit (tj. 5 000 resp 2 500 Kč) za zaplacené regulační poplatky a doplatky v termínu podle zákona tj. do 60 kalendářních dnů po uplynutí kalendářního čtvrtletí, ve kterém byl tento limit překročen;

  • po překročení limitu pojištěnec i nadále hradí zdravotnickému zařízení regulační poplatky a případné doplatky za léčiva, tyto částky mu budou proplaceny do 60 kalendářních dnů po uplynutí každého kalendářního čtvrtletí v daném roce;

  • při změně zdravotní pojišťovny v průběhu kalendářního roku, oznámí původní zdravotní pojišťovna nové zdravotní pojišťovně skutečnosti o stavu výše částek za započitatelné regulační poplatky a doplatky, které u pojištěnce eviduje.

Regulační poplatky (zákon č. 48/1997 Sb.) - výňatek ze zákona

§16a

odst. 1) Pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, je povinen v souvislosti s poskytováním hrazené péče hradit zdravotnickému zařízení, které zdravotní péči uvedenou v písmenech a) až f) poskytlo, regulační poplatek ve výši

a) 30 Kč za

  1. návštěva, při které bylo provedeno klinické vyšetření (dále jen "návštěva") u praktického lékaře, praktického lékaře pro děti a dorost, ženského lékaře, nebo za návštěvu, při které bylo provedeno vyšetření u zubního lékaře,

  2. návštěvu u lékaře poskytujícího specializovanou ambulantní zdravotní péči,

  3. návštěvní službu poskytnutou praktickým lékařem a praktickým lékařem pro děti a dorost (§ 20 odst. 3),

b) 30 Kč za

návštěvu u klinického psychologa,

c) 30 Kč za

návštěvu u klinického logopeda,

d) 30 Kč za

vydání každého, ze zdravotního pojištění plně nebo částečně hrazeného, léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, předepsaného na receptu, bez ohledu na počet předepsaných balení. Pokud pojištěnec za vydání léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely předepsaného na receptu platí doplatek, je součet doplatků za všechna balení léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely jednoho druhu snížen o zaplacený regulační poplatek nebo jeho příslušnou část, a to tak, aby částka zaplacená pojištěncem za doplatek a regulační poplatek činila nejméně 30 Kč,

e) 90 Kč za

pohotovostní službu poskytnutou zdravotnickým zařízením poskytujícím

    1. lékařskou službu první pomoci včetně lékařské služby první pomoci poskytované zubními lékaři,

    2. ústavní pohotovostní službu v sobotu, neděli nebo ve svátek a v pracovních dnech v době od 17.00 hod. do 7.00 hod., pokud nedojde k následnému přijetí pojištěnce do ústavní péče,

f) 60 Kč za

každý den, ve kterém je poskytována ústavní péče, komplexní lázeňská péče nebo ústavní péče v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách, přičemž se den, ve kterém byl pojištěnec přijat k poskytování takové péče, a den, ve kterém bylo poskytování takové péče ukončeno, počítá jako jeden den; to platí i pro pobyt průvodce dítěte, je-li podle § 25 hrazen ze zdravotního pojištění. Povinnosti vyplývající z jiných zákonů tím nejsou dotčeny.

odst. 2) Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. a) až f) se neplatí

  1. jde-li o pojištěnce umístěné v dětských domovech, ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo umístěné k výkonu ústavní výchovy v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo jde-li o pojištěnce umístěné na základě rozhodnutí soudu v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo pojištěnce svěřené rozhodnutím soudu do pěstounské péče podle zákona o rodině,

  2. při ochranném léčení nařízeném soudem nebo při umístění pojištěnce z důvodů stanovených zvláštním zákonem bez jeho souhlasu do ústavní péče, vysloví-li s přípustností převzetí a dalšího držení pojištěnce v ústavní péči souhlas soud nebo při výkonu zabezpečovací detence,

  3. při léčení infekčního onemocnění, kterému je pojištěnec povinen se podrobit, při nařízené izolaci ve zdravotnickém zařízení nebo při nařízených karanténních opatřeních k zajištění ochrany veřejného zdraví podle zvláštního právního předpisu,

  4. jde-li o pojištěnce, který se prokáže rozhodnutím, oznámením nebo potvrzením vydaným orgánem pomoci v hmotné nouzi o dávce, která je mu poskytována podle zvláštního právního předpisu, ne starším 30 dnů,

  5. při posuzování zdravotní způsobilosti pojištěnce k odběru tkání a orgánů, při odběru tkání a orgánů a při dispenzární péči o pojištěnce po odběru tkání a orgánů podle transplantačního zákona,

  6. jde-li o pojištěnce, kterému jsou podle jiného právního předpisu poskytovány pobytové sociální služby v domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech pro seniory, domovech se zvláštním režimem nebo ve zdravotnických zařízeních ústavní péče, pokud u tohoto pojištěnce po úhradě za ubytování a stravu činí stanovený zůstatek ve výši alespoň 15 % jeho příjmu méně než 800 Kč nebo pokud nemá žádný příjem; tuto skutečnost prokazuje pojištěnec potvrzením ne starším než 30 dnů, které je na jeho žádost povinen vydat poskytovatel sociálních služeb.

odst. 3) Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. a) se neplatí, jde-li o

  1. preventivní prohlídku (§ 29, 30 a 35),

  2. dispenzární péči poskytovanou osobám uvedeným v § 31 odst. 1 písm. b) a d),

  3. hemodialýzu,

  4. laboratorní nebo diagnostické vyšetření vyžádané ošetřujícím lékařem, pokud není zároveň provedeno klinické vyšetření,

  5. vyšetření lékařem transfúzní služby při odběru krve, plazmy nebo kostní dřeně,

  6. děti do dovršení 18 let věku včetně tohoto dne.

Limity regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely

§16b

odst. 1) Pokud celková částka uhrazená pojištěncem nebo za něj jeho zákonným zástupcem za regulační poplatky podle § 16a odst. 1 písm. a) až d) a za doplatky za předepsané ze zdravotního pojištění částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, vydané na území České republiky, překročí v kalendářním roce limit ve výši 5 000 Kč, u dětí mladších 18 let, včetně kalendářního roku, ve kterém dovršily 18. rok věku, a u pojištěnců starších 65 let, včetně kalendářního roku, ve kterém dovršili 65. rok věku, ve výši 2 500 Kč, je zdravotní pojišťovna povinna uhradit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci částku, o kterou je tento limit překročen. Do limitu podle věty první se započítávají doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely pouze ve výši doplatku na nejlevnější na trhu dostupné léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely s obsahem stejné léčivé látky a stejné cesty podání. To neplatí, pokud předepisující lékař na receptu vyznačil, že předepsaný léčivý přípravek nelze nahradit (§ 32 odst. 2); v takovém případě se do limitu započítává doplatek v plné výši. Do limitu se nezapočítávají doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely obsahující léčivé látky určené k podpůrné nebo doplňkové léčbě; to neplatí, jde-li o léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely předepsané na recept pojištěncům starším 65 let, včetně dne, ve kterém dovršili 65. rok věku. Seznam léčivých látek určených k podpůrné nebo doplňkové léčbě stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Seznam léčivých přípravků hrazených a částečně hrazených ze zdravotního pojištění, s uvedením výše úhrady a výše doplatku započitatelného do limitu, zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví způsobem umožňujícím dálkový přístup.

odst. 2) Zdravotní pojišťovna je povinna uhradit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci částku, o kterou překračuje součet regulačních poplatků a doplatků, oznámených zdravotnickými zařízeními zdravotní pojišťovně podle § 16a odst. 7 a 8, limit podle odstavce 1, a to do 60 kalendářních dnů po uplynutí kalendářního čtvrtletí, ve kterém byl limit překročen. V kalendářních čtvrtletích následujících po kalendářním čtvrtletí, ve kterém byl limit již překročen, je zdravotní pojišťovna povinna uhradit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci částku ve výši součtu regulačních poplatků a doplatků za příslušné kalendářní čtvrtletí, oznámených zdravotnickými zařízeními zdravotní pojišťovně a to do 60 kalendářních dnů po uplynutí každého takového kalendářního čtvrtletí. Částku podle věty první nebo druhé, která v kalendářním čtvrtletí nepřesáhla 50 Kč, uhradí zdravotní pojišťovna do 60 kalendářních dnů po uplynutí posledního kalendářního čtvrtletí v kalendářním roce.

odst. 3) Při změně zdravotní pojišťovny v průběhu kalendářního roku je zdravotní pojišťovna, u které byl pojištěnec pojištěn, povinna oznámit nové zdravotní pojišťovně pojištěnce skutečnosti rozhodné pro výpočet částky podle odstavce 2. Částku podle odstavce 2 uhradí pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci zdravotní pojišťovna, u které je pojištěnec pojištěn k poslednímu dni kalendářního roku, ve kterém byl limit překročen. Zdravotní pojišťovna uvedená ve větě druhé oznámí zdravotním pojišťovnám, u kterých byl pojištěnec v kalendářním roce pojištěn, celkovou částku, o kterou byl limit tohoto pojištěnce překročen, jakož i poměrnou částku vypočtenou podle doby pojištění připadající na pojišťovnu, které je částka oznamována. Zdravotní pojišťovny jsou povinny částku na ně připadající uhradit zdravotní pojišťovně uvedené ve větě druhé do 30 dnů ode dne doručení oznámení o výši této částky.

Manželka byla na ambulantním operačním zákroku  na ortopedické ambulanci v poliklinice. Za návštěvu zaplatila stanovený poplatek 30,- Kč a ošetřující lékař jí odeslal ke svému obvodnímu lékaři, aby ten jí napsal pracovní neschopnost. Tento vypsání pracovní neschopnosti odmítl s tím, že toto je povinnost lékaře, který provedl zákrok. Po delším vyjasňování pracovní neschopnost napsal, ovšem manželka musela zaplatit dalších 30,- Kč.  Dotaz zní:

Který lékař je v tomto případě povinný napsat pracovní neschopnost, aniž by posílali pacienta od jednoho k druhému?

V případě, že jde o ambulantní ošetření, při kterém je doporučena následná práce neschopnost (PN), jsou prakticky dva postupy –

  • buď PN vystaví ošetřující odborný lékař (v tomto případě ortoped),

  • nebo, na základě jeho písemného doporučení, ji následně vystaví praktický lékař, který za ni nese zodpovědnost, ale tu odbornou garantuje lékař odborný. Je to věc spíše etického charakteru nežli právního, protože oba postupy jsou možné a spíše záleží na komunikaci mezi lékaři.

Je povinností lékařů vydat doklad o zaplacení finanční částky 30,- Kč?   

Ano, a to na žádost pojištěnce, podle § 16a odst. 5 zákona č.48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění.

Chtěla bych se zeptat, zda se při prohlídce lékařem (odborným, "pohotovostním"), po zaplacení 30 nebo 90 Kč, a následné hospitalizaci se tento poplatek neplatí?

30,- Kč u odborného lékaře vždy, i když následuje hospitalizace. Ústavní pohotovostní služba 90,- Kč, pokud následuje hospitalizace, tak se regulační poplatek nevybere, popř. se na žádost pojištěnce vrátí.

Jak se postupuje při žádosti o vrácení poplatku (který neměl být vybrán)

V případě, že byl poplatek uhrazen a je nárok na jeho vrácení (z různých důvodů – např. nedošlo k vyšetření u odb. lékaře nebo hospitalizace se nerealizovala apod.), bude tato věc řešena v místě, kde byla částka uhrazena – tedy např. u odborného lékaře nebo v kanceláři příslušného lůžkového zařízení, která úhrady eviduje a realizuje.

Kdy „ne - zaplatit“ poplatek

Podle § 16a, bod 3 se regulační poplatek neplatí, jedná-li se o preventivní prohlídku, případně dispenzární péči poskytovanou osobám uvedeným v § 31.odst.1 písm.b)a d) zákona č.48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění.

Ortodoncie - pravidelné kontroly a dotažení rovnátek u dítěte, které má rovnátka  např. 2 roky trvale připevněné?  Platí se při každé návštěvě? Platí se při opravě rovnátek v případě poškození. Nebo je to jedna léčba a úhrada 30 Kč se provádí pouze při prvotním vyšetření a zahájením léčby?

Při kontrole léčby ortodontických anomálií s použitím fixního ortodontického aparátu se regulační poplatek ve výši 30 Kč platí 1x za čtvrtletí s tím, že kontroly zahrnují 2x kontrolní vyšetření, 3x převázání oblouku a 1x navázání celého oblouku. Zdravotnické zařízení zdravotní pojišťovně vykazuje výkon pod č. 00983 s frekvencí 1x za čtvrtletí.

Jsem Vaším pojištěncem a moje praktická doktorka rozvázala s Vaší pojišťovnou smlouvu a tvrdí, že mi nemůže napsat doporučení k odbornému lékaři. Je pravda, že to nemůže udělat?

Vzhledem k tomu, že jste pojištěncem zdravotní pojišťovny, se kterou lékařka nemá uzavřenou smlouvu, je povinná poskytnout Vám pouze akutní a neodkladnou péči. Doporučení k vyšetření u odborného lékaře, pokud se nejedná o akutní stav,  Vám napsat nemusí. Řešením je volba jiného praktického lékaře, který by Vás převzal do péče a v souladu s Metodikou pro pořizování a předávání dokladů požádal o předání informací:  „Při přeregistraci pojištěnce je povinností lékaře neprodleně požádat předchozího registrujícího lékaře o informace potřebné pro zajištění návaznosti zdravotní péče. Žádost se podává na tiskopisu 81 Žádost o předání zdravotních informací a kopie žádosti se stává nedílnou součástí dokladů o řádné registraci pojištěnce u lékaře. Lékaři si vyměňují informace nezbytné pro zajištění návaznosti zdravotní péče na tiskopisu 82 Výpis ze zdravotní dokumentace nebo na tiskopisu 83 Protokol o předání pacienta, případně jiným vhodným písemným způsobem.“

Vybrala praktická doktorka poplatek správně? V únoru letošního roku jsem byla nemocná a u praktické doktorky jsem  byla třikrát a pokaždé si praktická doktorka vybrala poplatek 30,-, tj. celkem 90,- za jednu diagnózu (poprvé mi napsala neschopenku, podruhé jsem byla na kontrole a potřetí mě ukončila neschopnost).    

Regulační poplatky se neplatí pouze v některých speciálních případech, např.. když se jedná o preventivní prohlídku nebo je pacient/tka dispenzarizován (pod průběžným dohledem) lékařů z důvodů závažného onemocnění, z důvodů hemodialýzy apod.

Protože se ve Vašem případě nejednalo o žádný z typů těchto uvedených prohlídek, je povinností pacienta požadovanou částku uhradit.

Dnes jsem si byla vyzvednout recept u lékaře na lék, který jsem telefonicky včera objednala. Současně mě sestra brala krev (léčím se na zvýšený cholesterol)  a j., a žádala poplatek 30,-Kč. To mě dosti překvapilo, protože na internetu jsem si přečetla, pokud se léky domluví telefonicky a pacient "nevidí" lékaře, tak neplatí. Ona mi sdělila, že jsou již vydány  nové doplňky z ministerstva zdravotnictví na výběr poplatků - změna.  Prosím tímto o vysvětlení, jak se věci opravdu mají.

Paragraf §16a o regulačních poplatcích – bod 3 písmeno d) – říká, že:

Regulační poplatek se neplatí tehdy, když jde o laboratorní nebo diagnostické vyšetření vyžádaní ošetřujícím lékařem, pokud není zároveň provedeno klinické vyšetřeni – se neplatí. Pokud tedy šlo o tento případ, že odběr krve si sám lékař vyžádal – neměla by se platba hradit. O žádném doplňku nic nevím – ať Vám zdrav. sestra laskavě sdělí, o který se jedná, včetně příslušného označení a paragrafů a zašlete nám jej k dalšímu vyjádření.

Každý týden dostávám injekci v rámci tzv. desensibilisace proti senné rýmě. Injekce podává zdravotní sestra, lékař není přítomen. Dnes jsem poprvé musel platit poplatek ve výši 30,-- Kč. Je tento požadavek v souladu se zákonem?

Injekci v rámci desensibilizace provádí obvykle lékař, případně sestra pod dohledem lékaře nebo sestra sama, ale s tím, že lékař je přítomen v ordinaci. Je to z důvodů bezpečnostních, kdyby náhodou došlo k těžké alergické reakci, kterou by zdravotní sestra patrně nebyla schopna terapeuticky zvládnout sama. Podle naší konzultace s alergologickým pracovištěm požaduje většina lékařů alergologie-imunologie úhradu poplatku, jen ve výjimečných případech může lékař z důvodů průběhu léčby rozhodnout, že poplatek nevybere.

Prosím o informaci ohledně poplatků 90 Kč z vašeho  letáčku, který dostal manžel (OSVČ) s přehledem na pojistné 2007.

Zde je mimo jiné v odstavci Pohotovost - 90 Kč uvedeno, že se tento poplatek platí a za jakých podmínek a v závorce je uvedeno - pokud nedojde k následné hospitalizaci, takže snad chápu dobře, že když po "pohotovostním" vyšetření v nemocnici budu v ní muset zůstat, poplatek 90 Kč bych platit neměla, od všech známých ale vím, že se všude poplatek vybírá IHNED (nikomu se vůbec nelíbí, že když skončí na pohotovosti na vyšetření v nemocnici a to i s dítětem!, tak se nikdo neptá, co vám je apod. ale MÁTE LÍSTEK-myslí, zda zaplatili v automatu, ale to je samozřejmě jiný problém). Jaký je tedy postup, když dojde k neoprávněnému zaplacení - má se vyžadovat částka zpět kde - na příslušném oddělení nebo někde jinde?

Dále prosím sdělte, zda když nemám s sebou peníze či dokonce vhodné peníze - tedy dostatek mincí, zda mi na požádání vystaví složenku či sdělte jinou eventualitu.

V případě, že budete po vyšetření na pohotovosti následně přijata do ústavní péče, regulační poplatek 90 Kč neplatíte. Pokud jste ho již zaplatila, doporučuji Vám následující postup, písemně požádejte o vrácení regulačního poplatku to zdravotnické zařízení, kterému jste ho zaplatila, k žádosti přiložte kopii platebního dokladu. Dále doklad o přijetí do ústavní péče, zde poté platíte regulační poplatek 60 Kč denně.

Zákon o veřejném zdravotním pojištění neřeší situaci nezaplacení regulačního poplatku přímo ve zdravotnickém zařízení. Lze ji řešit podle obecných právních předpisů, např. dlužním úpisem, vystavením složenky atd. Zde záleží na zavedené praxi daného zdravotnického zařízení.

Jsem invalidní důchodce, ZTP II. st a každý rok jezdím do lázní.  Zajímá mě, kolikrát musím platit poplatek u lékaře za vypsání návrhu do lázní.

Praktický lékař

První návštěva - odběr krve výsledek asi za týden Platit?

Druhá návštěva - EKG a vypsání návrhu. Když není čas na vypsání, následuje třetí návštěva - vyzvednutí vypsaného návrhu. Platit?

Před odjezdem do lázní, po všech schváleních pojišťovnou, vypsání receptů na léky a cestovního příkazu, platit?

K Vaší otázce platby u praktického lékaře: Při první návštěvě bude zcela jistě provedeno klinické vyšetření, tedy lidově takové komplexnější vyšetření pacienta, v tomto případě se platí regulační poplatek 30 Kč. Při druhé návštěvě a dalších návštěvách spojených s vypsáním lázeňského návrhu se poplatek neplatí, pokud nejste zároveň klinicky vyšetřen.

Lékař v lázních - lékařské vyšetření po nástupu do lázní. Platit? Druhý den nástupu vyšetření krve, platit? a spirometrie, platit? Během pobytu 3-4krát  kontrola u lékaře,jestli láz. péče je prospěšná platit?. Výstupní kontrola zdravotního stavu před odjezdem z lázní + vypsání zprávy pro praktického lékaře, platit?

Komplexní lázeňská péče se hradí poplatkem 60 Kč za den, s tím, že první a poslední den pobytu v lázních se dohromady počítá jako jeden den. Za lékařské výkony se v lázních nic neplatí.  

Zajímá mě platba za léky. Můj praktický lékař prodává, již několik let, léky přímo v ordinaci. Bude hlásit doplatky za léky zdravotní pojišťovně?

Lékař v ordinaci prodávat léky nesmí, tudíž je nemůže ani vykazovat. Zřejmě se ve Vašem případě jednalo o léky, které nejsou hrazené ze zdravotního pojištění.

Můj tchán byl u praktického lékaře pro lístek na sanitku, pro tchyni a platil za vypsání lístku bez vyšetření 30kč. Bylo to oprávněné?

Váš tchán platil 30 Kč za vypsání sanitky neprávem. V tomto případě Vás žádáme o sdělení jména a sídla ordinace lékaře, který tento regulační poplatek vybral.

Prosím o vysvětlení, kdy se platí poplatek za lékařské ošetření. Můj 90-ti letý otec byl hospitalizován na plastické chirurgii. Ve středu byl propuštěn s tím, aby následující dny, tj. čtvrtek a pátek přišel na převaz a následně byl pozván lékařem na převaz v neděli v 10 hodin dopoledne. Jaká částka se má správně za tyto návštěvy hradit? Platí se za tato následná ošetření související s hospitalizací? (Např. za sobotní a nedělní převaz po 90,- Kč, což je 180,- Kč, t.j. jako za plné tři dny pobytu v nemocnici?).

Váš otec byl lékařem pozván na převaz na dny čtvrtek, pátek a neděle. Ve všední dny byl pozván zřejmě mimo pohotovostní dobu, tady měl se dostavit k lékaři v době mezi 7.00 a 17.00 hodin. Pokud zde nedošlo ke klinickému vyšetření, ale pouze k převazu nebude Váš otec u lékaře, který mu poskytl zdravotní péči, nic platit.

V neděli půjde váš otec na ústavní pohotovostní službu, která je zpoplatněna částkou 90,- Kč již jejím pouhým využitím, nikoliv nutností klinického vyšetření. Zde tedy bude muset zaplatit částku 90,- Kč.

Účelem zavedení regulačních poplatků je především omezení neúčelného čerpání zdravotní péče pojištěnci. Neboť Váš pan otec byl k převazu na nedělní dopoledne k lékaři pozván, a tím samozřejmě neúčelně zdravotní péči nečerpá, neměl by se dle mého názoru v těchto případech regulační poplatek platit ve výši 90,- Kč, ale ve výši 30,- Kč.

Měla bych následující dotaz – praktický lékař ode mě vybral poplatek 30 Kč v souvislosti s prohlídkou nutnou v těhotenství (razítko do těh. průkazky). Byl takto vybraný poplatek oprávněný?  Mám za to, že péče v těhotenství, tj. porada, 2x zubař a praktik, by měla být bez doplatků.

Ve Vašem případě regulační poplatek být vybrán neměl. Uvedené upravuje ustanovení § 31 odst. 1 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Jde o to, že od zjištění těhotenství se při prohlídkách souvisejících s těhotenstvím regulační poplatky neplatí.

Obracím se na Vás s touto žádostí: v  „Návodu o použití českého zdravotnictví v roce 2008“ jsem si v odstavci Povinnost poskytovatelů přečetla, že zdravotní pojišťovna je oprávněna při opakovaném a soustavném porušování při „nevybírání“ regulačního poplatku 30 Kč uložit pokutu až do výše …. Ráda bych se dozvěděla, který předpis, vyhláška či věstník zdravotní pojišťovny to upravuje. Mám totiž problém  při preventivních prohlídkách příslušníků-hasičů (v ambulantním specializovaném pracovišti ORL - vyšetření je součástí preventivní prohlídky každoročně) přesně opačný ! Lékař trvá a také tvrdošíjně vybírá 30 Kč za provedení vyšetření a opírá se právě o povinnost vybírat, aby se vyhnul pokutě až 50.000,- Kč    od ZP. Já se domnívám že naopak vybírá poplatek neoprávněně,ale nevím jak ho přesvědčit.    

