Výsledky vyhledávání

Břišní tyfus

Břišní tyfus je horečnaté onemocnění způsobené bakterií Salmonella typhi. Vyskytuje se zejména v nízkopříjmových zemích s nižším hygienickým standardem a horším přístupem ke zdravotní péči. Odhaduje se, že tyfem onemocní 11–20 milionů lidí a každoročně na něj zemře 128 000 až 161 000 lidí. Onemocnění se přenáší kontaminovanými potravinami či vodou, zdrojem nákazy je nemocný člověk nebo přenašeč. Inkubační doba je průměrně 14 dnů, příznaky jsou horečka, bolesti hlavy, únava, častěji zácpa než průjem. Neléčené onemocnění trvá 2-3 týdny a vede k výraznému úbytku na váze. Vzácnější smrtelnou

Cholera

Cholera je horečnaté průjmové onemocnění, které způsobuje bakterie Vibrio cholerae. Tyto bakterie se vyskytují ve vodě, a tak se člověk nakazí např. konzumací ovoce či zeleniny omyté v této vodě nebo ve vodě fekálně kontaminované nemocnými lidmi. Nemoc se vyskytuje všude na světě, vyšší výskyt je ale v zemích s nižším hygienickým standardem. Inkubační doba je v rozmezí několika hodin až pěti dnů. Průběh onemocnění je často mírný nebo i bezpříznakový, ale pokud se příznaky rozvinou, je průběh rychlý a bez včasné léčby (zejména rehydratace s podáním minerálů) může vést až k úmrtí. Typické jsou

Horečka dengue

Horečka dengue je infekční horečnaté onemocnění způsobené virem dengue a přenášené komáry rodu Aedes. Vyskytuje se v tropických a subtropických oblastech. Napadá většinou mladší osoby včetně dětí. Inkubační doba je 3–14 dní (průměrně 4–7 dní). Průběh onemocnění může být asymptomatický, ale pokud se rozvinou příznaky, je to především náhle vzniklá horečka, bolest hlavy, svalů a kloubů, nevolnost, zvracení. Může se také vyskytnout vyrážka nebo drobné krvácivé projevy (např. z dásní či nosu). Nemoc většinou trvá do deseti dnů. Léčba je jen symptomatická, podávají se antipyretika a analgetika

Japonská encefalitida

Závažné virové onemocnění přenášené komáry rodu Culex. Vyskytuje se v jihovýchodní a severovýchodní Asii, a to zejména v zemědělských oblastech, ale i ve městech. Zdrojem nákazy jsou ptáci a prasata, mezi lidmi se nemoc nepřenáší. Inkubační doba je 5-15 dní. Průběh je v 90 % bez klinických projevů, spíše však u místních; u cestovatelů může být závažnější. Typickými projevy jsou horečka, bolest hlavy a kloubů, zimnice. Dále se vyskytují poruchy řeči, křeče nebo obrny hlavových nervů, šíjových svalů či končetin. Může se rozvinout těžká encefalitida s trvalými následky až pro 30 % pacientů, nemoc

Vzteklina

Vzteklina (lyssa, rabies) je onemocnění způsobené virem Lyssa. Jedná se o zoonózu, tedy nemoc přenášenou zvířaty. Byla prokázána na celém světě, avšak v současné době se spíše vyskytuje v Asii a Africe, kde každý rok způsobuje desetitisíce úmrtí. Česká republika je od roku 2004 „rabies-free“, vzteklina se zde nevyskytuje. Hlášené případy byly vždy importované. Nejčastěji vzteklinu přenáší psi, v našich zeměpisných šířkách pak lišky. Právě jejich plošným očkováním (a také povinným očkováním psů a koček) se podařilo na našem území vzteklinu vymýtit. Virus se do těla člověka dostane slinami, tedy

Žlutá zimnice

Žlutá zimnice je horečnaté onemocnění s hemoragickými (krvácivými) projevy. Původcem je virus žluté zimnice, přenašeči jsou komáři. Zdroji nákazy jsou opice nebo nakažení lidé. Žlutá zimnice se vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Afriky, Střední a Jižní Ameriky, a to ve formě městské, džunglové nebo přechodové (savanové; pouze v Africe). Nemoc probíhá ve dvou stadiích: první je tzv. červené, kdy se objevuje horečka, únava, slabost a bolest v zádech. Zároveň se objevuje zarudnutí tváře, překrvení spojivek a jazyk je také na okrajích červený. Také může být zvracení, bolesti břicha

Očkování proti klíšťové encefalitidě

Klíšťová encefalitida (dále „KE“) je onemocnění virového původu, způsobované tzv. arboviry – jedná se o virózu přenášenou členovci, samotné klíště (na našem území nejčastěji druh Ixodes ricinus) je tzv. vektorem přenosu. Rezervoárem viru jsou pak drobní savci, ale mohou jím být např. také lišky, jezevci, divoká prasata, venku chovaná domácí zvířata (ovce, kozy apod.). Klíště získá virus sáním krve infikovaného zvířete. Pro další přenos je podstatné přežívání viru ve slinných žlázách klíštěte, odkud se virus může šířit na dalšího hostitele. Kromě šíření nemoci prostřednictvím klíštěte je popsán

Očkovací kalendář

V očkovacím kalendáři ( ke stažení) jsou obsažena očkování, která jsou uvedena ve vyhlášce 537/2006 Sb. o očkování proti infekčním nemocem jako pravidelná, také se setkáváme s pojmem „povinná“. V ČR jsou povinná níže uvedená očkování, která jsou všechna hrazena z veřejného zdravotního pojištění, a je pro ně stanoveno i věkové rozmezí, kdy mají být aplikována, aby byla zajištěna požadovaná odolnost organismu proti infekci. Dále jsou uvedena i očkování doporučená (neboli nepovinná), která jsou též hrazena z veřejného zdravotního pojištění, a to v určitém věkovém rozmezí nebo určitým skupinám

Doporučená (nepovinná) očkování

V této skupině najdeme očkování, která se doporučují absolvovat, a za určitých okolností a určitým skupinám pojištěnců jsou hrazená. U očkování, která jsou hrazena, pokud jsou zahájena v určitém věkovém rozmezí, platí následující: hrazenou službou je i očkování provedené po uplynutí lhůt/y stanovené/ých v tomto ustanovení, pokud došlo k odložení aplikace jedné nebo více dávek očkovacích látek z důvodu zdravotního stavu pojištěnce. Týká se to očkování proti pneumokokům, meningokokům a lidským papilomavirům (HPV). Doporučená hrazená očkování invazivní pneumokoková onemocnění invazivní

Pravidelná (povinná) očkování

Do této skupiny patří očkování, která se provádějí hlavně dětem, viz očkovací kalendář. Řadí se sem ale i přeočkování dosplěých proti tetanu každých 10-15 let. Přeočkování je taktéž hrazené. Mezi pravidelná patří očkování proti těmto nemocem: záškrt, tetanus, černý kašel dětská obrna virová hepatitida (žloutenka) B hemofilové nákazy B spalničky, zarděnky, příušnice tuberkulóza (rizikové skupiny) Proti prvním šesti nemocem se používá hexavalentní očkovací látka, tzv. hexavakcína (Infanrix hexa, Hexacima), která se očkuje v prvních měsících života dítěte. Očkování se zahajuje od započatého 9