Oznamovací povinnosti plátců je stanovena podle § 10 odst. 1) a odst. 2) zák. č. 48/1997 Sb.:

Zaměstnavatel je povinen nejpozději do 8 dnů od vzniku skutečnosti provést oznámení o:

  • nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení, kde kromě jména, příjmení, rodného čísla sdělují také i údaj o trvalém pobytu zaměstnance,
  • změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud mu tuto skutečnost sdělil
  • skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za ně pojistné.

POZOR: Za nesplnění těchto povinností může ZP uložit zaměstnavateli pokutu do výše 200 000 Kč. Při opakovaném porušení až do výše dvojnásobku uložené pokuty.

Povinnosti plátců podle § 25 Zákona č. 592/1992 Sb. :

Zaměstnavatelé jsou povinni při plnění oznamovací povinnosti sdělit obchodní název, právní formu právnické osoby (společnost s ručením omezeným, akciová společnost, komanditní společnost, družstvo, společenství vlastníků, veřejná obchodní společnost atd), sídlo, IČO a číslo bankovního účtu, ze kterého budou platit pojistné. Je-li zaměstnavatel fyzická osoba – potom jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště. Dále jsou povinni sdělit ukončení své činnosti, zrušení organizace nebo vstup do likvidace.

Zaměstnavatelé jsou povinni nejpozději v den splatnosti pojistného předat každé ZP, u které jsou pojištěni její zaměstnanci, přehled o platbách pojistného, který obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců pojištěných u příslušné ZP, celkovou výši pojistného vypočtenou jako součet pojistného zaměstnanců a počet zaměstnanců, které se údaje vztahují.

POZOR: Za neplnění nebo porušení těchto povinností může ZP uložit plátci pokutu do výše 50 000 Kč.

K tomu mají k dispozici na každé pobočce i na našich internetových stránkách tyto formuláře:

Hromadné oznámení zaměstnavatele za měsíc (pro odhlašování, přihlašování zaměstnanců apod.) a Přehled o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele.

Pro plnění těchto oznamovacích povinností mohou plátci využívat i elektronické komunikace –

E - komunikace, která je bezplatně zřízena na našich internetových stránkách – www.zpmvcr.cz. Veškeré podrobnosti a pokyny naleznou v sekci Uživatelský manuál.

Zaměstnavatelé jsou dále povinni vést průkaznou evidenci o uskutečněných platbách. Na žádost příslušné ZP jsou povinni předložit údaje rozhodné pro výpočet pojistného včetně rodného čísla každého zaměstnance.

Za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle § 6 zák. č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou:

  • osoby, která má pouze příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně z příjmu nebo jsou od této daně osvobozeny
  • žáka a studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku
  • osoby činné na základě dohody o provedení práce
  • osoby, která v pracovním poměru vykonává sjednané práce jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele ( dříve „zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc“), která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu ve výši, která je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištěním
  • člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, vykonává práci, za kterou má odměnu a v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu (tzn. příjmu, který zakládá účast na nemocenském pojištění – od částky 2 500 Kč)
  • osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, která v kalendářním měsíci nedosáhla započitatelného příjmu
  • dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu

Nově se za zaměstnance považují např. členové statutárních orgánů (členové představenstva, členové správních a dozorčích rad), uvolnění i neuvolnění zastupitelé, členové komisí, volení a jmenovaní funkcionáři sdružení a spolků, jednatelé a společníci s.r.o., komanditisté.

Od 1. 1. 2010 zaměstnavatel platí pojistné na zdravotní pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

K zásadní změně došlo v definici dne, který se považuje za den platby pojistného. Za den platby se považuje den, kdy došlo k připsání pojistného na účet zdravotní pojišťovny. Stejný postup je i při platbách pojistného poštovní poukázkou - složenkou. V těchto případech je posun ještě výraznější, protože držitel poštovní licence (tj. Česká pošta) je povinen předat platbu poskytovateli platebních služeb (tj. bance vedoucí účet) do dvou pracovních dnů ode dne, kdy ji přijal, a ten je povinen ji převést na samostatný účet do konce následujícího pracovního dne.

Sazba pojistného na zdravotní pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. Vám však strhává pouze 4,5 % a 9 % odvádí za vás zaměstnavatel. Minimální odvod pojistného na zdravotní pojištění je 13,5 % z minimální mzdy, která od 1.8.2013 činí 8 500 Kč, tzn. částka 1 148 Kč (od roku 2007 až do 31.7. 2013 byla minimální mzda 8 000 Kč a minimální pojistné tak činilo 1 080 Kč).