Lékař ORL tímto jednáním porušuje ustanovení § 35 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění v platném znění. Uvedené ustanovení upravuje závodní preventivní péči. Z povinnosti hradit regulační poplatek jej vyjímá ust. § 16a odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. V případě závodní preventivní péče se regulační poplatek nevybírá!

Prosím o sdělení, kde lze nalézt informaci :

  1. kolik Kč se započítává do limitu 5000.-Kč za konkrétní lék, který je vyzvednut v lékárně s doplatkem (rozumí se na předpis vystavený lékařem)

  2. jakým konkrétním lékem bez doplatku lze  lék  předepsaný lékařem ( a požadovaný doplatit)  nahradit tak, aby nebyl nutný  ( mimo poplatek lékárně) doplatek.

ad 1.

do limitu 2 500 Kč resp. 5.000 Kč se započítává, dle ustanovení § 16b zákona č. 48/1997 Sb., v platném znění, částka rovnající se výši doplatku pouze ve výši doplatku na nejlevnější na trhu dostupné léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely s obsahem stejné léčivé látky a stejné cesty podání. To neplatí, pokud předepisující lékař na receptu vyznačil, že předepsaný léčivý přípravek nelze nahradit (§ 32 odst. 2); v takovém případě se do limitu započítává doplatek v plné výši. Do limitu se nezapočítávají doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, jejichž úhrada stanovená podle § 17 je nižší než 30 % maximální ceny ) a částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely obsahující léčivé látky určené k podpůrné nebo doplňkové léčbě – tot neplatí pro osoby starší 65 let. Seznam léčivých látek určených k podpůrné nebo doplňkové léčbě stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Seznam léčivých přípravků hrazených a částečně hrazených ze zdravotního pojištění, s uvedením výše úhrady a výše doplatku započitatelného do limitu, zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví způsobem umožňujícím dálkový přístup.

ad 2.

K této otázce nelze podat jinou než obecnou odpověď. Váš ošetřující lékař by Vám měl na vaši žádost, pokud to v rámci léčby bude možné, předepsat lék, na který nebudete v lékárně doplácet, či doplatíte pouze nejnižší možnou částku.

Chtěla bych se prosím vás zeptat:

  1. musím platit regulační poplatek 30 Kč za:

    1. ukončení neschopenky, již bez následné prohlídky?

    2. vypsání receptu bez lékařské prohlídky?

    3. za sdělení výsledků (odběr krve, moči, atd.)?

k bodu 1/ v případech, kdy nebylo provedeno klinické vyš. - tedy jen ukončena práce neschopnost (PN), provedeno lékařem indikované lab. vyš., byly pouze sděleny výsledky labor. vyš. se regulační poplatek nehradí

  1. v kterém zákoně se dozvím, jak často mám nárok na kompletní prohlídku u obvodního lékaře včetně odběrů krve a moči?

k bodu 2/ komplexní vyš. praktickým (obvodním) lékařem je prováděno 1x ročně vč. labor. vyš.(krev, moč), tlak  apod., další vyš. během roku mohou vyplývat z toho, že je pacient/ka v tzv. Dispenzární péči pro některé z onemocnění ( cukrovka, cévní, srdečně - plicní onemocnění apod).

Specifikace vyš. a poplatků je uvedena v zákoně č. 48/1997 Sb.

Jsem alergik a chodím na aplikaci vakcín. Z každotýdenního cyklu přecházím na dvoutýdenní, pak mě čeká měsíční, tříměsíční atd. Jednou měsíčně musím ale zaplatit poplatek 30,- Kč. Zajímalo by mě, zda zdravotní zařízení vybírá tento poplatek oprávněně.

Podle naší konzultace s alergologickým pracovištěm požaduje většina lékařů alergologie-imunologie úhradu poplatku alespoň jednou měsíčně, některé dokonce pokaždé, pokud jde pacient/ka na desensibilizaci, jen ve výjimečných případech může lékař z důvodů průběhu léčby rozhodnout, že poplatek nevybere. Bohužel, vyhláška tento stav jednoznačně nespecifikuje.

Limit 2 500 resp. 5 000,-Kč

Ráda bych se zeptala, jakým způsobem se případně dozvím, pokud já nebo člen rodiny přesáhne výši 2 500 resp 5000,- Kč za lékařské poplatky  a jakým způsobem je potom toto dále hrazeno?

O výpis ze zdrav. pojišťovny si můžete požádat jednou ročně, pokud budete mít přeplatek nad Váš limit, tak Vám pojišťovna do 60ti dnů (která má ze zákona k dispozici) pošle složenkou vzniklý přeplatek. O překročení limitu Vás pojišťovna písemně vyrozumí.

Chtěla jsem se vás zeptat na platby poplatků u lékaře. Byla jsem u paní doktorky, sestra mi změřila tlak a paní doktorka mi sdělila výsledky z MR. Nijak mě neprohlížela, ani nepsala recept. Sestra po mě požadovala 30.- a já platila.

U druhé paní doktorky jsem měla laboratorní vyšetření krve - cukr, tuky, cholesterol. U paní doktorky jsem se dozvěděla výsledek, sestra mi opět změřila tlak, i když jsem říkala, že mám měřený před 2 dny, a sestra pak vyinkasovala 60.- Kč, protože se (údajně) jednalo o vyšetření interní a na diabetes. Paní doktorka opět na mě ani nesáhla. Navíc tato sestra mi nedala potvrzení o zaplacení této částky. Prosím sdělte mi, zda je to v pořádku. Podle mých informací z tisku a televize to má být jinak.   

Máte pravdu, takto by to být nemělo.

Jen pro Vaši informaci:

  1. máte nárok na doklad o zaplacení

  2. pokud není provedeno klinické vyš. ošetřujícím lékařem(tedy ne zdrav. sestrou), např. z důvodů laboratorního nebo diagnostického vyš., tak se podle §16a (zákon č.48/1997 Sb.) regulační poplatek nehradí

  3. zákon neví nic o regul. poplatku ve výši 60ti Kč za vyš. lékařem v ambulanci – ten se platí pouze za ústavní péči, komplexní lázeňské péči nebo v odborných léčebnách a ozdravovnách, a to za každý den pobytu.

Jedná se o problematiku výplat nadlimitů“ za regulační poplatky  a doplatky za předepsané  - ze zdravotního pojištění částečně hrazené -  léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, vydané na území České republiky.

Problematika obecně:

Zdravotní pojišťovna je povinna uhradit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci částku, o kterou překračuje součet regulačních poplatků a doplatků, oznámených zdravotnickými zařízeními zdravotní pojišťovně do 60 kalendářních dnů po uplynutí kalendářního čtvrtletí, ve kterém byl limit překročen. Částku, která v kalendářním čtvrtletí I – III. nepřesáhla 50 Kč, uhradí zdravotní pojišťovna do 60 kalendářních dnů po uplynutí posledního kalendářního čtvrtletí v kalendářním roce.

Způsob výplaty ZP MV ČR:

Pojišťovna vyplácí nadlimity pravidelně čtvrtletně formou poštovních poukázek typu „B“ a připravuje v roce 2010 spustit úhrady nadlimitů bezhotovostní formou na základě ověřeného požadavku pojištěnce (ověřené číslo bankovního spojení). Pokud z nějakého důvodu není poukázka za dané čtvrtletí v průběhu roku inkasována pojištěncem, automaticky napočítáváme nevyplacenou částku k nadlimitu čtvrtletí následujícího a posíláme další poukázku v dalším zákonném čtvrtletním termínu. Na konci roku (v termínu kolem 20. února roku následujícího) vždy proběhne konečné vyúčtování za celý rok.

Našel jsem ve schránce poukázku, co to je a co s tím mám dělat ?

Souběžně s poukázkou je odesílán dopis obsahující avizo k platbě, včetně vyčíslení jednotlivých položek poplatků a doplatků, které jsou touto formou propláceny. Ne vždy se podaří v jednom dni doručit obojí současně. Dopis obdržíte následně. Prostředky na poukázku si vyzvedněte na nejbližší poště.

Dostal jsem poukázku, ale zdravotní stav mi nedovoluje si peníze vyzvednout, nebo platnost poukázky propadla, co mám dělat ?

Doporučujeme zplnomocnění osoby blízké k vyzvednutí (formulář je k dispozici na každé poště), pokud nelze a jde o přechodnou imobilitu, zdravotní pojišťovna automaticky zašle v následujícím čtvrtletí novou poukázku zahrnující nevyzvednutou částku.

Pokud jde o trvalý problém s vybíráním poukázek na poště, může pojištěnec požádat zdravotní pojišťovnu o pravidelné vyplácení nadlimitů na bankovní účet. Podmínkou je písemná žádost s ověřením bankovního spojení. Tento způsob výplaty je možný od výplaty nadlimitů za I. čtvrtletí 2010. Ověření provede každá přepážka pojišťovny, nebo u korespondenčního požadavku je nutno ověřit v místě (CzechPoint, obecní úřad, atp.) .

Byl jsem v lázních, LDN, atp., poukázku jsem dostal na adresu bydliště a mezitím mi propadla, můžete mi ji poslat ješte jednou?

V průběhu roku obdrží automaticky v následujícím čtvrtletí novou poukázku zahrnující i nevyzvednutou částku.  Po skončení roku se vrácené platby poukazují automaticky ještě jednou.

Pojištěnec zemřel a příbuzný se ptá, co s poukázkou

Nadlimit se tím stává předmětem dědického řízení a  je možno ho uplatnit u notáře.

Obdržel jsem dopis, ale žádná poukázka nepřišla

Telefonicky kontaktovat Infolinku (844 121 121) ne osobně navštívit kterékoli klientské pracoviště zdravotní pojišťovny. Po prověření bude pojištěnci sděleno číslo dávky (podání), na základě čehož může pojištěnec uplatnit reklamaci na místně příslušné poště.

Nesouhlasím s vyúčtováním nadlimitů, chci reklamovat

Reklamaci lze podat telefonicky na Infolinku (tel. č. 844 121 121), nebo prostřednictvím Infomailu (info@zpmvcr.cz) případně osobně na kterémkoli klientském pracovišti zdravotní pojišťovny. Výsledek reklamačního řízení bude pojištěnci následně zaslán písemně.

doplatky: mohou se u každého léčiva měnit v průběhu roku z hlediska započitatelnosti i výše započitatelného doplatku

výplata nadlimitu:

  • pokud jste z jakéhokoliv důvodu nemohl(a) zaslanou složenku vyzvednout, bude Vám složenka zaslána v dalším období zcela automaticky.

  • pokud jste nestihl(a) vyzvednout platbu zaslanou v druhé polovině února (tj. Vyúčtování 4. čtvrtletí předchozího roku), bude Vám zaslána složenka automaticky ještě jednou (druhý pokus o výplatu).

  • pokud chcete mít přehled o Vašich poplatcích a doplatcích sjednejte si na nejbližžším územním pracovišti přístup k internetové aplikaci, kde si budete moci prohlédnout a kdykoliv zkontrolovat stav vašich regulačních poplatků a doplatků.

  • v případě úmrtí pojištěnce je nadlimit předmětem řízení o dědictví. Rozhodnutí notáře potvrzené soudem je pro zdravotní pojišťovnu doklad, na jehož základě nadlimit vyplatí oprávněné osobě.

dotazy směřujte:

  • výplata nadlimitu - (vše kolem složenky, podací číslo atd.) ředitelství ZP MV ČR, Odbor ekonomicko provozní, Praha 10, Kodaňská 1441/46, PSČ 100 10, tel. ústředna: 272 095 111

  • nesrovnalost v jednotlivých položkách v přehledu o zaplacených regulačních poplatcích, (chybějící položky nebo položky navíc) na adrese: ředitelství ZP MV ČR,

  • Odbor zdravotnický, Praha 10, Kodaňská 1441/46, PSČ 100 10, tel ústředna: 272 095 111

  • doručovací adresu můžete upravit na kterémkoliv klientském pracovišti ZP MV ČR (přehled pracovišť najdete na těchto stránkách včetně adresy)

Ze zdravotního pojištění v ČR z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině se lze odhlásit v případě, že pobyt v cizině je delší než 6 měsíců (§ 8 odst.4 zákona č. 48/1997 Sb.). Po tuto dobu není pojištěnec povinen platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění v ČR a nemá nárok na poskytování pojišťovnou hrazených zdravotních služeb. Po návratu musí zdravotní pojišťovně ovšem doložit, že po celou dobu pobytu byl v cizině zdravotně pojištěn. Pokud pojištěnec nedoloží potvrzení o zdravotním pojištění v cizině, musí v ČR doplatit zpětně pojistné na veřejné zdravotní pojištění, jakoby v cizině nepobýval a to i přesto, že po celou dobu nečerpal zdravotní péči v ČR. Penále se v takovém případě nevymáhá. V případě, že by doklad o pojištění v cizině byl předložen, ale nepokrýval by celou dobu pobytu, je pojištěnec povinen doplatit v ČR pojistné za každý kalendářní měsíc, ve kterém zdravotní pojištění v cizině netrvalo po celý takový kalendářní měsíc. I v tomto případě se pak penále nevymáhá. V souvislosti se zahájením dlouhodobého pobytu v cizině je tedy nejprve nutné vyplnit písemné prohlášení a doručit ho zdravotní pojišťovně. Formulář je k dispozici i na www.zpmvcr.cz. Prohlášení je možné zaslat i ze zahraničí, ovšem je třeba si uvědomit, že povinnost hradit pojistné nemůže zaniknout dříve než dnem následujícím po dni, kdy bylo pojišťovně prohlášení doručeno.

V případě, že budete pobývat v některé ze zemí EU, EHP (Norsko, Lichtenštejnsko, Island) či ve Švýcarsku a začnou se na Vás z důvodu aplikace evropských koordinačních nařízení vztahovat právní předpisy daného státu (tj. začnete zde např. pracovat), přestáváte být automaticky českým pojištěncem. Doba výkonu zaměstnání v daném státě není důležitá. V takovém případě pak neplatí výše popsané pravidlo dočasného odhlášení z povinnosti odvádět pojistné do systému veřejného zdravotní pojištění v ČR z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí dle zákona č. 48/1997 Sb., ale zcela přestanete být účasten zdravotního pojištění v ČR a budete pojištěncem jiného státu EU, EHP či Švýcarska. Více informací o evropských předpisech naleznete v sekci „Evropská unie“.  

Je skutečností, že v důsledku novely zákona č. 48/1997 Sb. účinné od 1.9.2015 je možné další prohlášení o pobytu v cizině podat nejdříve po uplynutí 2 celých kalendářních měsíců následujících po dni opětovného přihlášení. Uvedené ustanovení zejména zajišťuje, že za osoby, které se vrátily krátkodobě do ČR (často za účelem čerpání zdravotní péče) po dlouhodobém pobytu v cizině, bude alespoň po uvedené 2 měsíce hrazeno zdravotní pojištění. Pokud po zmíněnou dobu nebudete v ČR výdělečně činný ani nepatříte mezi osoby, za které hradí pojištění stát, budete muset uhradit pojistné jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP). Informace o platbách OBZP, číslech účtů apod. naleznete v sekci „Plátci“. 

Co se týká hrazení pojistného za pojištěnce do 26 let věku tak platí, že stát hradí pojistné za tzv. „nezaopatřené děti“, což jsou děti i po ukončení povinné školní docházky, nejdéle však do 26. let věku, pokud se ovšem soustavně připravují na budoucí povolání (tj. studují na

střední či vysoké škole apod.). V době Vašeho studia tedy za Vás hradil pojistné stát, avšak po ukončení školy, jste měl řešit, kdo za Vás bude nadále zdravotní pojištění hradit. Plátcem pojistného je v zásadě buď pojištěnec (podle výdělku ze zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti) nebo stát (a to za striktně stanovené kategorie pojištěnců); pokud pojištěnec není zaměstnán, není osobu samostatně výdělečně činnou a ani za něho nehradí pojistné stát, musí si platit pojištění sám, a to jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP). Informace o platbách OBZP naleznete v sekci „Plátci“. Protože pojistné za Vás nebylo hrazeno a ani jste nevyužil v souvislosti se svým odjezdem do ciziny možnost odhlásit se od placení pojistného dle § 8 odst.4 zákona č. 48/1997 Sb., musíte pojistné doplatit. Možnost odhlásit se od placení pojistného je pouze v případě, že bude pojištěnec pobývat v cizině déle jak 6 měsíců, bude v cizině zdravotně pojištěn a učiní o této skutečnosti písemné prohlášení u příslušné zdravotní pojišťovny – povinnost platit pojistné zaniká nejdříve dnem následujícím po dni doručení prohlášení, tj. nelze takovéto prohlášení vyplnit (uplatnit) zpětně. Pokud nám doložíte, že jste měl uzavřeno pro pobyt v cizině zdravotní pojištění a toto pojištění Vám bude krýt celou dobu pobytu, budete si sice muset pojistné doplatit, ale nebude vymáháno penále. 

V daném případě Vám nemůžeme vyhovět, protože dle zákona č. 48/1997 Sb. je sice možné se z pojištění odhlásit (neplatit pojistné) po dobu dlouhodobého pobytu v cizině, ale zákon vyžaduje písemné prohlášení o této skutečnosti a striktně říká, že povinnost platit pojistné zaniká dnem, který pojištěnec v prohlášení uvede, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy toto prohlášení bylo doručeno příslušné zdravotní pojišťovně. Z této dikce je zřejmé, že odhlášení z pojištění nelze provést zpětné, byť jste splnila jak podmínku délky pobytu (nad 6 měsíců), tak i podmínku být v cizině zdravotně pojištěna. 

Nabídka Produktů včetně Programů preventivní péče pro pojištěnce ZP MV ČR na rok 2012 Aktuální informace týkající se produktů pro klienty ZP MV ČR naleznete na odkazu: Preventivní programy

Platí zákonné pravidlo, že dnem narození se dítě stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je v den jeho narození pojištěna jeho matka. Není-li matka účastna veřejného zdravotního systému ČR, je možné registrovat dítě u zdravotní pojišťovny otce (týká se zejména cizinek bez trvalého pobytu a situaci rodiny je vždy nutné pojišťovně doložit). Novorozence je nutné u této zdravotní pojišťovny zaregistrovat. V případě ZP MV ČR můžete zvolit buď registraci při osobní návštěvě našeho pracoviště (zákonný zástupce dítěte předloží vyplněný formulář „Přihláška a evidenční list pojištěnce“ a rodný list dítěte) nebo elektronickou registraci přes www.zpmvcr.cz. Předání/zaslání průkazu pojištěnce pro Vaše dítě bude s Vámi při osobní návštěvě dojednáno, resp. v případě využití elektronické registrace bude průkaz automaticky zaslán poštovní zásilkou.  

Při narození dítěte nelze využít právo na výběr zdravotní pojišťovny, neboť dítě je pojištěno dnem narození u zdravotní pojišťovny, u které je v době porodu pojištěna jeho matka. Registrace novorozence do zdravotní pojišťovny otce by přicházela v úvahu pouze tehdy, pokud by matka dítěte nebyla pojištěna v rámci veřejného zdravotního sytému v ČR (např. když matkou je cizinka bez trvalého pobytu). Při narození nemá rodič tedy možnost zvolit si pro své dítě zdravotní pojišťovnu, může však přehlásit dítě k nově zvolené pojišťovně k zákonnému přestupnímu termínu, tj. k 1. lednu nebo k 1. červenci. Přihlášku je ale nutné podat v průběhu pololetí bezprostředně předcházejícího tomu, ve kterém má ke změně pojišťovny dojít, nejpozději 3 měsíce předem. Tj. pro přestup k 1.7. je nutné podat přihlášku v období od 1.1. do 31.3; pro přestup k 1.1. pak v období od 1.7. do 30.9. předchozího roku.  

Vzhledem k tomu, že v daném případě dítě nabyde státní občanství ČR a za místo jeho trvalého pobytu v době narození bude považováno místo Vašeho trvalého pobytu, můžete své dítě zaregistrovat standardně v systému veřejného zdravotního pojištění u Vaší zdravotní pojišťovny. Vzhledem ke specifičnosti dané situace doporučujeme registraci provést při osobní návštěvě libovolného našeho pracoviště a nikoli online přes www.zpmvcr.cz. K registraci předložíte vyplněný formulář „Přihláška a evidenční list pojištěnce“ a rodný list dítěte (v němž jste zapsán). 

Bohužel ve Vašem dotazu jste nám neposkytla důležité informace k jeho zodpovězení. Nejprve je třeba vyjasnit skutečnost, zda Váš přítel má v ČR trvalý pobyt či nikoli. V případě získání trvalého pobytu se může Váš přítel standardně zaregistrovat u naší zdravotní pojišťovny (pojištěn bude ode dne získání trvalého pobytu). Pokud však trvalý pobyt nemá, řídí se další možnost registrace v systému veřejného zdravotního pojištění podle jeho státní příslušnosti. Je-li Váš přítel občanem některého ze států Evropské unie, EHS či Švýcarska, může se zaevidovat u naší pojišťovny v případě, že je na území ČR výdělečně činný, resp. má zde své těžiště zájmů. Pro bližší informace o aplikaci evropských pravidel doporučujeme

k nahlédnutí oblast otázek „Evropská unie“. V případě, že Váš přítel pochází z jiného, tzv. třetího státu, může být registrován u naší pojišťovny a stane se účastníkem systému veřejného zdravotního pojištění jen tehdy, pokud je zaměstnán u zaměstnavatele se sídlem či trvalým pobytem na území ČR. Pokud Váš přítel ale na území ČR pracuje již delší dobu, musí být už u některé zdravotní pojišťovny pojištěn a zaměstnavatel za něj musí odvádět této pojišťovně pojistné. V případě, že již je evidován u jiné zdravotní pojišťovny, může k ZP MV ČR přejít pouze v zákonných přestupních termínech, tj. k 1. lednu nebo k 1. červenci. Přihlášku je ale nutné podat v průběhu pololetí bezprostředně předcházejícího tomu, ve kterém má ke změně pojišťovny dojít, nejpozději 3 měsíce předem. Tj. pro přestup k 1.7. je nutné podat přihlášku v období od 1.1. do 31.3; pro přestup k 1.1. pak v období od 1.7. do 30.9. předchozího roku. Důležité též je, že zdravotní pojišťovnu lze měnit jen jednou za 12 měsíců a je tedy nutné při změně pojišťovny sledovat, jak dlouho je Váš přítel u stávající pojišťovny pojištěn. 

Vzhledem k tomu, že právní předpisy upravující oblast veřejného zdravotního pojištění v ČR stanoví, že účast ve veřejném zdravotním systému vzniká dnem získání trvalého pobytu v ČR, bylo Vaší povinností přihlásit se k některé ze zdravotních pojišťoven hned, jak jste trvalý pobyt získal. Na této povinnosti nic nemění ani skutečnost, že máte uzavřeno komerční zdravotní pojištění. Od vstupu do veřejného zdravotního systému se pak odvíjejí další práva a povinnosti pojištěnce, zejména povinnost hradit pojistné. Jako podnikatel musíte hradit pravidelné měsíční zálohy na pojistné – výpočet výše zálohy je přesně dán právními předpisy (bližší informace naleznete v sekci „Plátci“). Kontaktujte tedy nejbližší naše pracoviště, kde předložíte doklad o získání trvalého pobytu, osobní doklad a vyplníte formulář „Přihláška a evidenční list pojištěnce“. 

