
Obezita
Co je obezita
Obezita neboli otylost je civilizační chorobou postihující značnou část populace v ČR i Evropě (asi 60 % dospělých). Je definována jako nadměrné množství tuku v těle, které ohrožuje jeho zdravé fungování. Ve zkratce můžeme její vznik popsat následovně: lidský organismus je evolučně nastaven tak, aby si střádal energii do zásoby, jelikož v minulosti lidé vydávali hodně energie a potravy tolik nebylo. Dnes je potravy dostatek (v části světa, kde se nacházíme, i přebytek) a naopak pohybu má mnoho lidí nedostatek. Naše těla však dále ukládají veškerou energii, a když ji nevydáme, vzniká nadváha a posléze obezita. Ještě stručněji – k nadváze dochází, je-li vyšší příjem energie nežli výdej.
Toto je však pouze část celého problému. Obezitu nelze nahlížet pouze jako následek nedostatku vůle či špatných stravovacích návyků. Může mít řadu příčin, na které jedinec nemá vliv, jako např. genetické faktory, vedlejší účinky léků či hormonální problémy.
Obezita je považována za chronické onemocnění, člověk s obezitou by měl být léčen. Existuje vícero přístupů, které se kombinují podle potřeb pacienta.
Příčiny obezity
Genetické faktory
Výzkumy ukazují, že tělesná hmotnost a její změny jsou ze 40–70 % ovlivněny geneticky. Genetika ovlivňuje i rozložení tuku v těle, a to až z 55 %. Geny, které se na vzniku obezity podílejí, se však projevují společně s působením prostředí, to znamená, že jejich nositel bude spíše ovlivněn obezitogenními faktory v prostředí (typicky dostupnost až nadbytek potravin, nedostatek pohybu) a je náchylnější k obezitě.
Také je geneticky podmíněno, jak snadno se nám daří zhubnout nebo jakým způsobem se ukládá tuk v těle.
Hormonální problémy a další onemocnění
Není to příliš časté, avšak příčinou nadváhy a obezity mohou být onemocnění štítné žlázy (hypotyreóza neboli snížená činnost štítné žlázy), Cushingův syndrom (nadbytek kortizolu) nebo syndrom polycystických ovarií (PCOS).
Vedlejší účinky léků
Také některé léky mohou hmotnost ovlivnit: tělo kvůli jejich účinkům může zadržovat více vody, případně se mění vstřebávání cukrů a dalších látek nebo ovlivňují metabolismus. Jedná se např. o antidepresiva, ale i další léky.
Psychologické faktory
Psychika hraje u obezity nezanedbatelnou roli. Pokud je nadváha způsobena přejídáním, je důležité odhalit skutečnou příčinu, tedy zda pacient „zajídá“ stres, úzkost, traumatické zážitky apod. Opakované selhávání při pokusu o redukci hmotnosti je také významným faktorem, mnoho pacientů s obezitou trpí depresemi. Je třeba také odhalit případné poruchy příjmu potravy jako např. záchvatovité přejídání nebo závislosti. Psychickému stavu jednotlivce nepomáhá ani všeobecné zaměření společnosti na vzhled a ostouzení lidí neodpovídajících „ideálu krásy“ (fat shaming). Psychologická intervence je tedy v mnoha případech nezbytná.
Diagnostika a stupně nadváhy a obezity
Nejjednodušším ukazatelem je BMI, tedy body mass index – index tělesné hmoty. Výpočet např. zde. V následující tabulce je uvedeno základní rozdělení dle BMI. Se stoupajícím indexem narůstá i riziko vzniku přidružených onemocnění, jako jsou hypertenze, diabetes mellitus 2. typu, ateroskleróza a následné kardiovaskulární onemocnění, poruchy metabolismu lipidů, onemocnění kloubů a další.

Zdroj: https://www.nzip.cz/clanek/1494-jak-vznika-nadvaha-a-obezita
BMI ale představuje pouze orientační číslo. Nezohledňuje totiž např. rozložení tuku v těle. Je známou věcí, že sportovec s velkým množstvím svalové hmoty může mít BMI přes 25, tedy „nadváhu“, přestože je zdráv a v dobré kondici. BMI tedy není vždy vypovídající a užívá se proto dalších nástrojů pro určení stupně případné nadváhy. Např. obvod pasu je jednoduchým vodítkem: u mužů je rizikový obvod pasu nad 94 cm, zvýšené riziko onemocnění je pak při 102 cm. U žen je to 80, resp. 88 cm. Také se dá přístrojově změřit složení těla, zpravidla metodou bioelektrické impedance (tuková tkáň má jiný elektrický odpor než tkáň svalová).