VZ zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmu (§ 6 zák. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní či nepeněžní podobě nebo formou výhod poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru nebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Do VZ zaměstnance se nezahrnují tyto příjmy:

  • náhrada škody podle zákoníku práce
  • odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné
  • odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních předpisů
  • věrnostní přídavek horníků
  • odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vynález nebo zlepšovací návrh neměl souvislost s výkonem zaměstnání
  • jednorázová sociální výpomoc poskytnutá k překlenutí mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku požáru či jiné živelné pohromy
  • plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku od skončení zaměstnání

Pojistné se stanoví z VZ, nejméně však z minimálního. Minimálním VZ je minimální mzda. Od 1.8. 2013 představuje minimální mzda částku 8 500 Kč a tedy minimální výše pojistného na zdravotní pojištění u zaměstnance je 1 148 Kč (od roku 2007 až do 31.7. 2013 byla minimální mzda 8 000 Kč a minimální pojistné tak činilo 1 080 Kč).

Minimální VZ neplatí pro osobu:

  • za kterou je plátcem pojistného stát,
  • s těžkým smyslovým, tělesným nebo mentálním postižením,
  • která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod,
  • která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě ve věku do 7 let nebo o 2 děti ve věku do 15 let,
  • která současně vedle zaměstnání je OSVČ a v daném měsíci je za OSVČ odvod alespoň minimálního ZP a tato skutečnost byla oznámena zdravotní pojišťovně) pokud tyto skutečnosti trvaly celý kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je skutečný příjem.

Minimální VZ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud:

  • zaměstnání netrvalo po celý měsíc,
  • bylo zaměstnanci poskytnuto volno pro důležité osobní překážky v práci
  • zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou je plátcem pojistného i stát.

Od 1. 1. 2008 byl i pro zaměstnance stanoven maximální VZ, který byl v uplynulých letech stanoven pouze pro osoby samostatně výdělečně činné. Výše maximálního vyměřovacího základu je určena sedmdesátidvounásobkem průměrné mzdy, kterou byla pro rok 2012 částka 25 137 Kč a maximální roční vyměřovací základ zaměstnance činil 1 809 864 Kč. Od roku 2013 však souvislosti s přijetím vládního daňového balíčku dochází ke zrušení maximálních vyměřovacích základů pro rozhodná období 2013 až 2015.

Dosáhne-li zaměstnanec v daném roce u jednoho zaměstnavatele maximálního vyměřovacího základu, dále z částky přesahující toto maximum neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel pojistné. Bude-li z důvodu souběhu příjmů od více zaměstnavatelů za celý kalendářní rok odvedeno pojistné i z částky přesahující toto maximum, může zaměstnanec na základě písemné žádosti doložené potvrzeními od všech zaměstnavatelů požádat zdravotní pojišťovnu o vrácení přeplatku na pojistném. Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za rok.

Pojistné na zdravotní pojištění je zaměstnanec povinen odvádět ze všech zaměstnání, kterým se pro účely zdravotního pojištění rozumí činnost zaměstnance, ze které mu plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle §6 zák. 586/1992 Sb., ale pouze do výše maximálního vyměřovacího základu. V praxi to znamená, že při více zaměstnavatelích se maximální vyměřovací základ stanovuje až po skončení celého kalendářního roku, tzn.  že zaměstnanec bude odvádět zdravotní pojištění u všech zaměstnavatelů celý kalendářní rok a po jeho uplynutí jsou mu všichni zaměstnavatelé na základě žádosti povinni potvrdit výši vyměřovacího základu, ze kterého bylo odvedeno zdravotní pojištění za daný rok a zaměstnanec podá  zdravotní pojišťovně žádost o vrácení přeplatku. Od roku 2013 však souvislosti s přijetím vládního daňového balíčku dochází kezrušení maximálních vyměřovacích základů pro rozhodná období 2013 až 2015.

Je-li úhrn vyměřovacích základů zaměstnance vyšší než je zákonem stanovený maximální vyměřovací základ, vrací zdravotní pojišťovna zaměstnanci přeplatek jen na základě písemné žádosti. Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo za zaměstnance odvedeno pojistné a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti.

Změnil-li zaměstnanec v průběhu kalendářního roku zdravotní pojišťovnu, předkládá žádost každé z nich. Přeplatek vrací každá zdravotní pojišťovna v poměrné výši k součtu doložených vyměřovacích základů.