Vzhledem ke skutečnosti, že Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR se jako první ze zdravotních pojišťoven napojila na základní registr obyvatel, není nutné nám již změnu trvalého bydliště oznamovat. Informaci o změně obdržíme ze základního registru obyvatel (ROB) obratem, jakmile ji příslušný úřad, kde jste se k novému bydlišti hlásila, zanese do jejich evidenčního systému. V zásadě to tedy nebude hned v den, kdy jste navštívila místní úřad, ale s několikadenním odstupem. Předpokladem pro získání údaje z ROB ale je, že byly před změnou Vašeho bydliště údaje v našem registru shodné s ROB (došlo k plnému ztotožnění údajů), tj. že jste před 1. 1. 2013 řádně plnila svoji oznamovací povinnost a sdělovala nám změny svého příjmení a bydliště. Pokud v minulosti u Vás došlo ke změnám, které jste nám neoznámila, doporučujeme, abyste si telefonicky ověřila na libovolném našem pracovišti nebo na infolince, zda ve Vašem případě evidujeme řádné napojení na ROB.

V případě změny zaměstnavatele nemusíte Zdravotní pojišťovnu Ministerstva vnitra ČR kontaktovat, avšak je nezbytné oznámit novému zaměstnavateli v den nástupu do zaměstnání, u které zdravotní pojišťovny jste pojištěna. Zaměstnavatel je pak povinen v zákonem dané 8 denní lhůtě hlásit zdravotním pojišťovnám nové nástupy a výstupy zaměstnanců. Jedná se o standardní komunikaci mezi zaměstnavateli a zdravotními pojišťovnami, avšak je vhodné informovat zaměstnavatele o příslušnosti k naší zdravotní pojišťovně písemnou cestou (zaměstnavatel je povinen Vám přijetí oznámení potvrdit).

Vzhledem k tomu, že jste se přestěhovala i s dcerou a předpokládáme, že i ona je pojištěncem naší pojišťovny, musíme Vás upozornit, že v případě dětí je rozhodující, zda jste též řádně nahlásila dceru v místě nového bydliště (vyplnila za ni přihlašovací lístek k trvalému pobytu). Agenda evidence obyvatel vyžaduje úřední přihlášení i nezletilé osoby (neplatí, že by automaticky dětem bylo v registru přepisováno bydliště podle matky). Pokud změnu pobytu u dcery neprovedete, bude mít nadále v registru obyvatel původní adresu a tato adresa se nám bude přenášet do systému bez možnosti ji editovat.

Z pohledu zákona č. 48/1997 Sb. má pojištěnec dokonce povinnost v případě, že se v místě trvalého pobytu nezdržuje, oznámit pojišťovně adresu místa svého pobytu v ČR (tj. adresu, kde se převážně zdržuje). Adresu pro doručování nám můžete nahlásit při osobní návštěvě pobočky, popřípadě můžete vyplnit a zaslat formulář „Oznámení pojištěnce o změně údajů“, který je k dispozici i na našich webových stránkách. Protože naše pojišťovna je napojena na základní registr obyvatel a získává informace o změnách údajů u svých pojištěnců z daného registru (jedním z údajů je i adresa pro doručování), je dále možné, abyste si nahlásil doručovací adresu přímo do základního registru obyvatel (veden Ministerstvem vnitra). Naše pojišťovna tuto informaci z  registru obyvatel obratem obdrží a adresu bude standardně pro zasílání korespondence používat.

V případě úmrtí pojištěnce je dle § 10 odst.7 zákona č. 48/1997 Sb. oznamovací povinnost  na straně příslušného obecního úřadu, který zanesl tuto skutečnost do matriky. Tento obecní úřad je povinen informovat o úmrtí pojištěnce Centrální registr pojištěnců, vedený Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, která dále distribuuje informace na příslušné zdravotní pojišťovny. Kromě výše uvedeného Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR díky přímému napojení na základní registr obyvatel (ROB), získává informace o úmrtích pojištěnců přímo z ROB a ihned s nimi pracuje.

Informaci o úmrtí manžela nám proto nemusíte sdělovat a dokládat. 

Ztrátu průkazu pojištěnce nahlaste neprodleně příslušnému pracovišti zdravotní pojišťovny, popřípadě telefonicky na naši infolinku a dojednejte si zaslání či vyzvednutí nového průkazu. Nový průkaz (tzv. EHIC – Evropský průkaz zdravotního pojištění) je možné si osobně vyzvednout na pracovišti ZP MV ČR, a to po předložení osobního dokladu (občanský průkaz, cestovní pas) resp. náhradního dokladu totožnosti, nebo Vám může být po dohodě zaslán poštou na Vaši adresu evidovanou v registru ZP MV ČR.

Řada našich pracovišť je i přímo vybavena tiskárnami a průkaz pojištěnce Vám mohou vydat na počkání, a to zdarma. Pokud průkaz pojištěnce tedy potřebujete ihned s ohledem na Váš plánovaný odjezd do zahraničí, kontaktujte nejbližší naše pracoviště a informujte se, kde je možné si průkaz na počkání vyzvednout. 

Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR je napojena na základní registr obyvatel, avšak v tomto registru není evidováno rodné číslo osoby a jeho změny. Dostavte se proto, prosím, na nejbližší naše pracoviště, kde předložte doklad o přidělení nového rodného čísla. Protože rodné číslo, jakožto číslo pojištěnce, je uváděno i na průkazu pojištěnce, dojedná s Vámi příslušný pracovník i možnost převzetí nového průkazu.

Samozřejmě je možné navštívit kterékoli naše pracoviště, kde Vám podají informaci o aktuálním plátci Vašeho pojistného a o průběhu pojištění. Pokud ale u Vás dochází ke změnám častěji, doporučujeme využít službu E-komunikace, která Vám po zadání přístupových identifikátorů umožní nahlížet přímo do výpisu Vašich pojistných dob (plátců pojistného). O přidělení osobních identifikátorů požádejte naše klientské pracoviště, popřípadě telefonicky Infolinku – přístupové údaje do E-komunikace je možné buď osobně vyzvednout na pracovišti proti prokázání totožnosti, popřípadě zaslat poštou (v zásilce do vlastních rukou).

Vzhledem k tomu, že Váš pracovní poměr nebyl ukončen, jste nadále zaměstnancem a povinnost platit pojistné plní za Vás i v době neplaceného volna Váš zaměstnavatel. Pokud v daných měsících nebudete mít žádný příjem, odvádí zaměstnavatel za Vás minimální pojistné ve výši 13,5% z minimální mzdy, která je od 1.8. 2013 stanovena částkou 8 500 Kč/měsíc, tedy pojistné bude činit 1 148,- Kč za měsíc. Zaměstnavatel může od Vás požadovat úhradu těchto nákladů. Tato skutečnost by měla být součástí písemné smlouvy uzavřené mezi Vámi a zaměstnavatelem. Čerpání neplaceného volna u zaměstnavatele nemusíte pojišťovně nijak oznamovat.

K druhé části otázky uvádíme, že pokud jste držitelem Evropského průkazu zdravotního pojištění tzv. EHIC (jeho platnost si můžete ověřit na www.zpmvcr.cz v záložce e-komunikaci → veřejnost) máte právo na poskytnutí nezbytné zdravotní péče i v zemích Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Lichtenštejnsko, Island) a ve Švýcarsku. Za nezbytnou péči se přitom považuje takové ošetření, abyste mohla svůj plánovaný pobyt v daném státě dokončit. Pokud průkaz EHIC ještě nevlastníte, obraťte se na naše pracoviště či telefonicky na infolinku a dojednejte si vyzvednutí či zaslání průkazu. Upozorňujeme však, že na základě předložení průkazu EHIC máte v daném státě nárok na péči za stejných podmínek, jako mají tamní pojištěnci – vzhledem k tomu, že ve většině států EU se za zdravotní péči ale připlácí a dále průkazem EHIC nelze krýt náklady spojené s převozem zpět do ČR, doporučujeme před vycestováním vždy uzavřít komerční cestovní pojištění.  Cestovní pojištění si můžete sjednat i na našich pracovištích za zvýhodněných podmínek.

Podle platného znění zákona č. 117/1995 Sb. jsou vysokoškoláci, kteří ještě nedosáhli věku 26 let, zařazeni do kategorie nezaopatřené dítě bez ohledu na to, jakou mají formu studia (prezenční, dálkové, distanční nebo kombinované), a zda jsou výdělečně činní.  Zdravotní pojištění za ně platí stát. V případě, že máte příjmy ze zaměstnání, je plátcem pojistného stát a současně i Vy (pojistné za Vás odvádí zaměstnavatel – pro „státního pojištěnce“ přitom platí, že se na Vás nevztahuje minimální vyměřovací základ pro výpočet pojistného a vyměřovacím základem bude Váš skutečný příjem). Skutečnost, že nyní spadáte i do kategorie, za kterou hradí pojistné stát, musíte pojišťovně oznámit a doložit dokladem do 8 dnů, pokud tak neučiní zaměstnavatel. V případě zaměstnanců totiž prvořadě platí, že skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za pojištěnce pojistné, oznamuje za osoby zaměstnané zaměstnavatel.

I v případě, že budete mít příjem ze samostatné výdělečné činnosti, patříte do kategorie pojištěnců, za něž bude i nadále platit zdravotní pojištění stát. Ovšem plátcem budete současně i Vy, jako osoba samostatně výdělečně činná, což znamená, že v prvním roce pojistné uhradíte formou doplatku podle skutečné výše příjmů a v následujících letech pak již budete platit pojistné zálohově. Zahájení samostatné výdělečné činnosti musíte zdravotní pojišťovně oznámit do 8 dnů ode dne, kdy jste tuto činnost zahájil, resp. můžete toto oznámení učinit prostřednictvím příslušného živnostenského úřadu. Živnostenský úřad pak má povinnost podle § 10a zákona č. 48/1997 Sb. toto Vaše oznámení předat Vámi uvedené zdravotní pojišťovně.

K výši pojistného je třeba ještě uvést, že nebude pro Vás, jako pro osobu zařazenou současně ve státní kategorii pojištěnců, platit minimální vyměřovací základ (vyměřovací základ bude vycházet z Vašeho skutečného příjmu).

Z pohledu zdravotního pojištění a skutečnosti, zda se pojištěnec stal/přestal být osobou samostatně výdělečně činnou, je rozhodující faktický výkon výdělečné činnosti. To, že pojištěnec je pouhým držitelem živnostenského oprávnění (činnost nevyvíjí) v daném případě není důležité. Pokud jste samostatnou výdělečnou činnost přestal vykonávat, ale živnostenské oprávnění si nechcete ukončovat (přerušovat), je možné, abyste informaci o ukončení (byť dočasném) samostatné výdělečné činnosti podal přímo naší pojišťovně. Postačí tedy vyplnit formulář „Oznámení pojištěnce o změně údajů“, který je k dispozici na každém pracovišti, popřípadě na našich webových stránkách, a doručit ho naší pojišťovně (doklad o přerušení činnosti na ŽÚ se, s ohledem na výše uvedené, nevyžaduje). Jakmile však opět začnete činnost aktivně vykonávat, nezapomeňte nám to opět oznámit. Upozorňujeme, že v době, kdy nebudete osobou samostatně výdělečně činnou, je nutné dořešit a oznámit nám, kdo za Vás bude hradit zdravotní pojištění (tj. zda si budete hradit pojistné sám jako osoba bez zdanitelných příjmů či zda patříte do některé z kategorií pojištěnců, za něž hradí zdravotní pojištění stát).

Protože jste onemocněl v tzv. ochranné lhůtě (ta je 7 kalendářních dnů po ukončení zaměstnání) budete, pakliže Vám byly přiznány nemocenské dávky a nemáte žádné příjmy ze zaměstnání ani samostatné výdělečné činnosti, patřit po dobu pobírání těchto dávek mezi osoby, za něž hradí pojistné stát. Tuto skutečnost musíte naší pojišťovně oznámit Vy sám a doložit přiznání nemocenských dávek. Zaměstnavatel má totiž povinnost oznamovat vznik a zánik nároku pojištěnce na zařazení do některé ze státních kategorií pouze za stávající zaměstnance (nikoli zaměstnance bývalé), nehledě na to, že vyplácení nemocenské probíhá ze strany okresní správy sociálního zabezpečení a bývalý zaměstnavatel tedy o ukončení výplaty dávek nemá informace.

Ze zdravotního pojištění v ČR z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině se lze odhlásit v případě, že pobyt je delší než 6 měsíců. Po tuto dobu není pojištěnec povinen platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění v ČR a nemá nárok na poskytování pojišťovnou hrazených zdravotních služeb. Po návratu musí zdravotní pojišťovně ovšem doložit, že po celou dobu pobytu byl v cizině zdravotně pojištěn nebo že měl sjednáno cestovní pojištění do zahraničí. Pokud pojištěnec nedoloží potvrzení o zdravotním pojištění v cizině, musí v ČR doplatit zpětně pojistné na veřejné zdravotní pojištění, jakoby v cizině nepobýval a to i přesto, že po celou dobu nečerpal zdravotní péči v ČR. V souvislosti se zahájením dlouhodobého pobytu v cizině je tedy nejprve nutné vyplnit písemné prohlášení a doručit ho zdravotní pojišťovně. Formulář je k dispozici i na www.zpmvcr.cz. Prohlášení je možné zaslat i ze zahraničí, ovšem je třeba si uvědomit, že povinnost hradit pojistné nemůže zaniknout dříve než dnem následujícím po dni, kdy bylo pojišťovně prohlášení doručeno.

V případě, že budete pobývat v některé ze zemí EU, EHP či ve Švýcarsku a začnou se na Vás z důvodu aplikace evropských koordinačních nařízení vztahovat právní předpisy daného státu (tj. začnete zde např. pracovat), přestáváte být českým pojištěncem. Doba výkonu zaměstnání v daném státě není důležitá. V takovém případě pak neplatí výše popsané pravidlo dočasného odhlášení z povinnosti odvádět pojistné do systému veřejného zdravotní pojištění v ČR z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí dle zákona č. 48/1997 Sb., ale zcela přestanete být účasten zdravotního pojištění v ČR a budete pojištěncem jiného státu EU, EHP či Švýcarska. Více informací o evropských předpisech naleznete v sekci „Problematika EU“.

Ve Vašem případě je rozhodující, jak dlouho budete v cizině pobývat. Pojištěnec totiž není povinen platit pojistné po dobu, kdy je dlouhodobě v cizině, přičemž za dlouhodobý pobyt v cizině se považuje nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců. Aby byla tato výjimka z placení pojistného uznána, musí ale kromě délky pobytu nad 6 měsíců rovněž platit, že budete v cizině po tu dobu zdravotně pojištěn a o této skutečnosti učiníte u zdravotní pojišťovny písemné prohlášení. Po dobu, co budete takto odhlášen, nemáte ale nárok na úhradu péče hrazené zdravotním pojištěním. Zvažte tedy, zda je odhlášení na dobu přesahující 6 měsíců pro Vás ve Vaší situaci přijatelné. Pokud se rozhodnete možnosti nehradit pojistné využít, obraťte se na naše pracoviště a vyplňte příslušný formulář „Prohlášení o dlouhodobém pobytu v cizině“ (je rovněž k dispozici na www.zpmvcr.cz). Váš zaměstnavatel za Vás nemusí po dobu, co pobýváte v cizině na základě daného prohlášení platit pojistné. Pokud se ovšem z ciziny vrátíte dříve než po uvedených 6 měsících, popřípadě nedoložíte pojištění v cizině, bude postupováno tak, jako by k žádnému pobytu v cizině a k výluce z pojištění nedošlo – tj. budete muset zpětně pojistné doplatit, což znamená, že vzhledem k tomu, že jste byl po celou dobu v pracovním poměru, bude se výše pojistného odvíjet od standardního vyměřovacího základu zaměstnance a bude odvedeno zaměstnavatelem.

Co se týká hrazení pojistného za pojištěnce do 26 let věku tak platí, že stát hradí pojistné za tzv. „nezaopatřené děti“, což jsou děti i po ukončení povinné školní docházky, nejdéle však do 26. let věku, pokud se ovšem soustavně připravují na budoucí povolání (tj. studují na střední či vysoké škole apod.). V době Vašeho studia tedy za Vás hradil pojistné stát, avšak po ukončení školy, jste měl řešit, kdo za Vás bude nadále zdravotní pojištění hradit. Plátcem pojistného je v zásadě buď pojištěnec (podle výdělku ze zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti) nebo stát (za striktně stanovené kategorie pojištěnců); pokud pojištěnec není zaměstnán, není osobu samostatně výdělečně činnou a ani za něho nehradí pojistné stát, musí si platit pojištění sám, a to s platností od 1.8. 2013 ve výši 1 148,- Kč za měsíc (od roku 2007 do 31.7. 2013 činila tato výše pojistného 1 080 Kč). Protože pojistné za Vás nebylo hrazeno a ani jste nevyužil v souvislosti se svým odjezdem do ciziny možnost odhlásit se od placení pojistného, musíte pojistné doplatit. Možnost odhlásit se od placení pojistného je pouze v případě, že bude pojištěnec pobývat v cizině déle jak 6 měsíců, bude v cizině zdravotně pojištěn a učiní o této skutečnosti písemné prohlášení u příslušné zdravotní pojišťovny – povinnost platit pojistné zaniká nejdříve dnem následujícím po dni doručení prohlášení, tj. nelze takovéto prohlášení vyplnit (uplatnit) zpětně.

V daném případě Vám nemůžeme vyhovět, protože v případě odhlášení z pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině zákon striktně říká, že povinnost platit pojistné zaniká dnem, který pojištěnec v prohlášení uvede, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy toto prohlášení bylo doručeno příslušné zdravotní pojišťovně. Z této dikce je zřejmé, že nelze zpětné odhlášení využít, byť jste splnil jak podmínku délky pobytu (nad 6 měsíců), tak i podmínku být v cizině zdravotně pojištěna.

Zahájení a ukončení zaměstnání má povinnost hlásit Váš zaměstnavatel. Na zaměstnance tato povinnost přechází pouze tehdy, pokud zjistí, že zaměstnavatel svoji oznamovací povinnost nesplnil. Abyste měla jistotu, že informaci o nástupu do nového zaměstnání nám Váš zaměstnavatel podal, vyžádejte si přístupové kódy do služby „E-komunikace“, kde můžete nahlížet na průběh svého pojištění a získávat i další cenné informace. Přístupové kódy je možné vyzvednout si osobně na jakémkoli našem pracovišti, popřípadě požádat telefonicky o jejich zaslání listovní zásilkou (zásilka do vlastních rukou). Ve Vašem případě je dále ale nutné ujasnit, kdo za Vás bude hradit pojistné v období od 1.1. do 14.2., než Vám vznikne nový pracovní poměr. Nebudete-li zaměstnána ani osobou samostatně výdělečně činnou a ani nepatříte do některé z kategorií, za něž hradí pojistné stát, budete si muset uhradit za měsíc leden pojištění sama jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů. Měsíční pojistné pro osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) činí 1080 Kč. Postavení OBZP se posuzuje z pohledu celého kalendářního měsíce, tj. za období od 1.2. do 14.2. nebudete muset pojistné hradit.

Pojištěnec je obecně povinen oznamovat své zdravotní pojišťovně skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné, ale za osoby zaměstnané by měl tuto povinnost plnit zaměstnavatel. Tuto povinnost může samozřejmě zaměstnavatel splnit pouze tehdy, pokud informaci o tom, že Vám byl důchod přiznán, má k dispozici. V zásadě je tedy možné Vaše zařazení mezi poživatele důchodu oznámit prostřednictvím svého zaměstnavatele (zaměstnavatel používá tzv. Hromadná oznámení zaměstnavatele) nebo se můžete s dokladem o přiznání důchodu obrátit na naše pracoviště Vy osobně. V případě, že začnete pobírat starobní důchod ještě v době trvání Vašeho zaměstnání, je ale žádoucí, abyste o tomto informoval zaměstnavatele a oznámení učinil jeho prostřednictvím. Je totiž třeba mít na paměti, že ti pojištěnci, za něž hradí pojistné stát (tj. důchodci, studenti atd.), mají v případě existence pracovního poměru určité výhody při odvodu pojistného – tyto osoby hradí pojistné jen ze skutečného výdělku (neplatí pro ně minimální vyměřovací základ) a proto zaměstnavatel musí o této skutečnosti vědět, aby Vám správně stanovil výši pojistného.

Pokud jste na rodičovské dovolené, znamená to, že jste nadále v pracovním poměru. V takovém případě platí, že všechny skutečnosti, které ovlivňují vznik či zánik povinnosti státu platit za Vás pojistné, má povinnost oznamovat zdravotní pojišťovně zaměstnavatel. Zaměstnavatel pro oznamování používá předepsané tiskopisy a striktně dané kódy, které jednotlivé kategorie pojištěnců specifikují. Pokud v době ukončení rodičovské dovolené žena nadále pobírá rodičovský příspěvek (pro dané kategorie se užívá jeden společný kód), nemusí zaměstnavatel tuto skutečnost hlásit. Bude povinen nám oznámit až ukončení pobírání rodičovského příspěvku. Doporučujeme Vám následně si ale ověřit, zda tuto svoji povinnost splnil – možné využít služby „E-komunikace“, která Vám kromě jiného poskytuje náhled do Vašich pojistných dob. Pokud oznamovací povinnost zaměstnavatel nesplnil, musíte se obrátit na svoji zdravotní pojišťovnu sama a ukončení pobírání rodičovského příspěvku doložit.

K druhé části dotazu týkající se placení pojistného dále doplňujeme, že až do doby ukončení pobírání rodičovského příspěvku bude za Vás hradit pojistné stát.Vzhledem k tomu, že se ale vracíte do zaměstnání, bude za Vás hradit pojistné stát a současně i Vy, a to pojistné vypočtené z Vašeho příjmu ze zaměstnání. Protože budete současně kategorií pojištěnce, za níž hradí pojistné stát, neuplatní se ve Vašem případě povinnost odvést pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu a pojistné uhradíte podle skutečného příjmu.

S účinností od 1.9.2015 je možné zdravotní pojišťovnu měnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního pololetí. Přihlášku opatřenou podpisem je pojištěnec (popř. jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník) povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně v průběhu kalendářního pololetí bezprostředně předcházejícího tomu, ve kterém má ke změně pojišťovny dojít, nejpozději 3 měsíce před požadovaným dnem změny. Z uvedeného plyne, že přestup k jiné pojišťovně například od 1. 1. 2017 je možný pouze na základě přihlášky podané v období od 1.7.2016 do 30.9.2016, přestup k 1.7.2017 pak na základě přihlášky podané v období 1.1.2017 do 31.3.2017 a tak dále.

Pokud se chcete stát pojištěncem Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR, je třeba vyplnit tiskopis Přihláška a evidenční list pojištěnce zdravotní pojišťovny, který je k dispozici na každém našem pracovišti nebo na internetu. Protože období, kdy je možné přihlášky podávat, jsou zákonem striktně stanovena, a v jiných obdobích přihlášku podávat není možné (taková přihláška by musela být posouzena jako neplatná), doporučujeme obrátit se nejprve na naše pracoviště či na infolinku a ověřit si aktuální stav. V případě, že nebude aktuálně možné přihlášku podat, můžete nám zanechat na sebe kontakt a v nejbližším období vhodném pro přeregistraci se Vám sami ozveme.

Od Vaší původní zdravotní pojišťovny Vás na základě platně podané přihlášky odhlásíme sami, pouze je nutné, abyste této pojišťovně vrátil průkaz pojištěnce, a to do 8 dnů od zahájení nového pojistného vztahu. Jste-li zaměstnán, nezapomeňte změnu zdravotní pojišťovny oznámit Vašemu zaměstnavateli (doporučujeme zvolit cestu písemného oznámení, které je zaměstnavatel povinen vám potvrdit). Dále je vhodné nahlásit změnu pojišťovny svému praktickému lékaři. Rovněž bude třeba své nové pojišťovně oznámit plátce svého pojistného. Bližší informace Vám poskytne jakékoli naše pracoviště či infolinka. 

