Výsledky vyhledávání

Screening karcinomu prsu

Karcinom prsu Karcinom prsu je nejčastějším zhoubným nádorem diagnostikovaným u žen; ročně jich touto chorobou na světě onemocní více než půl milionu. Avšak zároveň, což málokdo ví, je léčba karcinomu prsu jednou z nejúspěšnějších onkologických oblastí. Karcinom prsu v České republice: Jeden z největších problémů Karcinom prsu představuje v současnosti jeden z nejzávažnějších epidemiologických problémů České republiky: každoročně je u nás diagnostikováno více než 7000 nových případů onemocnění, tedy více než 130 pacientek na 100 000 českých žen (křivka incidence), na následky karcinomu prsu

Screeningové programy

Vedle preventivních prohlídek a očkování jsou třetím, neméně důležitým pilířem programu prevence tzv. screeningové programy. Zatím jste o nich neslyšeli? Pak vězte, že je doslova životně důležité objevit v těle nemoc dřív, než nám začne působit jakékoliv problémy. A právě téhle metodě, organizované státem, se říká screening. V České republice se již dlouho provádí plošné screeningové programy, které se týkají všech obyvatel v určitém věku. Věková hranice je určena podle rizika výskytu onemocnění. Za vyšetření v rámci těchto programů nebudete platit, jsou totiž plně hrazena z veřejného

Invazivní pneumokoková onemocnění

Bakterie Streptococcus pneumoniae (pneumokok) způsobuje dva druhy onemocnění, neinvazivní (kdy bakterie neproniká do krve) a invazivní (s průnikem do krve nebo jiných jinak sterilních míst). Nejvíce případů nákazy pneumokoky se vyskytují v období předjaří a poté v podzimních a zimních měsících. Pneumokokové infekce se přenáší kapénkami nebo kontaminovanými předměty od nemocného jedince či přenašeče, který však neonemocní. Inkubační doba je 1-3 dny. Nejvíce ohroženy jsou osoby s ještě nevyspělým nebo naopak již věkem oslabeným imunitním systémem, tedy kojenci a senioři. Účinnou prevencí je

Invazivní meningokoková onemocnění

Původcem IMO je bakterie Neisseria meningitidis, u níž rozeznáváme 13 séroskupin, proti pěti nejrozšířenějším byly vyviuty očkovací látky. Bakterie se vyskytuje po celém světě, séroskupiny jsou zastoupeny v různých částech světa různě. Nejohroženějšími věkovými skupinami jsou děti do 5 let a mladí lidé ve věku 15-25 let, případně cestovatelé. Onemocnění se přenáší kapénkami (při mluvení, kýchání či kašlání) od nemocného jedince nebo bezpříznakového nosiče, případně kontaminovanými předměty. Inkubační doba je obvykle 2-7 dní. IMO se léčí nasazením antibiotik, ale často bývá diagnostikováno

Onemocnění vyvolaná Haemophilus influenzae typu B (Hib)

Bakterie Haemophilus influenzae je původcem nebezpečných onemocnění, jejichž výskyt naštěstí klesá vzhledem k tomu, že očkování proti Hib je součástí pravidelného („povinného“) očkování. V našem geografickém prostotu jsou tak tyto infekce již vzácné. Ročně však na celém světě onemocní Hib infekcí tři miliony osob, z toho u 400 000 dojde k úmrtí, a to zejména v rozvojových zemích. Bakterie se běžně vyskytuje v lidských dýchacích cestách, mnoho lidí je tak bezpříznakovými přenašeči. Infekce se přenáší kapénkami, inkubační doba je 2-4 dny, ale může být i kratší než 24 hodin. H. influenzae se

Covid-19

Covid-19 je onemocnění způsobené virem SARS-CoV-2. Nemoc se objevila koncem roku 2019 a rychle se začala šířit po celém světě. V březnu 2020 byl pak vyhlášen stav pandemie. Původcem onemocnění je koronavirus stejně jako u nemoci SARS (Severe Acute Respiratory Syndrome = syndrom akutního respiračního selhání), která se šířila začátkem tisíciletí, ale v pandemii nepřerostla. Příznaky onemocnění jsou horečka, bolest hlavy, únava, ztráta chuti/čichu, kašel a případně další. V závažnějších případech se pak může vyskytnout dušnost nebo bolest na hrudi. U některých lidí, často u dětí, probíhá

Černý kašel

Černý (také dávivý) kašel neboli pertuse je vysoce nakažlivé onemocnění dýchacích cest způsobené bakterií Bordetella pertussis. Je rozšířené v celém světě, nejvíce ale v rozvojových zemích. Nejvíce nemocných je hlášeno ve věku 15–19 let, nejnebezpečnější je nemoc pro děti mladší 4 měsíců. Do roku 1958, kdy bylo u nás zavedeno plošné očkování, dosahovaly počty nakažených desetitisíců ročně. Následně klesaly až na 5-48 případů ročně až do roku 1992, od roku 1993 pak můžeme pozorovat opět vzestupný trend. Inkubační doba je 6-21 dní, trvání nemoci je obvykle 6-8 týdnů, ale i déle. Přenos probíhá

Záškrt

Záškrt neboli diftérie je především dětská nemoc, ale může postihnout i dospělé. Je způsobena bekterií Corynebacterium diphteriae, která vylučuje toxin a způsobuje odumírání tkáně a vznik tzv. pablán v krku. Tyto pak zapříčiňují zúžení hrtanu i hltanu a dušení. Toxin může také proniknout do krevního oběhu a poškodit srdce a další orgány. Smrtnost záškrtu je asi 10 procent. Do zavedení očkování v roce 1946 byl záškrt častou příčinou dětských úmrtí. Nejvíce případů se na našem území vyskytovalo během druhé světové války, od roku 1974 už jen ojedinělé případy. Od roku 1995 nebyl v ČR evidován

Tetanus

Tetanus neboli strnutí šíje je závažné a smrtelné onemocnění způsobené bakterií Clostridium tetani vylučující neurotoxin, který způsobuje bolestivé svalové křeče. Nepřenáší se z člověka na člověka, ale nejčastěji dojde k nákaze při poranění v přírodě, kdy se spory bakterie nacházejí v půdě. Tam se dostanou z výkalů např. hovězího dobytka nebo koní, v jejichž střevech se bakterie běžně vyskytuje. Inkubační doba je 3-21 dní. V evropském prostoru je tetanus naštěstí vzácný, v rozvojových zemích se vyskytuje častěji, např. u novorozenců, kdy je infekce zanesena do těla skrze pupeční pahýl. V

Virová hepatitida B

Virová hepatitida B je infekční zánět jater, způsobuje ji virus hepatitidy B (HBV). Na rozdíl od hepatitidy A se nepřenáší kapénkami ani dotykem, nýbrž tělními tekutinami; krví či při pohlavním styku, a také při porodu z matky na dítě. Inkubační doba je nejčastěji 60-90 dní, ale může být až 180 dní. Vyskytuje se po celém světě, nejvíce v oblastech subsaharské Afriky a jihovýchodní Asie. Příznaky nemoci jsou zejména únava, zvýšená teplota, nevolnost, bolesti břicha a svalů, může být i „žloutenka“ (neboli ikterus, zežloutnutí kůže a očního bělma), ale nemusí. U 5-10 procent pacientů přechází