Žádost o vrácení přeplatku na pojistném uplatní zaměstnanec na tiskopise Žádost zaměstnance o vrácení přeplatku na pojistném na zdravotní pojištění. Součástí formuláře je Poučení k vyplnění. Žádost a Poučení najdete na našich www stránkách v sekci Plátci pojistného – Zaměstnavatelé – Formuláře.

Přílohami k žádosti jsou potvrzení od jednotlivých zaměstnavatelů o výši vyměřovacího základu za kalendářní rok a výši pojistného pro výpočet poměrné výše přeplatku na pojistném v případě změny zdravotní pojišťovny. Součástí formuláře je Poučení k vyplnění, které obsahuje kódy a názvy zdravotních pojišťoven v případě výpočtu poměrné výše přeplatku.

Pokud je OSVČ zároveň zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu OSVČ přesáhl maximální výši, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ OSVČ. Je-li přesahující částka vyšší než vyměřovací základ OSVČ (tzn. vyměřovací základ je po snížení nulový), sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance. Předchozí věty fakticky znamenají, že příjem (dosažený vyměřovací základ) ze zaměstnání snižuje maximální vyměřovací základ v samostatné výdělečné činnosti. Pokud bylo maxima dosaženo již v zaměstnání, resp. Ve více zaměstnáních, je vyměřovací základ OSVČ nulový. Případný zbývající přeplatek bude řešen podle metodiky příslušného tiskopisu.

Ustanovením § 3a odst. 5  zák. č. 592/1992 Sb., v platném znění, je dáno, že pokud je OSVČ současně zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu OSVČ přesáhl maximální výši vyměřovacího základu, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ OSVČ. Vzhledem k tomuto ustanovení lze vyřídit žádost zaměstnance, který je zároveň OSVČ, až po podání Přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém byl překročen maximální vyměřovací základ. Pokud tedy podá zaměstnanec, který je zároveň OSVČ žádost před podáním Přehledu, zašle mu zdravotní pojišťovna potvrzení o převzetí žádosti s tím, že s ohledem na ustanovení § 3a odst. 5 zák. č. 592/1992 Sb., v platném znění, bude žádost vyřízena až po podání Přehledu o příjmech a výdajích za příslušný kalendářní rok.

Pokud onemocníte v ochranné lhůtě (od 1. 1. 2008 je ochranná lhůta 7 dní) oznámíte tuto skutečnost příslušné ZP až ve chvíli, kdy budete příjemcem dávek nemocenského pojištění. Po celé období nemoci nebudete zdravotní pojištění hradit, protože 21 dní sice budete OBZP, ale bez povinnosti hradit zdravotní pojištění a  po této době, kdy se stanete příjemcem dávek nemocenského pojištění, bude za Vás plátcem pojistného stát. Toto neplatí pro zaměstnance, který je zároveň OSVČ a kterému byl ukončen pracovní poměr u zaměstnavatele. Ode dne ukončení zaměstnání se stává samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmu s povinností hradit zálohy jako OSVČ.

Podle zákona musí být pojistné odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda. Je-li alespoň u jednoho zaměstnavatele nebo v součtu od dvou nebo více zaměstnavatelů zabezpečen odvod pojistného v minimální výši, nemusí být u druhého zaměstnavatele dodržen minimální vyměřovací základ. Pokud naopak součet příjmů nedosáhne v kalendářním měsíci, za který se platí minimálního vyměřovacího základu, pověří zaměstnanec jednoho zaměstnavatele odvodem pojistného do povinné minimální výše (jinak řečeno doplatí prostřednictvím jednoho ze zaměstnavatelů). V tomto konkrétním případě součet příjmů dosahuje minimální mzdy.

Odstupné vyplacené podle zákoníku práce patří mezi zákonem stanovené výjimky, ze kterých se zdravotní pojistné neodvádí.

Od 1.1.2010 došlo ke změně v klasifikaci invalidity a jsou zavedeny tři stupně podle míry postižení a tím poklesu pracovní schopnosti – I.,II. a III. stupeň . Odpočet pro státem hrazené pojištěnce, kterými jsou osoby závislé na péči jiné osoby ve II. a III. stupni anebo úplně závislé, bylo možné uplatnit pouze do 31. 7. 2004. Od 1. 8. 2004 však byla tato možnost zákonem zrušena. Pokud je zaměstnanec zároveň státem hrazený pojištěnec (důchodce, invalidní aj.), odpočet se neprovádí, ale je odváděno pojistné ze skutečného příjmu a nemusí splňovat minimální vyměřovací základ jako ostatní zaměstnanci. Od 30. 3. 2005 byla obnovena možnost uplatnění odpočtu pro úzce vymezený okruh zaměstnavatelů a pojištěnců. Nárok na odpočet má osoba, která má přiznaný invalidní důchod a současně je zaměstnána u zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců tzv. „chráněné dílny“.