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR není jen pojišťovnou pro zaměstnance z rezortu Ministerstva vnitra, jak se ještě někdy chybně veřejnost domnívá! Naše „dvěstějedenáctka“ je otevřena všem osobám s trvalým pobytem na území ČR bez ohledu na státní občanství a bez ohledu na skutečnost, zda jsou zaměstnáni, podnikají či zda za ně hradí pojištění stát. Pokud však nemáte v ČR trvalý pobyt a nejste ani občanem jiného státu EU, můžete se stát účastníkem veřejného systému zdravotního pojištění a tedy zaregistrovat se u naší pojišťovny pouze v případě, že jste zaměstnán u zaměstnavatele se sídlem či trvalým pobytem na území ČR. Pakliže jste státním příslušníkem jiného státu EU, EHP či Švýcarska naleznete další informace v sekci otázek „Evropská unie“. 

Protože pojistný vztah u naší pojišťovny bude zahájen až od 1. ledna, je třeba, aby naše zdravotní pojišťovna obdržela informaci o Vašem plátci pojistného, který bude aktuální k danému datu. Protože Vaše evidence na úřadu práce (po dobu této evidence za Vás hradí pojištění stát) končí ještě před zahájením pojistného vztahu u naší pojišťovny, není třeba nám tuto skutečnost oznamovat – informaci o ukončení evidence na úřadu práce musíte ale předat Vaší dosavadní zdravotní pojišťovně. Rovněž tak nástup do zaměstnání musí nahlásit Váš zaměstnavatel Vaší dosavadní pojišťovně, ale také musí této pojišťovně na standardním formuláři potvrdit skutečnost, že k 31.12. Vaše pojištění u této pojišťovny končí a nebude tedy již za Vás na její účet hradit pojistné. Zaměstnavatel se dále musí přihlásit k platbě Vašeho pojistného u naší pojišťovny, k čemuž opět slouží standardní tiskopis. Vaší povinností je proto do osmi dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny oznámit zaměstnavateli, že od 1. ledna zdravotní pojišťovnu měníte. Toto oznámení je vhodné učinit písemnou formou, přičemž převzetí oznámení o změně pojišťovny Vám musí zaměstnavatel potvrdit. Písemná forma oznámení je doporučována z toho důvodu, že v případě, že by došlo k opožděné platbě pojistného a zaměstnavateli bylo vyměřeno penále, tak zaměstnavatel má právo požadovat úhradu penále po zaměstnanci, pakliže toto penále vzniklo v souvislosti s neoznámením nebo opožděným oznámením změny pojišťovny pojištěncem. Obecně tedy platí, že zahájení a ukončení zaměstnání oznamuje zdravotní pojišťovně zaměstnavatel. Na pojištěnce přechází tato povinnost pouze v případě, že zjistí, že zaměstnavatel svoji zákonnou povinnost nesplnil. 

Průkaz pojištěnce Vám bude zaslán poštovní zásilkou na Vaši korespondenční adresu, a to cca měsíc před zahájením pojistného vztahu. Do 30.6. včetně se musíte při ošetření u lékaře prokazovat průkazem Vaší dosavadní zdravotní pojišťovny. Průkaz naší pojišťovny bude platný až od 1.7. Pokud byste do zahájení pojistného vztahu zásilku s průkazem neobdržel, kontaktujte nás obratem a zajistíme náhradní doručení. Rovněž je možné vystavit Vám na přechodnou dobu dočasné papírové potvrzení, které plastový průkaz plnohodnotně nahrazuje. 

Z Vámi popisovaných skutečností vyplývá, že jste učinil u své dosavadní zdravotní pojišťovny v souvislosti s odjezdem do ciziny patřičná prohlášení, na jejichž základě jste po dobu pobytu v cizině nebyl povinen platit pojistné. Pojištěncem této pojišťovny jste tedy byl nadále, ale pouze jste měl dočasnou výjimku z úhrad pojistného – takto jste veden i v Centrálním registru pojištěnců. Zákon č. 48/1997 Sb. pak říká, že je nutné po návratu z ciziny se u příslušné pojišťovny opět přihlásit a doložit nezbytné skutečnosti. Zejména se dokládá uzavřené zdravotní pojištění v cizině a jeho délka. Protože Váš pojistný vztah u Vaší dosavadní pojišťovny trvá, platí pro změnu Vaší zdravotní pojišťovny stejná pravidla jako pro ostatní pojištěnce, tj. přihlášku je možné naší pojišťovně podat k 1.lednu nebo k 1. červenci, a to ale nejpozději 3 měsíce před požadovaným dnem změny. Návrat z ciziny a patřičné zdokladování pojištění v cizině musíte ale dořešit s Vaší stávající pojišťovnou co nejdříve, aby bylo možné změnu pojišťovny v Centrálním registru pojištěnců technicky provést. 

Na  e-mailovou adresu, kterou jste uvedl do formuláře při el. předávání dávek, přijdou dvě avíza 1/ o převzetí – týž den po odeslání a o 2/ zpracování Vámi zaslaných dávek – následující den (přílohou tohoto avíza je údaj o zaslané faktuře a protokoly o zpracování dávek.)

Všechny typy vyúčtování musí být odesílány samostatně. Popsáno na www.zpmvcr.cz v sekci E-komunikace, Vstoupit, Nápověda, Uživatelský manuál v kapitole  8.4.2.1. - Postup předání vyúčtování ručně

postup 1 – V – žádost o vyúčtování

postup 2 – Z – Předběžná úhrada (kapitace)

pod bodem 8.4.3. - Registrace

Chybné zadání měsíce nemá žádný vliv na správnost přijetí vyúčtování internetovou aplikací. Na zařazení vyúčtování do příslušného měsíce poskytnutí, a tím i na správnost vyúčtování má vliv datum poskytnutí výkonu v dokladech. Měsíc, za který je dávka, se v informačním systému nastaví podle nejvyššího data  výkonu vykázaného v dávce.

Nečitelný tvar avíz je způsoben nastavením odlišného kódování e-mailů. Dodavatelská firma našeho SW používá a doporučuje  kódování UTF-8.Jedná se o standardní mezinárodní formát

Lékaři, pro které vyúčtování zpracováváte Vás k tomu musí „zmocnit“, tj. po obdržení PIN a hesla se musejí přihlásit k el. komunikaci. Zadat  svůj PIN a heslo, heslo změnit a přes volbu „Nastavení“ , „ Zpracovatel dávek“ Vás nastavit jako zpracovatele. Provedení  zmocnění je považováno za souhlas s tím, abyste s naší ZP komunikoval elektronicky za ně. Žádné další

písemné zmocnění není proto třeba naší ZP zasílat.

Následně Zpracovatel požádá příslušnou pobočku ZP MV ČR, aby jej zavedla do IS jako zpracovatele. ZP musí sdělit : obchodní jméno, IČ, jméno, příjmení, úplnou adresu své firmy, telefon, e-mailovou adresu. Pracovník IS na pobočce tyto údaje zpracuje, vygeneruje Zpracovateli jeho identifikační údaje ( PIN, PUK, heslo) a zašle je Zpracovateli s příslušným dopisem  přes TL.

Sdělíte tuto skutečnost ( telefonicky, e-mailem) na kontaktní tel. číslo, které Vám bylo zasláno v oslovovacím dopise. Příslušná kontaktní osoba provede obnovu hesla, tj. bude Vám zpětně vygenerováno to heslo, které jste obdržel v oslovovacím dopise. Při prvním vstupu do E – komunikace si toto heslo změníte na heslo Vámi zvolené.

Požádáte přes kontaktní tel. číslo o nastavení tzv. „ souběh rolí“. Sdělíte, který PIN chcete používat pro obě agendy, a PINy Vám budou sloučeny

Na www.zpmvcr.cz, E-komunikace, Vstoupit, SZZ, přihlásit se, sekce Formuláře, Zpracované formuláře.

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR poskytuje v souladu se zákonem č. 38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, v platném znění, jako výhradní pojišťovací agent sjednává pro Ergo pojišťovna, a. s. následující produkty komerčního pojištění:

Pojištění cest

Cestovní pojištění slouží pro případ nenadálých událostí, které se pojištěné osobě přihodí při cestách a pobytu v zahraničí nebo na území ČR. V rámci sestovního pojištění jsou nabízeny následující tarify:

Tarify pro jednorázovou cestu:

Název produktuRozsah pojištění
E-Trip Evropa pojištění léčebných výloh a asistenční služby
E-TripALL Evropa kompletní pojistná ochrana (léčebné výlohy, asistenční služby, úraz, zavazadla, odpovědnost)
W-Trip Svět pojištění léčebných výloh a aktivní asistence
W-TripALL Svět kompletní pojistná ochrana (léčebné výlohy, asistenční služby, úraz, zavazadla, odpovědnost)
CZ-ALL Česká republika pojištění úrazu, zavazadel a odpovědnosti

Speciální tarify na dobu neurčitou a pro neomezený počet cest do zahraničí:

Název produktuRozsah pojištění
W-Travel Svět pojištění léčebných výloh a asistenční služby; maximální doba jednoho výjezdu 45 dní
W-TravelALL Svět kompletní pojistná ochrana (léčebné výlohy, asistenční služby,úraz, zavazadla, odpovědnost); maximální doba jednoho výjezdu 60 dní

Územní platnost cestovního pojištění:

Evropa:

  • všechny státy geografického území Evropy (Albánie, Andora, Belgie, Bělorusko, Bosna a
  • Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Island, Itálie, Jugoslávie, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko,Maďarsko, Makedonie, Malta, Moldavsko, Monako, Německo, Nizozemsko, Norsko,Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko - evropská část, Řecko, San Marino, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Ukrajina, Vatikán, Velká Británie)
  • jejich vybrané ostrovy (Kréta, Sicílie, Sardinie, Korsika, Mallorca, Menorca, Ibiza, Kanárské ostrovy, Madeira, Azorské ostrovy, Země Františka Josefa, Jan Mayen, Špicberky, Hebridy, Shetlandy, Orkneje)
  • Egypt, Kypr, Maroko, Tunisko a Turecko

Svět:

  • Všechny státy světa bez omezení vyjma ČR

ČR:

Pojištění pro cesty a pobyt v ČR (vhodné např. na dětské tábory, firemní školení apod.)

Nabídka připojištění:

1. Je možné si zřídit k sjednanému cestovnímu pojištění ještě další připojištění?

Pojišťovna nabízí k uvedeným produktům různé možnosti připojištění.

2. Co zahrnuje Připojištění storna zájezdu?

Tímto způsobem je možné si připojistit riziko zrušení zájezdu. Připojištění musí být sjednáno nejpozději v den plného zaplacení zahraniční cesty.

3. Jaké sporty jsou v rámci základní sazby pojištění?

Bez navýšení pojistného je pojištěna pracovní činnost duševně pracujících (pracovní cesta) a následující sporty:

aerobic, airsoft, atletika, míčové sporty, běh, biatlon, boccia, bouldering, bruslení, buggykiting, bungeerunning, curling, cyklistika, cyklokros, dračí lodě a pádlování, dutahlon, fitness, florbal, golf, hasičský sport, horské kolo (ne sjezd), jachting, jezdecké sporty, jóga, kickbox – aerobic, kiteboarding, kitesurfing, koloběh, kolová, korfbal krasobruslení, kulturistika, kvadriatlon, lakros, lanové aktivity, lední hokej, lukostřelba, lyžování po vyznačených trasách, metaná, moderní gymnastika, monoski, motokáry v půjčovnách, mountainboarding, nohejbal, orientační běh, paintball, parasailing, plavání, plážový volejbal, pozemní hokej, psí spřežení, saně a boby na vyznačených trasách, severská kombinace, skateboarding, biatlon, skoky na trampolíně bez jištění, snowboarding po vyznačených trasách, snowkiting, softbal, spinning, sportovní lov, sportovní střelba (střelba na terč s použitím střelné zbraně),squash, stolní tenis, šerm sportovní (klasický), šnorchlování, tenis, Peking, triatlon, veslování, vodní lyžování, vodní pólo, vodní skútr, volejbal, vysokohorská turistika bez horolezeckého náčiní do 3 500 m.n.m., wakeboarding, windsurfing, zorbing.

Připojištění Riziko 1 s přirážkou pojistného 100 %:

Pracovní cesty manuálně pracujících, pohyb v nadmořské výšce nad 3 500 m.n.m a následující sporty:

Akrobatický rock and roll, americký fotbal, bilos, bojové sporty, bunde-jumping, historický šerm (bojový), jakékoli sportovní soutěže registrovaných sportovců, jízda na U-rampě, koňské dostihy, potápění do 40m hloubky, rafting a kanoistika na divoké řece, rychlobruslení (lední, in-line), skiboby, skikros, sportovní gymnastika, vysokohorská turistika do 5000 m.n.m. (s nutností pomůcek a ferraty).

Připojištění Riziko 2 – s přirážkou 300 %:

Akrobatické lyžování, alpinismus, canyoning, horolezectví, kaskadérství (i artisté), letecké sporty, lyžování a snowboarding mimo vyznačené strasy, mountbouarding, paragliding, parašutismus, potápění nad 40 m, skálolezectví, skeleton, skialpinismus, skoky a lety an lyžích, slézání ledopádů, speleologie, sporty s motorovými prostředky, vysokohorská turistika nad 5000 m.nm. (s nutností pomůcek a ferraty), závodní lyžování včetně tréninku.

Nepojistitelné sporty:

  • Činnost profesionálních sportovců.

Ceník cestovního pojištění:

1. Jaké jsou ceny pojištění pro pojistné období 1-365 dní?

VěkE-TripE-TripALLW-TripW-TripALLCZ-ALL
0-15 let

9

19

19

29

10

16-70 let

12

22

26

36

10

71 a více let

18

28

72

82

10

2. Jaké jsou ceny pro dlouhodobé pojištění – pro opakované výjezdy

VěkW-TravelW-TravelALL
0-15 let

880

1 990

16-70 let

880

1 990

71 a více let

1 760

3 980

Připojištění:

1. Jaké jsou ceny produktu Připojištění storna zájezdu?

Toto připojištění lze sjednat k produktům: W-Trip, W-TripALL, E-Trip, E-TripALL. Pojistit je možné jak celý zájezd, tak i pouze letenky a ubytování. Pojistné činí 2,5 % z celkové ceny zájezdu (min. 600 Kč). Klientovi bude uhrazeno 90 % stornopoplatků a v případě samostatných letenek či ubytování 80 % stornopoplatků. Pojištění lze sjednat nejpozději v den plného uhrazení zájezdu.

Slevy:

1. Kdy mohu požadovat slevu Rodinné pojištění?

Za rodinu jsou považovány minimálně dvě osoby v příbuzenském vztahu. Přičemž alespoň jedna dospělá osoba musí být pojištěncem ZP MV (u dítěte to není podmínkou). Rodinné pojištění představuje slevu 20 % z celkové ceny výsledného pojištění za rodinu.

2. Kdy mohu požadovat slevu Skupinové pojištění?

Sleva pro skupinu 5 a více osob, které cestují společně ve stejném termínu, na stejné místo. Sleva činí 10 % z celkové částky pojištění, ale není možné ji kombinovat se slevou na rodinné pojištění.

3. Mohu slevy kombinovat?

Ano, a to následujícím způsobem:

Výsledná cena pojistného v případě, že klient je členem Klubu pojištěnců a ještě požaduje rodinné pojištění – nejprve se vypočte standardně pojistné za dobu trvání cestovního pojištění, poté se odečte sleva 10 % a výsledná částka se sečte s pojistným ostatních rodinných příslušníků a provede se odečtení z celkové částky sleva ve výši 20 %.

Výsledná cena pojistného v případě, že klient je členem Klubu pojištěnců a ještě požaduje skupinové pojištění – nejprve se vypočte standardně pojistné za dobu trvání cestovního pojištění, poté se odečte sleva 10 % a výsledná částka se sečte s pojistným ostatních členů skupiny a provede se odečtení z celkové částky sleva ve výši 10 %.

Rodinné pojištění a Skupinové pojištění nelze kombinovat.

Obecné otázky:

1. Jedu na Slovensko, je nutné se pojistit, když je SR v EU?

Od 1. 5. 2004 platí pro ČR i SR Nařízení Rady EHS 1408/71 a 574/72, která hovoří o nároku

na lékařsky nezbytnou zdravotní péči s přihlédnutím k povaze nemoci a očekávané době pobytu na území jiného státu. Nezahrnuje spoluúčast a repatriaci.

Přestože platí toto Nařízení, doporučujeme pojištěncům uzavírat komerční cestovní pojištění.

2. Jedu na dovolenou a rád bych uzavřel cestovní pojištění.

ZP MV ČR nabízí zvýhodněnou nabídku služeb cestovního pojištění v tuzemsku i zahraničí prostřednictvím Ergo pojišťovna, a.s. Smlouvy cestovního pojištění lze uzavřít přímo na pracovištích ZP MV ČR nebo on-line přes stránky www.zpmvcr.cz.

3. Mohu uzavřít cestovní pojištění i u jiné komerční pojišťovny?

Cestovní pojištění je možné uzavřít u jakékoliv komerční pojišťovny.

4. Jsem ve 20 týdnu těhotenství, mohu si sjednat cestovní pojištění do zahraničí?

Cestovní pojištění lze sjednat do 24 týdnu těhotenství.

5. Budu o dovolené lyžovat mohu si sjednat cestovní pojištění a jaké jsou ceny?

Je to možné. Ve standardní ceně pojištění je přitom zahrnuto lyžování po sjezdovkách - není tedy nutno se připojišťovat. Lyžování po extrémních sjezdovkách (znamenají okolí sjezdovky, kdy lyžař opustí sjezdovku a lyžuje v bezprostředním okolí sjezdovky) – je s přirážkou 300 %.

6. Rád bych uzavřel cestovní pojištění pro celou rodinu, jsem pojištěnec ZP MV ČR, máme nějaké výhody?

Ano. Podmínkou je pojištění minimálně dvou osob v příbuzenském vztahu, přičemž jedna dospělá osoba je vždy pojištěncem ZP MV ČR (u dítěte to není podmínkou). Rodinné pojištění představuje součet všech pojištěných osob minus 20 %. Platí jak pro krátkodobé, tak pro roční tarify.

7. Mohu zrušit smlouvu na cestovní pojištění a za jakých podmínek?

Pojištění mohou vypovědět obě smluvní strany do dvou měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy. Dnem doručení výpovědi počíná běžet osmidenní výpovědní lhůta, jejímž uplynutím pojištění zaniká. Pojistitel má v tomto případě právo na úhradu nákladů spojených se vznikem a správou pojištění ve výši 50 % z předepsaného pojistného, maximálně však 1.000 Kč na každou pojištěnou osobu.

8. Jedu na lyže do rakouských Alp, je potřebné uzavřít cestovní pojištění, když je Rakousko v EU?

Doporučujeme Vám cestovní pojištění uzavřít, protože ve vysokohorských oblastech je málo smluvních zařízení a rakouský zdravotní systém úrazy nezahrnuje do nezbytné zdravotní péče. Dále pro případ nutnosti převozu leteckou záchrannou službou je vhodné mít připojištění, neboť tuto přepravu by vám mohl přepravce naúčtovat.

Pojištění pobytu

Jedná se o pojištění denních dávek za každý den v nemocnici, pokud dojde k hospitalizaci na území ČR z důvodu úrazu nebo z důvodu úrazu a nemoci (širší varianta).

Pojištění:

  • lze sjednat od 3 do 55 let (55. rokem veku pojištění končí);
  • pojistné plnění se hradí od 1. dne pobytu v nemocnici (nutno strávit v nemocnici alespoň jednu noc);
  • pojištění se sjednává na dobu neurčitou;
  • pojištění se sjednává s čekací dobou 3 měsíce,
  • platba pojistného pouze 1x ročně;
  • pojištění lze uzavřít pouze přímo na pobočkách ZP MV ČR.

Ceník pojistného denních dávek při pobytu v nemocnici (roční pojistné):

Výše denní dávkyHospitalizace z důvodu úrazuHospitalizace všeobecná

Věk 3 – 55

Věk 3-49

Věk 50-55

60

99

299

399

100

150

450

660

200

250

900

1 320

300

350

1 350

1 980

1 000

1 150

4 500

6 600

Pojištění úraz

U ZP MV ČR máte možnost sjednat si také úrazové pojištění, kterým se rozumí pojištění pro případ úrazu – působení zevních sil nebo vlastní tělesné síly nebo nečekané a neočekávané působení vysokých či nízkých teplot, plynů, par, elektrického proudu či jedů.

Maximálním vstupním věkem je 70 let.

Toto pojištění lze uzavřít pouze na pobočkách ZP MV ČR.

Co obsahuje úrazové pojištění?

Pojištění obsahuje odškodnění v případě trvalých následků (dle stupně trvalých následků), odškodnění v případě smrti následkem úrazu, pojistní plnění v případě operace následkem úrazu vazů, šlach, menisku či kosti nebo k hospitalizaci po dobu více nežli 3 dnů. Dále je obsaženo denní odškodné pro případ pracovní neschopnosti, náklady na kosmetickou operaci k níž dojde v důsledku úrazu, náklady na rehabilitaci a další terapie v případě trvalých následků v rozsahu více než 35 %. Úrazové pojištění také obsahuje úhradu nákladů na převoz zraněného, záchrannou akci a repatriaci.

Výše pojistného dle druhu tarifu

Způsob platbyVarianta

Standart

Komfort

Mini

Dospělý

Pojistné/rok

1 507

3 902

718

Pojistné měsíc

126

326

60

Dítě*

Pojistné/rok

196

333

92

Pojistné měsíc

16

28

8

*Děti do 18 let je možné pojistit za zvýhodněné sazby pouze společně s alespoň jedním dospělým. Od 18 let věku dítěte přechází automaticky pojištěné dítě na tarif pro dospělé.

Minimální platba pojistného činí 300 Kč. V případě roční úhrady pojistného je klientovi poskytnuta sleva ve výši 10 %, a to v případě, že alespoň jedna z pojištěných osob je pojištěncem ZP MV ČR.

Pojištění cest

Cestovní pojištění slouží pro případ nenadálých událostí, které se pojištěné osobě přihodí při cestách a pobytu v zahraničí nebo na území ČR. V rámci sestovního pojištění jsou nabízeny následující tarify:

Tarify pro jednorázovou cestu:

Název produktuRozsah pojištění
E-Trip Evropa pojištění léčebných výloh a asistenční služby
E-TripALL Evropa kompletní pojistná ochrana (léčebné výlohy, asistenční služby, úraz, zavazadla, odpovědnost)
W-Trip Svět pojištění léčebných výloh a aktivní asistence
W-TripALL Svět kompletní pojistná ochrana (léčebné výlohy, asistenční služby, úraz, zavazadla, odpovědnost)
CZ-ALL Česká republika pojištění úrazu, zavazadel a odpovědnosti

Speciální tarify na dobu neurčitou a pro neomezený počet cest do zahraničí:

Název produktuRozsah pojištění
W-Travel Svět pojištění léčebných výloh a asistenční služby; maximální doba jednoho výjezdu 45 dní
W-TravelALL Svět kompletní pojistná ochrana (léčebné výlohy, asistenční služby,úraz, zavazadla, odpovědnost); maximální doba jednoho výjezdu 60 dní

Územní platnost cestovního pojištění:

Evropa:

  • všechny státy geografického území Evropy (Albánie, Andora, Belgie, Bělorusko, Bosna a
  • Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Island, Itálie, Jugoslávie, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko,Maďarsko, Makedonie, Malta, Moldavsko, Monako, Německo, Nizozemsko, Norsko,Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko - evropská část, Řecko, San Marino, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Ukrajina, Vatikán, Velká Británie)
  • jejich vybrané ostrovy (Kréta, Sicílie, Sardinie, Korsika, Mallorca, Menorca, Ibiza, Kanárské ostrovy, Madeira, Azorské ostrovy, Země Františka Josefa, Jan Mayen, Špicberky, Hebridy, Shetlandy, Orkneje)
  • Egypt, Kypr, Maroko, Tunisko a Turecko

Svět:

  • Všechny státy světa bez omezení vyjma ČR

ČR:

Pojištění pro cesty a pobyt v ČR (vhodné např. na dětské tábory, firemní školení apod.)

