Výsledky vyhledávání

Program časného záchytu výdutě břišní aorty

Screeningový program probíhá v České republice od 1.1.2025 a je určen pro muže ve věku 65-67 let (+364 dní). Co je výduť? Výduť břišní aorty (aneurysma abdominální aorty = AAA) je bezpříznakové onemocnění, kdy se na břišní aortě vytvoří rozšíření spojené se ztenčením její stěny. Pokud je rozšíření příliš velké, hrozí prasknutí (ruptura), což je závažný, život ohrožující stav spojený s rozsáhlým vnitřním krvácením, přičemž šance na záchranu života je v takovém případě velmi malá. Břišní aorta navazuje plynule na aortu hrudní, a to v místě průchodu bránicí. Břišní aorta a další tepny, na které

Populační program časného záchytu osteoporózy

Tento program se netýká onkologického onemocnění, ale zaměřuje se na prevenci osteoporózy neboli „řídnutí kostí“. Ohroženy jsou zejména ženy po menopauze, kdy je vlivem snížení hladiny estrogenů riziko osteoporózy vyšší. Týká se to ale také starších mužů. Rizikové skupiny Nad 60, resp. 70 let jsou ženy i muži na vyšetření odesláni praktickým lékařem, ale do té doby (u žen od roku po menopauze až do 59 let a u mužů ve věku 65-69 let lze využít tento program pro časný záchyt. Rizikovými faktory jsou také nízká tělesná hmotnost (BMI pod 18,5), nesnášenlivost mléčných výrobků, výskyt osteoporózy v

Screening karcinomu prsu

Karcinom prsu Karcinom prsu je nejčastějším zhoubným nádorem diagnostikovaným u žen; ročně jich touto chorobou na světě onemocní více než půl milionu. Avšak zároveň, což málokdo ví, je léčba karcinomu prsu jednou z nejúspěšnějších onkologických oblastí. Karcinom prsu v České republice: Jeden z největších problémů Karcinom prsu představuje v současnosti jeden z nejzávažnějších epidemiologických problémů České republiky: každoročně je u nás diagnostikováno více než 7000 nových případů onemocnění, tedy více než 130 pacientek na 100 000 českých žen (křivka incidence), na následky karcinomu prsu

Screening karcinomu plic

Karcinom plic Nádory plic a průdušek představují velmi nesourodou skupinu nádorů, které mohou na počátku vyrůstat v oblasti průdušnice, ve velkých průduškách, průdušinkách, ale také v plicních sklípcích a plicní tkáni. Většina nádorů plic a průdušek je zhoubných. Ze zhoubných nádorů je nejčastější karcinom plic. Jeho zastoupení mezi všemi nádory plic a průdušek je 90 %. Méně časté jsou nezhoubné (benigní) nádory, které mohou také vyrůstat v dýchacích cestách i v plicní tkáni. zdroj grafu: www.svod.cz Na začátku 20. století byly zhoubné nádory plic relativně vzácným onemocněním, během něj však

Adresné zvaní do screeningových programů

Od roku 2014 jsou v ČR adresně zváni ti lidé, kteří jsou v rizikovém věku a dosud se neúčastnili screeningového programu zaměřeného na časnou detekci jednoho ze tří typů zhoubných nádorů, tedy prsu, tlustého střeva a konečníku a děložního hrdla. Pokud byste se těchto programů dlouhodobě neúčastnili, riskujete závažné nádorové onemocnění. Cílem adresného zvaní je zvýšit dosud nedostatečnou účast v programech prevence. Své klienty (pojištěnce) zvou na vyšetření zdravotní pojišťovny, které také uhradí veškerá potřebná vyšetření. Kdy a jak vás pozvou? Od ledna 2014 posílají zdravotní pojišťovny

Screeningové programy

Vedle preventivních prohlídek a očkování jsou třetím, neméně důležitým pilířem programu prevence tzv. screeningové programy. Zatím jste o nich neslyšeli? Pak vězte, že je doslova životně důležité objevit v těle nemoc dřív, než nám začne působit jakékoliv problémy. A právě téhle metodě, organizované státem, se říká screening. V České republice se již dlouho provádí plošné screeningové programy, které se týkají všech obyvatel v určitém věku. Věková hranice je určena podle rizika výskytu onemocnění. Za vyšetření v rámci těchto programů nebudete platit, jsou totiž plně hrazena z veřejného

Invazivní pneumokoková onemocnění

Bakterie Streptococcus pneumoniae (pneumokok) způsobuje dva druhy onemocnění, neinvazivní (kdy bakterie neproniká do krve) a invazivní (s průnikem do krve nebo jiných jinak sterilních míst). Nejvíce případů nákazy pneumokoky se vyskytují v období předjaří a poté v podzimních a zimních měsících. Pneumokokové infekce se přenáší kapénkami nebo kontaminovanými předměty od nemocného jedince či přenašeče, který však neonemocní. Inkubační doba je 1-3 dny. Nejvíce ohroženy jsou osoby s ještě nevyspělým nebo naopak již věkem oslabeným imunitním systémem, tedy kojenci a senioři. Účinnou prevencí je

Invazivní meningokoková onemocnění

Původcem IMO je bakterie Neisseria meningitidis, u níž rozeznáváme 13 séroskupin, proti pěti nejrozšířenějším byly vyviuty očkovací látky. Bakterie se vyskytuje po celém světě, séroskupiny jsou zastoupeny v různých částech světa různě. Nejohroženějšími věkovými skupinami jsou děti do 5 let a mladí lidé ve věku 15-25 let, případně cestovatelé. Onemocnění se přenáší kapénkami (při mluvení, kýchání či kašlání) od nemocného jedince nebo bezpříznakového nosiče, případně kontaminovanými předměty. Inkubační doba je obvykle 2-7 dní. IMO se léčí nasazením antibiotik, ale často bývá diagnostikováno

Onemocnění vyvolaná Haemophilus influenzae typu B (Hib)

Bakterie Haemophilus influenzae je původcem nebezpečných onemocnění, jejichž výskyt naštěstí klesá vzhledem k tomu, že očkování proti Hib je součástí pravidelného („povinného“) očkování. V našem geografickém prostotu jsou tak tyto infekce již vzácné. Ročně však na celém světě onemocní Hib infekcí tři miliony osob, z toho u 400 000 dojde k úmrtí, a to zejména v rozvojových zemích. Bakterie se běžně vyskytuje v lidských dýchacích cestách, mnoho lidí je tak bezpříznakovými přenašeči. Infekce se přenáší kapénkami, inkubační doba je 2-4 dny, ale může být i kratší než 24 hodin. H. influenzae se

Covid-19

Covid-19 je onemocnění způsobené virem SARS-CoV-2. Nemoc se objevila koncem roku 2019 a rychle se začala šířit po celém světě. V březnu 2020 byl pak vyhlášen stav pandemie. Původcem onemocnění je koronavirus stejně jako u nemoci SARS (Severe Acute Respiratory Syndrome = syndrom akutního respiračního selhání), která se šířila začátkem tisíciletí, ale v pandemii nepřerostla. Příznaky onemocnění jsou horečka, bolest hlavy, únava, ztráta chuti/čichu, kašel a případně další. V závažnějších případech se pak může vyskytnout dušnost nebo bolest na hrudi. U některých lidí, často u dětí, probíhá