Zdravotní péče, léky a další nároky pacienta

Všichni pojištěnci starší 18 let mají ze zákona tzv. preventivní prohlídku hrazenou ze zdravotního pojištění v počtu provedení 1x ročně. Preventivní prohlídky se mají konat 1x ročně s cca 11měsíčním odstupem. Výjimku tvoří děti a těhotné ženy, které mohou hrazené tzv. preventivní prohlídky u stomatologa využít dvakrát za rok.

Lékař při preventivní prohlídce standardně vyšetřuje stav chrupu a parodontu, sliznice a dalších tkání, zjišťuje případné anomálie v postavení zubů a čelistí, pátrá také po ev. přednádorových, nádorových či jiných změnách v dutině ústní, které by mohly signalizovat jiné onemocnění. Má také pacientovi odstranit zubní kámen a poučit ho o udržování správné ústní a zubní hygieny, v případě nálezu zubního kazu nebo vyhodnocení potřeby dalšího stomatologického ošetření se s pacientem dohodne na termínu jeho provedení.

Po 5 měsících od provedení této preventivní prohlídky může být pojištěnci v jednom kalendářním roce provedena a je uhrazena tzv. pravidelná prohlídka, která podobně jako prohlídka tzv. preventivní zahrnuje například kontrolu ústní hygieny, motivaci pojištěnce, vyšetření chrupu, paradontu, ošetření běžných afekcí a zánětu gingivy a sliznice ústní apod.

Zdravotní pojišťovna hradí tedy celkem až 2x ročně návštěvu u zubního lékaře, která je spojena s vyšetřením stavu chrupu, dásní a sliznice dutiny ústní, kdy není potřeba provést žádný konkrétní stomatologický zákrok. Za tyto prohlídky pojištěnec nic neplatí, resp. stomatolog nemůže požadovat úhradu od pacienta.

Samozřejmě. Přehled veškeré vykázané péče najdete po přihlášení do eKomunikace v sekci Výpis z osobního účtu. Nepřetržitě tak máte k dispozici veškerou vykázanou péči za poslední 3 roky.

O výpis z osobního účtu lze také bezplatně požádat jednou ročně pomocí formuláře Žádost o výpis z osobního účtu, který najdete zde (záložka Ostatní formuláře).

Veškerá základní péče související s péčí o těhotné je v ČR hrazena zdravotní pojišťovnou. Jedná se o:

Vyšetření během nerizikového těhotenství

Hrazeny jsou pravidelné kontroly v průběhu celého těhotenství, zpočátku přibližně každé čtyři týdny a ke konci těhotenství (zhruba od 37. týdne) jednou týdně. V rámci každého vyšetření lékař zjišťuje váhu těhotné ženy kvůli hlídání hmotnostního přírůstku, měří krevní tlak, provádí vyšetření moči, sleduje případné otoky končetin těhotné, měří velikost dělohy (vzdáleností od stydké spony).

Prvním vyšetřením je komplexní prenatální vyšetření, tzv. vstupní prohlídka. Ta by měla proběhnout v rozmezí 8. a 10. týdne těhotenství, nejpozději do 14. týdne.

Součástí prohlídky je primárně zjištění zdravotního stavu, gynekologické vyšetření (včetně odběrů kultivace z pochvy a moči), vyšetření děložního čípku, zevní měření pánevních rozměrů, provádí se chemické vyšetření moči, lékař rozhodne o indikaci laboratorních testů (odběry krve). V rámci prvního vyšetření může lékař indikovat také ultrazvukové vyšetření, které slouží k diagnostice raného těhotenství, při kterém se zjišťuje počet plodů a jejich vitalita (životaschopnost).

V rámci tohoto vyšetření gynekolog těhotné ženě také vystaví těhotenskou průkazku, kde jsou uvedeny podrobné informace o průběhu další péče. Právě do 14. týdne by měla mít každá nastávající maminka stanovený termín porodu, který se zapisuje do těhotenské průkazky.

Další pravidelná ultrazvuková vyšetření následují ve 20.–22. týdnu a ve 30.–32. týdnu těhotenství, přičemž se jedná o základní screeningová ultrazvuková vyšetření hodnotící dosavadní průběh těhotenství.

Mezi 24. a 28. týdnem těhotenství odešle lékař ženu na test na těhotenskou cukrovku. Ženu tedy čeká vyšetření krve a moči a dále také orální toleranční glukózový test (oGTT).