Nabídka připojištění:

1. Je možné si zřídit k sjednanému cestovnímu pojištění ještě další připojištění?

Pojišťovna nabízí k uvedeným produktům různé možnosti připojištění.

2. Co zahrnuje Připojištění storna zájezdu?

Tímto způsobem je možné si připojistit riziko zrušení zájezdu. Připojištění musí být sjednáno nejpozději v den plného zaplacení zahraniční cesty.

3. Jaké sporty jsou v rámci základní sazby pojištění?

Bez navýšení pojistného je pojištěna pracovní činnost duševně pracujících (pracovní cesta) a následující sporty:

aerobic, airsoft, atletika, míčové sporty, běh, biatlon, boccia, bouldering, bruslení, buggykiting, bungeerunning, curling, cyklistika, cyklokros, dračí lodě a pádlování, dutahlon, fitness, florbal, golf, hasičský sport, horské kolo (ne sjezd), jachting, jezdecké sporty, jóga, kickbox – aerobic, kiteboarding, kitesurfing, koloběh, kolová, korfbal krasobruslení, kulturistika, kvadriatlon, lakros, lanové aktivity, lední hokej, lukostřelba, lyžování po vyznačených trasách, metaná, moderní gymnastika, monoski, motokáry v půjčovnách, mountainboarding, nohejbal, orientační běh, paintball, parasailing, plavání, plážový volejbal, pozemní hokej, psí spřežení, saně a boby na vyznačených trasách, severská kombinace, skateboarding, biatlon, skoky na trampolíně bez jištění, snowboarding po vyznačených trasách, snowkiting, softbal, spinning, sportovní lov, sportovní střelba (střelba na terč s použitím střelné zbraně),squash, stolní tenis, šerm sportovní (klasický), šnorchlování, tenis, Peking, triatlon, veslování, vodní lyžování, vodní pólo, vodní skútr, volejbal, vysokohorská turistika bez horolezeckého náčiní do 3 500 m.n.m., wakeboarding, windsurfing, zorbing.

Připojištění Riziko 1 s přirážkou pojistného 100 %:

Pracovní cesty manuálně pracujících, pohyb v nadmořské výšce nad 3 500 m.n.m a následující sporty:

Akrobatický rock and roll, americký fotbal, bilos, bojové sporty, bunde-jumping, historický šerm (bojový), jakékoli sportovní soutěže registrovaných sportovců, jízda na U-rampě, koňské dostihy, potápění do 40m hloubky, rafting a kanoistika na divoké řece, rychlobruslení (lední, in-line), skiboby, skikros, sportovní gymnastika, vysokohorská turistika do 5000 m.n.m. (s nutností pomůcek a ferraty).

Připojištění Riziko 2 – s přirážkou 300 %:

Akrobatické lyžování, alpinismus, canyoning, horolezectví, kaskadérství (i artisté), letecké sporty, lyžování a snowboarding mimo vyznačené strasy, mountbouarding, paragliding, parašutismus, potápění nad 40 m, skálolezectví, skeleton, skialpinismus, skoky a lety an lyžích, slézání ledopádů, speleologie, sporty s motorovými prostředky, vysokohorská turistika nad 5000 m.nm. (s nutností pomůcek a ferraty), závodní lyžování včetně tréninku.

Nepojistitelné sporty:

  • Činnost profesionálních sportovců.

Ceník cestovního pojištění:

1. Jaké jsou ceny pojištění pro pojistné období 1-365 dní?

VěkE-TripE-TripALLW-TripW-TripALLCZ-ALL
0-15 let

9

19

19

29

10

16-70 let

12

22

26

36

10

71 a více let

18

28

72

82

10

2. Jaké jsou ceny pro dlouhodobé pojištění – pro opakované výjezdy

VěkW-TravelW-TravelALL
0-15 let

880

1 990

16-70 let

880

1 990

71 a více let

1 760

3 980

Připojištění:

1. Jaké jsou ceny produktu Připojištění storna zájezdu?

Toto připojištění lze sjednat k produktům: W-Trip, W-TripALL, E-Trip, E-TripALL. Pojistit je možné jak celý zájezd, tak i pouze letenky a ubytování. Pojistné činí 2,5 % z celkové ceny zájezdu (min. 600 Kč). Klientovi bude uhrazeno 90 % stornopoplatků a v případě samostatných letenek či ubytování 80 % stornopoplatků. Pojištění lze sjednat nejpozději v den plného uhrazení zájezdu.

Slevy:

1. Kdy mohu požadovat slevu Rodinné pojištění?

Za rodinu jsou považovány minimálně dvě osoby v příbuzenském vztahu. Přičemž alespoň jedna dospělá osoba musí být pojištěncem ZP MV ČR (u dítěte to není podmínkou). Rodinné pojištění představuje slevu 20 % z celkové ceny výsledného pojištění za rodinu.

2. Kdy mohu požadovat slevu Skupinové pojištění?

Sleva pro skupinu 5 a více osob, které cestují společně ve stejném termínu, na stejné místo. Sleva činí 10 % z celkové částky pojištění, ale není možné ji kombinovat se slevou na rodinné pojištění.

3. Kdy mohu požadovat slevu Klub pojištěnců ZP MV?

Sleva 10 % z celkové částky pojištění pro členy Klubu pojištěnců. Sleva platí pouze při sjednání cestovního pojištění na pracovištích ZP MV ČR.

4. Mohu slevy kombinovat?

Ano, a to následujícím způsobem:

Výsledná cena pojistného v případě, že klient je členem Klubu pojištěnců a ještě požaduje rodinné pojištění – nejprve se vypočte standardně pojistné za dobu trvání cestovního pojištění, poté se odečte sleva 10 % a výsledná částka se sečte s pojistným ostatních rodinných příslušníků a provede se odečtení z celkové částky sleva ve výši 20 %.

Výsledná cena pojistného v případě, že klient je členem Klubu pojištěnců a ještě požaduje skupinové pojištění – nejprve se vypočte standardně pojistné za dobu trvání cestovního pojištění, poté se odečte sleva 10 % a výsledná částka se sečte s pojistným ostatních členů skupiny a provede se odečtení z celkové částky sleva ve výši 10 %. Sleva Klubu pojištěnců platí pouze při sjednání cestovního pojištění na pracovištích ZP MV ČR.

Rodinné pojištění a Skupinové pojištění nelze kombinovat.

Obecné otázky:

1. Jedu na Slovensko, je nutné se pojistit, když je SR v EU?

Od 1. 5. 2004 platí pro ČR i SR Nařízení Rady EHS 1408/71 a 574/72, která hovoří o nároku

na lékařsky nezbytnou zdravotní péči s přihlédnutím k povaze nemoci a očekávané době pobytu na území jiného státu. Nezahrnuje spoluúčast a repatriaci.

Přestože platí toto Nařízení, doporučujeme pojištěncům uzavírat komerční cestovní pojištění.

2. Jedu na dovolenou a rád bych uzavřel cestovní pojištění.

ZP MV ČR nabízí zvýhodněnou nabídku služeb cestovního pojištění v tuzemsku i zahraničí prostřednictvím Pojišťovny Ergo pojišťovna, a.s. Smlouvy cestovního pojištění lze uzavřít přímo na pracovištích ZP MV ČR nebo on-line přes stránky www.zpmvcr.cz.

3. Mohu uzavřít cestovní pojištění i u jiné komerční pojišťovny?

Cestovní pojištění je možné uzavřít u jakékoliv komerční pojišťovny.

4. Jsem ve 20 týdnu těhotenství, mohu si sjednat cestovní pojištění do zahraničí?

Cestovní pojištění lze sjednat do 24 týdnu těhotenství.

5. Budu o dovolené lyžovat mohu si sjednat cestovní pojištění a jaké jsou ceny?

Je to možné. Ve standardní ceně pojištění je přitom zahrnuto lyžování po sjezdovkách - není tedy nutno se připojišťovat. Lyžování po extrémních sjezdovkách (znamenají okolí sjezdovky, kdy lyžař opustí sjezdovku a lyžuje v bezprostředním okolí sjezdovky) – je s přirážkou 300 %.

6. Rád bych uzavřel cestovní pojištění pro celou rodinu, jsem pojištěnec ZP MV ČR, máme nějaké výhody?

Ano. Podmínkou je pojištění minimálně dvou osob v příbuzenském vztahu, přičemž jedna dospělá osoba je vždy pojištěncem ZP MV ČR (u dítěte to není podmínkou). Rodinné pojištění představuje součet všech pojištěných osob minus 20 %. Platí jak pro krátkodobé, tak pro roční tarify.

7. Mohu zrušit smlouvu na cestovní pojištění a za jakých podmínek?

Pojištění mohou vypovědět obě smluvní strany do dvou měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy. Dnem doručení výpovědi počíná běžet osmidenní výpovědní lhůta, jejímž uplynutím pojištění zaniká. Pojistitel má v tomto případě právo na úhradu nákladů spojených se vznikem a správou pojištění ve výši 50 % z předepsaného pojistného, maximálně však 1.000 Kč na každou pojištěnou osobu.

8. Jedu na lyže do rakouských Alp, je potřebné uzavřít cestovní pojištění, když je Rakousko v EU?

Doporučujeme Vám cestovní pojištění uzavřít, protože ve vysokohorských oblastech je málo smluvních zařízení a rakouský zdravotní systém úrazy nezahrnuje do nezbytné zdravotní péče. Dále pro případ nutnosti převozu leteckou záchrannou službou je vhodné mít připojištění, neboť tuto přepravu by vám mohl přepravce naúčtovat.

Pojištění pobytu

Jedná se o pojištění denních dávek za každý den v nemocnici, pokud dojde k hospitalizaci na území ČR z důvodu úrazu nebo z důvodu úrazu a nemoci (širší varianta).

Pojištění:

  • lze sjednat od 3 do 55 let (55. rokem veku pojištění končí);
  • pojistné plnění se hradí od 1. dne pobytu v nemocnici (nutno strávit v nemocnici alespoň jednu noc);
  • pojištění se sjednává na dobu neurčitou;
  • pojištění se sjednává s čekací dobou 3 měsíce,
  • platba pojistného pouze 1x ročně;
  • pojištění lze uzavřít pouze přímo na pobočkách ZP MV ČR.

Ceník pojistného denních dávek při pobytu v nemocnici (roční pojistné):

Výše denní dávkyHospitalizace z důvodu úrazuHospitalizace všeobecná

Věk 3 – 55

Věk 3-49

Věk 50-55

60

99

299

399

100

150

450

660

200

250

900

1 320

300

350

1 350

1 980

1 000

1 150

4 500

6 600

Pojištění úraz

U ZP MV ČR máte možnost sjednat si také úrazové pojištění, kterým se rozumí pojištění pro případ úrazu – působení zevních sil nebo vlastní tělesné síly nebo nečekané a neočekávané působení vysokých či nízkých teplot, plynů, par, elektrického proudu či jedů.

Maximálním vstupním věkem je 70 let.

Toto pojištění lze uzavřít pouze na pobočkách ZP MV ČR.

Co obsahuje úrazové pojištění?

Pojištění obsahuje odškodnění v případě trvalých následků (dle stupně trvalých následků), odškodnění v případě smrti následkem úrazu, pojistní plnění v případě operace následkem úrazu vazů, šlach, menisku či kosti nebo k hospitalizaci po dobu více nežli 3 dnů. Dále je obsaženo denní odškodné pro případ pracovní neschopnosti, náklady na kosmetickou operaci k níž dojde v důsledku úrazu, náklady na rehabilitaci a další terapie v případě trvalých následků v rozsahu více než 35 %. Úrazové pojištění také obsahuje úhradu nákladů na převoz zraněného, záchrannou akci a repatriaci.

Výše pojistného dle druhu tarifu

Způsob platbyVarianta

Standart

Komfort

Mini

Dospělý

Pojistné/rok

1 507

3 902

718

Pojistné měsíc

126

326

60

Dítě*

Pojistné/rok

196

333

92

Pojistné měsíc

16

28

8

*Děti do 18 let je možné pojistit za zvýhodněné sazby pouze společně s alespoň jedním dospělým. Od 18 let věku dítěte přechází automaticky pojištěné dítě na tarif pro dospělé.

Minimální platba pojistného činí 300 Kč. V případě roční úhrady pojistného je klientovi poskytnuta sleva ve výši 10 %, a to v případě, že alespoň jedna z pojištěných osob je pojištěncem ZP MV ČR.

Na občany nečlenských států (tj. států mimo EU, EHP a Švýcarsko) se v některých případech mohou vztahovat pravidla vyplývající z evropských předpisů dána členstvím České republiky v EU. Jedná se především o situace, kdy tyto osoby legálně pobývají na území jednoho členského státu a jejich situace není omezena pouze na tento jediný stát, například pracovně migrují do jiné země EU. Tato pravidla vyplývají z evropských předpisů – Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1231/2010, kterým se rozšiřuje osobní rozsah Nařízení (ES) č. 883/2004 a Nařízení (ES) č. 987/2009 na osoby ze třetích států. Česká republika také s některými státy uzavřela bilaterální smlouvu o sociálním zabezpečení. Na občany z těchto smluvních států se pak v oblasti sociálního zabezpečení vztahují ustanovení vyplývající z těchto smluv. Význam pak mají především ty uzavřené smlouvy o sociálním zabezpečení, které upravují také poskytování zdravotní péče a zdravotní pojištění. Jedná se o státy jako je Srbsko, Černá Hora, Makedonie, Turecko nebo Japonsko. Více informací k jednotlivým mezinárodním smlouvám naleznete na stránkách Centra mezistátních úhrad www.cmu.cz. Poskytování zdravotní péče a zdravotní pojištění cizinců a osob, na které se nevztahují ani evropské předpisy ani žádná z bilaterálních smluv o sociálním zabezpečení, se řídí výhradně pravidly vyplývajícími z českých zákonů. Jedná se především o zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Mezi základní povinnosti cizinců pak dle zákona patří povinnost mít na dobu dlouhodobého pobytu mít uzavřeno zdravotní pojištění (a to buď tzv. zdravotní pojištění pro cizince, nebo zákonné veřejné zdravotní pojištění). Více informací viz: Otázky a odpovědi: Zdravotní pojištění cizinců Také čeští pojištěnci, pokud dlouhodobě cestují do ciziny mimo členské státy EU nebo mimo smluvní státy, se řídí v oblasti zdravotního pojištění výhradně dle českých předpisů. Například, v případě dlouhodobého pobytu v cizině se mohou odhlásit z veřejného zdravotního pojištění (za zákonem stanovených podmínek).

Některé mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení, které ČR uzavřela, obsahují také ustanovení týkající se zdravotního pojištění a zdravotní péče. V uzavřených smlouvách je obecné pravidlo, že čeští pojištěnci mají během pobytu ve smluvním státě nárok na zdravotní péči v nezbytném rozsahu, pokud zdravotní stav vyžaduje její neodkladné poskytnutí, a to na účet české zdravotní pojišťovny. Na druhé straně mají příslušníci uvedených smluvních států také stejný nárok během jejich pobytu v ČR.

Uvedený nárok však nezahrnuje potřebnou spoluúčast, kterou si bude muset pacient uhradit sám a dále nezahrnuje například transport zpět do ČR.  Více informací o zdravotní péči pro české pojištěnce v uvedených státech naleznete na stránkách CMU www.cmu.cz.

Například v Makedonii stačí pro poskytnutí zdravotní péče v uvedeném rozsahu předložení české karty EHIC, ve zbylých smluvních státech je potřeba předložit příslušný formulář s označením „CZ/název smluvního státu 111“, který si můžete vyzvednout na některé pobočce ZP MV ČR.

Dalším pravidlem vyplývajícím z mezinárodních smluv například v případě Turecka je účast v systému veřejného zdravotního pojištění v ČR pro osoby pobírající důchod nebo důchody z jednoho nebo obou smluvních států a mající bydliště na území ČR.

V případě Makedonie a dále Srbska a Černé Hory mají osoby pobírající důchod nárok na plnou zdravotní péči ve státě, kde bydlí a to na náklady instituce státu, ze kterého jim je důchod vyplácen. Více informací Vám poskytne ČSSZ nebo OSSZ www.cssz.cz nebo CMU www.cmu.cz.  

Další zemí, se kterou ČR uzavřela smlouvu o sociálním zabezpečení, která se alespoň z části dotýká oblasti zdravotního pojištění, je Japonsko. Z jejího ustanovení mimo jiné pro oblast zdravotního pojištění vyplývá účast ve zdravotním pojištění v ČR pro rodinné příslušníky pracovníků, kteří jsou na základě smlouvy s Japonskem o sociálním zabezpečení účastníky zdravotního pojištění v ČR. Rodinní příslušníci zde pojištěného pracovníka tedy nemusí být zdravotně pojištěni v Japonsku, ale v případě bydliště v ČR spolu s pracovníkem mohou být účastníky místního systému veřejného zdravotního pojištění.

USA nejsou členem EU a smlouva mezi ČR a USA o sociálním zabezpečení nezahrnuje oblast zdravotního pojištění. Vaše dcera má proto vůči zdravotní pojišťovně v ČR stejné povinnosti jako český pojištěnec. V případě jejího dlouhodobého pobytu v zahraničí může být odhlášena od povinnosti odvádět pojistné na veřejné zdravotní pojištění, a to podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění v platném znění.

Po dobu odhlášení z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině nemá nárok na úhradu zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění v ČR. Po svém návratu do ČR a při opětovném přihlášení u zdravotní pojišťovny v ČR pak je třeba doložit, že měla během dlouhodobého pobytu v USA zdravotní pojištění. Pokud by tuto skutečnost nedoložila, musela by uhradit dlužné pojistné za celou dobu přerušení pojištění u zdravotní pojišťovny v ČR. 

Vzhledem k tomu, že nejste občanem členského státu EU, vztahují se na Vás výhradně české právní předpisy. Podle těchto se stáváte českým pojištěncem v případě zaměstnání pro zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území ČR. Z tohoto titulu máte na území ČR nárok na úhradu zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění a  zdravotní pojišťovna v ČR Vám pro tyto účely vydá průkaz pojištěnce platný na území ČR.  

Ukrajina není členem EU, jedná se o tzv. třetí stát ve vztahu k EU. Nárok na úhradu zdravotní péče v  zemích EU, EHP a ve Švýcarsku (tzv. lékařsky nezbytnou zdravotní péči na náklady české zdravotní pojišťovny, po předložení karty EHIC) se na Vás jako občana třetího státu bude moci vztahovat až po splnění podmínek vyplývajících z nařízení EU upravujících aplikaci koordinačních evropských nařízení na příslušníky třetích států. Podmínkou je splnění legálního pobytu v zemi EU a splnění podmínky přeshraničního (pracovního) migračního prvku. Za splnění podmínky lze považovat nepřetržité podléhání českým právním předpisům po dobu 12 měsíců za posledních 18 měsíců a předchozí podléhání právním předpisům některého jiného státu EU, EHP a Švýcarska či prvek pracovní migrace do jiného státu EU, EHP či Švýcarska.  Pro uznání příslušného nároku se sčítají i jednotlivé pojistné doby. Poté je možné na Vaši žádost vydat Vám kartu EHIC.

Účastníkem veřejného zdravotního pojištění se mohou stát osoby, splňující jednu z následujících podmínek:

Osoby ze třetích zemí, které jsou v ČR zaměstnány (pro zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území ČR) a mají povolení k pobytu  za účelem  zaměstnání a  povolení z úřadu práce.

Osoby, které získaly na území ČR trvalý pobyt,

Osoby, na které se vztahují evropská koordinační nařízení a které ve smyslu těchto nařízení začaly podléhat evropským právním předpisům (výkon výdělečné činnosti).  

Osoby, na které se vztahují evropská koordinační nařízení a které mají ve smyslu těchto nařízení na území ČR své těžiště zájmů (tzv. faktické bydliště).

Nezaopatřené rodinné příslušníky pracovníků z EU (tedy pracovníků, na které se vztahují evropská koordinační nařízení).

Podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, nejsou pojištěnci povinni odvádět pojistné na veřejné zdravotní pojištění po dobu, kdy jsou dlouhodobě v cizině. Za dlouhodobý pobyt v cizině se považuje nepřetržitý pobyt déle než 6 měsíců. Pojištěnec musí o dlouhodobém pobytu v cizině učinit u příslušné zdravotní pojišťovny písemné prohlášení a odhlášení od povinnosti odvádět pojistné je možné až den následující po dni, uvedeném v tomto písemném prohlášení.

Po dobu odhlášení z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině nemá pojištěnec nárok na úhradu zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění v ČR. Po svém návratu a při opětovném přihlášení u zdravotní pojišťovny v ČR pak pojištěnec musí doložit, že po dobu dlouhodobého pobytu v cizině byl zdravotně pojištěn. V případě, že by zdravotní pojištění v cizině nedoložil, musel by zpětně doplatit pojistné na veřejné zdravotní pojištění tak, jakoby v cizině nepobýval.

V případě dlouhodobého pobytu v členských státech EU, EHP či ve Švýcarsku, je třeba posoudit, zda se na českého pojištěnce nezačnou, například z důvodu výkonu výdělečné činnosti, vztahovat právní předpisy daného státu, a to na základě evropských koordinačních nařízení. V takovém případě, by se český pojištěnec stal pojištěncem tohoto státu EU, EHP či Švýcarska. Nejednalo by se tedy o dlouhodobý pobyt v cizině dle českého zákona, ale o „odchod“ do jiného členského státu EU /EHP či Švýcarska. Taková situace může trvat i dobu kratší šesti měsíců.

V každém případě je nezbytné o daných skutečnostech informovat příslušnou zdravotní pojišťovnu v ČR. Více informací o evropských předpisech o koordinaci systémů sociálního zabezpečení naleznete v sekci otázek a odpovědí „Evropská unie“.

Ze zdravotního pojištění v ČR z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině se lze odhlásit v případě, že pobyt je delší než 6 měsíců. Po tuto dobu není pojištěnec s trvalým pobytem v ČR povinen platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění v ČR, ale po návratu musí doložit, že byl v cizině zdravotně pojištěn nebo že měl sjednáno cestovní pojištění do zahraničí. Pokud pojištěnec nedoloží potvrzení o zdravotním pojištění v cizině, musí v ČR doplatit zpětně pojistné na veřejné zdravotní pojištění, jakoby v cizině nepobýval a to i přesto, že po celou dobu nečerpal zdravotní péči v ČR.

Před odjezdem do ciziny musí pojištěnec o této skutečnosti učinit osobně písemné prohlášení nebo ho provede osoba na základě ověřené plné moci a současně odevzdat průkaz pojištěnce. Toto odhlášení nelze provést zpětně.

V případě, že budete pobývat v některé ze zemí EU, EHP či ve Švýcarsku, kde se na Vás z důvodu aplikace evropských koordinačních nařízení začnou vztahovat právní předpisy daného státu, přestáváte být českým pojištěncem. Neplatí proto ani pravidlo odhlášení z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině, neboť pojištěncem v systému zdravotního pojištění jiného státu EU, EHP či Švýcarska se stanete okamžikem splnění pravidel vyplývajících z evropských koordinačních nařízení. Tuto skutečnost je také třeba oznámit zdravotní pojišťovně, prostřednictvím vyplnění tiskopisu Prohlášení o těžišti zájmů v EU a dále je třeba vrátit průkaz pojištěnce. Po návratu je třeba doložit, že jste podléhal předpisům jiného členského státu.

Po vstupu ČR do EU jsou závazná evropská nařízení koordinující systémy sociálního zabezpečení členských států (viz otázky a odpovědi „Evropská unie“). V případě, že jste jako au-pair nezačala z titulu výkonu výdělečné činnosti ve Velké Británii podléhat tamním právním předpisům, byla jste po celou dobu Vašeho pobytu ve Velké Británii českým pojištěncem, který využil možnosti odhlášení se od povinnosti odvádět pojistné na veřejné zdravotní pojištění v ČR z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí.