Tuk se v těle ukládá dvěma způsoby, od nichž se odvozují dva typy postavy: tzv. gynoidní (ženský) a androidní (mužský). Gynoidní typ se nazývá také typ „hruška“ a androidní „jablko“, kvůli přibližnému tvaru těla (viz obrázek).

Gynoidní typ se vyskytuje spíše u žen a androidní u mužů, ale může to být i naopak. Nebezpečnější je androidní (nebo také abdominální), tuk se totiž ukládá v oblasti břicha nejen v podkoží, ale i kolem orgánů (viscerální tuk). U tohoto typu je vznik přidružených onemocnění pravděpodobnější. U druhého typu se tuk ukládá hlavně v oblasti stehen, hýždí a boků.
Zdravotní rizika obezity
Nejčastější obtíže, k nimž často obezita vede, jsou zvýšená hladina glukózy v krvi, vysoký krevní tlak (hypertenze) a vysoká hladina cholesterolu (dyslipidemie), dohromady známé jako metabolický syndrom, jenž může vyústit v rozvoj diabetu 2. typu, srdečně-cévních onemocnění nebo mozkové příhody. Dále se vyskytují onemocnění ledvin, dna nebo potíže se spánkem.
Diabetes mellitus 2. typu
Až 90 % obézních lidí trpí diabetem 2. typu. Není zcela jasné, zda obezita je příčinou diabetu 2. typu, nebo jestli příčinou obezity je neschopnost buněk reagovat na přítomnost inzulinu (zdroj). Každopádně je cukrovka život ohrožující nemocí a může vést k dalším komplikacím. Zvýšená hladina glukózy ničí cévní výstelku, a proto se jedná zejména o onemocnění spojená s cévami: infarkt myokardu, cévní mozková příhoda (mrtvice), zúžení cév dolních končetin, onemocnění sítnice (diabetická retinopatie) nebo ledvin (diabetická nefropatie). Známá je také tzv. diabetická noha, stav, kdy vlivem špatného cévního zásobení v dolní končetině vznikají vředy a gangrény a může vést až k amputaci končetiny (zdroj).
U diabetu 2. typu je nutné zavést redukční dietu, nejlépe s pomocí odborníka (nutričního terapeuta). Dále je důležitý pravidelný pohyb, zde je důležité sledovat hladinu cukru před, v průběhu a po pohybové aktivitě, aby nedošlo k hypoglykemii (přílišné snížení hladiny glukózy v krvi).
Hypertenze
Vysoký krevní tlak se vyskytuje až u 45 % obézních lidí. Dlouhodobě vede k vyššímu riziku cévní mozkové příhody, infarktu myokardu, poškození očí nebo ledvin, to vše kvůli zúžení cév.
Také zde je třeba začít s dietním opatřením, a to zejména snížením denního příjmu soli alespoň pod 5 g/den. Doporučuje se přidat více ovoce a zeleniny do jídelníčku a omezit alkohol a kouření.
Zvýšená hladina tuků (dyslipidemie)
Spolu s hyertenzí tato porucha zvyšuje nebezpečí kardiovaskulárních onemocnění. Jedná se o zvýšení hladiny LDL (zlého) cholesterolu na úkor HDL (hodného) cholesterolu. Léčí se pomocí statinů, ale významně pomáhá pohybová aktivita a omezení příjmu zejména živočišných tuků (a přidání zeleniny, ovoce a vlákniny).
Dna
Toto onemocnění je způsobeno zvýšenou koncentrací kyseliny močové v krvi a její hromadění v kloubech (zpravidla se nejdříve projeví na palci u nohy). Zvyšování hladiny kyseliny močové je způsobeno puriny, které se nacházejí zejména v alkoholu, mase (smaženém, grilovaném), uzeninách, čokoládě nebo levném sladidle fruktóze. U obézních lidí se dna často vyskytuje, protože toto jsou potraviny, které bývají konzumovány ve zvýšené míře. Kromě toho se však puriny nacházejí v jinak zdravých a doporučovaných luštěninách.