Mezi 28.–34. týdnem těhotenství  gynekolog znovu  zkontroluje krevní obraz a v některých případech provede ještě jednou testy na HIV, syfilis a žloutenku typu B. V období mezi 35. a 37. týdnem těhotenství bude těhotná žena absolvovat stěr z pochvy a konečníku na zjištění přítomnosti streptokoka skupiny B.

Optimálně v období 36.–37. týdne by těhotná žena měla mít již vybranou porodnici a měla by podstoupit tzv. check-in, tedy vstupní vyšetření a zaevidování těhotné ženy do porodnice. Nejedná se o předání těhotné ženy do porodnice, těhotná žena je i nadále v ambulantní péči u registrujícího gynekologa, který poskytuje péči dle doporučených postupů. Na toto vyšetření vystavuje registrující gynekolog těhotné ženě žádanku, přičemž cílem vyšetření této zdravotní služby je především seznámení těhotné ženy s prostředím porodnice a poskytnutí důležitých organizačních informací, získání informací o dosavadním průběhu prenatální péče, zařazení těhotné ženy do skupiny dle rizika a stanovení strategie ukončení těhotenství (způsob vedení porodu).

Dle doporučených postupů může být těhotná žena předána do ambulantní péče porodnice po vzájemné dohodě, nejpozději však ve 41. týdnu, přičemž těhotenství by mělo být ukončeno do 42. týdne.

Screeningová vyšetření

Nedílnou součástí zdravotní péče o těhotnou jsou také podrobná screeningová vyšetření, která může registrující gynekolog těhotné ženě nabídnout. Odborníky nejčastěji doporučovaný kombinovaný screening v I. trimestru těhotenství, tzv. „prvotrimestrální screening“ (12.–14. týden těhotenství) umožňuje stanovit míru rizika, zda dítě bude trpět vrozenou vývojovou vadou (např. Downův syndrom). 

Obdobně je tomu i u podrobného ultrazvukového vyšetření ve 36.–37. týdnu těhotenství, u tzv. ultrazvukového screeningu růstové restrikce plodu je ve 36.–37. týdnu prováděna kontrola růstu miminka a včasná identifikace případných problémů.

Vyšetření v případě rizikového těhotenství

Ženy s rizikovým nebo tzv. patologickým těhotenstvím jsou sledovány podrobněji a častěji s ohledem na definované riziko, přičemž veškerou lékařem indikovanou péči pojišťovna hradí. Zdravotní pojišťovnou je např. hrazeno také superkonziliární ultrazvukové vyšetření v průběhu prenatální péče, které navazuje na pravidelné ultrazvukové vyšetření, a to v těch případech, kdy v rámci pravidelného ultrazvukového vyšetření byla zjištěna abnormalita.

Míru rizika určí ošetřující lékař už při prvním vyšetření v těhotenské poradně, a to na základě anamnézy ženy a jejího aktuálního zdravotního stavu. Při každé další návštěvě poradny lékař znovu posuzuje a zvažuje míru rizika. V praxi to znamená, že se vždy provádí všechna potřebná vyšetření včetně zjištění váhy z důvodu hlídání hmotnostního přírůstku, měření krevního tlaku, vyšetření moči a sledují se také známky vitality plodu.

Další vyšetření v těhotenství (jiné odbornosti)

Každá nastávající maminka má také nárok v průběhu těhotenství na dvě preventivní prohlídky u stomatologa. Dále by také neměla zapomenout na preventivní prohlídku u všeobecného praktického lékaře a natočení EKG.

Rozsah péče o těhotné se může lišit podle zdravotních potřeb a rizik každé těhotné ženy. Zásady dispenzární péče v těhotenství (doporučené postupy ČGPS ČLS JEP) jsou dostupné např. na stránkách Gynultrazvuk.cz, na kterých jsou zveřejněny i další podrobné informace včetně kalkulačky pro dataci těhotenství a přehledu doporučených pravidelných a nepravidelných vyšetření v těhotenství.

Možnost příspěvku pro pojištěnky ZP MV ČR na nehrazené služby z Fondu prevence lze nalézt zde.

Lázeňská léčebně rehabilitační péče (dále LLRP) jako nezbytná součást léčebného procesu se poskytuje podle Přílohy č. 5 k zákonu č. 48/1997 Sb. a podle vyhlášky č. 2/2015 Sb. v platném znění. Zákon č. 48/1997 Sb. je Zákon o veřejném zdravotním pojištění. Příloha č. 5 tohoto zákona je Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči a vyhláška č. 2/2015 sb. v platném znění je Vyhláška o stanovení odborných kritérií a dalších náležitostí pro poskytování LLRP. 