Od 1. 5. 2004 musíte prokázat platbu pojistného v Anglii. Obraťte se na pracoviště ZP MV ČR, kde Vám bude zdravotní pojištění obnoveno a bude Vám vydán průkaz pojištěnce.  Pokud doložíte doklady potvrzující pojistný vztah v Anglii, nebudete muset nic doplácet. Pokud doklady nepředložíte, budete si muset doplatit zdravotní pojištění zpětně, jako  byste v zahraničí nebyla.

Při návštěvě nebo návratu do ČR a registraci zpět ke ZP MV ČR, musíte doložit doklady o zdravotním pojištění v cizině za dobu, kdy jste byla odhlášena. Pokud tyto doklady nepředložíte, budete si muset doplatit zdravotní pojištění zpětně, jako  byste v zahraničí nebyla. Po té Vám  bude vystaven průkaz pojištěnce na dobu, po kterou budete v České republice pobývat. Vztahuji se na Vás práva a povinnosti jako na každého jiného českého pojištěnce. Pokud nebudete v ČR celý kalendářní měsíc, nejste povinna hradit zdravotní pojištění ani jeho poměrnou část. Před ukončením pobytu v ČR opět vrátíte na pracovišti ZP MV ČR průkaz pojištěnce a vyplníte prohlášení o dlouhodobém pobytu v zahraničí. Není-li Váš další pobyt v zahraničí delší než 6 měsíců, musíte si zdravotní pojištěni uhradit zpětně po návratu do ČR.

Jedná se o zvláštní případy, které upravuje zákon:

U osob, které byly v cizině nepřetržitě v období od 31. prosince 1992 až do 1. května 1995, vzniká povinná účast ve všeobecném zdravotnímu pojištění až po návratu z ciziny. To znamená, že i povinnost platit pojistné vznikne až dnem návratu z ciziny. Pobyt v cizině v uvedeném období jsou takové osoby povinny zdravotní pojišťovně doložit.

Osoby, které se vrátí z ciziny po nepřetržitém pobytu, který započal mezi 1. lednem 1993 až 1. červencem 1993, a den návratu připadne na období po 30. dubnu 1995, pokud byly:

po celou dobu pobytu v cizině zdravotně pojištěny,

a nebyla za ně proplacena českou zdravotní pojišťovnou žádná zdravotní péče, mohou požádat zpětně příslušnou zdravotní pojišťovnu o postup, jako by před odjezdem učinily na zdravotní pojišťovně PROHLÁŠENÍ. To znamená, že za dobu pobytu v cizině nemusejí zpětně doplatit pojistné české zdravotní pojišťovně. Po návratu je nutno předložit zdravotní pojišťovně doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a o jeho délce.

Podmínkou samozřejmě je, že osoba, která se takto vrací do ČR, má v ČR zařízen trvalý pobyt. Být občanem ČR a mít český pas není dostačující. Je třeba se obrátit nejlépe na místní (městský, obecní atd.) úřad, u kterého byla osoba k trvalému pobytu přihlášena před odjezdem do zahraničí a dojednat další záležitosti. Případně se ohledně záležitostí týkajících se trvalého pobytu lze informovat na zastupitelských úřadech ČR.

Ve Vašem dotazu jste nám, bohužel, neposkytla důležité informace k jeho zodpovězení. Nejprve je třeba vyjasnit skutečnost, zda Váš přítel má na území ČR trvalý pobyt či nikoli a občanem jakého státu je. Je-li Váš přítel občanem některého ze států Evropské unie, EHS či Švýcarska doporučujeme k nahlédnutí oblast otázek „Evropská unie“. V případě, že Váš přítel pochází z jiného státu (mimo dosah evropských koordinačních předpisů), stane se účastníkem systému veřejného zdravotního pojištění a může být tedy registrován u naší ZP, pokud má trvalý pobyt v ČR. Pro osoby s trvalým pobytem je účast v systému veřejného zdravotního pojištění v ČR povinná. Nemá-li Váš přítel trvalý pobyt udělen, může být účasten veřejného zdravotního systému pouze v případě, že je zaměstnán u zaměstnavatele se sídlem či trvalým pobytem na území ČR. Pobytové oprávnění bude samozřejmě nutné při registraci doložit. 

V případě, že začnete na území ČR pracovat, tj. stanete se zaměstnancem a Váš zaměstnavatel bude mít sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR, vzniká Vám dnem nástupu do zaměstnání povinná účast v systému veřejného zdravotního pojištění. Kdo je konkrétně považován pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance (u osob vykonávajících práce na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti rozhoduje výše výdělku), naleznete na našich webových stránkách v sekci určené pro zaměstnavatele. Vycházíme samozřejmě z toho, že máte platné pobytové oprávnění a pracovní povolení či zaměstnaneckou kartu, je-li ve Vašem případě třeba. Bližší informace o zaměstnávání cizinců jsou k dispozici na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. Budete-li zaměstnancem, je vstup do veřejného zdravotního systému ČR v takovém případě povinný a nemůžete si tedy vybrat, zda budete přispívat do veřejného systému, či zda setrváte pouze ve sféře komerčního zdravotního pojištění. Nebudete si tedy muset již platit pojištění komerční a pojistné do veřejného systému za Vás bude odvádět zaměstnavatel. Samozřejmě je zapotřebí, abyste si prostudoval pojistné podmínky vztahující se k Vámi uzavřené komerční pojistce a v souladu s nimi postupoval při vypovězení smlouvy. U jaké zdravotní pojišťovny chcete být v ČR pojištěn je čistě na Vašem rozhodnutí. Pro registraci ke zvolené pojišťovně vyplníte Přihlášku pojištěnce a doložíte patřičné doklady (tj. zejména povolení k pobytu a povolení k zaměstnání, doklady o nástupu do zaměstnání – vhodné řešit již v součinnosti s Vaším zaměstnavatelem). 

Je třeba předeslat, že obecně účast v systému veřejného zdravotního pojištění vzniká dnem získání trvalého pobytu na území ČR, ale s ohledem na zvláštní pravidla pro občany EU, EHP a Švýcarska je třeba se řídit prvotně podle státní příslušnosti Vaší matky. Pokud je občankou výše zmíněných států, nehraje při posuzování její situace získání trvalého pobytu hlavní roli a je nutné záležitost posoudit detailně. V takovém případě doporučujeme seznámit se se základními principy a otázkami v části zaměřené na problematiku EU, případně se obrátit na naši Infolinku. V případě, že je ale Vaše matka státním příslušníkem státu nespadajícího pod koordinační předpisy EU, je naopak získání trvalého pobytu zásadním úkonem – dnem získání trvalého pobytu jí vzniká účast v systému veřejného zdravotního pojištění a je potřeba, aby se zaregistrovala u jí zvolené zdravotní pojišťovny. Pro určení, kdo pak bude hradit za

Vaši matku zdravotní pojištění, je rozhodující, zda pobírá starobní důchod i z České republiky či pouze z ciziny, a pokud pobírá důchod pouze z ciziny, jaká je výše této dávky. V případě pobírání důchodu z důchodového systému České republiky by byla standardním poživatelem důchodu a pojištění by za ni hradil stát, a to bez ohledu na výši vypláceného důchodu. Pokud pobírá pouze starobní důchod z ciziny, mohl by za ni pojistné hradit též stát z důvodu dosažení důchodového věku platného pro ČR, ale pouze v případě, že nemá žádný příjem ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti, a její důchod z ciziny je menší než minimální mzda. Pokud důchod z ciziny je vyšší než minimální mzda, musí si Vaše matka hradit zdravotní pojištění sama, a to jako osoba bez zdanitelných příjmů (tzv. OBZP). Aktuální výše pojistného pro OBZP naleznete v sekci pro plátce. 

 Stát hradí zdravotní pojištění v prvé řadě za ty osoby s trvalým pobytem, kterým byl přiznán starobní důchod dle předpisů o důchodovém pojištění v ČR. Což však není Váš případ. Dále hradí stát zdravotní pojištění za pojištěnce, kteří sice dosáhli věku potřebného pro nárok na starobní důchod, ale nesplnili podmínky pro přiznání starobního důchodu a kteří nemají příjmy ze zaměstnání, ani ze samostatné výdělečné činnosti a nepobírají žádný důchod z ciziny, popřípadě je tento důchod z ciziny nižší než minimální mzda v ČR. I v tomto případě ale hovoříme o hranici důchodového věku vyplývajícího z platných právních předpisů ČR. Z Vašeho dotazu dovozuji, že jste narozen v roce 1960, tj. podle předpisů ČR dosáhnete důchodového věku platného v ČR pro odchod do starobního důchodu cca v 64 letech – na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení máte možnost si konkrétní věk, v němž je v ČR možné získat nárok na starobní důchod, ověřit. Teprve až dosáhnete věku, který je v ČR potřebný pro nárok na starobní důchod, můžete být zařazen mezi pojištěnce, za něž hradí pojištění stát. Samozřejmě to vše za podmínky, že bude důchod z ciziny nižší než minimální mzda a nebudete nijak výdělečně činný. Do té doby si buď musíte hradit zdravotní pojištění sám, jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů (platby OBZP viz sekce pro plátce), nebo budete pojistné hradit z případné Vaší výdělečné činnosti. V neposlední řadě za Vás může hradit pojištění stát z jiného titulu, například budete-li evidován jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce.  

V zásadě platí, že účast v systému veřejného zdravotního pojištění vzniká dnem získání trvalého pobytu. Z pohledu zákona o pobytu cizinců je zákonný zástupce dítěte narozeného na území ČR, který v ČR pobývá na základě povolení k trvalému pobytu, povinen do 60 dnů ode dne narození podat za narozeného cizince žádost o vydání povolení k trvalému pobytu. Současně platí, že v případě podání žádosti o povolení trvalého pobytu se pobyt narozeného cizince od okamžiku narození do právní moci rozhodnutí o této žádosti považuje za pobyt trvalý. Bližší informace k podání žádosti naleznete na webových stránkách Ministerstva vnitra. K registraci dítěte u zdravotní pojišťovny je proto třeba předložit doklad o tom, že výše uvedená žádost byla podána, Váš doklad o trvalém pobytu a rodný list dítěte, v němž jste zapsán. Vaše dítě bude v takovém případě účastno veřejného zdravotního systému ČR ode dne narození a pojištění za něj bude hradit stát. Následně bude nutné doložit zdravotní

pojišťovně výsledek rozhodnutí o podané žádosti. Protože uvádíte, že Vaše žena není účastna veřejného zdravotního systému, budete Vaše narozené dítě registrovat u té zdravotní pojišťovny, jejíž klientem budete v době narození Vy. 

Vzhledem k tomu, že nemáte trvalý pobyt v ČR, nemůžete být nadále účastna v systému veřejného zdravotního pojištění. V případě osob bez trvalého pobytu totiž nárok na účast v systému vzniká a zaniká výhradně v souvislosti s výkonem zaměstnání u zaměstnavatele se sídlem či trvalým pobytem na území ČR. Litujeme, ale pokud nejste zaměstnancem, nemůžete být již u nás pojištěna. Ukončení Vašeho pracovního poměru nám má povinnost nahlásit Váš zaměstnavatel, pakliže on tak neučiní, přechází tato povinnost na Vás. Ode dne ukončení zaměstnání je pak nutné, abyste si sjednala odpovídající komerční zdravotní pojištění. 

Je to osoba, která nemá po celý kalendářní měsíc příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti a není za ni plátcem stát. Vyměřovacím základem OBZP je minimální mzda.
Pojistné OBZP se platí za příslušné kalendářní měsíce a odvozuje z aktuální výše minimální mzdy. V roce 2016 činí výše minimální mzdy 9 900 Kč a měsíční pojistné z této výše činí 1 337 Kč. Splatnost pojistného je vždy do osmého dne následujícího měsíce.
V uvedeném případě pojistné platit nemusíte. Pojištěnec je osobou bez zdanitelných příjmů, pokud není zaměstnancem ani OSVČ a ani za ni neplatí pojistné stát a tyto skutečnosti trvají celý kalendářní měsíc. Ve Vašem případě se jedná o část měsíce, takže pojistné hradit nebudete.

OSVČ má vůči příslušné zdravotní pojišťovně dvě základní povinnosti. Na jedné straně jde o oznamovací povinnost a na straně druhé jde o povinnost hradit pojistné.

Oznamovací povinnost OSVČ spočívá především v povinnosti oznámit zdravotní pojišťovně  zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti do 8 dnů, kdy tuto činnost zahájila nebo ukončila (§ 10 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb.). Tuto povinnost lze splnit buď oznámením přímo zdravotní pojišťovně nebo využitím tzv. Jednotného registračního formuláře na živnostenském úřadě (§ 10a zákona č. 48/1997 Sb.). OSVČ, za kterou je plátcem pojistného stát má kromě toho povinnost oznámit i tuto skutečnost.

Za nesplnění oznamovací povinnosti hrozí pokuta až do výše 10 000 Kč (při opakovaném porušení dvojnásobek uložené pokuty).S plněním oznamovací povinnosti OSVČ souvisí povinnost sdělit své jméno, příjmení, trvalý pobyt, rodné číslo, IČO (pokud jej má přiděleno), obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, číslo bankovního účtu, pokud z něj bude odvádět pojistné. Tyto údaje je povinna doložit (§ 24 odst. 1 a 4 zákona č. 592/1992 Sb.).

Povinnost OSVČ hradit pojistné se skládá z hrazení záloh na pojistné a podání ročního přehledu o platbě pojistného, na jehož základě může vzniknout povinnost uhradit doplatek pojistného.

OSVČ je povinna nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání  za daný kalendářní rok, předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla pojištěna, přehled o svých příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení (dále jen Přehled), zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu, pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu.  Pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce, je OSVČ povinna tuto skutečnost doložit do 30. dubna a potom podává Přehled do 31. července.

Pro úplnost uvádíme, že do 8. dubna je OSVČ povinna odevzdat zdravotní pojišťovně Přehled i v případě, kdy není povinna podávat daňové přiznání. Změní-li se dodatečně údaje uvedené v podaném Přehledu jsou OSVČ povinny ohlásit změnu do 8 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděly a dlužné pojistné doplatit do 30 dnů ode dne, kdy se o něm dozvěděly. K tomuto účelu vyplní opravný Přehled (§ 24 odst. 2 a 3 zákona č. 592/1992 Sb.).

OSVČ platí pojistné formou záloh a doplatku pojistného. OSVČ zahajující samostatnou výdělečnou činnost platí v prvním roce měsíční zálohy z minimálního vyměřovacího základu, pokud si sama nestanoví zálohy vyšší. Pokud za OSVČ je zároveň i plátcem pojistného stát (důchodce, student apod.), nemusí tato osoba v prvním roce zálohy platit a pojistné zaplatí formou doplatku. Od druhého  roku podnikání platí OSVČ zálohy ve výši podle podaného přehledu o platbě pojistného.

Minimální záloha činí 13,5 % z minimálního měsíčního vyměřovacího základu. Minimálním měsíční vyměřovací základ se odvozuje z 50 % tzv. průměrné mzdy. Průměrná mzda se stanovuje pro účely důchodového pojištění na každý rok vyhláškou. Pro rok 2016 se vychází z částky průměrné mzdy ve výši 27 006 Kč a minimální záloha tak činí 1 823 Kč.

Ne všechny OSVČ musí dodržet minimální platbu zálohy. Minimum se netýká osob, za které hradí pojistné stát. Zálohy vůbec nemusí hradit ani zaměstnanci, pro něž samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem příjmů. Zvláštní pravidla pro placení záloh a dodržování minimálního vyměřovacího základu platí například i u dlouhodobé nemoci OSVČ nebo při péči o děti.

Maximální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění (na rozdíl od sociálního pojištění) již od rozhodného období roku 2013 neplatí. Pojistné se tedy hradí bez omezení horní hranice.

Rozhodným obdobím OSVČ je kalendářní rok. Nejkratším poměrným obdobím pro OSVČ je jeden kalendářní měsíc. To znamená, že výdělečná činnost, kterou OSVČ provozovala v kalendářním měsíci alespoň jeden den, se posuzuje, jako by tato činnost trvala celý měsíc.
Pokud jako OSVČ nejste zaměstnán ani za vás neplatí pojistné stát, pak v prvním roce podnikání musíte platit zálohy alespoň v minimální měsíční výši (viz dotaz č. 3). V dalších letech budete platit zálohy v takové výši, jaké Vám vyjdou na základě ročního Přehledu o příjmech a výdajích za daný rok, nejméně však v minimální výši.  Záloha na daný měsíc je splatná v průběhu měsíce, na který se vztahuje, až do osmého dne měsíce následujícího.Za den platby pojistného se nepovažuje den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu plátce pojistného, ale den, kdy došlo k připsání pojistného na účet zdravotní pojišťovny.

Za kalendářní měsíce, v nichž byla osoba samostatně výdělečně činná uznána po celý kalendářní měsíc práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocen, nemusí platit zálohy na pojistné. Toto ustanovení ji však nezbavuje povinnosti zaplatit při ročním vyúčtování pojistné z celého příjmu (po odečtení výdajů) dosaženého z výdělečné činnosti za rozhodné období.

V měsících, ve kterých byla OSVČ po celý kalendářní měsíc uznána práce neschopnou a měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, však nemusí při ročním vyúčtování dodržet minimální vyměřovací základ.

OSVČ, která byla nemocná například po celý květen a červen 2016 a měla v těchto měsících nárok na nemocenské pojištění OSVČ, nemusí hradit zálohy a ani nebude muset dodržet minimální vyměřovací základ OSVČ za tyto měsíce. Pokud neměla nárok na nemocenské, pak sice zálohy hradit nemusí, ale při výpočtu doplatku musí dodržet minimum za tyto dva měsíce.

Penále nepředepíše, pokud plátce prokáže, že provedl platbu na účet příslušné zdravotní pojišťovny ale pod nesprávným variabilním symbolem (§ 18 zákona č. 592/1992 Sb.). Správnost přiřazení platby však musíte pochopitelně doložit.

Zahájení podnikání musí oznámit každá OSVČ (viz dotaz č. 1) a to i OSVČ, za kterou je plátcem pojistného stát – do této skupiny patří i poživatelé důchodu. Musíte tedy do 8 dnů oznámit zdravotní pojišťovně zahájení podnikání – samostatně výdělečnou činnost. Na Vás se bude vztahovat pravidlo, že pokud je za osobu zahajující samostatně výdělečnou činnost plátcem pojistného i stát, není tato osoba v prvním kalendářním roce této činnosti povinna platit zálohy na pojistné a pojistné zaplatí formou doplatku na základě ročního vyúčtování. Ve druhém a v následujících letech se výše zálohy stanoví procentní sazbou (13,5 %) z měsíčního vyměřovacího základu. Pro takovouto osobu neplatí minimální vyměřovací základ.

Pokud je hlavním zdrojem příjmu zaměstnání, není OSVČ povinna platit zálohy na zdravotní pojištění z podnikání. Jako OSVČ je však povinna splnit  oznamovací povinnost vůči příslušné zdravotní pojišťovně do 8 dnů od vzniku samostatné výdělečné činnosti a zaregistrovat se jako OSVČ. Po podání daňového přiznání jste povinna nejpozději do 1 měsíce ode dne, ve kterém jste měla podat daňové přiznání za daný kalendářní rok, předložit zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v daném roce pojištěna, přehled o příjmech a výdajích na příslušném formuláři.

Doplatit pojistné na zdravotní pojištění jste povinna do 8 dnů po dni, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích.

Pojem mateřská nebo rodičovská dovolená se vztahuje pouze na zaměstnance (jde o pojmy ze zákoníku práce – viz § 195 až 198) a pro podnikatele tak vlastně nemá význam. Při obou typech dovolené lze podnikat (pokud to není v rozporu s příslušným zaměstnáním) a za osobu na mateřské nebo rodičovské dovolené hradí pojistné stát, takže pro takovou OSVČ platí stejná pravidla jako pro zaměstnance, který je zároveň OSVČ a hradí za něj pojistné na zdravotní pojištění stát.

Pro samotnou OSVČ (tedy OSVČ, která není zaměstnancem) při péči o dítě je nutno rozlišovat tři jiné situace:

- pobírání peněžité pomoci v mateřství,

- příjem rodičovského příspěvku,

- celodenní osobní a řádná péče o jedno dítě do 7 nebo dvě děti do 15 let věku.

V prvních dvou případech hradí pojistné i stát. Možnost pobírání peněžité pomoci nebo rodičovského příspěvku a jejich výši při souběhu se samostatnou výdělečnou činností řeší zákony v sociálním pojištění (zákon o nemocenském pojištění, zákon o státní sociální podpoře apod.).

Pokud OSVČ nepobírá peněžitou pomoc v mateřství ani rodičovský příspěvek a ani za ni není plátcem pojistného stát z jiného důvodu a přitom stále pečuje celodenně osobně a řádně o jedno dítě do 7 nebo dvě děti do 15 let věku, může uplatnit úlevy při platbě pojistného. Tato OSVČ nemusí například dodržet minimální vyměřovací základ, přestože za ni nehradí pojistné stát. Pro dodržení podmínek celodenní osobní a řádné péče však platí přísná pravidla: dítě nesmí být v mateřské škole (jeslích apod.) déle než 4 hodiny denně a osobní péči nelze nahradit péčí jiné zletilé osoby.

Odpověď se liší podle toho, zda pojistné hradí zaměstnavatel nebo sám pojištěnec. Zaměstnavatel je plátcem pojistného za zaměstnance. Pojištěnec si platí pojistné buď jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) nebo jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP). V obecné rovině pak je nutno podotknout, že u zaměstnanců a OSVČ platí pro některé skupiny pojištěnců úleva, kdy nemusí dodržet předepsané minimum (jde např. o osoby, za které hradí pojistné stát).

Zaměstnavatelé a OBZP:

Minimální měsíční zdravotní pojistné činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Minimální vyměřovací základ u zaměstnanců a OBZP je minimální mzda. Ta je v roce 2016 stanovena na 9 900 Kč. Minimální měsíční zdravotní pojistné představuje 1 337 Kč.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)

U OSVČ je minimální měsíční vyměřovací základ definován jako dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Pro rok 2016 činí průměrná měsíční mzda 27 006 Kč.

Minimální měsíční vyměřovací základ pro rok 2016 je 13 503 Kč. Z toho minimální měsíční záloha na pojistné je po zaokrouhlení rovna částce 1 823 Kč. Tuto zálohu byla OSVČ povinna uhradit již za měsíc leden 2016, kromě osob, kterým nebyl stanoven minimální vyměřovací základ.

Pro zdravotní pojištění není stanovena maximální výše pojistného. Pojistné se platí ze stanoveného vyměřovacího základu bez omezení jeho výše.

Maximální výše pojistného byla pro OSVČ i zaměstnance stanovena až do roku 2012. Od roku 2013 již toto omezení neplatí. U sociálního pojištění platí pro stanovení maximálního odvodu odlišná pravidla.

Čísla účtů ZP MV ČR jsou pro všechny plátce pojistného centralizovány a jsou stejné bez ohledu na příslušnost k pobočce ZP MV ČR.


Typ plátce pojistného

Číslo účtu

Banka

Typ platby

Variabilní symbol

Zaměstnavatelé

0004220422/0300

ČSOB

Pojistné

OSVČ, OBZP

0004220422/2700

UniCredit Bank

Pojistné

OSVČ, OBZP

0004220422/0800

ČS a.s.

Pojistné

Tyto účty budou v důsledku změny zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, postupně nahrazeny účty u ČNB. Povinné používání účtů vedených u ČNB pro veřejné zdravotní pojištění platí s účinností od února 2017. Věnujte proto zvýšenou pozornost oznámením pojišťovny i oznámením v médiích, abyste změny platebních údajů realizovali včas.

Variabilním symbolem platby pro OSVČ a OBZP je rodné číslo, případně číslo pojištěnce přidělené ZP MV ČR. Variabilním symbolem platby zaměstnavatele je IČ, doplněné na 9. a 10. místě nulami, pokud tato místa neoznačují číslo organizační jednotky plnící povinnosti plátce pojistného. Konstantní symbol platby při bezhotovostní platbě je 3558, při platbě složenkou 3559.