Od 1. 1. 2010 je vyměřovacím základem pro stanovení pojistného za státem hrazené pojištěnce 5 355 Kč, tzn. tato částka je i odpočet pro výše zmíněné zaměstnavatele.

Z dohody o provedení práce zaměstnavatel zdravotní pojistné neodvádělo do 31.12.2011.S účinností od 1.1.2012 dochází společně s novelizací zákoníku práce ke zpřísnění podmínek pro odvod zdravotního pojištění a výjimka už nebude platit neomezeněOsoby činné na základě dohody o provedení práce budou platit pojistné na zdravotní pojištění dosáhnou-li v kalendářním měsíci příjmu přesahující částku 10 000 Kč (tzn. 10 001 Kč) . Pokud někdo pracuje na Dohodu o provedení práce a nemá jiný příjem a dohoda o provedení nepřesáhne 10 000 Kč, musí si hradit zdravotní pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP).

„Zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc“ je dnes termín, který zákoník práce nezná. V zákoně č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, se za zaměstnance nepovažuje podle § 5 písm. a) 4. - osoba, která v pracovním poměru vykonává sjednané práce jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele a která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu, který zakládá účast na nemocenském pojištění, tj. 2 500 Kč od 1. 1. 2012.

Je to zaměstnání, jehož obsahem je pracovní činnost tak malého rozsahu, že započitatelný příjem z něj nepřesahuje 2 500 Kč za měsíc. tzn. že z částky do 2 499 Kč se pojistné neodvádí.

Za studium na středních školách se pro účely zdravotního pojištění považuje i studium na vyšších odborných školách. Studium začíná od počátku školního roku prvního ročníku a jestliže pokračuje bez přerušení tak končí vykonáním závěrečné zkoušky nebo maturitní zkouškou. Za studenta je plátcem pojistného stát ještě po dobu školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia, pokud dítě nenastoupí do práce.

Pokud ukončíte studium řádně, tzn. absolvováním v příslušném studijním programu, přičemž dnem ukončení je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia, považuje se měsíc, v němž bylo studium ukončeno a měsíc po něm následující za soustavnou přípravu na budoucí povolání a plátcem zdravotního pojištění je stát. Pokud dojde k ukončení studia jinak než řádně (zanecháním studia, vyloučením apod.), již od následujícího dne po ukončení není splněna podmínka soustavné přípravy na budoucí povolání a přestáváte být studentem a nebudete patřit do kategorie, za kterou je plátcem pojistného stát.

Předně je třeba zdůraznit, že z hlediska zařazení do kategorie osob, za kterou je plátcem pojistného stát, není rozhodující, zda se jedná o studium presenční (denní), distanční (dálkovou formu) nebo jeho kombinaci. Podmínkou pro zařazení do této kategorie je studium na vysoké škole, která dle MŠMT ČR patří mezi školy poskytující soustavnou přípravu na budoucí povolání a student nesmí být starší 26 let. Na placení pojistného za tohoto studenta nemá vliv ani skutečnost, že student souběžně vykonává výdělečnou činnost, ze které plyne účast na nemocenském pojištění. Pokud se jedná o studenta takovéhoto typu studia, bude zařazen do kategorie, za kterou je plátcem pojistného stát a ze zaměstnání bude také odváděno pojistné, ale pouze ze skutečného výdělku (nemusí splňovat minimální vyměřovací základ).

Odpověď se liší podle toho, zda pojistné hradí zaměstnavatel nebo sám pojištěnec. Zaměstnavatel je plátcem pojistného za zaměstnance. Pojištěnec si platí pojistné buď jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) nebo jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP). V obecné rovině pak je nutno podotknout, že u zaměstnanců a OSVČ platí pro některé skupiny pojištěnců úleva, kdy nemusí dodržet předepsané minimum (jde např. o osoby, za které hradí pojistné stát).