Onemocnění ledvin
Kromě důsledků zúžení cév je onemocnění ledvin doprovodnou nemocí obézních lidí, protože ledviny musí pracovat více, aby pokryly zvýšené požadavky metabolismu. Zároveň dochází k vzájemnému ovlivňování s diabetem a hypertenzí.
Potíže se spánkem
Kvalita spánku je nesmírně důležitá, a obezita může způsobit její výrazné snížení. U obézních lidí se často vyskytuje spánková apnoe, což jsou noční probuzení kvůli nedostatku kyslíku. Může je doprovázet i zvýšení krevního tlaku. Spánek je pak nekvalitní, člověk je ve dne unaven a často to kompenzuje konzumací energetických nápojů nebo sladkých pokrmů, což vede opět ke zvýšení hmotnosti. (zdroj)
Snížená plodnost
Nadváha a obezita ohrožuje také reprodukční zdraví jak žen, tak mužů.
U žen způsobuje hormonální nerovnováhu – zvýšenou hladinu inzulinu a inzulinovou rezistenci, dále zvýšenou hladinu androgenů (mužských pohlavních hormonů) nebo nepravidelnost menstruačního cyklu a poruchy ovulace. Dále je obezita u žen často spojena se syndromem polycystických vaječníků (PCOS). Čím vyšší je BMI, tím se zvyšuje pravděpodobnost obtíží. Úspěšnost asistované reprodukce je u žen s obezitou nižší. Když žena otěhotní, riziko potratu a předčasného porodu je vyšší než u žen s normální hmotností. Je vyšší také riziko těhotenské cukrovky a makrosomie, dále těhotenské hypertenze a preeklampsie. Také porod může být komplikovanější (větší riziko nutnosti císařského řezu). I snížení hmotnosti o 5-10 % může všechna tato rizika snížit. (zdroj: Vliv obezity na ženskou plodnost, MUDr. Štěpán Machač, Ph.D., 3.6.2025 – prezentace v PSP ČR)
U mužů pak obezita způsobuje snížení kvality a pohyblivosti spermií. Také u mužů je příčinou narušení hormonální rovnováhy, kdy tuková tkáň produkuje více ženských pohlavních hormonů. U mužů s obezitou se vyskytují také sexuální dysfunkce a snížené libido. (zdroj)
Léčba obezity
Základem léčby obezity je vždy úprava stravovacích návyků a zařazení pohybové aktivity, samozřejmě dle možností pacienta. Tyto dvě věci by měly jít ruku v ruce: pohyb vede ke zhubnutí teprve v kombinaci se snížením příjmu energie a zároveň je prospěšný pro fungování metabolismu.
Redukční jídelníček by měl být sestaven odborníkem, např. nutričním terapeutem. Je třeba vzít v úvahu celkový životní styl pacienta, nejdůležitější je, aby byl jídelníček dlouhodobě udržitelný. Stejně tak pohybová aktivita je vždy volena tak, aby pacienta bavila, a aby byla vhodná vzhledem ke zdravotnímu stavu (např. u obezity vyšších stupňů není chůze nejvhodnějším pohybem). Pohyb by měl být pravidelný. U diabetiků by se měla fyzická aktivita konzultovat s lékařem.
Úpravou jídelníčku a pohybovou aktivitou se však nepodaří zhubnout každému, navíc mohou proces komplikovat výše uvedené faktory jako užívání léků nebo psychické problémy.
Farmakoterapie
Je možné také uvažovat o farmakoterapii, tedy užití antiobezitik. Jedná se o léky na předpis, princip jejich fungování je různý. Buď omezují vstřebávání živin (zejména tuků) z potravy, nebo napodobují hormony trávicího traktu (např. GLP1 – zvyšují pocit nasycení), případně působí na centra v mozku zodpovědná za hlad a nasycení. Je třeba vědět, že tyto léky se užívají pod dohledem lékaře a jejich účinek není samospásný: vždy je třeba změna životního stylu, jinak po vysazení léků nevyhnutelně nastává jojo efekt.
Bariatricko-metabolická chirurgie
U pacientů s BMI nad 40 je také možné použít chirurgické řešení, bariatrický výkon. Tyto výkony se používají při dlouhodobě neúspěšné konzervativní léčbě, ale i při úspěšné jako pojistka proti opětovnému nárůstu hmotnosti. Bariatrických výkonů je několik druhů jako např. bandáž žaludku nebo gastrický bypass. Jsou to metody, které „vyřadí z provozu“ část žaludku a někdy i tenkého střeva. Zmenšením objemu žaludku dochází dříve k pocitu plnosti, a navíc žaludek produkuje méně „hormonu hladu“, ghrelinu.