Aktuální sazba penále činí 0,05 % z dlužné nebo opožděné částky za každý den prodlení. Zdravotní pojišťovny jsou povinny po plátcích penále vymáhat.

 

Zdravotní pojišťovna může vyměřit přirážku k pojistnému zaměstnavateli, jestliže u něj v uplynulém kalendářním roce došlo k opakovanému výskytu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání ze stejných příčin. Přirážka může být až do výše 5 % z podílu na jím hrazeném pojistném všech zaměstnanců, tzn. 5 % z té části zdravotního pojištění, kterou platí zaměstnavatel. Pojistné činí 13,5 % z příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem a zaměstnavatel hradí dvě třetiny této částky a třetinu sráží zaměstnanci. Případná přirážka činí 5 % jen z té části pojistného všech zaměstnanců za uplynulý rok, kterou hradí zaměstnavatel. Činilo-li odvedené pojistné za uplynulý rok 300 000 Kč, může přirážka být až do výše 5 % z 200 000 Kč, tj. 10 000 Kč. Přirážka se platí jednorázově na účet zdravotní pojišťovny.

V této souvislosti je nutno připomenout jednu důležitou povinnost zaměstnavatelů. Ti jsou povinni zasílat příslušné zdravotní pojišťovně měsíčně kopie záznamů o pracovních úrazech. Při nesplnění této povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit pokutu až do výše 100 000 Kč.

 

Nejdříve zdravotní pojišťovna vyzve plátce k dobrovolné úhradě penále (dlužného pojistného). Pokud nebude penále uhrazeno, může být vystaven výkaz nedoplatků nebo ve sporných případech je zdravotní pojišťovnou zahájeno správní řízení. V rámci správního řízení je vydáno správní rozhodnutí – platební výměr, kterým je plátce zavázán zaplatit vyměřené penále. V obou případech (tedy v případech předepsání výkazu nedoplatků i v případě vystavení platebního výměru) má klient možnost obrany.

Proti výkazu nedoplatků lze zdravotní pojišťovně podat do 8 dnů písemné námitky, pokud plátce nesouhlasí s existencí dluhu nebo s jeho výší. Ve sporných případech zdravotní pojišťovna výkaz nedoplatků zruší a v případě, že dluh dále existuje, zahájí správní řízení a vystaví platební výměr. Proti platebnímu výměru je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů od jeho písemného doručení k rozhodčímu orgánu zdravotní pojišťovny. V odvolání je nutné podrobné zdůvodnění, z jakého důvodu k pochybení došlo.

V případě penále může zdravotní pojišťovna nebo její nezávislý Rozhodčí orgán odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při předepsání penále. U penále do 20 000 Kč je příslušná k rozhodování samotná zdravotní pojišťovna a u penále nad 20 000 Kč nebo při uložení pokuty či vyměření přirážky k pojistnému rozhoduje Rozhodčí orgán. O prominutí pokuty, přirážky k pojistnému nebo penále se rozhoduje na základě písemné žádosti plátce, přičemž tato žádost musí být podána nejpozději do nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla uložena pokuta, předepsáno penále nebo vyměřena přirážka. U pojistného o odstranění tvrdosti nelze rozhodovat. O odstranění tvrdosti nelze dále rozhodnout:

  • není-li předem uhrazeno pojistné splatné do dne vydání rozhodnutí o prominutí,
  • na plátce již byl vydán návrh na zahájení insolvenčního řízení,
plátce vstoupil do likvidace.

Zjistí-li zaměstnavatel (OSVČ, OBZP) přeplatek na pojistném z jakéhokoliv důvodu, požádá pojišťovnu o vrácení tohoto přeplatku. ZP je povinna přeplatek vrátit plátci nebo jeho právnímu nástupci do jednoho měsíce od jeho zjištění, pokud nemá plátce jiný splatný závazek vůči ZP. Jinak se přeplatek použije k úhradě nedoplatku. ZP zpravidla přeplatek vrátí až na základě provedené kontroly. Druhý možný způsob je, že si (nejlépe až na základě domluvy se ZP) o tento přeplatek sníží následují odváděné pojistné. Nárok na vrácení přeplatku se promlčuje za 10 let od uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl.

U OSVČ se za žádost o vrácení přeplatku považuje podání přehledu o příjmech a výdajích, vyplývá-li z něho přeplatek.

V případě, že má plátce vůči zdravotní pojišťovně více splatných závazků je povinen je splácet v tomto pořadí dle zákona č. 592/1992 Sb.:

  • pokuty,
  • přirážky k pojistnému,
  • nejstarší nedoplatky pojistného,
  • běžné platby pojistného,
  • penále.

Jednotlivé dlužné částky je plátce povinen splácet ve stanoveném pořadí samostatně na příslušné účty ZP. Pokud plátce toto pořadí nedodrží, je ZP oprávněna jeho platbu ve stanoveném pořadí použít.

Nedoplatky pojistného, jejichž výše v úhrnu nepřesahuje u jedné zdravotní pojišťovny 50 Kč, nelze vymáhat.

Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za jeden kalendářní rok nebo pokud plátce prokáže, že poslal platbu příslušné ZP, ale pod nesprávným variabilním symbolem.

 

Oznamovací povinnosti plátců je stanovena podle § 10 odst. 1) a odst. 2) zák. č. 48/1997 Sb.:

Zaměstnavatel je povinen nejpozději do 8 dnů od vzniku skutečnosti provést oznámení o:

  • nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení, kde kromě jména, příjmení, rodného čísla sdělují také i údaj o trvalém pobytu zaměstnance,
  • změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud mu tuto skutečnost sdělil
  • skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za ně pojistné.

POZOR: Za nesplnění těchto povinností může ZP uložit zaměstnavateli pokutu do výše 200 000 Kč. Při opakovaném porušení až do výše dvojnásobku uložené pokuty.

Povinnosti plátců podle § 25 Zákona č. 592/1992 Sb. :

Zaměstnavatelé jsou povinni při plnění oznamovací povinnosti sdělit obchodní název, právní formu právnické osoby (společnost s ručením omezeným, akciová společnost, komanditní společnost, družstvo, společenství vlastníků, veřejná obchodní společnost atd), sídlo, IČO a číslo bankovního účtu, ze kterého budou platit pojistné. Je-li zaměstnavatel fyzická osoba – potom jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště. Dále jsou povinni sdělit ukončení své činnosti, zrušení organizace nebo vstup do likvidace.

Zaměstnavatelé jsou povinni nejpozději v den splatnosti pojistného předat každé ZP, u které jsou pojištěni její zaměstnanci, přehled o platbách pojistného, který obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců pojištěných u příslušné ZP, celkovou výši pojistného vypočtenou jako součet pojistného zaměstnanců a počet zaměstnanců, které se údaje vztahují.

POZOR: Za neplnění nebo porušení těchto povinností může ZP uložit plátci pokutu do výše 50 000 Kč.

K tomu mají k dispozici na každé pobočce i na našich internetových stránkách tyto formuláře:

Hromadné oznámení zaměstnavatele za měsíc (pro odhlašování, přihlašování zaměstnanců apod.) a Přehled o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele.

Pro plnění těchto oznamovacích povinností mohou plátci využívat i elektronické komunikace –

E - komunikace, která je bezplatně zřízena na našich internetových stránkách – www.zpmvcr.cz. Veškeré podrobnosti a pokyny naleznou v sekci Uživatelský manuál.

Zaměstnavatelé jsou dále povinni vést průkaznou evidenci o uskutečněných platbách. Na žádost příslušné ZP jsou povinni předložit údaje rozhodné pro výpočet pojistného včetně rodného čísla každého zaměstnance.

Za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle § 6 zák. č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou:

  • osoby, která má pouze příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně z příjmu nebo jsou od této daně osvobozeny
  • žáka a studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku
  • osoby činné na základě dohody o provedení práce
  • osoby, která v pracovním poměru vykonává sjednané práce jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele ( dříve „zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc“), která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu ve výši, která je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištěním
  • člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, vykonává práci, za kterou má odměnu a v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu (tzn. příjmu, který zakládá účast na nemocenském pojištění – od částky 2 500 Kč)
  • osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, která v kalendářním měsíci nedosáhla započitatelného příjmu
  • dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu

Nově se za zaměstnance považují např. členové statutárních orgánů (členové představenstva, členové správních a dozorčích rad), uvolnění i neuvolnění zastupitelé, členové komisí, volení a jmenovaní funkcionáři sdružení a spolků, jednatelé a společníci s.r.o., komanditisté.

Od 1. 1. 2010 zaměstnavatel platí pojistné na zdravotní pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

K zásadní změně došlo v definici dne, který se považuje za den platby pojistného. Za den platby se považuje den, kdy došlo k připsání pojistného na účet zdravotní pojišťovny. Stejný postup je i při platbách pojistného poštovní poukázkou - složenkou. V těchto případech je posun ještě výraznější, protože držitel poštovní licence (tj. Česká pošta) je povinen předat platbu poskytovateli platebních služeb (tj. bance vedoucí účet) do dvou pracovních dnů ode dne, kdy ji přijal, a ten je povinen ji převést na samostatný účet do konce následujícího pracovního dne.

Sazba pojistného na zdravotní pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. Vám však strhává pouze 4,5 % a 9 % odvádí za vás zaměstnavatel. Minimální odvod pojistného na zdravotní pojištění je 13,5 % z minimální mzdy, která od 1.8.2013 činí 8 500 Kč, tzn. částka 1 148 Kč (od roku 2007 až do 31.7. 2013 byla minimální mzda 8 000 Kč a minimální pojistné tak činilo 1 080 Kč).

VZ zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmu (§ 6 zák. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní či nepeněžní podobě nebo formou výhod poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru nebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Do VZ zaměstnance se nezahrnují tyto příjmy:

  • náhrada škody podle zákoníku práce
  • odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné
  • odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních předpisů
  • věrnostní přídavek horníků
  • odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vynález nebo zlepšovací návrh neměl souvislost s výkonem zaměstnání
  • jednorázová sociální výpomoc poskytnutá k překlenutí mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku požáru či jiné živelné pohromy
  • plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku od skončení zaměstnání

Pojistné se stanoví z VZ, nejméně však z minimálního. Minimálním VZ je minimální mzda. Od 1.8. 2013 představuje minimální mzda částku 8 500 Kč a tedy minimální výše pojistného na zdravotní pojištění u zaměstnance je 1 148 Kč (od roku 2007 až do 31.7. 2013 byla minimální mzda 8 000 Kč a minimální pojistné tak činilo 1 080 Kč).

Minimální VZ neplatí pro osobu:

  • za kterou je plátcem pojistného stát,
  • s těžkým smyslovým, tělesným nebo mentálním postižením,
  • která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod,
  • která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě ve věku do 7 let nebo o 2 děti ve věku do 15 let,
  • která současně vedle zaměstnání je OSVČ a v daném měsíci je za OSVČ odvod alespoň minimálního ZP a tato skutečnost byla oznámena zdravotní pojišťovně) pokud tyto skutečnosti trvaly celý kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je skutečný příjem.

Minimální VZ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud:

  • zaměstnání netrvalo po celý měsíc,
  • bylo zaměstnanci poskytnuto volno pro důležité osobní překážky v práci
  • zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou je plátcem pojistného i stát.

Od 1. 1. 2008 byl i pro zaměstnance stanoven maximální VZ, který byl v uplynulých letech stanoven pouze pro osoby samostatně výdělečně činné. Výše maximálního vyměřovacího základu je určena sedmdesátidvounásobkem průměrné mzdy, kterou byla pro rok 2012 částka 25 137 Kč a maximální roční vyměřovací základ zaměstnance činil 1 809 864 Kč. Od roku 2013 však souvislosti s přijetím vládního daňového balíčku dochází ke zrušení maximálních vyměřovacích základů pro rozhodná období 2013 až 2015.

Dosáhne-li zaměstnanec v daném roce u jednoho zaměstnavatele maximálního vyměřovacího základu, dále z částky přesahující toto maximum neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel pojistné. Bude-li z důvodu souběhu příjmů od více zaměstnavatelů za celý kalendářní rok odvedeno pojistné i z částky přesahující toto maximum, může zaměstnanec na základě písemné žádosti doložené potvrzeními od všech zaměstnavatelů požádat zdravotní pojišťovnu o vrácení přeplatku na pojistném. Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za rok.

Pojistné na zdravotní pojištění je zaměstnanec povinen odvádět ze všech zaměstnání, kterým se pro účely zdravotního pojištění rozumí činnost zaměstnance, ze které mu plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle §6 zák. 586/1992 Sb., ale pouze do výše maximálního vyměřovacího základu. V praxi to znamená, že při více zaměstnavatelích se maximální vyměřovací základ stanovuje až po skončení celého kalendářního roku, tzn.  že zaměstnanec bude odvádět zdravotní pojištění u všech zaměstnavatelů celý kalendářní rok a po jeho uplynutí jsou mu všichni zaměstnavatelé na základě žádosti povinni potvrdit výši vyměřovacího základu, ze kterého bylo odvedeno zdravotní pojištění za daný rok a zaměstnanec podá  zdravotní pojišťovně žádost o vrácení přeplatku. Od roku 2013 však souvislosti s přijetím vládního daňového balíčku dochází kezrušení maximálních vyměřovacích základů pro rozhodná období 2013 až 2015.

Je-li úhrn vyměřovacích základů zaměstnance vyšší než je zákonem stanovený maximální vyměřovací základ, vrací zdravotní pojišťovna zaměstnanci přeplatek jen na základě písemné žádosti. Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo za zaměstnance odvedeno pojistné a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti.

Změnil-li zaměstnanec v průběhu kalendářního roku zdravotní pojišťovnu, předkládá žádost každé z nich. Přeplatek vrací každá zdravotní pojišťovna v poměrné výši k součtu doložených vyměřovacích základů.

Žádost o vrácení přeplatku na pojistném uplatní zaměstnanec na tiskopise Žádost zaměstnance o vrácení přeplatku na pojistném na zdravotní pojištění. Součástí formuláře je Poučení k vyplnění. Žádost a Poučení najdete na našich www stránkách v sekci Plátci pojistného – Zaměstnavatelé – Formuláře.

Přílohami k žádosti jsou potvrzení od jednotlivých zaměstnavatelů o výši vyměřovacího základu za kalendářní rok a výši pojistného pro výpočet poměrné výše přeplatku na pojistném v případě změny zdravotní pojišťovny. Součástí formuláře je Poučení k vyplnění, které obsahuje kódy a názvy zdravotních pojišťoven v případě výpočtu poměrné výše přeplatku.

Pokud je OSVČ zároveň zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu OSVČ přesáhl maximální výši, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ OSVČ. Je-li přesahující částka vyšší než vyměřovací základ OSVČ (tzn. vyměřovací základ je po snížení nulový), sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance. Předchozí věty fakticky znamenají, že příjem (dosažený vyměřovací základ) ze zaměstnání snižuje maximální vyměřovací základ v samostatné výdělečné činnosti. Pokud bylo maxima dosaženo již v zaměstnání, resp. Ve více zaměstnáních, je vyměřovací základ OSVČ nulový. Případný zbývající přeplatek bude řešen podle metodiky příslušného tiskopisu.

Ustanovením § 3a odst. 5  zák. č. 592/1992 Sb., v platném znění, je dáno, že pokud je OSVČ současně zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu OSVČ přesáhl maximální výši vyměřovacího základu, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ OSVČ. Vzhledem k tomuto ustanovení lze vyřídit žádost zaměstnance, který je zároveň OSVČ, až po podání Přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém byl překročen maximální vyměřovací základ. Pokud tedy podá zaměstnanec, který je zároveň OSVČ žádost před podáním Přehledu, zašle mu zdravotní pojišťovna potvrzení o převzetí žádosti s tím, že s ohledem na ustanovení § 3a odst. 5 zák. č. 592/1992 Sb., v platném znění, bude žádost vyřízena až po podání Přehledu o příjmech a výdajích za příslušný kalendářní rok.

Pokud onemocníte v ochranné lhůtě (od 1. 1. 2008 je ochranná lhůta 7 dní) oznámíte tuto skutečnost příslušné ZP až ve chvíli, kdy budete příjemcem dávek nemocenského pojištění. Po celé období nemoci nebudete zdravotní pojištění hradit, protože 21 dní sice budete OBZP, ale bez povinnosti hradit zdravotní pojištění a  po této době, kdy se stanete příjemcem dávek nemocenského pojištění, bude za Vás plátcem pojistného stát. Toto neplatí pro zaměstnance, který je zároveň OSVČ a kterému byl ukončen pracovní poměr u zaměstnavatele. Ode dne ukončení zaměstnání se stává samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmu s povinností hradit zálohy jako OSVČ.

Podle zákona musí být pojistné odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda. Je-li alespoň u jednoho zaměstnavatele nebo v součtu od dvou nebo více zaměstnavatelů zabezpečen odvod pojistného v minimální výši, nemusí být u druhého zaměstnavatele dodržen minimální vyměřovací základ. Pokud naopak součet příjmů nedosáhne v kalendářním měsíci, za který se platí minimálního vyměřovacího základu, pověří zaměstnanec jednoho zaměstnavatele odvodem pojistného do povinné minimální výše (jinak řečeno doplatí prostřednictvím jednoho ze zaměstnavatelů). V tomto konkrétním případě součet příjmů dosahuje minimální mzdy.

Odstupné vyplacené podle zákoníku práce patří mezi zákonem stanovené výjimky, ze kterých se zdravotní pojistné neodvádí.

Od 1.1.2010 došlo ke změně v klasifikaci invalidity a jsou zavedeny tři stupně podle míry postižení a tím poklesu pracovní schopnosti – I.,II. a III. stupeň . Odpočet pro státem hrazené pojištěnce, kterými jsou osoby závislé na péči jiné osoby ve II. a III. stupni anebo úplně závislé, bylo možné uplatnit pouze do 31. 7. 2004. Od 1. 8. 2004 však byla tato možnost zákonem zrušena. Pokud je zaměstnanec zároveň státem hrazený pojištěnec (důchodce, invalidní aj.), odpočet se neprovádí, ale je odváděno pojistné ze skutečného příjmu a nemusí splňovat minimální vyměřovací základ jako ostatní zaměstnanci. Od 30. 3. 2005 byla obnovena možnost uplatnění odpočtu pro úzce vymezený okruh zaměstnavatelů a pojištěnců. Nárok na odpočet má osoba, která má přiznaný invalidní důchod a současně je zaměstnána u zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců tzv. „chráněné dílny“.

Od 1. 1. 2010 je vyměřovacím základem pro stanovení pojistného za státem hrazené pojištěnce 5 355 Kč, tzn. tato částka je i odpočet pro výše zmíněné zaměstnavatele.

Z dohody o provedení práce zaměstnavatel zdravotní pojistné neodvádělo do 31.12.2011.S účinností od 1.1.2012 dochází společně s novelizací zákoníku práce ke zpřísnění podmínek pro odvod zdravotního pojištění a výjimka už nebude platit neomezeněOsoby činné na základě dohody o provedení práce budou platit pojistné na zdravotní pojištění dosáhnou-li v kalendářním měsíci příjmu přesahující částku 10 000 Kč (tzn. 10 001 Kč) . Pokud někdo pracuje na Dohodu o provedení práce a nemá jiný příjem a dohoda o provedení nepřesáhne 10 000 Kč, musí si hradit zdravotní pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP).

„Zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc“ je dnes termín, který zákoník práce nezná. V zákoně č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, se za zaměstnance nepovažuje podle § 5 písm. a) 4. - osoba, která v pracovním poměru vykonává sjednané práce jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele a která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu, který zakládá účast na nemocenském pojištění, tj. 2 500 Kč od 1. 1. 2012.

Je to zaměstnání, jehož obsahem je pracovní činnost tak malého rozsahu, že započitatelný příjem z něj nepřesahuje 2 500 Kč za měsíc. tzn. že z částky do 2 499 Kč se pojistné neodvádí.

Za studium na středních školách se pro účely zdravotního pojištění považuje i studium na vyšších odborných školách. Studium začíná od počátku školního roku prvního ročníku a jestliže pokračuje bez přerušení tak končí vykonáním závěrečné zkoušky nebo maturitní zkouškou. Za studenta je plátcem pojistného stát ještě po dobu školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia, pokud dítě nenastoupí do práce.

Pokud ukončíte studium řádně, tzn. absolvováním v příslušném studijním programu, přičemž dnem ukončení je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia, považuje se měsíc, v němž bylo studium ukončeno a měsíc po něm následující za soustavnou přípravu na budoucí povolání a plátcem zdravotního pojištění je stát. Pokud dojde k ukončení studia jinak než řádně (zanecháním studia, vyloučením apod.), již od následujícího dne po ukončení není splněna podmínka soustavné přípravy na budoucí povolání a přestáváte být studentem a nebudete patřit do kategorie, za kterou je plátcem pojistného stát.

Předně je třeba zdůraznit, že z hlediska zařazení do kategorie osob, za kterou je plátcem pojistného stát, není rozhodující, zda se jedná o studium presenční (denní), distanční (dálkovou formu) nebo jeho kombinaci. Podmínkou pro zařazení do této kategorie je studium na vysoké škole, která dle MŠMT ČR patří mezi školy poskytující soustavnou přípravu na budoucí povolání a student nesmí být starší 26 let. Na placení pojistného za tohoto studenta nemá vliv ani skutečnost, že student souběžně vykonává výdělečnou činnost, ze které plyne účast na nemocenském pojištění. Pokud se jedná o studenta takovéhoto typu studia, bude zařazen do kategorie, za kterou je plátcem pojistného stát a ze zaměstnání bude také odváděno pojistné, ale pouze ze skutečného výdělku (nemusí splňovat minimální vyměřovací základ).

Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce:

a) nezaopatřené děti (nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře) – patří sem zejména děti do ukončení povinné školní docházky a dále pak děti do 26. let, kteří se soustavně připravují na budoucí povolání (studium SŠ, VŠ apod.);

b) poživatele důchodů z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky;

c) příjemce rodičovského příspěvku;

d) ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění;

e) uchazeče o zaměstnání v evidenci úřadu práce;

f) osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované, a to za podmínky, že nejsou podle potvrzení plátce dávky pomoci v hmotné nouzi v pracovním ani obdobném vztahu ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejde o poživatele starobního důchodu, invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě,

g) osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), a osoby pečující o tyto osoby, a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),

h) osoby konající službu v ozbrojených silách, s výjimkou vojáků z povolání, a osoby povolané k vojenskému cvičení,

i) osoby ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody;

j) příjemce dávek nemocenského pojištění, kteří by si jinak museli hradit pojistné sami jako samoplátci (OBZP);

k) osoby, které jsou invalidní ve třetím stupni nebo které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo starobního důchodu a nemají příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívají žádný důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy;

l) osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, nejde-li o osoby uvedené v písmenu c) nebo d). Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti,

m) mladistvé umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy,

n) osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu na základě smlouvy s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu, pokud není dobrovolník plátcem pojistného podle § 5 zákona č. 48/1997 Sb. nebo za něj není plátcem pojistného stát podle předchozích písmen a) až m),

o) manželé nebo registrovaní partneři státních zaměstnanců podle zákona o státní službě nebo jiných zaměstnanců v organizačních složkách státu, pokud je následují do místa jejich vyslání k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu zahraniční služby se souhlasem této organizační složky státu, a nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 zákona č. 48/1997 Sb. nebo nejsou osobami vykonávajícími obdobné činnosti podle práva cizího státu, do kterého byli jejich manželé nebo registrovaní partneři vysláni k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu zahraniční služby,

p) cizince, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu na území České republiky za účelem poskytnutí dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti,

q) žadatele o udělení mezinárodní ochrany a jeho dítě narozené na území České republiky, cizince, jemuž bylo vydáno potvrzení o strpění pobytu na území České republiky, a jeho dítě narozené na území, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti,

r) příjemci starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32 zákona o důchodovém pojištění, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 22 odst. 4 nebo § 23 odst. 6 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření; při stanovení tohoto věku u žen se postupuje stejně jako u mužů stejného data narození. 