Zaměstnavatelé a OBZP:

Minimální měsíční zdravotní pojistné činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Minimální vyměřovací základ u zaměstnanců a OBZP je minimální mzda. Ta je v roce 2016 stanovena na 9 900 Kč. Minimální měsíční zdravotní pojistné představuje 1 337 Kč.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)

U OSVČ je minimální měsíční vyměřovací základ definován jako dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Pro rok 2016 činí průměrná měsíční mzda 27 006 Kč.

Minimální měsíční vyměřovací základ pro rok 2016 je 13 503 Kč. Z toho minimální měsíční záloha na pojistné je po zaokrouhlení rovna částce 1 823 Kč. Tuto zálohu byla OSVČ povinna uhradit již za měsíc leden 2016, kromě osob, kterým nebyl stanoven minimální vyměřovací základ.

Pro zdravotní pojištění není stanovena maximální výše pojistného. Pojistné se platí ze stanoveného vyměřovacího základu bez omezení jeho výše.

Maximální výše pojistného byla pro OSVČ i zaměstnance stanovena až do roku 2012. Od roku 2013 již toto omezení neplatí. U sociálního pojištění platí pro stanovení maximálního odvodu odlišná pravidla.

Čísla účtů ZP MV ČR jsou pro všechny plátce pojistného centralizovány a jsou stejné bez ohledu na příslušnost k pobočce ZP MV ČR.


Typ plátce pojistného

Číslo účtu

Banka

Typ platby

Variabilní symbol

Zaměstnavatelé

0004220422/0300

ČSOB

Pojistné

OSVČ, OBZP

0004220422/2700

UniCredit Bank

Pojistné

OSVČ, OBZP

0004220422/0800

ČS a.s.

Pojistné

Tyto účty budou v důsledku změny zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, postupně nahrazeny účty u ČNB. Povinné používání účtů vedených u ČNB pro veřejné zdravotní pojištění platí s účinností od února 2017. Věnujte proto zvýšenou pozornost oznámením pojišťovny i oznámením v médiích, abyste změny platebních údajů realizovali včas.

Variabilním symbolem platby pro OSVČ a OBZP je rodné číslo, případně číslo pojištěnce přidělené ZP MV ČR. Variabilním symbolem platby zaměstnavatele je IČ, doplněné na 9. a 10. místě nulami, pokud tato místa neoznačují číslo organizační jednotky plnící povinnosti plátce pojistného. Konstantní symbol platby při bezhotovostní platbě je 3558, při platbě složenkou 3559.

Aktuální sazba penále činí 0,05 % z dlužné nebo opožděné částky za každý den prodlení. Zdravotní pojišťovny jsou povinny po plátcích penále vymáhat.

 

Zdravotní pojišťovna může vyměřit přirážku k pojistnému zaměstnavateli, jestliže u něj v uplynulém kalendářním roce došlo k opakovanému výskytu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání ze stejných příčin. Přirážka může být až do výše 5 % z podílu na jím hrazeném pojistném všech zaměstnanců, tzn. 5 % z té části zdravotního pojištění, kterou platí zaměstnavatel. Pojistné činí 13,5 % z příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem a zaměstnavatel hradí dvě třetiny této částky a třetinu sráží zaměstnanci. Případná přirážka činí 5 % jen z té části pojistného všech zaměstnanců za uplynulý rok, kterou hradí zaměstnavatel. Činilo-li odvedené pojistné za uplynulý rok 300 000 Kč, může přirážka být až do výše 5 % z 200 000 Kč, tj. 10 000 Kč. Přirážka se platí jednorázově na účet zdravotní pojišťovny.

V této souvislosti je nutno připomenout jednu důležitou povinnost zaměstnavatelů. Ti jsou povinni zasílat příslušné zdravotní pojišťovně měsíčně kopie záznamů o pracovních úrazech. Při nesplnění této povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit pokutu až do výše 100 000 Kč.

 

Nejdříve zdravotní pojišťovna vyzve plátce k dobrovolné úhradě penále (dlužného pojistného). Pokud nebude penále uhrazeno, může být vystaven výkaz nedoplatků nebo ve sporných případech je zdravotní pojišťovnou zahájeno správní řízení. V rámci správního řízení je vydáno správní rozhodnutí – platební výměr, kterým je plátce zavázán zaplatit vyměřené penále. V obou případech (tedy v případech předepsání výkazu nedoplatků i v případě vystavení platebního výměru) má klient možnost obrany.

