Stát

Vyměřovacím základem pro platbu pojistného státem je od 1. 1. 2026 částka ve výši 16 206 Kč, stanovená v zákoně o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Z tohoto vyměřovacího základu platí stát za osoby, za které je plátcem pojistného, pojistné ve výši 2 188 Kč měsíčně.

U zaměstnance, kterému byl přiznán invalidní důchod a je zaměstnán u zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, je vyměřovacím základem částka přesahující 16 206 Kč.

Za koho platí pojistné stát

Stát je plátcem pojistného za osoby, které jsou uvedeny v § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jedná se zejména o tyto osoby:

nezaopatřené děti; s výjimkou osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře,
poživatele důchodů z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky. Za poživatele důchodu se pro účely tohoto zákona považuje osoba podle předchozí věty i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží,
příjemce rodičovského příspěvku,
ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění,
uchazeče o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání,
osoby pobírající dávku státní sociální pomoci, jejíž součástí je složka na živobytí, a členy jejich domácnosti podle zákona o dávce státní sociální pomoci.
osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)11), a osoby pečující o tyto osoby, a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),
osoby ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody,
osoby uvedené v § 5 písm. c), které jsou příjemci dávek nemocenského pojištění,
osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro přiznání starobního důchodu a nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 a nepožívají žádný důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy, a osoby, které jsou invalidní ve třetím stupni,
osoby osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku, nejde-li o osoby uvedené v písmenu c) nebo d) nebo není-li dítě umístěno v zařízení s týdenním nebo celoročním pobytem. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, a to ode dne, který osoba uvedla v oznámení, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy toto oznámení bylo doručeno příslušné zdravotní pojišťovně; v případě dodatečného určení příslušnosti k českým právním předpisům podle koordinačních nařízení se pojištěnec stává osobou osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku ode dne, který uvedl v oznámení; pojištěnec je osobou osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nejméně do konce kalendářního měsíce, v němž bylo oznámení doručeno příslušné zdravotní pojišťovně,
osoby ve výkonu ochranné výchovy,
osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu na základě smlouvy s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu, pokud není dobrovolník plátcem pojistného podle § 5 nebo za něj není plátcem pojistného stát podle předchozích písmen a) až l),
manžele, partnery nebo registrované partnery státních zaměstnanců podle zákona o státní službě nebo jiných zaměstnanců v organizačních složkách státu, pokud je následují do místa jejich vyslání k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu zahraniční služby se souhlasem této organizační složky státu, a nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 nebo nejsou osobami vykonávajícími obdobné činnosti podle práva cizího státu, do kterého byli jejich manželé, partneři nebo registrovaní partneři vysláni k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu zahraniční služby,
osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodech 3 až 5 a 10, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5,
žadatele o udělení mezinárodní ochrany a jeho dítě narozené na území České republiky, cizince, jemuž bylo vydáno potvrzení o strpění pobytu na území České republiky, a jeho dítě narozené na území České republiky, nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5,
příjemci starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32 zákona o důchodovém pojištění, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 22 odst. 4 nebo § 23 odst. 6 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření; při stanovení tohoto věku u žen se postupuje stejně jako u mužů stejného data narození.
osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 zákona č. 48/1997 Sb.; za dobu uvedeného studia se považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium.

Dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti

Odměna z DPP a DPČ podléhá odvodu zdravotního pojištění pouze v případě, že odměna podléhá odvodu sociálního pojištění (splňuje podmínky účasti na nemocenském pojištění).

Jako zaměstnanci se přihlašují pouze ti dohodáři, kteří dosáhnou rozhodného příjmu pro odvod sociálního pojištění. U DPP od 1. 1. 2026 od částky 12 000 Kč včetně a u DPČ od 4 500 Kč včetně. Souběh dohod od více zaměstnavatelů se neřeší. U pracovního poměru žádný limit neplatí a zaměstnání vzniká i při zkráceném pracovním úvazku.

Za zaměstnance může platit pojistné i stát, pokud to není upraveno jinak. Například student, za kterého platí pojistné stát, může mít libovolný souběh s výdělečnou činností. V případě uchazečů o zaměstnání je to však jinak. Ti mohou mít příjem ze závislé činnosti pouze do určité výše – 50% minimální mzdy (od 1.1.2026 činí polovina minimální mzdy 11 200 Kč). Příjem z DPP nemohou mít vůbec (v jakékoli výši).

U některých státem hrazených kategorií (například osobní a řádní péče o jedno dítě do 7 let věku) je vyloučen souběh s příjmem ze závislé činnosti (zaměstnání) nebo podnikání.