Student, který dosáhl věku 26 let, již skutečně nepatří mezi pojištěnce, za které by hradil zdravotní pojištění stát. Vaše dcera si bude muset hradit zdravotní pojištění sama, a to jako osoba bez zdanitelných příjmů (tzv. OBZP – bližší informace o platbách, číslech účtů apod. naleznete v sekci „Plátci“).

Je tedy nutné, aby nám Vaše dcera tuto skutečnost nahlásila, tj. vyplnila příslušný formulář „Oznámení pojištěnce o změně údajů“ a přihlásila se tak ke kategorii: osoba bez zdanitelných příjmů (samoplátce). Pokud by začala podnikat, stala by se zaměstnancem, popřípadě by se dostala do situace, kdy by za ní měl hradit pojištění stát (např. ukončila by studium a přihlásila se na úřad práce), je nutné nám tuto skutečnost opět nahlásit. Pouze upozorňujeme, že nástup zaměstnance do zaměstnání oznamuje zdravotní pojišťovně přímo zaměstnavatel. 

Pokud Vám skončí zaměstnání a zůstanete nezaměstnaná, máte možnost zaevidovat se na příslušném úřadu práce podle místa trvalého pobytu. Za osoby vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání je plátcem zdravotního pojištění stát, přičemž není rozhodující, zda Vám vznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti či nikoli. Tuto skutečnost jste povinna pojišťovně oznámit (doložit dokladem) do 8 dnů.

V případě, že se nezaregistrujete na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nebudete mít příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti pak vzhledem k věku Vašich dětí může být za Vás plátcem pojistného stát za podmínky, že budete o děti celodenně osobně pečovat. Podmínka celodenní péče se považuje u dětí předškolního věku za splněnou i tehdy, pokud je dítě umístěno v mateřské škole či jiném obdobném zařízení, ale maximálně 4 hodiny denně. Rovněž v tomto případě je Vaší povinností informovat zdravotní pojišťovnu o vzniklé situaci, tj. vyplnit prohlášení osoby pečující o děti, v němž stvrdíte podpisem, že Vaše situace skutečně odpovídá jednotlivým podmínkám zákona. Pokud Vaše děti nejsou pojištěny u naší zdravotní pojišťovny, popřípadě zde pojištěny jsou, ale v systému nebude záznam o rodičovské vazbě, bude ještě nutné doložit rodné listy Vašich dětí, popřípadě Váš občanský průkaz, jsou-li v něm děti zapsány. Až by pak Vaše děti začaly chodit do školy a nadále byste neměla zaměstnání a ani nepodnikala, platil by za Vás nadále pojištění stát do dosažení 15 let jejich věku, neboť podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i po dobu návštěvy školy (dítě ale nesmí být umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem, ani navštěvovat tzv. družinu). Nárok na zařazení do této kategorie se totiž řídí i věkem dětí – akceptováno bude jen v případě, že budete osobně pečovat o jedno dítě do 7 let nebo nejméně o dvě do 15 let věku. 

Váš dotaz je třeba vnímat ve dvou rovinách. První je skutečnost, že Váš manžel má výdělky na základě dohody o provedení práce. Činnosti vykonávané ve vazbě na dohodu o provedení práce (DPP) jsou po dosažení částky měsíčního výdělku vyšší než 10.000 Kč již považovány za zaměstnání a zaměstnavatel standardně za takovou osobu odvádí pojistné jako za zaměstnance. Pokud Váš manžel má příjmy z DPP nižší než 10.000 Kč, není z pohledu zákona č. 48/1997 Sb. považován za zaměstnance, nebude mu strhávat a odvádět pojistné zaměstnavatel a musí si hradit pojistné jiným způsobem, tj. například za něho může při splnění zákonných podmínek hradit pojistné stát, nebo si bude hradit pojistné jako samoplátce, tzv. osoba bez zdanitelných příjmů.

Jednou ze situací, kdy za pojištěnce hradí pojistné stát, je, když pojištěnec (rodič) osobně, celodenně a řádně pečuje o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. V případě dítěte předškolního věku se podmínka celodenní péče považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě umístěno v předškolním zařízení na dobu, která nepřevyšuje 4 hodiny denně. Další podmínkou je, že tato pečující osoba nemá příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti. Protože práce vykonávané na základě dohody o provedení práce, jak je uvedeno výše, nejsou považovány za zaměstnání při výdělku do 10.000 Kč, bude v takovém případě možné, aby za Vašeho manžela hradil pojištění stát – podmínkou samozřejmě je, aby nám tuto skutečnost oznámil a doložil, že je otcem dítěte (rodný list nebo záznam o dítěti v občanském průkazu). Dále bude vyzván k podepsání čestného prohlášení, kde stvrdí, že veškeré podmínky, které zákon požaduje, splňuje (tj. že nemá příjmy ze zaměstnání, dítě nenavštěvuje školku atd.). Pokud však jeho příjmy jsou vyšší než uvedená hranice, musí za

něho odvádět pojistné zaměstnavatel; nárok na zařazení mezi „státní pojištěnce“ z důvodu péče o dítě mu nevznikne. 

Za příjemce rodičovského příspěvku je plátcem pojistného stát a rovněž tak za ženy na rodičovské dovolené. Ač již rodičovský příspěvek nepobíráte, nadále za Vás tedy bude platit pojištění stát do 3 let věku dcery, neboť čerpáte v zaměstnání zákonnou rodičovskou dovolenou (dle zákoníku práce náleží rodičovská dovolená oběma rodičům, a to do 3 let věku dítěte). Po ukončení rodičovské dovolené se samozřejmě můžete dohodnout se zaměstnavatelem, že budete ještě po nějakou dobu s dcerou doma. Protože důvodem nepřítomnosti v zaměstnání bude péče o dítě, bude možné, aby za Vás nadále hradil pojištění stát, a to za podmínky, že nebudete mít žádné příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti a péče o dítě bude osobní a celodenní (podmínka celodenní péče se považuje u dětí předškolního věku za splněnou i tehdy, pokud je dítě umístěno v mateřské škole či jiném obdobném zařízení, ale maximálně 4 hodiny denně). Skutečnost, že uvedené podmínky splňujete, nám musí nahlásit Váš zaměstnavatel, a to na standardním formuláři „Hromadné oznámení zaměstnavatele“. 

Odejmutím rodičovského příspěvku Vám sice skončilo Vaše zařazení mezi osoby, za něž platí pojistné stát z důvodu, že pobírají rodičovský příspěvek, ale i v období prázdnin by za Vás mohl platit pojištění stát, pokud splníte dále uvedené podmínky. Vzhledem k věku Vašeho dítěte můžete být považována za osobu osobně, celodenně a řádně pečující o dítě a platil by za Vás pojištění stát, pokud skutečně nebudete mít žádné příjmy ze zaměstnání ani samostatné výdělečné činnosti a Váš syn nebude navštěvovat školku či obdobné zařízení pro děti předškolního věku, nebo je bude navštěvovat pouze jen maximálně 4 hodiny denně. Rovněž ho nesmíte svěřit do péče jiné osobě, byť z rodiny. Tuto skutečnost je nám nutné oznámit, tj. vyplnit prohlášení osoby pečující o děti, v němž stvrdíte podpisem, že Vaše situace skutečně odpovídá jednotlivým podmínkám zákona. Pokud Váš syn není pojištěn u naší zdravotní pojišťovny, popřípadě zde pojištěn je, ale v systému nebude záznam o rodičovské vazbě, bude ještě nutné doložit jeho rodný list, popřípadě Váš občanský průkaz, pokud v něm je zapsán.   

Podle zákoníku práce má jak matka, tak otec nárok na rodičovskou dovolenou do 3 let věku dítěte. Z pohledu placení zdravotního pojištění je situace u obou rodičů na rodičovské dovolené stejná, neboť za osoby na rodičovské dovolené hradí zdravotní pojištění stát. Nástup Vašeho manžela na rodičovskou dovolenou nám standardně musí oznámit jeho zaměstnavatel. 

I v případě, že budete mít příjem ze samostatné výdělečné činnosti, patříte do kategorie pojištěnců, za něž bude i nadále platit zdravotní pojištění stát. Ovšem plátcem budete současně i Vy, jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), což znamená, že v prvním roce podnikání nemusíte hradit pravidelné měsíční zálohy a pojistné uhradíte až formou doplatku podle skutečnosti vypočtené na základě podaného Přehledu příjmů a výdajů OSVČ za daný kalendářní rok. V následujících letech pak již budete platit pojistné každý měsíc (výše měsíční zálohy bude rovněž vypočtena v rámci výše zmíněného Přehledu OSVČ). Bližší informace o platbách OSVČ, číslech účtů apod. naleznete v sekci „Plátci“. Zahájení samostatné výdělečné činnosti musíte zdravotní pojišťovně oznámit do 8 dnů ode dne, kdy jste tuto činnost zahájil (vyplnit tiskopis „Oznámení pojištěnce o změně údajů“), resp. můžete toto oznámení učinit prostřednictvím příslušného živnostenského úřadu. Živnostenský úřad pak má povinnost podle § 10a zákona č. 48/1997 Sb. toto Vaše oznámení předat Vámi uvedené zdravotní pojišťovně. Upozorňuji však, že z pohledu placení pojistného na zdravotní pojištění jako OSVČ je rozhodující skutečný (faktický) začátek výkonu výdělečné činnosti – od daného data se musíte nahlásit jako OSVČ naší pojišťovně; není důležité, kdy Vám byl živnostenský list vystaven, rozhodující je skutečný začátek činnosti. 

Je třeba předeslat, že obecně účast v systému veřejného zdravotního pojištění ČR vzniká dnem získání trvalého pobytu na území ČR, ale s ohledem na zvláštní pravidla pro občany EU, EHP a Švýcarska je třeba se řídit prvotně podle státní příslušnosti Vaší matky. Pokud je občankou výše zmíněných států, nehraje při řešení její situace získání trvalého pobytu hlavní roli a je nutné záležitost posoudit detailně, zejména posoudit, zda a z jakého státu pobírá starobní důchod. V takovém případě doporučujeme seznámit se se základními principy a otázkami v části zaměřené na problematiku EU, případně se obrátit na naši Infolinku. V případě, že je ale Vaše matka státním příslušníkem státu nespadajícího pod koordinační předpisy EU, je naopak získání trvalého pobytu zásadním úkonem – dnem získání trvalého pobytu jí vzniká účast v systému veřejného zdravotního pojištění a je potřeba, aby se zaregistrovala u jí zvolené zdravotní pojišťovny. K registraci bude třeba vyplnit tiskopis „Přihláška a evidenční list pojištěnce“ a doložit získání trvalého pobytu a osobní doklad. Pro určení, kdo pak bude hradit za Vaši matku zdravotní pojištění, je rozhodující, zda pobírá důchod z České republiky či pouze z ciziny. V případě důchodu z České republiky by byla standardním poživatelem důchodu a pojištění by za ni hradil stát, a to bez ohledu na výši přiznaného důchodu. Stát by za ní hradil pojištění rovněž v případě, pokud sice nesplňuje podmínky pro přiznání starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně dle předpisů ČR, ale nemá žádný příjem ze zaměstnání ani samostatné výdělečné činnosti, ani nepožívá žádný důchod z ciziny, popřípadě tento důchod je menší než minimální mzda. Uvedené ustanovení je možné u Vaší matky aplikovat proto, že již dosáhla věku stanoveného v ČR pro nárok na starobní důchod. V případě, že by důchodový věk stanovený předpisy ČR zatím nedosáhla, nemohla by být její situace řešena ve shodě s výše uvedeným ustanovením. Rozhodující tedy je, zda pobírá důchod z ciziny a jaká je jeho výše – má-li důchod z ciziny vyšší než je minimální mzda v ČR, musí si Vaše matka hradit zdravotní

pojištění sama, a to jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP). Výše pojistného OBZP, čísla účtů a další informace naleznete v sekci „Plátci“. 

Pokud nebudete mít příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti a ani nebudete patřit do kategorie osob, za něž platí pojistné stát, stáváte se dle zákonů z oblasti veřejného zdravotního pojištění tzv. osobou bez zdanitelných příjmů (OBZP) a pojistné si budete hradit sama. Tuto skutečnost musíte do 8 dnů od jejího vzniku oznámit Vaší zdravotní pojišťovně. Výše plateb OBZP a další informace naleznete v sekci „Plátci“.

Protože ale uvádíte, že budete pečovat o nemocného otce, je možné, že byste mohla být zařazena do kategorie osob, za něž platí zdravotní pojištění stát. K tomu by došlo v případě, pokud by Váš otec byl závislý na Vaší péči a Vy zdravotní pojišťovně doložíte potvrzení o této skutečnosti (tj. o stupni jeho závislosti, době péče apod. – situace se posuzuje dle zákona o sociálních službách a je nutné, abyste se obrátila na obecní úřad obce s rozšířenou působností). 

Po vykonání maturity v řádném termínu jste nadále zařazen v kategorii nezaopatřené dítě, tj. platí za Vás zdravotní pojištění stát, a to do 31. srpna daného roku, i když nebudete pokračovat ve studiích na vysoké škole. Podmínkou však je, že nebudete po dobu prázdnin po celý kalendářní měsíc výdělečně činný a ani nebudete pobírat podporu v nezaměstnanosti či podporu při rekvalifikaci. Od nástupu do zaměstnání pak za Vás bude odvádět pojistné zaměstnavatel. Z Vašeho dotazu dovozujeme, že celý měsíc září budete bez příjmu ze zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti, a ani za Vás nebude hradit pojistné stát např. z důvodu Vaší evidence na úřadu práce. V takovém případě budete v září povařován za samoplátce, tj. za osobu bez zdanitelných příjmů (OBZP), o čemž musíte informovat Vaši pojišťovnu (vyplnit tiskopis „Oznámení pojištěnce o změně údajů“). Výše pojistného OBZP a další informace naleznete v sekci „Plátci“.  

K první části dotazu uvádíme, že musíte informovat zdravotní pojišťovnu o ukončení samostatné výdělečné činnosti. Pokud jste podnikal na základě živnostenského oprávnění a toto oprávnění budete zcela ukončovat či na živnostenském úřadu pozastavovat, postačí, když oznámení pro zdravotní pojišťovnu učiníte prostřednictvím příslušného živnostenského úřadu. V případě, že jste se registroval na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, bude hradit za Vás zdravotní pojištění stát, avšak musíte tuto skutečnost naší zdravotní pojišťovně oznámit a doložit. Pokud registrován na úřadu práce nejste a ani za Vás stát nebude hradit pojištění z jiného titulu, musíte si hradit zdravotní pojištění sám jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP). Výše pojistného OBZP a další informace naleznete v sekci „Plátci“.

Neboť však uvádíte, že jste ve finanční nouzi, zvažte, zda Vaše situace nezakládá možnost získat některou ze sociálních dávek resp. dávek pomoci v hmotné nouzi dle zákona č. 111/2006 Sb. Mezi dávky pomoci v hmotné nouzi patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi jsou totiž rovněž zařazeny do kategorie osob, za něž platí zdravotní pojištění stát. Přiznání dávek kompetentním orgánem pomoci v hmotné nouzi (pověřené obecní úřady dle příslušnosti trvalého pobytu žadatele) je pak nutné zdravotní pojišťovně oznámit do 8 dnů a doložit. 

Nemusíte se obávat. O omyl se skutečně nejedná. Zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění totiž rozlišuje mezi osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ), která teprve podnikání v daném kalendářním roce zahajuje a tou, která již podniká delší dobu, pokud jsou tyto osoby současně v kategorii, za kterou platí pojištění i stát. Protože za poživatele důchodu platí pojištění stát, vztahuje se na Váš případ výjimka z povinnosti platit zálohy. Tato výjimka konkrétně říká, že v prvním kalendářním roce činnosti není OSVČ povinna platit zálohy na pojistné v případě, že je za ni současně plátcem pojistného i stát. Pojistné uhradíte formou doplatku (doplatek se hradí do 8 dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok). Váš manžel již podniká delší dobu, měsíční zálohy tedy hradit musí. 

Stát hradí zdravotní pojištění za uchazeče o zaměstnání vedené v evidenci úřadu práce, a to bez ohledu na to, zda je poskytována podpora v nezaměstnanosti či nikoli. Nadále tedy za Vás bude stát zdravotní pojištění hradit. 

Předpokládáme, že máte s úřadem práce vyjasněnu právě tu otázku, zda charakter a zejména výše předpokládaného výdělku neovlivní Vaše zařazení v evidenci uchazečů o zaměstnání (tj. zda se jedná o tzv. „nekolidující zaměstnání“). Z pohledu zdravotního pojištění je pak důležité, zda budete nadále evidován jako uchazeč o zaměstnání či nikoli. Zda Vám bude poskytována podpora v nezaměstnanosti, nehraje roli. Pokud budete nadále evidován jako uchazeč o zaměstnání, bude za Vás hradit pojistné stát a současně budete odvádět pojistné i z výdělku ze zaměstnání. Je však důležité, že pro Vás v zaměstnání nebude platit tzv. minimální vyměřovací základ a pojistné za Vás zaměstnavatel odvede jen ze skutečného výdělku. Upozorňujeme však, že je třeba zaměstnavatele na skutečnost, že jste stále evidován na úřadu práce, upozornit. 

Stát by za Vás platil pojistné v případě, že byste nastoupila na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, pobírala peněžitou pomoc v mateřství či rodičovský příspěvek. Neboť jste nadále v pracovním poměru a jste uznána práce neschopnou, platí však pro vás identická situace, jako v případě standardní pracovní neschopnosti, tj. doba neschopnosti se považuje za důležitou osobní překážku v práci a přiměřeně se tedy sníží vyměřovací základ Vašeho pojistného. V případě neschopnosti trvající celý kalendářní měsíc nebudete tedy odvádět prostřednictvím svého zaměstnavatele žádné pojistné. Pokud nastoupíte na rodičovskou dovolenou, resp. bude Vám přiznán rodičovský příspěvek, musí nám Váš zaměstnavatel tuto skutečnost oznámit a budete zařazena mezi pojištěnce, za něž hradí pojistné stát. 

Stát je plátcem zdravotního pojištění za tzv. nezaopatřené děti, kam spadají i studenti vysokých škol, a to do dosažení věku 26 let. Podmínkou dále je, že se dítě soustavně připravuje na budoucí povolání a proto v době přerušení studia není v zásadě možné považovat dítě nadále za nezaopatřené. Je zde však právě výjimka v případě dětí, které musí přerušit studium z důvodu nemoci nebo úrazu. V takovém případě je nutné doložit zdravotní pojišťovně potvrzení ošetřujícího lékaře, že dítě v průběhu nemoci nemůže studovat a následně pak potvrzení, do kdy nemoc studium znemožňovala. 

Zdravotní pojištění hradí stát i za studenty, kteří řádně ukončili studia na vysoké škole a v dalším studiu nepokračují, a to za dále uvedených podmínek. Stát je plátcem pojistného (dítě je považováno za nezaopatřené) vždy i v kalendářním měsíci, v němž studium skončilo, a to bez ohledu na to, bylo-li dítě v té době výdělečně činné. Dále je stát plátcem i za následující kalendářní měsíc, tj. ve Vašem případě za červenec, ovšem pouze v případě, že nebudete vykonávat po celý tento měsíc výdělečnou činnost. Za měsíc srpen si tedy budete muset pojištění uhradit sama jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP). Výše pojistného OBZP a další informace naleznete v sekci „Plátci“.  

Bohužel v tomto případě za Vás stát pojistné hradit nebude, protože Vám nebyl přiznán invalidní důchod. Z pohledu zařazení mezi příjemce důchodu, tj. mezi osoby, za něž stát pojistné hradí, je rozhodující přiznání dávky a nikoli stanovisko posudkového lékaře o stupni invalidity. Zvažte však, zda nepožádáte o pomoc při hledání zaměstnání úřad práce, protože za uchazeče o zaměstnání v evidenci úřadu práce platí zdravotní pojištění stát, a to i v případě, kdy jim nevznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti (invalidita prvního stupně není překážkou pro zařazení mezi uchazeče o zaměstnání). 

Vzhledem k tomu, že zaměstnání je založeno ve Vašem případě dohodou o pracovní činnosti, jste z pohledu zdravotního pojištění považována za zaměstnance pouze v případě, že Váš výdělek přesáhl v daném měsíci 2500 Kč. Protože jste záhy po nástupu do práce onemocněla, předpokládáme, že jste danou hranici výdělku nepřekročila. Proto Vás zaměstnavatel naší pojišťovně nenahlásil jako „zaměstnance“, byť dohoda trvá. Roli hraje výše skutečného výdělku. Ve svém dotazu uvádíte, že pobíráte nemocenské dávky. Za příjemce nemocenských dávek, kteří by si jinak musely platit pojistné samy, hradí zdravotní pojištění stát. Je tedy nutné, abyste nám skutečnost, že pobíráte nemocenské dávky oznámila a doložila. 

Je skutečností, že v důsledku novely zákona č. 48/1997 Sb. účinné od 1.1.2015 patří mezi pojištěnce, za které hradí zdravotní pojištění stát (citace): „manželé nebo registrovaní partneři státních zaměstnanců podle zákona o státní službě nebo jiných zaměstnanců v organizačních složkách státu, pokud je následují do místa jejich vyslání k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu zahraniční služby se souhlasem této organizační složky státu, a nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými nebo nejsou osobami vykonávajícími obdobné činnosti podle práva cizího státu, do kterého byli jejich manželé nebo registrovaní partneři vysláni k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu zahraniční služby.“. Z uvedeného plyne, že stát by za Vás hradil pojistné pouze při splnění striktně daných podmínek, tj, zejména podmínky, že následování manžela proběhlo se souhlasem jeho zaměstnavatele a že Vy nejste zaměstnancem ani OSVČ. Vzhledem k tomu, že si hradíte pojistné sama jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP), je druhá z podmínek splněna. Aby byla splněna i první podmínka, je nutné naší pojišťovně doložit písemný souhlas (potvrzení) vysílající organizace s následováním manžela do zahraničí. Ze souhlasu/potvrzení by mělo být patrné od kdy a na jaké období souhlas vysílající organizace platí. 

V případě, že student SŠ nevykoná v řádném termínu (květen, červen) maturitu, je studentem této školy jen do 30.6. a nezaopatřeným dítětem, tj. hradí za něho pojistné stát, jen do 31.8. (pakliže není o prázdninách výdělečně činný). Je pak na bývalém studentovi, kdy si maturitu dodělá. Ve Vašem případě za Vás tedy hradí pojištění stát do 31.8., a to z titulu „nezaopatřenosti“. Jak to bude z hrazením pojistného od září záleží na konkrétní Vaší situaci. Pokud se nahlásíte jako uchazeč o zaměstnání na úřad práce, pak za Vás bude též hradit pojistné stát. Pokud byste se ale na úřadě práce neevidoval, nepracoval byste a ani nepodnikal, musel byste si hradit pojistné sám jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP). Výš plateb OBZP a další informace naleznete v sekci „Plátci“. 

Stát hradí zdravotní pojištění za studenty do 26 let věku a to i v případě, že studují na střední či vysoké škole v cizině, pokud je ovšem studium v cizině podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) postaveno naroveň studia v ČR. Proto požádejte MŠMT o posouzení Vašeho zahraničního studia (na webových stránkách MŠMT by měl být k dispozici potřebný tiskopis) a pokud bude Vaše studium posouzeno jako odpovídající studiu v ČR, rozhodnutí MŠMT nám předejte a nadále Vás budeme evidovat jako „státem hrazeného pojištěnce“.