Ani chirurgické řešení nefunguje samostatně: vždy je součástí celkové změny životního stylu (dlouhodobě udržitelný zdravý jídelníček a vhodná pohybová aktivita), operaci předchází důkladná vyšetření včetně psychologického. Následně je pacient již celý život pod dohledem lékaře, je totiž třeba kontrolovat např. dostatek vitamínů a minerálů, jejichž vstřebávání může být narušeno zmenšením objemu žaludku. (zdroj)
Psychologická pomoc
Mnoho pacientů, kteří se třeba i mnoho let pokouší neúspěšně zhubnout, se zaměřuje pouze na vnější stránku věci: jídlo, pohyb. Avšak příčiny obezity a opakovaných neúspěchů při pokusech o redukci hmotnosti jsou často hlubší, než se může zdát. Někteří lidé s nadváhou a obezitou trpí úzkostmi či depresemi.
Přejídání a jiné nevhodné stravovací návyky mohou také souviset s nespokojeností např. v zaměstnání nebo ve vztazích či dokonce zážitky a pocity z dětství. Toto vše způsobuje stres a ten zvyšuje v těle hladinu hormonu kortizolu. Kortizol je zodpovědný za mobilizaci energie k útoku či útěku před nebezpečím, tak totiž tělo stres vnímá. Následně je třeba energii doplnit, a to „nejlépe“ sladkými či slanými a tučnými pochutinami.
Lidé s nadváhou a obezitou mají často ke svému tělu i sami k sobě velmi negativní vztah. Nemají potom vlastně chuť se o své tělo nějak lépe starat. Tomu může pomoci vhodně zvolená psychoterapie. Zdravější vztah k sobě samému je pak základem úspěšné cesty ke zdravějšímu životu. (zdroj)
Obezita u dětí a dospívajících a její prevence
Jak se nadváha a obezita u dětí měří? Protože děti se ještě vyvíjejí, nepoužívá se jen jednoduchý výpočet BMI, ale růstové neboli percentilové grafy, případně lze použít online kalkulačku.
Příčiny nadváhy a obezity u dětí a dospívajících jsou podobné jako u dospělých: kromě nevhodných stravovacích návyků mohou působit genetické faktory, užívání léků či hormonální a jiné choroby. Velkou potíží je nedostatek pohybu, s tím se pojí také mnoho času stráveného u obrazovky či displeje mobilu a také nedostatek spánku.
Také zdravotní rizika jsou stejná jako u dospělých, je však závažnější, že je tělo ještě ve stadiu vývoje. Obezita v raném věku tak může způsobit nevratné metabolické a tělesné změny a celoživotní komplikace. Je řeč zejména o metabolickém syndromu, poškození jater nebo obstrukční spánkové apnoe.
U dětí a dospívajících jsou též velice významné faktory psychosociální. Negativní postoj k vlastnímu tělu spolu s úzkostnými nebo depresivními stavy může způsobit různé poruchy příjmu potravy a další problémy. Děti s nadváhou často trpí posměšky nebo někdy i šikanou ze strany ostatních, což stejně jako u dospělých nijak nepřispívá ke zlepšení situace.
Jak lze zabránit nadváze a obezitě u dětí i dospělých? Genetická výbava sice hraje svou roli, nejvíce ale působí rodinné prostředí a návyky v rodině ohledně jídla, pohybu a celkového životního stylu. Je důležité dbát na vyváženou a pestrou stravu v přiměřeném množství, nekonzumovat sladké nápoje a průmyslově zpracované potraviny, jíst pravidelně. Dále je třeba (nejen) v dětech pěstovat zdravý vztah k jídlu – není to odměna ani trest, není zdravé omezovat určité složky potravy („diety“). Důležitý je také pohyb, a to nejen jako prevence nadváhy, ale i pro psychickou pohodu a odbourání stresu. (zdroj)
Zdroje informací a další užitečné stránky: https://www.obesitas.cz, https://www.netloustneme.cz, https://www.vyzivaspol.cz, https://www.hravezijzdrave.cz