Pandemie ohrožuje duševní stav dětí
Pandemie covid-19 přinesla za poslední rok velký psychický tlak na všechny. Strach o vlastní zdraví i zdraví svých blízkých, nejistotu, frustraci z nedostatku podnětů a sociálních kontaktů. Také dlouhodobou izolaci, kdy jsou rodiny nuceny trávit více času pohromadě.
To vše s sebou přináší vlnu stresu i úzkosti, což se odráží na duševním zdraví všech – děti a teenagery nevyjímaje. Jak vyplývá ze zprávy Rady vlády pro duševní zdraví, v době koronavirové krize stoupl nejen výskyt duševních onemocnění, ale zvýšilo se i riziko sebevražd, depresí a úzkostných poruch.
V rámci programu podpory duševního zdraví proto ZP MV ČR od letošního roku nabízí všem svým pojištěncům do 18 let příspěvek na vyšetření u klinického psychologa a klinického logopeda. „Příspěvek jsme připravili ve spolupráci s Asociací klinické psychologie ČR a také Asociací klinických logopedů ČR. V rámci něj nabízíme možnost čerpat bonus na dítě až 1500 Kč ročně. Každý rodič může navíc postoupit svůj příspěvek 500 Kč ve prospěch svého potomka. Celkem tak lze získat podporu na psychologickou či logopedickou pomoc až do výše 2500 Kč ročně,“ říká MUDr. Zdeňka Salcman Kučerová, ředitelka zdravotnického úseku ZP MV ČR.
Distanční výuka, domácí násilí a absence kontaktů
A s jakými problémy se nyní děti a mladiství nejvíce potýkají? Pro mnohé žáky a studenty je například problematická distanční forma výuky, do které se vůbec nezapojilo přes 10 000 dětí. Jejich duševní zdraví i rozvoj tak mohou být do budoucna výrazně ohroženy, upozorňují odborníci.
Situace rovněž nahrává zvýšenému výskytu rizikového chování, jako je domácí násilí. V době mimořádných opatření je však takovéto chování mnohem složitější objevit. Obzvlášť velký nápor na psychiku je pak u dětí a teenagerů vyrůstajících v nefunkčních rodinách či problematickém prostředí. Z nich je nyní nemůže vytrhnout ani škola či kontakt s kamarády, učiteli a jinými dospělými, jimž by se mohli svěřit a žádat o případnou pomoc.
Jak upozorňují psychologové i logopedi, dětem chybí sociální kontakty a dlouhodobá absence v kolektivu může mít negativní vliv i na jejich schopnost komunikovat a navazovat kontakty. Obzvlášť dospívající pak potřebují interakci s vrstevníky k tomu, aby si tvořili vlastní identitu, životní postoje, hodnoty a vzory. „Pokud tedy rodiče zaznamenají u svého potomka jakékoliv podezření na úzkosti, deprese, poruchy spánku a další rizikové projevy, neměli by se bát vyhledat odbornou pomoc,“ radí MUDr. Zdeňka Salcman Kučerová.
