Úvodní strana

Přihláška
Pojištěnce

Zobrazit obsah sekce

Nejezte antibiotika zbytečně. Na chřipku nezabírají!

Nejezte antibiotika zbytečně. Na chřipku nezabírají!
31. 10. 2018

V neděli 18. listopadu je Evropský antibiotický den,

který nám má připomenout, že zbytečně časté užívání antibiotik vede k oslabení jejich účinnosti (rezistenci) a ohrožuje nás tedy do budoucna na našem zdraví.

To v našem rozhovoru potvrzuje lékař Michal Prokeš, člen centrální koordinační skupiny Národního antibiotického programu (mohli jste číst také na začátku letošního roku v časopise Zdraví jako vášeň):

 

Do třiceti let prý začneme umírat častěji na bakteriální infekce než na rakovinu. Podle odborníků je to tím, že antibiotika přestávají zabírat. To je docela hrozivá zpráva. Co si o tom myslíte?

Je těžké předvídat, co bude za třicet let, ale když člověk vidí, jak rychle vznikají rezistence (odolnosti) na antibiotika a jak málo se o to důležití lidé zajímají, tak nelze takový katastrofický scénář vyloučit.
Je celá situace způsobena nadužíváním antibiotik? Že je prostě bereme i při onemocněních, na která nefungují – při virózách, nachlazení, chřipkách?

Ano, přesně to jsou ta nejčastější onemocnění, kde se antibiotika užívají zbytečně.

Podle průzkumu veřejného mínění z června 2016 se celá třetina Čechů domnívá, že antibiotika působí právě proti nachlazení a chřipce. Proto je po lékařích vyžadují a ti jim je píší.

Ano. Je to způsobeno tím, že většina „normálních“ lidí se o nemoci a léky zajímají až tehdy, kdy sami onemocní. Mylně se domnívají, že užívání antibiotik u virových onemocnění předejde komplikacím a že se člověk uzdraví rychleji. Řada klinických studií ukázala, že tomu tak není, ale to lidé nechtějí slyšet.
Proč jim je tedy lékaři předepisují? Proč jim raději nevysvětlí, že tím jen zatíží jejich organizmus, že prostě antibiotika umí bojovat s bakteriemi, ale ne s viry? Může to být tím, že se bojí ztráty důvěry pacienta, když mu odmítnou předepsat antibiotikum?

V Nizozemí byl před lety proveden výzkum, ve kterém bylo zjišťováno, proč lékaři předepisují léky. Zjistilo se, že kromě snahy zlepšit stav pacienta jsou léky předepisovány i proto, aby lékař předešel konfliktu s pacientem (o kterém se předpokládá, že pro léky do ordinace přišel), dále při nejisté diagnóze nebo prostě proto, aby už (konečně) pacient z ordinace odešel pryč. Předpis léku byl též zdůvodňován tím, aby neuspokojený pacient nezačal chodit k jinému lékaři. Můžeme se domnívat, že tato zdůvodnění platí obecně pro všechny léky včetně antibiotik a pro všechny vyspělé země, a tedy i pro nás. Lékaři na osvětovou přednášku pro každého pacienta nemají čas (a zvláště ne v průběhu chřipkové epidemie) a zkratkovitá informace mnohé pacienty nepřesvědčí.

Často se také stává, že lékař předepíše jedna antibiotika, ta nezaberou, tak nasadí druhá i třetí. Je takový postup v pořádku?
Každý předpis antibiotika by měl být podložen racionální úvahou. V případě potřeby by měla být provedena další vyšetření, včetně odebrání vzorku na kultivaci a vyšetření citlivosti k antibiotikům (pokud je to ovšem možné). Bohužel v ČR řada lékařů taková vyšetření běžně neprovádí.

Na druhé straně - nehrozí při obavě nadužívání antibiotik - zanedbání nějaké nemoci, která si zaslouží nasadit antibiotika hned? Vezměme například boreliózu – ta je dobře léčitelná právě antibiotiky.

Okamžité nasazení antibiotik je v našich zemích třeba pouze u meningitidy (zánětu mozkových blan), a to je naštěstí velmi vzácné onemocnění. Pokud vidíme prvé stadium boreliózy (červený kruh na kůži, který je uvnitř vybledlý), není problém takové onemocnění rozeznat a antibiotika nasadit. Prodleva 2 - 3 dní nevadí. U druhého či třetího stadia boreliózy jsou však příznaky značně odlišné a ani zde si ji s respirační infekcí nikdo nesplete. Kupodivu se ukazuje, že prodleva několika dní při nasazení antibiotik u bakteriální anginy též nevadí a že podávání antibiotik u zánětu průdušek vůbec neovlivní vznik komplikací, jako je např. bakteriální zápal plic. To jen tak pro zajímavost.

Na trhu už se dokonce objevily i volně prodejné domácí testy, které mají zjistit, zda původ našich potíží je bakteriální či virový. Doporučil byste lidem, aby si před návštěvou lékaře takový test udělali, aby věděli, zda antibiotika po lékaři vyžadovat či ne?

To se těžko posuzuje z hlediska lékaře a závisí to případ od případu. Domnívám se, že u běžného respiračního onemocnění by to bylo zbytečné, ale nejsem z těch, kteří by pacientům chtěli nějaké diagnostické pomůcky zakazovat (vždyť i teplotu si mohou sami změřit, že?). Jen je vhodné, aby si pacienti uvědomili, že je třeba nálezy správně interpretovat a že v tom má lékař větší zkušenosti než oni.

Formuláře

Registrace nového pojištěnce

Aktuality

Naše pracoviště

Naše pracoviště jsou po celé ČR. Vyberte si to, které je vám nejblíže

Akční nabídky

Bonusy

Připravili jsme pro vás celo řadu výhod a nadstandardních benefitů!

Třeba příspěvek na školku v přírodě!

Využijte možnost převodu příspěvků z rodiče na dítě a získejte tak až 1500 Kč na ozdravný pobyt. A k tomu dalších 500 Kč například na očkování.