Očkování

Důležitým stavebním kamenem prevence je očkování. To má na našem území dlouhou tradici. Už od začátku 19. století využíváme zjištění, že očkovaný je chráněn před nákazou nebo alespoň před vážným průběhem onemocnění v případě, že se předtím dostane do kontaktu s jeho původcem. 

Z následujících řádků se dozvíte, jak se očkování člení dle zákonné úpravy ČR, která očkování jsou „povinná“ (hrazená), která doporučená (hrazená určitým skupinám pojištěnců) a která jsou vždy nehrazená.

„Povinná“ neboli (řečí vyhlášky 537/2006 Sb. o očkování proti infekčním nemocem) pravidelná očkování jsou vždy hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Spadá sem velká část očkování, která absolvují děti v rámci pravidelných prohlídek u dětského lékaře, ale také přeočkování dospělých proti tetanu. Tato očkování najdeme v tzv. očkovacím kalendáři spolu s následující kategorií.

Doporučená neboli „nepovinná“ očkování jsou zakotvena v §30 zákona 48/1997 Sb. o zdravotním pojištění; tato jsou hrazena pojištěncům, kteří mají určité zdravotní rizikové faktory, a proto jsou jim doporučena. Mimo tyto skupiny hrazená nejsou.

Další skupinou jsou očkování vždy nehrazená, aplikují se na přání pojištěnce. Sem patří např. všechna očkování potřebná pro cestování, ale také třeba očkování proti planým neštovicím nebo žloutence typu A.

Více informací