V indikačním seznamu jsou uvedeny onemocnění u nichž lze lázeňskou léčbu poskytnout a zákonné podmínky, které musí být splněny, aby zdravotní pojišťovna mohla lázeňský návrh schválit. Jsou onemocnění, kde je možné čerpat LLRP (dokonce komplexní LLRP) každý rok, například:

• Revmatoidní artritis od II. stadia nemoci s funkčním postižením třídy b
• Bechtěrevova nemoc od II. stadia nemoci s funkčním postižením třídy b, pokud jsou v soustavné péči revmatologa nebo rehabilitačního lékaře.

Jsou indikace, kde lze poskytnout komplexní LLRP 1x v průběhu 24 měsíců, jedná se například o indikaci:

• VII/7 Koxartróza, gonartróza v soustavné ambulantní péči ortopeda a rehabilitačního lékaře a to od III. stupně hodnocení nemoci podle Kellgrena. 1x v průběhu 24 měsíců je také komplexní LLRP možná u Roztroušené sklerózy. Existují ale i indikace, kde lze čerpat komplexní LLRP pouze 1x, dále je možná než příspěvková LLRP. Možné čerpat komplexní LLRP pouze v základním pobytu (1. pobyt) je například u indikace II/3 Hypertenzní nemoc II. až III. stupně hodnocení hypertenzní nemoci, VI/3 kořenové syndromy s iritačně zánikovým syndromem. Podmínky jsou tedy dány zákonem. Jsou ale i stavy po  závažných operacích, či závažné nemoci, kde není LLRP možná vůbec, jsou to například stavy po  operaci sleziny, ať poúrazové stavy či při hematologickém onemocnění. 

Bez dalšího nelze konstatovat, že není možné absolvovat fyzioterapii pro jinou diagnózu u téhož poskytovatele podruhé v daném roce. Jedná se však o to, že řada výkonů fyzioterapie má stanoveno tzv. frekvenční omezení (maximální počet opakování určitého zdravotního výkonu u jednoho pacienta za definované časové období, např.  “1/1 den” nebo “10/1 čtvrtletí ” apod.). Pokud poskytovatel překročí frekvenční omezení, může být výkon pojišťovnou neuhrazen.

Od 1. 1. 2026 je FT poukaz na rehabilitaci platný 14 kalendářních dnů pro objednání od data vystavení lékařem. Zahájení samotné rehabilitační péče musí proběhnout do 40 dnů a celková platnost poukazu (pro vyčerpání terapií) je maximálně 5 měsíců.

V ČR funguje tzv. ochranný limit na doplatky za léky na recept. Pokud během roku zaplatíte na započitatelných doplatcích více než stanovený limit, zdravotní pojišťovna vám přeplatek vrátí. 

Aktuální roční limity jsou:

Důležité je, že:

• nepočítají se všechny doplatky, ale jen tzv. započitatelné doplatky,
• volně prodejné léky se do limitu nepočítají,
• pacient o nic nežádá, limity sleduje systém eRecept/SÚKL,
• po překročení limitu už lékárna započitatelný doplatek vůbec nevybere,

Pacienti si mohou zkontrolovat zaplacené doplatky a stav limitu v aplikaci eRecept (aplikace je dostupná na webu, i přes Portál občana; mobilní aplikace ke stažení v Google Play, Apple Store)

Co je započitatelný doplatek

Započitatelný doplatek je částka, kterou jako pojištěnci / pacienti platíme u částečně hrazeného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, ve výši doplatku na nejlevnější lék se stejnou léčivou látkou a stejnou cestou podání. Tyto doplatky se započítávají do tzv. ochranného limitu, který hlídá, kolik maximálně za tyto léky za rok zaplatíme.

Jakmile dosáhneme svého limitu, započitatelné doplatky už neplatíme. Zbylou částku za každého z nás hradí zdravotní pojišťovna.

Aktuální výši započitatelného doplatku za konkrétní lék si můžete zjistit na webových stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv. 

https://prehledy.sukl.cz/prehled_leciv.html?#/

ZP MV ČR hradí z prostředků veřejného zdravotního pojištění sluchadla v souladu s platnou legislativou, konkrétně tabulka č.1 oddíl C příloha zákona č. 288/2025 Sb.

Zde jsou uvedeny hrazené typy sluchadel, kdo je může indikovat (preskripční omezení), na jakou vadu jsou indikované (indikační omezení), jak často se mohou předepisovat a jaká je jejich úhrada z veřejného zdravotního pojištění.