Proti výkazu nedoplatků lze zdravotní pojišťovně podat do 8 dnů písemné námitky, pokud plátce nesouhlasí s existencí dluhu nebo s jeho výší. Ve sporných případech zdravotní pojišťovna výkaz nedoplatků zruší a v případě, že dluh dále existuje, zahájí správní řízení a vystaví platební výměr. Proti platebnímu výměru je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů od jeho písemného doručení k rozhodčímu orgánu zdravotní pojišťovny. V odvolání je nutné podrobné zdůvodnění, z jakého důvodu k pochybení došlo.

V případě penále může zdravotní pojišťovna nebo její nezávislý Rozhodčí orgán odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při předepsání penále. U penále do 20 000 Kč je příslušná k rozhodování samotná zdravotní pojišťovna a u penále nad 20 000 Kč nebo při uložení pokuty či vyměření přirážky k pojistnému rozhoduje Rozhodčí orgán. O prominutí pokuty, přirážky k pojistnému nebo penále se rozhoduje na základě písemné žádosti plátce, přičemž tato žádost musí být podána nejpozději do nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla uložena pokuta, předepsáno penále nebo vyměřena přirážka. U pojistného o odstranění tvrdosti nelze rozhodovat. O odstranění tvrdosti nelze dále rozhodnout:

  • není-li předem uhrazeno pojistné splatné do dne vydání rozhodnutí o prominutí,
  • na plátce již byl vydán návrh na zahájení insolvenčního řízení,
plátce vstoupil do likvidace.

Zjistí-li zaměstnavatel (OSVČ, OBZP) přeplatek na pojistném z jakéhokoliv důvodu, požádá pojišťovnu o vrácení tohoto přeplatku. ZP je povinna přeplatek vrátit plátci nebo jeho právnímu nástupci do jednoho měsíce od jeho zjištění, pokud nemá plátce jiný splatný závazek vůči ZP. Jinak se přeplatek použije k úhradě nedoplatku. ZP zpravidla přeplatek vrátí až na základě provedené kontroly. Druhý možný způsob je, že si (nejlépe až na základě domluvy se ZP) o tento přeplatek sníží následují odváděné pojistné. Nárok na vrácení přeplatku se promlčuje za 10 let od uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl.

U OSVČ se za žádost o vrácení přeplatku považuje podání přehledu o příjmech a výdajích, vyplývá-li z něho přeplatek.

V případě, že má plátce vůči zdravotní pojišťovně více splatných závazků je povinen je splácet v tomto pořadí dle zákona č. 592/1992 Sb.:

  • pokuty,
  • přirážky k pojistnému,
  • nejstarší nedoplatky pojistného,
  • běžné platby pojistného,
  • penále.

Jednotlivé dlužné částky je plátce povinen splácet ve stanoveném pořadí samostatně na příslušné účty ZP. Pokud plátce toto pořadí nedodrží, je ZP oprávněna jeho platbu ve stanoveném pořadí použít.

Nedoplatky pojistného, jejichž výše v úhrnu nepřesahuje u jedné zdravotní pojišťovny 50 Kč, nelze vymáhat.

Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za jeden kalendářní rok nebo pokud plátce prokáže, že poslal platbu příslušné ZP, ale pod nesprávným variabilním symbolem.

 

OSVČ má vůči příslušné zdravotní pojišťovně dvě základní povinnosti. Na jedné straně jde o oznamovací povinnost a na straně druhé jde o povinnost hradit pojistné.

Oznamovací povinnost OSVČ spočívá především v povinnosti oznámit zdravotní pojišťovně  zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti do 8 dnů, kdy tuto činnost zahájila nebo ukončila (§ 10 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb.). Tuto povinnost lze splnit buď oznámením přímo zdravotní pojišťovně nebo využitím tzv. Jednotného registračního formuláře na živnostenském úřadě (§ 10a zákona č. 48/1997 Sb.). OSVČ, za kterou je plátcem pojistného stát má kromě toho povinnost oznámit i tuto skutečnost.

Za nesplnění oznamovací povinnosti hrozí pokuta až do výše 10 000 Kč (při opakovaném porušení dvojnásobek uložené pokuty).S plněním oznamovací povinnosti OSVČ souvisí povinnost sdělit své jméno, příjmení, trvalý pobyt, rodné číslo, IČO (pokud jej má přiděleno), obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, číslo bankovního účtu, pokud z něj bude odvádět pojistné. Tyto údaje je povinna doložit (§ 24 odst. 1 a 4 zákona č. 592/1992 Sb.).

Povinnost OSVČ hradit pojistné se skládá z hrazení záloh na pojistné a podání ročního přehledu o platbě pojistného, na jehož základě může vzniknout povinnost uhradit doplatek pojistného.

