Přihlaste se k 211 jednoduše on-line!
Vitamin D bychom měli užívat všichni
Lidské tělo je schopné vytvářet si vitamin D samo, problém je v tom, že k tomu musí přijímat přiměřené množství slunečního záření pokožkou. To je ale v naší zeměpisné šířce, zejména v zimních měsících, nereálné. Navíc slunění v dnešní době lékaři nedoporučují kvůli vysokému riziku vzniku rakoviny kůže. A vzhledem k tomu, že potravinách konzumovaných u nás se vitamin D vyskytuje jen v nepatrném množství, trpí naprostá většina naší populace jeho nedostatkem. Je proto vhodné užívat ho jako doplněk stravy.
Podle MUDr. Jiřího Jenšovského, CSc., endokrinologa a specialisty na léčbu osteoporózy z Ústřední vojenské nemocnice v Praze, má deficit vitaminu D na organizmus obrovský dopad, a to nejen na kosti, na jejichž léčbu se jako osteolog zaměřuje. „D-vitamin je zásadní pro svalovou výkonnost, u starších pacientů třeba i pro stabilitu. Víme, že saturace D-vitaminem dokáže snížit riziko pádů. Je také důležitý pro imunitu. Víme, že v době covidu všichni sháněli D-vitamin, protože je prokázáno, že zlepšuje imunitu. Existuje obrovská řada studií týkajících se jeho účinku na lidské zdraví na celé řadě etáží včetně například vlivu na plodnost. Prakticky neexistuje v těle orgán nebo systém, na který by D-vitamin neměl vliv. Čili nedostatek D-vitaminu má skutečně dalekosáhlé důsledky. Přitom měřit se dá poměrně snadno, do doby nedávné to bylo nákladné, dnes je to v řádu stokorun.“
Hladina vitaminu D v krvi pod hodnotou 75 nmol/l je nedostatečná
Hladinu vitaminu D není možné měřit všem, měří se jen vybraným rizikovým skupinám. Za dobrou Jenšovský považuje hladinu nad 75 nmol/l. Čísla pod touto hranicí podle něho znamenají nedostatečnost a hladinu nižší než padesát už má za vážný nedostatek. V osteocentru se přitom setkává s pacienty, kteří mají hladinu třeba deset nebo také neměřitelnou. Takový nedostatek vitaminu D vede nejen k řídnutí kostí, ale také k jejich měknutí. Reklamy, které doporučují užívat denně dva tisíce mezinárodních jednotek vitaminu D, mají podle Jenšovského pravdu. „V dobách minulých se říkalo, že doporučená substituční denní dávka je tisíc jednotek, dnes víme, že pro naprostou většinu populace jsou to dva tisíce mezinárodních jednotek,“ říká.
Slunce nesvítí celý rok a musíme se před ním chránit
Jenšovský je přesvědčen o tom, že vitamin D by v našich podmínkách měli užívat prakticky všichni. Argumentuje tím, že na rozdíl od předchozích generací netrávíme tolik času venku a nejsme vystaveni slunci. „My dnes máme strach z karcinomu kůže, to je naprosto oprávněné. Ale když řekneme á, musíme říct i bé. Tedy že když nebudeme chodit na sluníčko a budeme používat ochranné prostředky, tak budeme mít málo vitaminu D a je potřeba ho doplňovat. To se, řekl bych, ve velké míře neděje. A druhá věc je, že třeba mladá generace se pohybuje venku mnohem méně, než jsme se pohybovali my. My jako děti jsme přišli ze školy, hodili tašku do kouta a šli ven. Dneska si děti sednou k mobilu nebo počítači.“
Ani potravou si dostatečný přísun vitaminu D nezajistíme
Proč to tak je, vysvětluje Jenšovský tím, že vitamin D není vlastně klasickým vitaminem. „Vitaminy jsou definované jako stopové sloučeniny, které jsou přiváděny do organizmu zvenčí. Typicky třeba vitamin C. Vitamin D byl nazván vitaminem v době, kdy se vitaminy objevovaly jako na běžícím pásu. Ale je to trochu jiná látka. Vzniká v lidském těle po dopadu ultrafialového záření, z cholesterolu mimochodem, a je dvakrát metabolizována. Poprvé v játrech a podruhé v ledvinách. Je to poměrně složitý mechanizmus. Tedy biochemicky má vitamin D mnohem blíže třeba k pohlavním hormonům nebo hormonům nadledvinek než k jakémukoliv vitaminu.“
Faktem je, že v běžné stravě v našich podmínkách se vitamin D téměř nevyskytuje. To potvrzuje i Jenšovský. „Dočtete se, že jsou malá množství v některých rybách, třeba v úhoři. Ale jak často jíte úhoře? Takže ano, reklamy mají pravdu a vitamin D mají používat prakticky všichni,“ konstatuje Jenšovský.
Zdroj: Téma je součástí obsáhlejšího rozhovoru s dr. Jenšovským, který se týká osteoporózy a který najdete v letošním vydání našeho magazínu Dvěstějedenáctka zde.
