Přejít k hlavnímu obsahu
foreigners
  1. Úvod
  2. Prolonged sitting syndrome 1. díl

Prolonged sitting syndrome 1. díl

Jak dlouho sedíme?

Mezinárodními srovnávacími studiemi pracovního prostředí probíhajícími v posledních letech v Británii, Íránu, Austrálii a USA byly srovnávány početné skupiny mužů a žen vykonávajících profesi vyžadující sezení. Ze závěrů těchto studií vidíme výrazný nárůst počtu profesí, jejichž povaha je sedavá: z 15 % koncem minulého století, na 25 % v roce 2008, a v posledním roce dokonce tento podíl vzrůstá téměř na polovinu všech profesí. Pro správnost musíme uvést, že do sedavého zaměstnání jsou započítávány i dělnické a manipulační profese, u nichž je cca polovina pracovního času vykonávána ne vestoje, ale vsedě. 

Fenomén prodlouženého sezení, PROLONGED SITTING SYNDROME (PSS), je relativně novým souborem příznaků, který ještě vyžaduje mnohé zkoumání. Jedná se o spojení mnoha diagnóz (včetně civilizačních nemocí a diabetu) se sedavým zaměstnáním nebo obecně s dlouhou dobou trávenou vsedě, například s vykonáváním práce na počítači nebo s online vzdělávacími a meetingovými aktivitami. V první fázi si vědci již před mnoha desítkami let začali všímat výrazného nárůstu civilizačních nemocí spojených s dlouhodobým pasivním sezením u televize. V novém tisíciletí však i tento fenomén dostává novou definici. 

V ordinacích lékařů začíná totiž skokově narůstat počet pacientů, kteří se nejen málo hýbou, ale většinu svého času tráví vsedě nebo pololeže. To se neblaze podepisuje na stavu páteře a svalové soustavy i na trávení a metabolismu. 
Nejde jen o nedostatek pohybu. Lékaři začínají tušit, že se jedná o daleko komplexnější problém. Roste záchyt diabetu 2. typu a nádorů tlustého střeva. Zhoršují se laboratorní parametry měřící hladinu celkových tuků a cholesterolu v organismu. A čím dál tím více lidí je diagnostikováno s méně nebo více vážnou poruchou hybnosti páteře, s vyhřezlými plotýnkami, chronickými bolestmi.

Více než bazální výdej

Aby se vědci mohli shodnout na srovnatelných výsledcích studií, potřebují navzájem srovnat relevantní data. Proto se poměrně záhy objevuje ve vědeckém světě jednotná metodika, která třídí pracovní úkony i sportovní činnosti podle ekvivalentu bazálního (základního) výdeje člověka. Bazální výdej je energetická spotřeba člověka za jeden den tehdy, když se vůbec nehýbe. Jde o spotřebu těla na zajištění běžného fungování organismu, tedy na zajištění trávení, dýchání, činnosti srdce a mozku, minimálního svalového pohybu. Tato jednotka MET je pak určující pro obecné rozlišení energetické náročnosti jakýchkoli jiných činností. 

Zjednodušeně řečeno, v rozsahu 1-1,5násobku bazálního energetického výdeje MET, tedy 1-1,5 MET, se pohybují lehké činnosti typu: sledování televize, nenáročná práce na počítači nebo řízení automobilu. 

Naproti tomu fyzicky náročnější činnosti, jakými typicky jsou jízda na kole, svižná chůze nebo běh, se obecně pohybují ve 3-8násobcích tohoto MET parametru. 

Sedavé chování versus čas sezení

Aby se vědci mohli opravdu dobře domluvit, kromě stanovení ekvivalentu denní bazální spotřeby si ještě museli sjednotit terminologii. Proto se v souvislosti se syndromem prodlouženého sezení začíná mluvit o sedavém chování, angl. sedentary behaviours (tedy ne jenom o zaměstnání, ale i o mnoha činnostech, které člověk vykonává převážně vsedě). V zájmu přesných měření se definuje i celkový čas sezení, angl. sitting time, tedy čas strávený v sedící pozici.  

Detektivka jménem prolonged sitting, dlouhé sezení, se stává atraktivním tématem pro mnoho vědeckých týmů.  

V roce 2010 vyšla jedna z velkých populačních vědeckých studií, která upozorňuje na zajímavý fenomén, tzv. active couch potato. Jak je asi jasné, nejde zdaleka ani o brambory, ani o sedačky do obývacích pokojů, ale o poměrně významnou skupinu lidí, kteří souběžně s výskytem nežádoucích účinků spojených s dlouhým sezením udávají, že pravidelně sportují nebo se pohybují směrem do práce a z práce pěšky. Typickým příkladem může být úředník nebo IT specialista, který jde do práce i z práce po svých, dokonce někdy navštíví i fitko, ale ze samotné povahy jeho práce vyplývá, že mnoho hodin denně stráví sezením u počítače. 

Aby syndrom prolonged sitting neměl málo komplikací, přidává se k němu v posledních deseti letech i mladá generace, mileniálové, kteří s oblibou celé noci tráví u on-line her. 

Syndrom prodlouženého sezení se ještě před pandemií obecně stal velkým problémem zasahujícím až nejmladší generace našich potomků. 

Home office a pandemie

I když mnoho lidí kompenzuje nedostatek aktivního pohybu a hodiny sezení u počítače pohybem, naši instinktivní potřebu hýbat se významně omezuje nový jev - karanténa a domácí izolace. 

Předsevzetí, plány a tréninkové manuály vzaly za své. Za své vzala i snaha zaměstnavatelů vybudovat aktivní pracoviště, implementovat aktivní sezení, porady vestoje a mnoho jiných velmi pokrokových kompenzačních mechanismů. Home office byl původně dočasným řešením. 

Naše tělo však pohyb vitálně potřebuje. Digitální svět je sice pohodlný, ale zdraví neprospívá. 

V dalších dílech: 

•    POTÍŽE S KRČNÍ PÁTEŘÍ 
•    BEDERNÍ PÁTEŘ A SEZENÍ 
•    MIKROBIOM, TRÁVENÍ, STŘEVA A SEZENÍ
•    DIABETES, METABOLICKÝ SYNDROM A SEZENÍ 
•    CÉVY, SRDCE A SEZENÍ
•    SEZENÍ A RAKOVINA

Autor: MUDr. Gianna Conti, MBA, leden 2021

Zdrojem informací pro tento článek je vědecká studie publikovaná v Exercise and Sport Sciences Review, 2010, 38(3): 105-113, pod názvem: Too much sitting: The Population–Health Science of Sedentary Behavior.

•    ZPMVČR disponuje uceleným programem aktivit, preventivních a screeningových programů a osvědčených kampaní, které již mnoho podniků a velkých zaměstnavatelů v České republice s úspěchem několik let využívá. 
•    Staňte se i Vy Health Responsible Company se zodpovědným přístupem ke zdraví zaměstnanců.
•    Navrhneme Vám komplexní program péče o Vaše pracovníky s přesahem i do civilizačních nemocí a zdraví jejich vlastních rodin.

Aktuality

Aby vám neutekla žádná naše akce nebo nabídka,
sledujte nás na Facebooku nebo Instagramu