OSVČ je povinna nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání  za daný kalendářní rok, předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla pojištěna, přehled o svých příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení (dále jen Přehled), zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu, pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu.  Pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce, je OSVČ povinna tuto skutečnost doložit do 30. dubna a potom podává Přehled do 31. července.

Pro úplnost uvádíme, že do 8. dubna je OSVČ povinna odevzdat zdravotní pojišťovně Přehled i v případě, kdy není povinna podávat daňové přiznání. Změní-li se dodatečně údaje uvedené v podaném Přehledu jsou OSVČ povinny ohlásit změnu do 8 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděly a dlužné pojistné doplatit do 30 dnů ode dne, kdy se o něm dozvěděly. K tomuto účelu vyplní opravný Přehled (§ 24 odst. 2 a 3 zákona č. 592/1992 Sb.).

OSVČ platí pojistné formou záloh a doplatku pojistného. OSVČ zahajující samostatnou výdělečnou činnost platí v prvním roce měsíční zálohy z minimálního vyměřovacího základu, pokud si sama nestanoví zálohy vyšší. Pokud za OSVČ je zároveň i plátcem pojistného stát (důchodce, student apod.), nemusí tato osoba v prvním roce zálohy platit a pojistné zaplatí formou doplatku. Od druhého  roku podnikání platí OSVČ zálohy ve výši podle podaného přehledu o platbě pojistného.

Minimální záloha činí 13,5 % z minimálního měsíčního vyměřovacího základu. Minimálním měsíční vyměřovací základ se odvozuje z 50 % tzv. průměrné mzdy. Průměrná mzda se stanovuje pro účely důchodového pojištění na každý rok vyhláškou. Pro rok 2016 se vychází z částky průměrné mzdy ve výši 27 006 Kč a minimální záloha tak činí 1 823 Kč.

Ne všechny OSVČ musí dodržet minimální platbu zálohy. Minimum se netýká osob, za které hradí pojistné stát. Zálohy vůbec nemusí hradit ani zaměstnanci, pro něž samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem příjmů. Zvláštní pravidla pro placení záloh a dodržování minimálního vyměřovacího základu platí například i u dlouhodobé nemoci OSVČ nebo při péči o děti.

Maximální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění (na rozdíl od sociálního pojištění) již od rozhodného období roku 2013 neplatí. Pojistné se tedy hradí bez omezení horní hranice.

Rozhodným obdobím OSVČ je kalendářní rok. Nejkratším poměrným obdobím pro OSVČ je jeden kalendářní měsíc. To znamená, že výdělečná činnost, kterou OSVČ provozovala v kalendářním měsíci alespoň jeden den, se posuzuje, jako by tato činnost trvala celý měsíc.
Pokud jako OSVČ nejste zaměstnán ani za vás neplatí pojistné stát, pak v prvním roce podnikání musíte platit zálohy alespoň v minimální měsíční výši (viz dotaz č. 3). V dalších letech budete platit zálohy v takové výši, jaké Vám vyjdou na základě ročního Přehledu o příjmech a výdajích za daný rok, nejméně však v minimální výši.  Záloha na daný měsíc je splatná v průběhu měsíce, na který se vztahuje, až do osmého dne měsíce následujícího.Za den platby pojistného se nepovažuje den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu plátce pojistného, ale den, kdy došlo k připsání pojistného na účet zdravotní pojišťovny.

Za kalendářní měsíce, v nichž byla osoba samostatně výdělečně činná uznána po celý kalendářní měsíc práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocen, nemusí platit zálohy na pojistné. Toto ustanovení ji však nezbavuje povinnosti zaplatit při ročním vyúčtování pojistné z celého příjmu (po odečtení výdajů) dosaženého z výdělečné činnosti za rozhodné období.

V měsících, ve kterých byla OSVČ po celý kalendářní měsíc uznána práce neschopnou a měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, však nemusí při ročním vyúčtování dodržet minimální vyměřovací základ.

OSVČ, která byla nemocná například po celý květen a červen 2016 a měla v těchto měsících nárok na nemocenské pojištění OSVČ, nemusí hradit zálohy a ani nebude muset dodržet minimální vyměřovací základ OSVČ za tyto měsíce. Pokud neměla nárok na nemocenské, pak sice zálohy hradit nemusí, ale při výpočtu doplatku musí dodržet minimum za tyto dva měsíce.

