Přejít k hlavnímu obsahu
  1. Úvod
  2. Plátci
  3. Zaměstnavatelé

Zaměstnavatelé

Samotestovaní ve firmách

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra připravila Program na podporu provádění samoodběrových testů COVID-19. Více informací najdete zde.

Průvodce samotestováním ve firmách vytvořený Ministerstvem průmyslu a obchodu můžete najít zde.

Číslo účtu pro příjem plateb na zdravotní pojištění zaměstnavatelů vedené u ČNB je 2115106031/0710variabilní symbol: IČO.

Od 1. 1. 2022 dochází ke změně minimální mzdy, která se z 15 200 Kč zvyšuje na 16 200 Kč, a tím se mění minimální měsíční zdravotní pojištění u zaměstnanců, které se zvyšuje z 2 052 Kč na 2 187 Kč.

Vznik a zánik zaměstnání a povinnosti zaměstnavatele

V § 8 odst. 2 zák. č. 48/1997 Sb., v platném znění, vzniká zaměstnavateli povinnost platit část pojistného za své zaměstnance dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání a zaniká dnem skončení zaměstnání. Za den ukončení zaměstnání se považuje den ukončení výkonu práce (pracovního poměru). Pro jednotlivé konkrétní případy je pod jednotlivými písmeny přesně vymezeno období zaměstnání, např. při jmenování do funkce, při členství v družstvu apod. Při posuzování vzniku a zániku zaměstnání se již nevychází z vazby na nemocenské pojištění, ale rozhodující je, zda z určité činnosti plynou příjmy zdaňované podle § 6 zákona o daních z příjmů.

Zaměstnáním se pro účely zdravotního pojištění rozumí činnost zaměstnance, ze které plynou zaměstnanci od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle § 6 zákona o daních z příjmů.

Zaměstnavatelem se pro účely zdravotního pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává a má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky.

Zaměstnancem je fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle § 6 zákona o daních z příjmů.

Za zaměstnance se též považují:

  • členové statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob (členové představenstva, členové správních a dozorčích rad atd.),
  • volení či jmenovaní funkcionáři právnických osob, sdružení, spolků atd.,
  • osoby činné na základě mandátní nebo příkazní smlouvy, likvidátoři, prokuristé,
  • neuvolnění zastupitelé.

Dohody o provedení práce

Osoby činné na základě dohody o provedení práce budou platit pojistné na zdravotní pojištění, dosáhnou-li v kalendářním měsíci příjmu přesahující částku 10 000 Kč. V případě, že je uzavřeno více dohod u jednoho plátce, příjmy z jednotlivých dohod se sčítají.

Dohody o pracovní činnosti

U dohod o pracovní činnosti se za zaměstnance pro účely zdravotního pojištění považuje osoba, která dosáhla započitatelného příjmu. Od 1. 1. 2021 platí hranice započitatelného příjmu 3 500 Kč. Tato hranice je platná i v roce 2022.

Vyměřovací základ

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Z některých zákonem stanovených typů plnění se pojistné neodvádí (např. odstupné).

Minimální vyměřovací základ zaměstnance

Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda. Je-li vyměřovací základ zaměstnance nižší, než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen, až na výjimky stanovené zákonem, doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je zaměstnanec povinen provést takovýto doplatek pojistného prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci. Je-li vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně zaměstnavatele, je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel. U zdravotního pojištění se nestanovuje maximální vyměřovací základ. 

Splatnost pojistného na zdravotní pojištění

Zaměstnavatel platí pojistné na zdravotní pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Za den platby pojistného je považován den, kdy došlo k připsání pojistného na účet zdravotní pojišťovny. 

Zaměstnanci, za které je plátce pojistného stát 

Osoby, za které hradí pojistné stát, nemají stanoven minimální vyměřovací základ. Oznamovací povinnost za tyto osoby plní zaměstnavatel. Výčet osob je stanoven podle § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. 

Vyměřovacím základem pro platbu pojistného státem je od 1. 1. 2022 částka ve výši 14 570 Kč (stát platí pojistné ve výši 1 967 Kč měsíčně). U zaměstnance, kterému byl přiznán invalidní důchod a je zaměstnán u zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, je vyměřovacím základem částka přesahující částku vyměřovacího základu dle předchozí věty. 

Pokuty a penále

Lhůta k uložení pokuty se prodlužila na 2 roky ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila nesplnění oznamovací povinnosti, nejdéle však do 5 let, kdy k nesplnění došlo. Promlčecí lhůta práva vymáhat pojistné je stanovena na 10 let. penále bylo do 31.12.2021 stanoveno v sazbě 0,05 % za každý den prodlení. Od 1.1.2022 se stanoví penále podle předpisů občanskoprávních, podle nichž je roční výše penále stanovena jako součet repo sazby ČNB platné k 1. dni kalendářního pololetí a 8 procentních bodů. 

 

Aktuality

Aby vám neutekla žádná naše slevová akce nebo nabídka,
sledujte nás na Facebooku nebo Instagramu

Dále z 211