Penále nepředepíše, pokud plátce prokáže, že provedl platbu na účet příslušné zdravotní pojišťovny ale pod nesprávným variabilním symbolem (§ 18 zákona č. 592/1992 Sb.). Správnost přiřazení platby však musíte pochopitelně doložit.

Zahájení podnikání musí oznámit každá OSVČ (viz dotaz č. 1) a to i OSVČ, za kterou je plátcem pojistného stát – do této skupiny patří i poživatelé důchodu. Musíte tedy do 8 dnů oznámit zdravotní pojišťovně zahájení podnikání – samostatně výdělečnou činnost. Na Vás se bude vztahovat pravidlo, že pokud je za osobu zahajující samostatně výdělečnou činnost plátcem pojistného i stát, není tato osoba v prvním kalendářním roce této činnosti povinna platit zálohy na pojistné a pojistné zaplatí formou doplatku na základě ročního vyúčtování. Ve druhém a v následujících letech se výše zálohy stanoví procentní sazbou (13,5 %) z měsíčního vyměřovacího základu. Pro takovouto osobu neplatí minimální vyměřovací základ.

Pokud je hlavním zdrojem příjmu zaměstnání, není OSVČ povinna platit zálohy na zdravotní pojištění z podnikání. Jako OSVČ je však povinna splnit  oznamovací povinnost vůči příslušné zdravotní pojišťovně do 8 dnů od vzniku samostatné výdělečné činnosti a zaregistrovat se jako OSVČ. Po podání daňového přiznání jste povinna nejpozději do 1 měsíce ode dne, ve kterém jste měla podat daňové přiznání za daný kalendářní rok, předložit zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v daném roce pojištěna, přehled o příjmech a výdajích na příslušném formuláři.

Doplatit pojistné na zdravotní pojištění jste povinna do 8 dnů po dni, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích.

Pojem mateřská nebo rodičovská dovolená se vztahuje pouze na zaměstnance (jde o pojmy ze zákoníku práce – viz § 195 až 198) a pro podnikatele tak vlastně nemá význam. Při obou typech dovolené lze podnikat (pokud to není v rozporu s příslušným zaměstnáním) a za osobu na mateřské nebo rodičovské dovolené hradí pojistné stát, takže pro takovou OSVČ platí stejná pravidla jako pro zaměstnance, který je zároveň OSVČ a hradí za něj pojistné na zdravotní pojištění stát.

Pro samotnou OSVČ (tedy OSVČ, která není zaměstnancem) při péči o dítě je nutno rozlišovat tři jiné situace:

- pobírání peněžité pomoci v mateřství,

- příjem rodičovského příspěvku,

- celodenní osobní a řádná péče o jedno dítě do 7 nebo dvě děti do 15 let věku.

V prvních dvou případech hradí pojistné i stát. Možnost pobírání peněžité pomoci nebo rodičovského příspěvku a jejich výši při souběhu se samostatnou výdělečnou činností řeší zákony v sociálním pojištění (zákon o nemocenském pojištění, zákon o státní sociální podpoře apod.).

Pokud OSVČ nepobírá peněžitou pomoc v mateřství ani rodičovský příspěvek a ani za ni není plátcem pojistného stát z jiného důvodu a přitom stále pečuje celodenně osobně a řádně o jedno dítě do 7 nebo dvě děti do 15 let věku, může uplatnit úlevy při platbě pojistného. Tato OSVČ nemusí například dodržet minimální vyměřovací základ, přestože za ni nehradí pojistné stát. Pro dodržení podmínek celodenní osobní a řádné péče však platí přísná pravidla: dítě nesmí být v mateřské škole (jeslích apod.) déle než 4 hodiny denně a osobní péči nelze nahradit péčí jiné zletilé osoby.

Je to osoba, která nemá po celý kalendářní měsíc příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti a není za ni plátcem stát. Vyměřovacím základem OBZP je minimální mzda.
Pojistné OBZP se platí za příslušné kalendářní měsíce a odvozuje z aktuální výše minimální mzdy. V roce 2016 činí výše minimální mzdy 9 900 Kč a měsíční pojistné z této výše činí 1 337 Kč. Splatnost pojistného je vždy do osmého dne následujícího měsíce.
V uvedeném případě pojistné platit nemusíte. Pojištěnec je osobou bez zdanitelných příjmů, pokud není zaměstnancem ani OSVČ a ani za ni neplatí pojistné stát a tyto skutečnosti trvají celý kalendářní měsíc. Ve Vašem případě se jedná o část měsíce, takže pojistné hradit nebudete.